Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

7. 8. 2026

Přepište dějiny – Boletice: mezi gotikou a azbukou (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 17:02

527. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 2026. Webová premiéra 7. 8. 2026 (Přepište dějiny).

Pozn.: V kostele sv. Mikuláše v Boleticích jsme se vydali za osudy místa ve 20. století. Jak se proměnila krajina a život obce, jejíž kořeny sahají hluboko do středověku? Co znamenal zánik původního osídlení, vznik vojenského prostoru a nástup nových obyvatel i nových dějinných vrstev? Záznam debaty vznikl v jedinečném prostředí, kde se v jednom místě setkávají staletí historie. Od středověké sakrální architektury až po dramatické příběhy 20. století. (anotace)

Přepište dějiny – Jak na historii? (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 17:00

526. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík. Spolupráce Tomáš Černý.

Natočeno 2026. Webová premiéra 5. 8. 2026 (Přepište dějiny, 22 min.).

Pozn.: Ani letos vás nepřipravíme o tradiční vysílání z altánu. Tématem ale tentokrát nebude jedna historická událost ani konkrétní osobnost, ale historie samotná. U rozpáleného grilu si popovídáme o tom, jak vzniká historické poznání, s jakými prameny historici pracují, jak kladou otázky minulosti a proč se jejich odpovědi mohou v čase proměňovat. Letní rozhovor o metodologii dějin zve k zamyšlení nad tím, co vlastně znamená poznávat minulost a jaké jsou možnosti i limity historické práce. (anotace)

Přepište dějiny – Blahoslavení: Jan Bula a Václav Drbola (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 16:59

525. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 2026. Webová premiéra 3. 8. 2026 (PodBean, 20 min.).

Pozn.: Dnes symbolicky sdílíme záznam veřejné debaty, která se uskutečnila v Jihlavě v předvečer blahořečení páterů Jana Buly a Václava Drboly. Setkání se konalo jen nedaleko místa, kde byli oba kněží po vykonstruovaných procesech komunistického režimu popraveni. Debata se vrací k jejich životním osudům, okolnostem babických událostí, mechanismům politické perzekuce počátku padesátých let i k tomu, jak se proměňovala paměť na jejich příběh a proč je důležité se k němu vracet i dnes. (anotace)

Řečí peněz – Finanční jednohubky 1/? (2026)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 10:29

Pořad Řečí peněz se během prázdnin věnuje základům hospodaření s penězi. Václav Pešička a ekonom České spořitelny Michal Skořepa servírují finanční jednohubky.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 9. 7. 2026, 5. dílu 6. 8. 2026, 6. dílu 13. 8. 2026, 7. dílu 20. 8. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.).

Obsah: 1. Rezerva je první výdaj. Učme děti, aby si z kapesného odkládaly, v dospělosti to bude zvyk – 2. Žijeme čím dál víc na dluh, ale nemusí to být špatně. Hlavní je myslet i na nenadálé výdaje – 3. Investovat může každý, komu něco zbyde v rozpočtu. Výnos ale nepřijde sám od sebe – 4. Nejdřív investujte přes podílové fondy. Až později bych přemýšlel o kryptoměnách – 5. Vlastní byt je investice, která vynáší málo. Zajímavěji může investovat nájemník – 6. Mzdy by mohly růst rychleji, prostor na to je. České výplaty jsou extrémně nízké – 7. Když volič rezignuje, politici si zjednoduší život a ekonomika se zastaví –

Lit.: Pešička, Václav – esta: Vlastní byt je investice, která vynáší málo. Zajímavěji může investovat nájemník, srovnává ekonom. In web ČRo Plus, 6. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Správně nastavená pojistka nám může zachránit finanční a životní standard v případě nečekaných problémů. Přesto je pojištění pro většinu lidí nudné a trochu nepříjemné. „Máme pocit, že ho možná nikdy nebudeme potřebovat, tak co bychom něco platili. Už jenom přelézt tuto mentální přehradu není úplně legrace,“ připouští v pořadu Řečí peněz Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a autor knihy Finanční jednohubky.

Lidem je také nepříjemné myslet na ošklivé scénáře vlastní budoucnosti, vysvětluje si ekonom odpor k pojišťovnictví: „Pojištění máme na to, aby řešilo šeredné věci, jako že nám shoří dům nebo zemře živitel rodiny. Leckomu je ta představa odporná, tak to radši přeskočí.“ (…)

Lit.: Pešička, Václav – esta: Když volič rezignuje, politici si zjednoduší život a ekonomika se zastaví, vzkazuje ekonom Skořepa. In web ČRo Plus, 20. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vlády nebo centrální banky tvoří nejen fiskální a monetární politiku, ale fakticky nastavují ekonomické prostředí, ve kterém žijeme, pracujeme, podnikáme. „Pokud na politiku rezignujeme, tak zdegeneruje, postupně si ostříhá všechny kontrolní mechanismy, politici si zjednoduší život na maximum a ekonomika se zastaví, naše prosperita nepřijde a oproti ostatním budeme chudnout,“ říká v pořadu Řečí peněz ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

„Nejjednodušší základní pohled, který panoval kdysi dávno, je relativně liberální: nechme ekonomiku běžet. Stát by měl být v pozadí a dělat jenom základ, aby se dobře podnikalo,“ vysvětluje Skořepa. „Nachystat všechno jako švédský stůl pro hostinu a berte si podle toho, co se vám hodí do byznysu, protože to víte lépe než státní úředníci.“ (…)

4. 8. 2026

5:59 – Tragédie ve španělské Ceutě (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 16:25

Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Matěj Válek. Sound design a hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Plus, ČT24, TV Nova, CNN Prima News, YouTube – DRM News.

Hovoří politický geograf Martin Lepič z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Natočeno 2026. Webová premiéra 4. 8. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 26 min.).

Lit.: Sochorová, Barbora: Ceuta? Migrační krize, ale především lidská tragédie, říká politický geograf. In web Seznam Zprávy, 4. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nápor desítek tisíc migrantů na město Ceuta zatřásl nejen touto španělskou exklávou na africkém pobřeží, ale některým evropským lídrům dal také příležitost znovu se hlasitě přihlásit k boji s nelegální migrací. Co zatím víme o tom, co migrační vlnu vyvolalo? (…)

Pozornost části evropské veřejnosti, médií i politických špiček se po několik minulých dní upírala na relativně malé město na africkém pobřeží. Španělská Ceuta, která na své západní a jihozápadní straně sousedí s Marokem, se totiž stala cílem desítek tisíc migrantů, kteří se rozhodli dostat na její území nehledě na hranice, zákony či ploty.

Španělská pohraniční stráž náporu nedokázala čelit. Podle nejnovějšího vyjádření místní radnice do města minulý týden ve čtvrtek přišlo či připlavalo až 80 tisíc lidí. Což by bylo jen o pár tisícovek méně, než kolik má Ceuta obyvatel. (..)

5:59 – Znepokojivá realita „černých“ domovů pro seniory (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 16:09

Připravil Martin Jonáš. Editor a koeditor Matěj Válek, Pavel Vondra. Sound design Martin Hůla. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Seznam Zprávy.

Hovoří reportérka Seznam Zpráv Daniela Krásenská a její kolega Tomáš Svoboda.

Natočeno 2026. Webová premiéra 3. 8. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 25 min.).

Lit.: Jonáš, Martin: Bez licence a bez dohledu. Jak to vypadá v „černých“ domovech pro seniory. In web Seznam Zprávy, 3. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nabízejí to, čeho se v Česku akutně nedostává: místa v domovech pro seniory. A to bez dlouhého čekání. Nemají ale oficiální registraci, kterou pro poskytování sociálních služeb tohoto typu požaduje zákon. Reportéři Seznam Zpráv nahlédli do několika takových zařízení a v podcastu 5:59 popisují hloubku problému i jeho příčiny. (…)

Byznys s neregistrovanými domovy pro seniory kvete. Například jen v Jihomoravském kraji jich jsou podle odhadů desítky. A to přesto, že podle varování úřadu ombudsmana klienty v některých případech místo slibovaného spokojeného stáří čeká špína a zanedbávání.

Proč proti této praxi nedokáže stát účinně zasáhnout? Jak to v takových zařízeních vypadá? A jak tento byznys pomáhají udržovat v chodu státní příspěvky na péči? O tom se na vlastní oči a uši přesvědčila reportérka Seznam Zpráv Daniela Krásenská a její kolega Tomáš Svoboda, kteří to popsali v sérii textů a nyní vylíčili v aktuálním vydání podcastu 5:59.

„(Zařízení) Pestrá zahrada se na sociální síti prezentuje barevnými fotkami: vidíme rozkvetlý záhon, poletující motýly, usměvavé klienty. K tomu je pak v textu záruka individuálního přístupu a důstojného stáří,“ popisuje Svoboda reklamu na jeden ze čtyř neregistrovaných domovů pro seniory, na které se zaměřili. Nachází se v jihomoravských Hovoranech nedaleko Hodonína. (…)

Peníze a vliv Jany Klímové – Simona Hornochová (2026)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 14:53

Vláda Andreje Babiše slíbila, že nezvýší daně, ale přitom na nich vybere víc. Pomoci jí k tomu má i návrat elektronické evidence tržeb. Jak bude fungovat? A dokážou finanční úřady lépe potírat šedou ekonomiku? Na to se ptala analytička Jana Klímová šéfky Finanční správy Simony Hornochové.

Natočeno 2026. Premiéra březen 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.). Repríza 4. 8. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.).

Vinohradská 12 – Kuciak 1/5 (2026)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 14:23

Připravil Matěj Skalický. Použitý text Laura Kellö Kalinská (kniha Vražda Jána a Martiny: Vyšetřování; Ringier Slovakia Media, 2024). Editace Kateřina Pospíšilová. Sound design Johann Foss. Hudba Martin Hůla, Johann Foss.

Čte Matěj Skalický.

Natočeno 2026. Premiéra 3. – 7. 8. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.).

Obsah: 1. Poslední den na svobodě. – 2. Místo činu (26:13) – 3. Vrah na kameře (27:24) – 4. Přiznání vraha (23:09) – 5. Ave Kočner (26:59).

Lit.: Skalický, Matěj: „Ruce vzhůru!“ Budíček pro Kuciakovy katy byl zlomový, poprvé někdo s vraždou spojil Kočnera. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. 8. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vražda, která otřásla Slovenskem. Známe důkazy, popíšeme výslechy. Budeme vyprávět o mimořádném vyšetřování, které dodnes vyvolává otázky. Vydáváme první epizodu četby o vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně, archeoložky Martiny Kušnírové. (…)

Lit.: Skalický, Matěj: Manipulace s těly a chyba patologa. Šetření Kuciakovy vraždy provázely otázky, zbraň se nenašla. In web ČRo 1 Radiožurnál, 4. 8. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Případ, který změnil všechno. Manipulace s těly v domě ve Veľké Mači, chyba patologa a zmizelá zbraň. Vyvstaly otázky. Pokračujeme v četbě o mimořádném pátrání po zabijácích, kteří před osmi lety šokovali Slovensko. (…)

3. 8. 2026

Bruselské chlebíčky – Kdo skutečně mluví za Evropu? (2026)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 14:19

Autorský podcast Českého rozhlasu. Pohled do kuchyně Evropské unie. Připravila Zdeňka Trachtová.

Hostem Bruselských chlebíčků je expert na unijní instituce Eric Maurice z think tanku European policy center.

Natočeno 2026. Premiéra 3. 8. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.; 24 min.).

Lit.: Trachtová, Zdeňka: Kdo skutečně mluví za Evropu? Kallasová je oslabená, hlavní slovo má von der Leyenová, tvrdí expert na unijní instituce Eric Maurice. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropská unie má diplomatickou službu, delegace po celém světě i vysokou představitelku pro zahraniční politiku. Přesto není jasné, kdo za Evropu ve světě skutečně mluví. Podle experta na unijní instituce Erica Maurice z think tanku European policy center je dnes Kaja Kallasová ve funkci oslabená a hlavní slovo v zahraniční politice stále častěji přebírá Ursula von der Leyenová. „Vysokou představitelku vytlačuje na vedlejší kolej,“ říká Maurice v podcastu Bruselské chlebíčky.

Právě nejasné rozdělení pravomocí je podle Maurice jedním z hlavních problémů Evropské služby pro vnější činnost. Dodává, že hlavní diplomatickou autoritou Unie dnes není Kallasová, ale právě von der Leyenová. (…)

31. 7. 2026

Vrtěti psem – Proč je důležité vědět, kdo je Thomas Paukner (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 13:28

Skrývá se za pseudonymem a vystupuje jako alternativa investigativních médií. Jeho texty citují ministři české vlády, a dokonce i premiér. Kdo stojí za profilem Thomas Paukner?

Hovoří reportéři Deníku N Zdislava Pokorná a Tomáš Pergler.

Natočeno 2026. Webová premiéra 30. 7. 2026 (Deník N, 6:00 h.; 34 min.).

Lit.: Vodrážka, Prokop – Pokorná, Zdislava – Pergler, Tomáš – Kozáková, Tereza: Proč je důležité vědět, kdo stojí za anonymním profilem Thomas Paukner. In web Deník N, 30. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: (…) „Jak se jmenuje ten člověk, co to o vás píše na těch sítích? Paukner. Bylo by dobré, kdyby váš deník investigoval ty skutečné zlodějiny,“ reagoval na pondělní tiskové konferenci premiér Andrej Babiš na otázku redaktora Deníku N. Dobře tak ilustroval, jak se anonymnímu profilu podařilo proniknout do vrcholné české politiky.

Thomas Paukner zveřejňuje údajná odhalení z byznysu a politiky. Ve svých článcích se vymezuje vůči části médií, některým politikům, ekologickým tématům, státní správě nebo významným podnikatelským skupinám.

Ostřeluje Starosty, prezidenta Pavla a nyní také ve velkém Deník N. To poslední není náhoda. Reportéři Deníku N Zdislava Pokorná a Tomáš Pergler se na působení účtu detailně podívali a odhalili, kdo za profilem stojí.

Právě oni dva v dnešním díle podcastu Vrtěti psem vysvětlují, proč by nás mělo zajímat, kdo se skrývá za profilem a jakou motivaci může mít člověk, který má bydliště na obecním úřadě a na krku jedenáct exekucí. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress