Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravili Vojtěch Janků a Jana Míčová. Nová epizoda podcastu Ve stínu popisuje problém základní školy s problémovým žákem, který brutálně napadl svoji asistentku a dětem vyhrožuje vraždami. Střih, sound design David Kaiser. Režie Jiří Marek.

Natočeno 2026. Webová premiéra 28. 6. 2026 (Seznam Zprávy, 7:30 h.; 34 min.).

Lit.: Míčová, Jana – Janků, Vojtěch: Šesťák bije učitele a vyhrožuje zabitím. Škola: Jsme bezradní. In web Seznam Zprávy, 28. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rodiče se bojí posílat děti do školy, učitelé zvažují odchod a vedení tvrdí, že vyčerpalo všechny možnosti a nemá další páky, aby zaručilo bezpečí. Agresivní žák, který napadl asistentku pedagoga, se může kdykoliv vrátit do třídy.

„Každé ráno čekám před školou a sleduji, jestli autobusem ten chlapec přijede. Pouze když ho nevidím, pouštím děti do školy, jinak mám strach o jejich bezpečí,“ popsala svůj denní rituál paní Hana, maminka dvou žáků pražské hostivařské základní školy. S právě začínajícími prázdninami si žena může dopřát dvouměsíční pauzu, ale je pravděpodobné, že od září bude vstup do školy kontrolovat dál.

Proč? Čeho se Hana obává?

Spolužákem její starší dcery je chlapec, který podle záznamů školy opakovaně vyhrožoval dětem i učitelům násilím. Letos v únoru během vyučování napadl asistentku pedagoga, na pomoc jí museli přispěchat dva učitelé. Žena skončila s poraněním hlavy na pohotovosti.

Skutečné jméno chlapce známe, kvůli ochraně jeho identity mu v naší reportáži říkáme Filip.

Podle rodičů, kteří nás na případ upozornili, má Filip časté a nepředvídatelné výbuchy vzteku a ve škole musela kvůli jeho chování opakovaně zasahovat policie a zdravotnická záchranná služba. (…)

První díl letního podcastového seriálu V piči celá země připravili Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší.

Natočeno 2026. Webová premiéra 8. 7. 2026 (Seznam Zprávy, 12:00 h.; 30 min.).

Lit.: Stuchlíková, Lucie – Dolejší, Václav: Politici odhodili zábrany. Přou se, kdo ve Sněmovně má nejvíc testosteronu. In web Seznam Zprávy, 8. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ty tam jsou doby, kdy Sněmovnu tvořil sbor úctyhodných starších mužů. Do dolní komory přibylo žen, ale také samčí soupeření o to, kdo je schopnější chlapák s větší potencí.

Čeští poslanci odhodili zábrany a začali veřejně řešit, kdo z nich má víc testosteronu. Proč by taková ryze soukromá věc měla někoho zajímat, říkáte si? Politici pod vlivem sociálních sítí podlehli dojmu, že na voliče dnes už nezapůsobí programem, ale svou mužností. (…)

Řada z nich si až doteď vystačila s fotkami z posilovny, na nichž zvedají těžká závaží. Ale co je víc než (údajně) laboratorně změřená chlapskost?

Nejčastěji o svém testosteronu mluví šéf SPD Tomio Okamura. Doložena je řada případů, kdy hladinu svého mužského hormonu popisoval v kuloárech novinářkám (zcela nevyžádaně). Existují ale i televizní rozhovory a svědectví z poslaneckého klubu SPD.

Okamura navíc tvrdí, že „mu doktoři naměřili poslední hladinu testosteronu, která je ještě zdravá“. Už takto prý zvýšená mužnost způsobuje, že se Okamurovi občas „hlava míjí s tělem“. Co by se stalo, kdyby testosteronu v krvi předsedy Sněmovny ještě přibylo, není jasné. (…)

Moderují Tomáš Jirsa a Michal Půr.

Hovoří Nora Fridrichová.

Natočeno 2026. Webová premiéra 3. 7. 2026 (YouTube, 33 min.).

Lit.: anonym: Nora Fridrichová: Kdy jindy než teď má ČT řezat náklady? In web YouTube, 3. 7. 2026 (článek + video). – Cit.: Nora Fridrichová strávila v České televizi čtyřiadvacet let. Dnes má vlastní podcast a říká, že by svou tvůrčí svobodu za žádnou redakci nevyměnila. Jak těžké bylo odejít z velké instituce do světa, kde si člověk musí všechno postavit sám? Proč novináři i velká média stále koukají na podcasty seshora? Jaký byl konec 168 hodin? Lze Českou televizi reformovat? Není spíš mastodontem, který zaspal dobu? Kdy jindy než teď by měla ČT řezat náklady? Co s veřejnoprávní televizí udělá AI? Má ještě sílu vytvářet pořady, o kterých se mluví? Má být novinář stroj bez názoru, nebo je naopak dobré vědět, jak o světě přemýšlí? (…)

Připravil Martin Jonáš. Editor a koeditor Pavel Vondra, Matěj Válek. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Radiožurnál, YouTube – KVIFF (@kvifftv), YT – Aerofilms (@aerofilms).

Hovoří reportérka serveru Voxpot Anna Košlerová a kulturní redaktor Seznam Zpráv Jonáš Zbořil.

Natočeno 2026. Webová premiéra 8. 7. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 28 min.).

Lit.: Jonáš, Martin: Při druhém císařském řezu sterilizace. Když stát rozhodoval, kdo smí rodit. In web Seznam Zprávy, 8. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Další velký film se vyrovnává s jednou z temných kapitol tuzemské minulosti – byť až překvapivě nedávné. Snímek Pramen dotýkající se nucených sterilizací romských žen už zhlédli diváci karlovarského filmového festivalu, v polovině července vstoupí také do běžných kin. Téma, které zachycuje, je stejně tak tíživé jako málo zmapované. (….)

Je to jeden z nejočekávanějších filmů letošního karlovarského filmového festivalu. A také připomínka bolestné kapitoly české a slovenské minulosti. Snímek Pramen režiséra Ivana Ostrochovského s Annou Geislerovou v hlavní roli totiž zpracovává téma nucených sterilizací romských žen, které začaly v komunistickém Československu pravděpodobně už v 60. letech minulého století. Docházelo k nim ale i v samostatném Česku, dokonce i po nástupu nového tisíciletí.

Filmové drama, které jeho tvůrci v Karlových Varech představili v hlavní festivalové soutěži, uvedou česká kina 16. července. Bezprecedentní nasvícení tématu tak přichází zhruba půl roku předtím, než na začátku ledna uplyne lhůta, v níž mohou žádat o odškodnění ženy protiprávně sterilizované v letech 1966 až 2012. Do letošního května se jich přihlásilo zhruba 2700, přičemž přes 1200 z nich odškodnění ve výši 300 tisíc korun dostalo. Vyplývá to z čísel ministerstva zdravotnictví, která získala reportérka serveru Voxpot Anna Košlerová.

„Je ale potřeba říct, že my nevíme přesný rozsah toho problému, protože nikdo nikdy nespočítal, kolika žen se to týkalo,“ upozorňuje novinářka, která se problematice nedobrovolných sterilizací dlouhodobě věnuje, mimo jiné ve své chystané knize. V rozhovoru pro podcast 5:59 podotýká, že jelikož není jasný počet obětí, není samozřejmě jasné ani to, jak velká část z nich získá odškodnění. Mnohé dotčené ženy se o možnosti požadovat finanční satisfakci ani nemusely dozvědět. A jiné se ji třeba rozhodly nevyužít, aby pro sebe neotevíraly stará traumata. (…)

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří Barbora Chaloupková a Jiří Sobota (podcast Amerika, bejby).

Natočeno 2026. Webová premiéra 3. 7. 2026 (Deník N – PodBean, 13:08 h.; 76 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Američané jsou nezávislí čtvrt tisíciletí. Místo velké party přichází konec éry garanta demokracie. In web Deník N, 3. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dvě stě padesát let po vyhlášení nezávislosti se Amerika ocitla v období hluboké politické a společenské nejistoty. Mezinárodní indexy ji postupně zařazují mimo skupinu liberálních demokracií. Spojené státy, které dlouhodobě fungovaly jako symbol západní demokracie, dnes čelí otázce, co vlastně jejich demokratický model ještě drží pohromadě. Ve společné epizodě podcastů Studio N a Amerika, bejby mluví Filip Titlbach s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou, kteří se vrátili z třítýdenní cesty po Texasu. (…)

Připravil Martin Jonáš. Editor a koeditor Matěj Válek, Dominika Kubištová. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Plus, YouTube – Reuters (@Reuters), YT – WELT (@WELTVideoTV), YT – CNBC International Live (@CNBCInternationalLive).

Hovoří Václav Jabůrek, redaktor SZ Byznys a také bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Německu.

Natočeno 2026. Webová premiéra 7. 7. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 24 min.).

Lit.: Jonáš, Martin: Krize Volkswagenu: Dohnala ho arogance, ignoroval varování, říká novinář. In web Seznam Zprávy, 7. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dozorčí rada jedné z nejvýznamnějších firem Evropy bude ve čtvrtek podle německých médií jednat o drastickém úsporném plánu. Volkswagen plánuje propouštět zhruba 100 tisíc zaměstnanců a uvažuje o uzavření čtyř továren v Německu. Co k problémům vedlo? (…)

Německá média v posledních dnech referují o alarmujících plánech společnosti Volkswagen: Podle nich například chystá propouštění až 100 tisíc zaměstnanců a uzavírání některých továren v Německu. Přinejmenším poloviční seškrtání pracovních míst je přitom jisté – zrušení 50 tisíc z nich Volkswagen oznámil už na konci roku 2024. O dalším by se mohlo rozhodnout ve čtvrtek, kdy zasedne dozorčí rada podniku.

„Co už můžeme říct s jistotou, je, že se koncern hodlá dobrovolně smrštit,“ říká v podcastu 5:59 Václav Jabůrek, redaktor SZ Byznys a také bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Německu. Čísla podle něj hovoří jasně: Ještě před pandemií koronaviru firma chtěla vyrábět 12 milionů aut, dnes jich reálně produkuje zhruba devět milionů – a s takovým množstvím počítají i její nové cíle. Na lepší časy se totiž neblýská. (…)

93. díl podcastu připravili Míra Harant, Anna Koucká, Vojtěch Slíva, Apolena Rychlíková.

Natočeno 2026. Webová premiéra 7. 7. 2026 (Page Not Found, 57 min.).

Lit.: anonym: Šest, sedm piv a bílá Evropa I FILTR x ROAST live. In web Page Not Found, 7. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: ROAST vs FILTR. Speciální vydání z živého natáčení podcastu v Cafe Husovka. Apolena Rychlíková si s osazenstvem ROASTu Mírou Harantem, Annou Kouckou a Vojtou Slívou povídá o vlivu kultury influencerů na politiky a političky. Proč má smysl sledovat i úplné internetové bizarnosti? Jak vypadá dětství generace, která kolem sebe vidí všeobecný apel na úspěch, byznys a disciplínu? A opravdu musí Petr Fiala dropovat, kolik vypije piv?

ROAST vs FILTR vznikl jako speciální vydání z živého natáčení podcastu v Café Husovka. Apolena Rychlíková si s Mírou Harantem, Annou Kouckou a Vojtou Slívou povídá o tom, jak kultura influencerů mění politiku a proč dnes politici a političky čím dál častěji vystupují jako internetové postavy. Řeč je o cringe kampaních, politickém ragebaitu, mladé krajní pravici i dětech, které na sítích přebírají jazyk byznysu, výkonu a tvrdé disciplíny. Co se stane s dětstvím, když se i volný čas začne měřit úspěchem? Proč má smysl sledovat i úplné internetové bizarnosti? A jak radikalizace mladších lidí souvisí s nástupem nové generace extremistických influencerů, jako jsou Nikol Valdská nebo Adam Šejna? (…)