Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravil Martin Jonáš. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Matěj Válek. Sound design a hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, Deník.cz, YouTube – ANO (@anobudelip).

Hovoří reportérka týdeníku Respekt Kristýna Jelínková.

Natočeno 2026. Webová premiéra 2. 7. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 24 min.).

Lit.: Jonáš, Martin: Bude prezident „sedět v koutě“? Reportérka popisuje tři scénáře pro Ankaru. In web Seznam Zprávy, 2. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jen krátce před summitem NATO v Ankaře neutichá v Česku spor o účast prezidenta Petra Pavla. Ten sice dosáhl svého zařazení do delegace, nicméně hlasitě kritizuje striktní mantinely, které mu vláda nastavila. Jaké scénáře jsou ohledně Pavlovy role ve hře? (…)

Mohlo se zdát, že spor mezi vládou a Hradem ohledně účasti hlavy státu na blížícím se summitu NATO po intervenci Ústavního soudu zamíří do klidnějších vod – nebo alespoň prozatím. Ostatně ministerstvo zahraničí v pátek v reakci na vydání předběžného opatření ze strany Ústavního soudu skutečně prezidenta Petra Pavla na summit, který se v turecké Ankaře odehraje příští týden, dodatečně akreditovalo.

Jenže napětí nepolevilo, spíš naopak. Premiér Andrej Babiš v pondělí vyzval Pavla, aby na summit nejezdil. Prezident odmítl a zároveň vyjádřil přesvědčení, že vláda jedná v rozporu s usnesením ústavních soudců tím, že Pavel nebude mít na summitu možnost zastupovat Česko v roli vedoucího národní delegace, kterou dle vůle vlády povede premiér. Tahanice tak nekončí a nad tím, co se kolem české účasti v Turecku ještě přesně odehraje, se vznášejí otazníky. (…)

Podcast připravili Jindřich Šídlo, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.

Natočeno 2026. Webová premiéra 29. 6. 2026 (Seznam Zprávy, 16:00 h.; 93 min.).

Lit.: Šídlo, Jindřich – Povolná, Tereza – Lasák, Ondřej: Šťastný podcast: Proč je ANO smažený sýr a Macinka nejlepší syn Klause. In web Seznam Zprávy, 29. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kterým dopravním prostředkem Pavel doputuje do Ankary? Kdo je čertík z Břeclavi? Jak politika promlouvá do cyklistiky? A proč hnutí ANO přirovnat ke smažáku? Ultimátní odpovědi na kreativní otázky posluchačů přináší Šťastný podcast ve složení Šídlo-Povolná-Lasák.

Trio Šťastného podcastu, audioshow navazující na videopořad Šťastně pondělí, si jako obvykle pro posluchače jako oslavu konce sezony – tentokrát již čtvrté – připravilo otázkový speciál.

Všetečné dotazy od publika panelisté tradičně rozdělili do vyvážených kategorií 3P: politika, produkce a pikantérie. (…)

Připravili Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší.

Natočeno 2026. Webová premiéra 1. 7. 2026 (Seznam Zprávy, 6:20 h.; 48 min.).

Lit.: Stuchlíková, Lucie – Dolejší, Václav: Zasedání vlády, kde to Babiš nevydržel. Macinkovi zarazil další provokace. In web Seznam Zprávy, 1. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády byl ministr zahraničí Petr Macinka jako vyměněný. Ani jednou si nerýpl do prezidenta Petra Pavla a dokonce se omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu.

Na vládu šel přitom šéf Motoristů se zcela jiným záměrem. Jak Seznam Zprávám popsalo více zdrojů obeznámených s průběhem jednání, Macinka hodlal dál pokračovat v útocích a urážkách prezidenta. (…)

„Když svůj plán na schůzi vlády říkal, tak mu bylo připomenuto, že už stačila provokace na festivalu ve Strážnici a že dnes má být stručný a spor s Hradem dál nekomentovat. Prostě pro jeho další plánované útoky na prezidenta nedostal povolení,“ prozradil pod zárukou anonymity jeden z členů vlády.

Co přesně Petr Macinka plánoval? Poté, co Ústavní soud nařídil předběžným opatřením kabinetu, aby akreditoval prezidenta na summit NATO v Ankaře, chtěl cestu Pavlovi co nejvíc znepříjemnit. Na tiskovce po vládě to chtěl prezentovat svým již pověstným způsobem – podle jednoho ze zdrojů redakce chtěl například uvést, že do delegace byl připsán „ještě nějaký Petr Pavel“.

Část vládních kolegů z ANO se proti tomu ale ohradila a výsledkem bylo, že Macinka dostal zákaz podobných poznámek. Na tiskové konferenci pak opakovaně říkal, že cesta na summit bude profesionální a obviňoval novináře, že to jsou naopak oni, kdo situaci vyhrocuje.

„Zbytek přesouváme z mediální a politické úrovně na úroveň pracovní, tak abychom minimalizovali nějaké další zbytečné hysterické medializace, protože rozumím tomu, že to je váš job, ale náš job je to teď uklidnit,“ tvrdil například ministr.

Rozhovory o tématech, která hýbou společenským děním. Ptá se Eva Mikulecká.

Hovoří Daniel Stach.

Natočeno 2026. Webová premiéra 30. 6. 2026 (Novinky.cz, 13:52 h.; 36 min.).

Lit.: Mikulecká, Eva: Moderátor Daniel Stach ve státní televizi pracovat nebude. In web Novinky.cz, 30. 6. 2026 (video + článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Moje představivost je nekonečná, kam až reálně zajdeme při obraně veřejnoprávní televize, ale říct neumím. Záleží na krocích politiků. Tak odpovídá v podcastu PoliTalk na otázku, jestli se mají diváci připravit i na černou obrazovku, jako v prosinci roku 2000, moderátor Daniel Stach. Rozporuje i argumenty vládní koalice. Veřejnoprávní televize i rozhlas podle něj šetřily a šetří neustále. (…)

Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Matěj Válek, Pavel Vondra. Sound design Martin Hůla. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Plus, ČT24, TV Nova, CNN Prima News, BBC News, YouTube – Right Side Broadcasting Network (@RSBN), YT – Noticias Venevision (@NoticieroVenevision), X – Wilmer Azuaje (@AZUAJE_WILMER).

Hovoří velitel českého USAR týmu ve Venezuele Petr Vodička a zahraniční reportér Seznam Zpráv a znalec Venezuely Eduard Freisler.

Natočeno 2026. Webová premiéra 1. 7. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 29 min.).

Lit.: Sochorová, Barbora: Češi pátrají ve Venezuele. Šance nalézt živé stále je, říká velitel týmu. In web Seznam Zprávy, 1. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Část Venezuely je od minulé středy po zásahu ničivého zemětřesení v troskách. Záchranáři z několika zemí dál bojují s časem a snaží se pod sutinami najít možné přeživší. V dnešním vydání podcastu 5:59 zjišťujeme, jak to se záchrannými pracemi na místě vypadá, a dodáváme i širší kontext dění v krizemi zkoušené zemi. (…)

Dvojité zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 stupně, které zasáhlo před týdnem sever Venezuely, pro jihoamerickou zemi představuje největší pohromu tohoto druhu od roku 1900. Počty obětí stoupají – v úterý už byly potvrzeny bezmála dva tisíce. A pohřešovaných je podle dřívějšího odhadu OSN až několik desítek tisíc.

Na pomoc venezuelským úřadům vyrazily do Caracasu a přilehlého státu La Guaira, který je vůbec nejzasaženější, záchranářské a pátrací týmy z řady zemí světa včetně České republiky. (…)

Podcastová minisérie. Připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 2026. Webová premiéra všech dílů 29. 6. 2026 (Opinio – Forendors).

Obsah: 1. Zrod sudetského Němce. Jak žili německy mluvící obyvatelé českých zemí za habsburské monarchie? Považovali se za Čechy, Rakušany, Němce, nebo jednoduše za obyvatele svého kraje? Jak vznikl moderní nacionalismus a proč se po roce 1918 začalo mluvit o „sudetských Němcích“ jako o jednotném politickém společenství? První díl sleduje cestu od zemského vlastenectví k národnímu konfliktu.

2. Od menšiny k Hitlerovi. Druhá epizoda se zaměří na období první republiky, hospodářské krize a vzestupu radikálních hnutí. Jaké byly skutečné problémy německé menšiny v Československu? Proč získala takovou podporu Sudetoněmecká strana Konrada Henleina? Nakolik šlo o autonomní politické hnutí a nakolik o prodlouženou ruku nacistického Německa? Od volebních úspěchů přes Mnichov až po okupaci budeme sledovat okamžik, kdy se z národnostní otázky stala otázka existence státu.

3. Vyhnání, paměť a dědictví. Po roce 1945 přišel konec světa, jak jej po generace znaly české pohraniční regiony. Jak probíhalo vyhnání Němců? Kdo odcházel, kdo zůstával a jaké byly lidské důsledky kolektivního trestu? Jak se o vyhnání mluvilo za komunismu a jak po roce 1989? Poslední díl se bude věnovat nejen historii samotné, ale také tomu, proč se téma sudetských Němců vrací do veřejných debat dodnes a jak ovlivňuje české chápání vlastní minulosti.

4. Bonus – debata: Obraz sudetského Němce ve veřejném prostoru. Záznam živého vystoupení podcastu Přepište dějiny z května 2026 v Brně, které se uskutečnilo v rámci programu historicky prvního sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky. Michal Stehlík a Martin Groman se v debatě zaměřili nikoli na samotné dějiny sudetských Němců, ale především na to, jak byl a je „sudetský Němec“ zobrazován v českém veřejném prostoru – jako politický strašák, symbol zrady, oběť, nebo soused, jehož příběh jsme dlouho nechtěli slyšet

Pozn.: Kdo je vlastně „sudetský Němec“? Označení, které dodnes vyvolává emoce, bývá spojováno s Mnichovem, nacismem, odsunem i politikou paměti. Jenže za tímto pojmem se skrývají miliony různých lidských osudů a více než sto let proměn identity, loajality i vzájemného soužití. Třídílná série podcastu Přepište dějiny, kterou vám nabízíme najednou a pro všechny, se pokusí nasvítit několik zásadních momentů ve vývoji tohoto fenoménu. Nejde o hledání viníků ani obětí, ale o snahu pochopit, proč se z jedné z mnoha skupin obyvatel českých zemí stal symbol, který dodnes rozděluje historiky, politiky i veřejnost. (anotace)