Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hugo von Hofmannsthal. Povídku rakouského autora přeložil Aloys Skoumal. Připravila Dagmar Joklová. Režie Věra Pražáková.

Účinkují Eva Režnarová, Jan Fišar a Luděk Eliáš.

Nastudovala Ostrava v roce 1994. Premiéra 20. 9. 1994 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Příběhy. Repríza 12. 2. 1995 (ČRo Ostrava, 9:00 – 9:30 h.).

Thomas Bernhard. Manický monolog neklidného studenta. Účinkuje Martin Pechlát. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2026. Premiéra 18. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 26 min.).

Thomas Bernhard. Dvě neplánovaná setkání s překvapivým závěrem. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Martin Pechlát.

Natočeno 2026. Premiéra 17. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 29 min.).

Lit.: Mačas, Dominik: Jauregg, Uklidnění, Bláznivá Magdalena, Viktor Pomatený a další povídky Thomase Bernharda. In web ČRo 3 Vltava, 16. únor 2026 (článek). – Cit.: Problém viny a trestu, institucionální moci a osudu jedince, tradice moderního myšlení i jeho sebedestrukce, ale také osamělost, opuštěnost, nemoc a blížící se konec života. To všechno jsou stěžejní témata díla rakouského dramatika a spisovatele Thomase Bernharda, která procházejí i jeho povídkovou tvorbou. (…)

Rakousko Bernhard nenáviděl a k Rakušanům byl celý život nelítostně kritický. Jeho poslední triumf – zakázat po své smrti v Rakousku vydávání svého díla a uvádění her – mu překazili sami jeho dědicové. Přes to všechno, ale i díky tomu, je dnes neústupný Thomas Bernhard (1931–1989) rakouskou národní kulturní ikonou.

Bernhard se narodil překvapivě daleko za rakouskými hranicemi, v Heerlenu v Nizozemí. Do tohoto městečka jeho matka v roce 1931 neodešla jen za prací, ale především aby zde porodila své nemanželské dítě. Krátce po narození převzali Thomasovu výchovu prarodiče ve Vídni. A byl to právě dědeček, spisovatel Josef Freumbichler, a svobodomyslná babička Anna Bernhardová, kteří dali jeho životu „bernhardovský“ směr.

Thomas Bernhard vypráví příběhy obyčejných lidí vychýlených z dráhy běžného života. Příčinou nebo důsledkem je u nich často nemoc duše. Temnota přítomnosti Bernhardových postav má vždy ještě temnější pozadí. (…)

Dvě neobvyklá setkání na všední cestě životem. V první povídce natrefí vypravěčův strýc pozdě večer v lese na sympatického mladého muže, se kterým je radost pohovořit. V druhé se dva vědci prchající z hlavního města před epidemií chřipky nachomýtnou ve venkovské hospodě k mizernému podvodu.  (…)

Thomas Bernhard. Jsou jiní než ostatní, tanečnice Magdalena i beznohý Viktor. Dvě povídky rakouského spisovatele. Účinkuje Martin Pechlát. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2026. Premiéra 16. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 26 min.).

Lit.: Mačas, Dominik: Jauregg, Uklidnění, Bláznivá Magdalena, Viktor Pomatený a další povídky Thomase Bernharda. In web ČRo 3 Vltava, 16. únor 2026 (článek). – Cit.: Problém viny a trestu, institucionální moci a osudu jedince, tradice moderního myšlení i jeho sebedestrukce, ale také osamělost, opuštěnost, nemoc a blížící se konec života. To všechno jsou stěžejní témata díla rakouského dramatika a spisovatele Thomase Bernharda, která procházejí i jeho povídkovou tvorbou. (…)

Rakousko Bernhard nenáviděl a k Rakušanům byl celý život nelítostně kritický. Jeho poslední triumf – zakázat po své smrti v Rakousku vydávání svého díla a uvádění her – mu překazili sami jeho dědicové. Přes to všechno, ale i díky tomu, je dnes neústupný Thomas Bernhard (1931–1989) rakouskou národní kulturní ikonou.

Bernhard se narodil překvapivě daleko za rakouskými hranicemi, v Heerlenu v Nizozemí. Do tohoto městečka jeho matka v roce 1931 neodešla jen za prací, ale především aby zde porodila své nemanželské dítě. Krátce po narození převzali Thomasovu výchovu prarodiče ve Vídni. A byl to právě dědeček, spisovatel Josef Freumbichler, a svobodomyslná babička Anna Bernhardová, kteří dali jeho životu „bernhardovský“ směr.

Thomas Bernhard vypráví příběhy obyčejných lidí vychýlených z dráhy běžného života. Příčinou nebo důsledkem je u nich často nemoc duše. Temnota přítomnosti Bernhardových postav má vždy ještě temnější pozadí. (…)

Magdaleně bláznivá v dětství říkali, Viktor se Pomatený jmenuje. Magdalena byla neobyčejná dívka, která se v dospělosti stala v Paříži slavnou tanečnicí. Pak ale přišel pád, nemoc a samota. Beznohý Viktor Pomatený je protagonistou nesmyslné sázky. Dokáže se mrzák dostat sněhem do půlnoci do druhé vesnice, která leží za lesem? (…)

František Xaver Svoboda: Zázračný bič. Když je stopařem vodník a za svezení se vám odvděčí kouzelným dárkem, může to váš život obrátit naruby. Účinkuje Jan Maléř. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2026. Premiéra 13. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 29 min.) v cyklu Povídky klasiků.

Václav Čtvrtek. Ukázka z připravované knížky Hodinky s lokomotivou. Dramaturg Ota Ksandr. Režie Věra Kovaříčková.

Vypráví Milan Mach.

Natočeno 1966. Premiéra 6. 6. 1966 (Praha – RPD, 10:00 – 10:15 h.) v cyklu Vysílání pro školy pro 1. ročník.

Alexandr Kliment. Povídka. Použitá hudba Claude Debussy (Syrinx). Režie Josef Červinka.

Čte Vladimír Brabec a Drahomíra Fialková.

Natočeno 1966. Premiéra 3. 6. 1966 (Praha – RPD, 17:30 – 18:00 h.) v cyklu Signály doby.

Jurij Sbitněv. Povídka. Překlad a dramaturgie Lydie Vernerová. Režie Pavel Michal.

Čte Vladimír Volek, člen Divadla F. X. Šaldy v Liberci.

Nastudoval Liberec v roce 1966. Premiéra 3. 6. 1966 (Praha – RPD – Ostrava – Československo II, 11:45 – 12:00 h.; 15 min.) v cyklu Povídka před polednem.

Lojze Kovačič. Vyprávění inspirovaná lidovou výzdobou starých slovinských včelích úlů. Dramaturgie Dominik Mačas. Režie Lukáš Kopecký.

Čte Barbora Goldmannová.

Nastudovalo Brno v roce 2026 (?). Premiéra 7. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Andreje Blatnika, Evalda Flisara, Lojze Kovačiče a dalších slovinských autorů. In web ČRo 3 Vltava, 7. 2. 2026 (článek) – Cit.: Příběhy, které reflektují křehkost mezilidských vztahů, skryté pravdy i kouzlo opravdového života v jeho syrové a poetické rovině zároveň. Poslechněte si povídky šesti současných prozaiků ze Slovinska (…).

Temperamentní Johcu milují svatí i rohatí, její srdce ale patří sedláku Bilbanovi. Druhý příběh vypráví o Jarmazovi, který tiskl a prodával svaté obrázky a rozdával lásku, což se mu nakonec stalo osudným.

Svět, který už dávno pominul a podivní a současně podivuhodní lidé, kteří odešli spolu s ním. Povídky slovinského prozaika Lojze Kovačiče (1928–2004) ze sbírky Příběhy z malovaných úlů připomínají lidové malby z předminulého století – naivní, ale opravdové, humorné, syrové a poetické zároveň. Autor je situoval do malebné oblasti kopcovitého Doleňska. (…)