Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

25. 6. 2024

Respekt podcast – Čaputová: Když cítíte, že by vás svěřená moc mohla deformovat, je fér to říct a skončit (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:31

Se slovenskou exprezidentkou a Erikem Taberym o jejich knižním rozhovoru i víře, jež jí pomohla v sérii krizí. Připravil Štěpán Sedláček. Moderuje Andrea Procházková.

Hovoří Erik Tabery a Zuzana Čaputová.

Natočeno 2024. Webová premiéra 21. 6. 2024 (Respekt.cz, 51 minut).

Lit.: Sedláček, Štěpán – Procházková, Andrea: Čaputová: Když cítíte, že by vás svěřená moc mohla deformovat, je fér to říct a skončit. In web Respekt.cz, 21. 6. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: (…) „Omezené pravomoci prezidentky v kombinaci s očekáváními, která lidé měli v době krizí, utvářely propast. Bylo těžké vysvětlovat, proč nemůžeme přijmout některá rozhodnutí, protože náleží vládě,“ říká bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která během pěti let svého úřadování zažila pět vlád a sérií domacích i mezinárodních krizí. „Ten tlak byl obrovský. Myslím, že je fér odhadnout své síly i jejich čas a mít vědomí zodpovědnosti za moc, která vám je dočasně svěřená. Účelem je jednoznačně veřejná služba – a pokud cítíte, že by vás tíha moci mohla ohnout a deformovat tak, že už byste to nebyli vy, je správné si to přiznat, oznámit to veřejnosti a skončit,“ dodává. Co jí pomohlo neslevit v politice ze svých hodnot? Jak probíhal její více než dva roky dlouhý dialog a šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym? Jak přemýšlela o tom, jestli znovu nekandidovat? Jaký vztah má Čaputová k současnému českému prezidentovi Petru Pavlovi? Nabídl ji svezení na motorce? I na to se ptala Andrea Procházková Zuzany Čaputové a Erika Taberyho v rámci pražského křestu knižního rozhovoru Neztratit se sama sobě.

Výtah Respektu – Stát není potřeba, trh postačí. Do Česka dorazil „prezident s motorovou pilou“ (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:28

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Jiří Sobota a Filip Zelenka.

Natočeno 2024. Webová premiéra 24. 6. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 17 min.).

Lit.: Machálková, Zuzana: Stát není potřeba, trh postačí. Do Česka dorazil „prezident s motorovou pilou“. In web Respekt.cz, 25. 6. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Libertarián, který vedl kampaň s motorovou pilou v ruce a po ekonomické přednášce vystupuje s rockovou kapelou. I tak by se dal popsat argentinský prezident Javier Milei, který po Německu dorazil za trochu záhadných okolností také do Česka. Děje se tak zhruba půl roku poté, co se suverénně postavil do čela jihoamerické země, která byla krok před bankrotem. Od té doby jeho vláda nastoupila na radikální úsporný program, zrušila tisíce pracovních míst a omezila sociální programy. „Po tom půl roce se dá říct, že to, co myslel v kampani, myslel vážně. Protlačil legislativu, neuhnul před protesty a vzpouzením se dosavadního establishmentu. Ukázal, že to nebyl jen předvolební spektákl, kterým se chtěl dostat k moci,“ říká ve Výtahu Respektu Filip Zelenka. „Co teď potřebují, je další půjčka od Mezinárodního měnového fondu nebo od věřitelů obecně, a k tomu musí vytvořit amosféru, že to myslí vážně jak on, tak Kongres. Pokud by k tomu nedošlo, Argentina v řádu měsíců zbankrotuje,“ doplňuje ve zpravodajském podcastu Jiří Sobota. Je představa populistického prezidenta o fungování země, která je pro ČR čtvrtým nejvýznamnějším exportním trhem v Latinské Americe, uskutečnitelná? Má vůbec obdoby? A má tento politik, který nevěří ve státní správu, ale pouze v trh, své podporovatele i v Česku?

Peníze a vliv – Josef Švejda (2024)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 9:21

Jak dlouho bude stavba nové výrobny čipů v Rožnově pod Radhoštěm trvat? Co přesně se tady má vyrábět a kolik lidí tady může najít práci?  Ptá se Jana Klímová.

Hovoří jednatel a finanční ředitel české pobočky onsemi Josef Švejda.

Natočeno 2024. Premiéra 25. 6. 2024 (ČRo Plus, 11:10 h.; 26 min.).

Lit.: vik – Klímová, Jana: Miliardy k rekordní investici do čipů? Pobídka se může státu vrátit už za čtyři roky, říká šéf české pobočky onsemi. In web ČRo Plus, 25. červen 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Americká společnost onsemi, která se rozhodla investovat v Česku 46 miliard korun do rozšíření své výroby čipů v  Rožnově pod Radhoštěm, chce začít stavět novou budovu v areálu už příští rok na jaře. První výroba by se pak mohla rozjet už za tři roky. Podmínkou je ale dohoda se státem na vyplacení přímé finanční pobídky.

Její výše se zřejmě bude pohybovat kolem deseti miliard korun, vrátit by se ale státu mohla relativně rychle. „Máme studii, která říká, že v průměru bude mít pobídka pro stát návratnost do čtyř let,“ uvádí pro podcast Peníze a vliv jednatel a finanční ředitel české pobočky onsemi Josef Švejda.

(more…)

Vinohradská 12 – Strach na VŠE. Co dál se Ševčíkem? (2024)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 8:56

Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Rešerše Alžběta Jurčová. Sound design Damiana Smetanová. Hudba Martin Hůla, Jaroslav Pokorný.

Hovoří Vít Kubant, redaktor serveru iRozhlas.cz.

Natočeno 2024. Premiéra 25. 6. 2024 (ČRo Plus, 10:10 h.; 23 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Zrušení celé fakulty? VŠE dál řeší Ševčíkův vliv, znovu se může stát děkanem. In web ČRo Plus, 25. červen 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sága školy vysoké ekonomické. Její Národohospodářská fakulta má novou děkanku, ale spory stále stejné. Jaký vliv zůstal po odvolání Miroslavu Ševčíkovi? A je pro fakultu ve stávající podobě na VŠE budoucnost?  (…)

5:59 – Učitelky viní ředitele z obtěžování. O případu v Karviné (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 8:37

Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Matěj Válek, Dominika Kubištová. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: archiv reportéra Seznam Zpráv Jana Nováka.

Hovoří  reportér Seznam Zpráv Jan Novák.

Natočeno 2024. Webová premiéra 25. 6. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 25 min.).

Lit.: Sochorová, Barbora: Obvinění vůči řediteli zesiluje to, že učitelky mluví veřejně, říká novinář. In web Seznam Zprávy, 25. 6. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Karvinskou ZŠ a MŠ Družby hýbe údajné skandální chování jejího ředitele vůči některým podřízeným. Trojice zaměstnankyň pro Seznam Zprávy popsala diskriminaci, nevhodné poznámky nebo také dotyky a obtěžování na pracovišti. Ředitel školy Andrzej Szyja nařčení odmítá.  (….)

Obtěžování a diskriminace. Tak několik učitelek popisuje chování svého nadřízeného, ředitele Základní školy a Mateřské školy Družby v Karviné a donedávna člena KDU-ČSL Andrzeje Szyji. Jako první o situaci v zařízení promluvila jedna z pedagožek Jana Novosadová. Ta reportérovi Seznam Zpráv Janu Novákovi řekla, že celý problém v jejím případě začal už před sedmi lety, kdy se ji prý Szyja pokusil políbit a ona ho odmítla.

„Já jsem ho odtáhla, bylo mi to nepříjemné, protože je ve věku mého syna a byla mi za to hanba,“ popsala. Od té doby jí podle jejích slov dělal ředitel ve škole „naschvály“. Například jí odebral logopedický kroužek, přestože se oborem zabývala, nebo měl navádět její kolegy, aby se s ní nebavili. Podobné příběhy pak Seznam Zprávám popsaly i další dvě pedagožky. (…)

24. 6. 2024

Studio N Live – Jak se mění podoba lásky? (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 15:20

Moderuje Filip Titlbach.

Hovoří psychoterapeutka Vlaďka Bartáková a vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Natočeno 2024. Premiéra 24. 6. 2024 (Deník N, 12:25 h.; 73 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Studio N live s Koubským a Bartákovou: Jak se mění podoba lásky. In web Deník N, 24. 6. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Láska se někdy objeví, jenom aby mohla brzy zmizet. Jindy ale s našimi těly chvěje a vibruje celý život. Kde se v nás bere chemie citu? Jak ovlivňují schopnost milovat sociální sítě? Promluví do toho i umělá inteligence? A je někdo neschopný lásky? Filip Titlbach si pozval do Studia N live na festivalu Regiony v Hradci Králové psychoterapeutku Vlaďku Bartákovou a vědeckého redaktora Deníku N Petra Koubského.

Hej Slované 1/? (2024-2025)

Filed under: Podcast — Premek @ 13:40

Podcast připravili Lukáš Novosad a Jakub Novosad.

Hostem je spisovatelka Blanka Čechová (1), ukrajinista Petr Kalina (8), autor turistických průvodců a ředitel české pobočky Polské turistické organizace Pavel Trojan (9), Dana Hošková (13), slavista Jiří Dynda, historik Michal Stehlík a další.

Natočeno 2024-2025. Webová premiéra 1. dílu 19. 6. 2024 (Rádio Prostor, 55 min.).

Obsah: 1. Hej Slované! – 2. Zač je toho Balkán. Webová premiéra 26. 6. 2024 (Rádio Prostor, 54 min.).  3. Mindráky malých národů. Webová premiéra 3. 7. 2024 – 4. Jak si v Srbsku hrají na volby. Webová premiéra 10. 7. 2024 (Rádio Prostor, 64 min.). – 5. Totál Balkán s Chorvatskou snoubenkou. Webová premiéra 17. 7. 2024 (Rádio Prostor, 65 min.). –  6. Slovanská fotbalová samohana. Webová premiéra 24. 7. 2024 (Rádio Prostor, 48 min.). – 7. (Ne)všední slovanská dovolená. Webová premiéra 1. 8. 2024 (Rádio Prostor) – 8. O Ukrajině vážně i nevážně. Webová premiéra 8. 8. 2024 (Rádio Prostor) – 9. Líní Češi a efektivní Poláci. Webová premiéra 15. 8. 2024 (Rádio Prostor); 10. dílu 21. 8. 2024 (Rádio Prostor, 75 min.); 11. dílu 28. 8. 2024 (Rádio Prostor, 63 min.); 12. dílu 4. 9. 2024 (Rádio Prostor, 63 min.); 13. dílu 11. 9. 2024 (Rádio Prostor, 77 min.);

16. dílu 2. 10. 2024 (Rádio Prostor, 71 min.).

Lit.: anonym: Hej Slované. Nový podcast Radia Prostor a deníku Echo24. In web Radio Prostor, 19. 6. 2024 (článek). – Cit.: Radio Prostor a Echo24 uvádějí nový podcast Hej, Slované, který posluchače seznámí s barvitostí slovanské Evropy, k níž se Češi rádi upínají jako k domnělému bezpečí, i když o ní vědí jenom málo. Konec naivního panslavismu, zato mnoho zajímavostí o historii, kultuře či politice slovanských států a národů a našich skutečných vazbách na ně. Nová epizoda vždy ve středu ve čtrnáct hodin na Radiu Prostor, v podcastech Echa 24 a na poslechových aplikacích. Autorský podcast Hej, Slované uvádějí redaktor Týdeníku Echo a předseda Společnosti přátel Lužice Lukáš Novosad a jeho bratr Jakub Novosad, zakladatel projektu BalCan CrossOver. (…)

Češi si myslí, kdovíjací jsou Slované a co všechno o Slovanech vědí, a to jen proto, že v létě o prázdninách dojeli k moři do Chorvatska a v zimě v Tatrách lanovkou zdolali Lomnický štít. Taky se Češi rádi oddávají představám, že jiné slovanské národy se za ně vždycky postaví, protože mluví blízkým, někdo dokonce velmi podobným jazykem, takže jsou to vlastně bratři. Vždyť rozpad Československa byl dočasný omyl a sovětská okupace politováníhodná výjimka v jinak pevných přátelských vztazích. Přitom ale se česká politika i české umění orientují výhradně na západ a o východu Evropy dávno nic nevíme. Je to škoda, protože realita slovanského světa je fascinující. Nesmírně složitá, rozmanitá, blízká i vzdálená, takže na panslavismus v ní naštěstí není mnoho místa – leda v jeho romantických nebo mocenských podobách.

Osvětlit toto vše a přiblížit realitu, potíže i krásu slovanské části Evropy je cílem nového podcastu Rádia Prostor, který se jmenuje Hej, Slované a který připravují bratři Jakub a Lukáš Novosadovi. Ani pro jednoho nejde o téma nové, naopak slovanský svět je jejich dlouhodobý zájem a vášeň. Náhodou se také oba profesně věnují Srbům: jeden balkánským, druhým Lužickým – takže na otázku svých přátel, jak se spolu domlouvají, trpělivě odpovídají, že většinou česky, protože lužická a balkánská srbština jsou si navzájem málo srozumitelné. Devizou nového podcastu je právě pevné sourozenecké spojení, vzájemné špičkování, ale i důvěra v druhého a ochota mu naslouchat a něco se od něj učit. Jakub jako odborník na Balkán a jižní Slovany nezřídka překvapí Lukáše a vyvrací jeho domněnky a předsudky o tomto koutě Evropy. A naopak Lukáš jako ten, kdo se přirozeně zajímá o Slovany západní, překvapuje Jakuba. Hej, Slované tedy baví a vzdělává své posluchače i moderátory – v tom je koncept novinky na českém podcastovém trhu unikátní.

A protože bratři jsou sebekritičtí a jsou si vědomi, že o řadě slovanských zákoutí sami nevědí dost, a také protože chtějí své znalosti konfrontovat se znalostmi dalších, budou si zvát do svého pořadu pravidelně hosty. Tím prvním bude v jedné z prvních epizod spisovatelka Blanka Čechová, která žije v Chorvatsku a která o Chorvatsku napsala neobvyklého turistického průvodce pro Čechy. V dalších epizodách se posluchači můžou těšit na úvahu o mindrácích malých národů, na rozbor stěží uvěřitelných parlamentních voleb v Srbsku nebo na tipy na nejen prázdninové cestování po Lužici.

Konečně se dozvíte o Evropě, kterou přehlížíte. Konečně český národ bude moct o panslavismu diskutovat poučeně.

Lit.: Novosad, Lukáš: PODCAST HEJ, SLOVANÉ: první díl. In Facebook, 22. 6. 2024 (status). – Cit.: Tak ještě jednou: tento týden Radio Prostor odvysílalo první díl podcastu, který jsme si pro vás s bráchou vymysleli a přichystali o našem oblíbeném tématu, tedy o Slovanech. Ale nejde nám o panslovanství, spíš o to ukázat, že kus Evropy obývaný Slovany je zajímavý, bohatý, poutavý a že o něm Češi vědí celkem houbeles. Zatím je natočeno šest dílů a mluvili jsme hodně o věcech, které sami známe, ale i tak mohu říct, že jsem se při každém nahrávání něco nového dověděl. Zábavné totiž je, když mě bratr chytá na švestkách a vyvrací mi moje předsudky. A samozřejmě obráceně.

První díl je úvodní, představovací, abyste věděli, jak jsme se ke Slovanům dostali a proč se u toho brácha ožral. Na výsledku je trochu znát úvodní nervozita a že jsme si teprve zvykali (i když to byl díl vlastně druhý, ale nulák nikdy neuslyšíte). Ale s každou minutou je to lepší a lepší. Zatím budeme vysílat každou středu od dvou na Prostoru, ale brzy půjdeme i na video a do Echa, samozřejmě na platformy, protože nám jde sice o to, abyste se něco dověděli, ale za trojníček. (…)

Lit.: anonym: Hej Slované: Zač je toho Balkán. Druhá epizoda podcastu Hej, Slované. In web Radio Prostor, 26. 6. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co je to západní Balkán? Které země do něj patří? Jaké mezi sebou mají vztahy? Obsluhuje vás v dalmatské hospůdce na dovolené Chorvaté, anebo je to složitější? Jak u nás žije balkánská diaspora? Vzpomíná se v Bosně na zimní olympiádu v Sarajevu? To jsou jen některé otázky, které zodpovídá druhá epizoda podcastu Hej, Slované. Ten pro Rádio Prostor a Echo24 připravují redaktor Týdeníku Echo a předseda Společnosti přátel Lužice Lukáš Novosad a jeho bratr Jakub Novosad, zakladatel projektu BalCan CrossOver. Celé epizody najdete v podcastech Echa24 a na poslechových aplikacích. (…)

Jelikož začínají prázdniny a dovolené a řada Čechů se již vydala nebo vbrzku vydá užít si dny volna také k moři do bývalé Jugoslávie, vypravují se tam ve druhé epizodě svého autorského podcastu také bratři Novosadové. Úvodem vzpomínají na rozhovory s význačnými Balkánci, které spolu v dřívějšku vedli pro Týdeník Echo ať už s právním obhájcem bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiće, či se slovutným filmovým režisérem Lordanem Zafranovićem. V této části bratři načrtávají, o čem je následně řeč v celém díle: jaká je vlastně balkánská pověst u nás i že je to s ní komplikovanější, než by si kdekdo snad mohl myslet.

Dále proto definují pořád ještě poměrně moderní termín „západní Balkán“ a vysvětlují, co všechno se pod něj vejde. Ale taky to, že některé státy západního Balkánu si překvapivě přejí, aby k tomuto kousku Evropy nebyly řazeny. Proč vlastně? Lukáš následně vysloví domněnku, že Jugoslávie byla výborně vymyšlený stát a že je pro nás všechny škoda, že nepřečkal. Jakub – odborník na daný region – mu však oponuje a domněnku vyvrací. Vysvětlí také, jak funguje cirkulace obyvatel mezi balkánskými zeměmi a proč největší balkánská diaspora v Evropě žije ve Vídni i jak se tamní její život liší od života balkánské diaspory v Praze a Česku.

Na rozdíly mezi národy západního Balkánu lze ovšem nahlížet z různých úhlů, a tak poslední další tematický okruh je připomínka letošního čtyřicátého výročí XIV. Zimních olympijských her, které se v roce 1984 konaly v Sarajevu. Tehdy to byla hvězdná chvíle Jugoslávie, smírčí hry mezi Východem a Západem. Jak na ně ale vzpomíná město dnes? Připomíná si je vůbec po všech traumatech, jež zažilo o pouhých deset let později při krvavé válce, která město v horách, v nichž leží, sevřela na několik let do nemilosrdné pasti? (…)

Lit.: anonym: Hej Slované: Jak si v Srbsku hrají na volby. Čtvrtá epizoda podcastu Hej, Slované. In web Radio Prostor, 10. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  V červnu se v Srbsku opakovaly bělehradské volby. Srby k tomu přiměla nespokojená Evropská unie, která tak reagovala na směšně zmanipulované volby v loňském prosinci. Proč přesně se musely opakovat? Jak se volby v Srbsku falšují? Co s tím mají společného létající taxíky? Nejen o tom je čtvrtá epizoda podcastu Hej, Slované. Ten pro Rádio Prostor a Echo24 připravují redaktor Týdeníku Echo a předseda Společnosti přátel Lužice Lukáš Novosad a jeho bratr Jakub Novosad, zakladatel projektu BalCan CrossOver. (…)

Lit.: anonym: Hej Slované: Totál Balkán s Chorvatskou snoubenkou. In web Radio Prostor, 17. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  O prázdninách Češi valí do Chorvatska, tahle rovnice platí desítky let. Jenže do jakého Chorvatska? Jakou o něm mají představu? Co v něm hledají? Co nacházejí? A co přehlížejí? Nejen to řeší pátá epizoda podcastu Hej, Slované, který pro Rádio Prostor a Echo24 připravují redaktor Týdeníku Echo a předseda Společnosti přátel Lužice Lukáš Novosad a jeho bratr Jakub Novosad, zakladatel projektu BalCan CrossOver. Tentokrát si sourozenci poprvé pozvali k mikrofonu hosta: spisovatelku Blanku Čechovou, která v Chorvatsku žije a napsala o něm netradičního průvodce s názvem Jadranská snoubenka na cestách do Chorvatska. (….)

Na začátku se řeší, zda přišel host, anebo hostka – zda je toto nové slovo v češtině systémové, nebo ne, což Lukáš rozsekne podotknutím, kterým jiným slovům českým se toto podobá. Blanka Čechová se však s hostkou nesrovná, raději povypráví, jak k Chorvatsku přišla, co ví o poloostrovu Pelješac a jeho vinné révě. Přiznává, proč se po několika románech odhodlala napsat průvodce a že se rozhodla pojmout ho jinak, než bývá běžné: a sice poznat co nejvíce našinců, kteří v Chorvatsku žijí, a vyprávět o nich a jejich životě. Vylíčí, co je typické pro podnikavé chorvatské Češky, a doplní, co zřejmě na nich obdivují chorvatští muži – ostatně dodá, jak poznala svého manžela.

Blanka, žena nepřeslechnutelné vyřídilky, pak oba bratry – dokonce i zarytého balkánofila Jakuba! – překvapí podotknutím, jak významní turisté bývali kdysi v Chorvatsku Srbové. A poté sourozence poučí, co Chorvati nemohou zapomenout Čechům a proč mají Češi v Chorvatsku pořád výlučné postavení. A to nejen jako turisté, ale i jako domácí. Češi prý hledají neotřelé aktivity, které doposud nikdo jiný neobjevil: několik z nich vám bude prozrazeno. Zároveň se dozvíte, čemu se Chorvaté na Češích diví, co nesvedou pochopit a jakou roli v tom hraje třeba nejvyšší hora Pelješce Sveti Ilija. Anebo neznámé chorvatské vnitrozemí a jeho pohoří.

Lit.: anonym: Sex na Euru: „Brückner zakázal Čechům klátit manželky Angličanů, Srbové si trtkají manželky navzájem“. In web Radio Prostor, 24. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Červenec se v Evropě nesl ve znamení dvou fotbalových mistrovství Evropy. O jednom z nich slyšel každý, o tom druhém, kde hrají neúspěšné a vymírající evropské národy, téměř nikdo. Jak si na obou turnajích vedly slovanské týmy? A jaký vliv na náladu ve vrcholovém týmu může mít, když si spoluhráči navzájem souloží s manželkami? Nejen o tom je šestá epizoda podcastu Hej, Slované, který připravují bratři Lukáš a Jakub Novosadovi pro rozhlasovou stanici Radio Prostor. Poprvé ale epizodu vysílá také Echo24 a EchoPrime jako video na svých poslechových aplikacích včetně YouTube. (…)

Lukáš s Jakubem se nejprve vrací k výsledkům slovanských týmů na fotbalovém Euru a docházejí k jednoznačnému závěru, že šlo o zmanipulovaný turnaj, který Slovanům už zase ukradli Germáni a Románi. Lukáš dodá, že takové skóre vlastně pořád upomíná na dávné boje mezi evropskými kmeny, a následně se zamyslí nad tím, zda Euro vůbec proběhlo a jenom se nám všem nezdálo, když se ho neúčastnili Rusové. Řeč plynule přejde k tomu, jak své neúčasti na velkých sportovních akcích Rusové řeší, a překvapený Jakub se dozví, kterým směrem se bude rozšiřovat hokejová KHL a kde na světě se nově začne hrát hokej. V druhé části Jakub líčí napjaté poměry mezi fanoušky balkánských týmů, a připomene, které týmy kvůli tomu byly na letošním turnaji nejvíce trestány. Následně vysvětlí, které utkání letošního Eura by svou atmosférou suverénně mohlo konkurovat přátelskému utkání mezi fašistickou Itálií a nacistickým Německem a co s tím mají společného Slované. Potom dojde k naléhavému srovnání, jak přistupují k turnajovému sexu s manželkami protihráčů Češi a jak k turnajovému sexu s manželkami spoluhráčů Srbové. Pasáž je zakončena doporučením adresovaným tvůrcům série Vyšehrad, o kterém balkánském fotbalistovi natočit pokračování.

Poté se Lukáš rozpovídá o fotbalové Europeadě aneb o fotbalovém Mistrovství Evropy malých národů a národnostních menšin. Věděli jste, že něco takového existuje? Dozvíte se, které týmy tam hrají, kde a jak často se taková akce pořádá, zda se jí účastní Češi a kdo ji zpravidla vyhrává. Dojde ovšem také na Lužické Srby, protože ti dávají turnaji mistrovskou atmosféru.

Nakonec dojde k úvaze, zda Europeadu uspořádat také u nás a případně v jakém formátu, a zjistíte, jak s tím souvisí Horst Siegl, Jan Koller a František Straka. Ostatně možná že bychom jako Slované měli konečně uspořádat akci, na kterou se k nám budou hlásit ti ostatní, tu ze Západu, která nám zvedne sebevědomí a vyrovná poměry sil v Evropě. Tedy konečně podcast uvažující o tom, jak střední a východní Evropu vytáhnout na výsluní.

Lit.: anonym: Hej, Slované: Češi jsou líní, Poláci efektivní: rychle staví, mají levné potraviny a boží snídaně. In web Rádio Prostor, 15. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Polsko je nová perla střední Evropy: Poláci rychle stavějí dálnice, metro, mají levné a kvalitní potraviny, luxusní hotely a služby, vynikající muzea, investují do armády… zkrátka země letí dopředu a Češi na to v úžasu zírají a možná trochu závidějí. Je to skutečně tak, nebo je to jen chiméra? O tom všem a mnohém dalším diskutují v deváté epizodě podcastu Hej, Slované bratři Lukáš a Jakub Novosadovi se svým dalším hostem. Tentokrát jím je polonista, autor turistických průvodců a ředitel české pobočky Polské turistické organizace Pavel Trojan.  (…)

První část je ovšem překvapení: bratři poprvé přiznají tvář svého režiséra Ondřeje Markuse Zemana, který se právě akorát před natáčením vrátil z Varšavy a líčí dojmy ze své cesty. Pak už se rozjede diskuse o tom, jak vznikl virální slogan „Polsko je nové Chorvatsko“, kdo je jeho autorem a jaký je rozdíl mezi dovolenou v Chorvatsku a v Polsku. Dojde se k jasnému závěru, že Polsko nikdy nebude nové Chorvatsko – už proto, že zatímco Chorvatsko nabízí vyžití jenom v létě, Polsko je na celý rok a zdaleka nenabízí turistům jenom moře. Vždyť naší sousední zemí je Slezsko! A co všechno je Slezsko? Jak ho definovat? Čím se vyznačuje?

Nad těmito otázkami se Pavel Trojan rozhovoří o tom, jak vlastně Češi objevili Polsko, jak to souvisí s fotbalem. Následně Jakub povypráví, jaké bylo navštívit druhou polskou fotbalovou ligu ve Vratislavi, co všecko to obnášelo a proč se při tom Lukáš bál o život. Pavel přiznává svou lásku ke Slezsku, objasňuje, jak se liší pohled na tuto zemi u Poláků a jak u Němců. Na to mu Lukáš vyjeví, kam byli po druhé světové válce odsunuti slezští Němci a proč je to půlka příběhu, kterou neznáme. Nakonec v této pasáži se posluchači a diváci dovědí, co za jídlo je „slezské nebe“, jak souvisí s překonáváním polských tabu a zda patří k německé nebo polské kuchyni. Je to variace na knedlo, vepřo, zelo? Na moravského vrabce? A co je slezská roláda?

V další části Lukáš a Jakub s Pavlem diskutují o polském civilizačním skoku a o tom, jak souvisí se vstupem Polska do Evropské unie a jeho schopností využívat evropské fondy. Jaký vztah mají Poláci ke svému státu? Jak to, že na rozdíl od Čechů vědí, kam ho vést? Čím to je, že tak rychle stavějí dálnice? Jak je možné, že na každé letiště v Polsku dojedete vlakem, zatímco u nás je to nemožné? A budeme mít aspoň potraviny někdy stejně tak chutné, jako je mají Poláci? Ostatně jsou Poláci efektivní a Češi líní? A proč je podle Pavla Trojana pracovní výkonnost v Česku v porovnání s Polskem úděsná? Do kolika prací průměrně chodí Polák, aby si náležitě vydělal, a do kolika musí Čech?

V tomto punktu Lukáš brání Čechy, zatímco Pavel Trojan je kritizuje. Hlavní rozdíl mezi Poláky a Čechy podle Pavla Trojana je v tom, že zatímco pro jedny je důležitá cesta, pro druhé cíl. (Hádejte, pro koho co.) Jak s tím vším souvisí moderní polská historie, sovětská vojska a traumata druhé světové války? Je důvod, proč Poláci civilizačně přeskočili Čechy, daný tím, že jejich životní epocha je to, co se děje teď, zatímco Češi usnuli v devadesátkách a teď čekají na zázrak? Lukáš naplno odkryje své panslovanské karty a dopustí se úvahy, že Polsko je naše naděje – země, jejímž tahem na bránu bychom se měli řídit.

Lit.: anonym: Od Slováků vděk nečekejme. Okupace ani Mnichov pro ně nejsou téma. In web Rádio Prostor, 21. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Na Slovensku se dějí věci: ministerstvo kultury začalo o prázdninách odvolávat ředitele institucí a slovenská veřejnost se bouří a hádá. Není to však kouřová clona jiných dějů? Sledujeme proměnu a upevnění slovenského nacionalismu? Z čeho pramení? Nejen o tom diskutují v desáté epizodě podcastu Hej, Slované bratři Lukáš a Jakub Novosadovi se svým hostem. Tentokrát jím je slovakista, historik, podcaster a ředitel Památníku národního písemnictví Michal Stehlík. Společně dojdou k tomu, jaká česká traumata nefungují na Slovensku a jaká slovenská traumata jsou naopak překvapivá pro Čechy. Rozumějí si vůbec Češi se Slováky? Podcast Hej, Slované vysílá Rádio Prostor, na svých poslechových aplikacích včetně YouTube také Echo24.  (…)

Lit.: anonym: Německo-slovanská nevraživost pořád existuje, Lužičtí Srbové AfD volit nebudou. In web Rádio Prostor, 28. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  V Sasku se blíží zemské volby, které patrně budou převratné, jelikož v nich výrazně posílí strana Alternativa pro Německo (AfD). O trendu nadcházejících voleb není pochyb, bude se jen čekat na konkrétní čísla a výsledky. Přesto v Sasku existuje oblast, která volí jinak. Je jí katolická Horní Lužice, kde žije původní slovanské obyvatelstvo, národ Lužických Srbů. Proč volí jinak? Čím je to dáno? Jak vlastně Lužičtí Srbové smýšlejí o politice? O tom všem a mnohém dalším hovoří v jedenácté epizodě svého podcastu Hej, Slované bratři Lukáš a Jakub Novosadovi. Vysílá Rádio Prostor, na svých poslechových aplikacích včetně YouTube také Echo24.  (..)

Lit.: anonym: Podporujme přechylování. Přechýlené ženy se totiž cítí svobodné a rovnoprávné. In web Rádio Prostor, 4. 9. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Letní olympiáda v Paříži opět zvířila emoce mezi českými mluvčími o to, zda je vhodné a správné přechylovat cizí ženská příjmení a takto jména ženám „kazit“. Jenže nejen v češtině se vede o přechylování urputný a zapálený boj, týká se také jiných slovanských jazyků a společností, kde dokonce může jít o pohyb obrácený: jinde ženy usilují o možnost být svobodně přechylovány. O čem se přou mluvčí polštiny a balkánských jazyků? Oč usilují Lužické Srbky? Nejen o tom je dvanáctá epizoda podcastu bratrů Lukáše a Jakuba Novosadových Hej, Slované. Tradičně ji vysílá Rádio Prostor, na svých poslechových aplikacích včetně YouTube také Echo24.  (…)

Lit.: anonym: Jak jsme pomáhali Rusům. Československo mělo pro emigranty jasně nastavená pravidla. In web Rádio Prostor, 11. 9. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před sto lety Češi zachránili desetitisíce Rusů, Ukrajinců, Bělorusů a dalších občanů zaniklé Ruské říše, kteří prchali Evropou před bolševickým terorem. Mladé Československo byl jediný stát na světě, který dokonale organizoval svou imigraci, měl pro ni pravidla a příchozí si důsledně vybíral. Programu se říkalo Ruská pomocná akce a měl pomoci v zemědělství či v technice. O podrobnostech této akce, o celé jedné zapomenuté emigrační vlně, o tom, jak jsme jako Češi uspěli, ale následně také hanebně selhali, diskutují s historičkou Danou Haškovou ve třinácté epizodě svého podcastu Hej, Slované bratři Lukáš a Jakub Novosadovi. (…)

Lit.: anonym: V Česku pohanství nemá krajně pravicovou polohu, jsme romantici. In web Rádio Prostor, 2. 10. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 16. díl podcastu Hej, Slované. Část české společnosti nachází oblibu, možná dokonce útěchu ve slovanském pohanství. Zároveň platí, že všeobecně toho o slovanském bájesloví víme málo: známí jsou bohové Radegast, Perun, Svantovit, Vesna, ale už se neví, jak moc jejich podobu ovlivnilo 19. století a národní obrození. Díky němu pohanství v české kultuře přečkalo v romantické podobě, která má naštěstí daleko do nacistických přídechů ve východoslovanských kulturách. Nejen o tom hovoří v šestnácté epizodě podcastu Hej, Slované bratři Lukáš a Jakub Novosadovi s religionistou a slavista Jiřím Dyndou. (…)

Lit.: anonym: Od Slováků vděk nečekejme. Okupace ani Mnichov pro ně nejsou téma. In web Echo24, 3. 10. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Na Slovensku se dějí věci: ministerstvo kultury začalo o prázdninách odvolávat ředitele institucí a slovenská veřejnost se bouří a hádá. Není to však kouřová clona jiných dějů? Sledujeme proměnu a upevnění slovenského nacionalismu? Z čeho pramení? Nejen o tom diskutují v desáté epizodě podcastu Hej, Slované bratři Lukáš a Jakub Novosadovi se svým hostem. Tentokrát jím je slovakista, historik, podcaster a ředitel Památníku národního písemnictví Michal Stehlík. Společně dojdou k tomu, jaká česká traumata nefungují na Slovensku a jaká slovenská traumata jsou naopak překvapivá pro Čechy. Rozumějí si vůbec Češi se Slováky?  (…)

V první části se debata zastavuje nad aktuálním slovenským děním a pokouší se ho objasnit. Co se skrývá za pojmem „politický aktivismus“? A co znamená požadavek vedení slovenského ministerstva kultury, že umění, kultura a politika mají být tradiční a národní? Michal Stehlík vysvětluje, že nacionalistický už na Slovensku neznamená klerofašistický, nýbrž tradicionalistický. Vše to prý souvisí s hledáním vlastní identity, které je současným společnostem vlastní. A vůbec, co je to vlastně národní umění? Lukáš s Michalem se následně dohadují, zda vůbec lze odvolat vedení instituce, aniž je kolem toho humbuk. Dojde také na historku, jak vedení slovenského státu vybírá nástupce za odvolané. Ostatně existují nějací? (..)

 

Lit.: Čada, Tomáš: Včera jsem poslouchal Michala Haška. In Facebook, 13. 3. 2025 (status). – Cit.: Včera jsem poslouchal Michala Haška (ano, toho Michala Haška, kdysi čelného politika,  nevydařeného pučistu a následně usvědčeného lháře), který v podcastu bratrů Novosadů Hej, Slované popisoval mimo jiné svůj pohled na Trumpa, Ukrajinu, Fica, Slovensko, … I svou snahu vrátit se do politiku skrz antisystémové hnutí PRO Jindřicha Rajchla. Nepřekvapivě se v mnohém s Haškem nedalo ztotožnit. Ale v jednom se trefil. Dle jeho soudu s nástupem Trumpa dochází k zásadní změně politických pořádků. Haškův pohled na politiku nesdílím, ale díky kultivované moderaci a zdařilé oponentuře se to pojetí dalo poslouchat a rozhovor shledávám jako podnětný vhled do světa, který osobně hodně nechci, ale který má aktuálně našlápnuto.

Ale zpět k Trumpovi. Jistě se najdou mnozí, co budou nastalý chaos přičítat Trumpově genialitě a genialitě jeho nohsledů. Já zůstanu u toho, že je hochštapler, egomaniak a fašista, obklopený mocichtivými patolízaly. Že je to obchodník s deštěm, kterému to zatím prochází. Ale shodnu se s Haškem na tom, že Trump zažité pořádky rozbíjí, a to silou své (ne)mocné osobnosti. A především, že byl demokraticky zvolen, přesto, nebo proto, že občané USA museli přinejmenším tušit, do čeho jdou. Trump se tím netajil.

Dnes jsem si četl zajímavý příspěvek Matěje Hollana k Rumunsku a zásahům tamních soudů do rumunských voleb. Pro ty, co dané nesledují, ve zkratce. Rumunské soudy nejen neumožnily některým kandidátům kandidovat, ale kvůli jiným zrušily volby už rozběhlé. A to s obavou na ruské vměšování do rumunských záležitostí.

Rumunsko, mám rád. Nikde jinde se mi nestalo, abych po 24 hodinách strávených ve špinavém, neklimatizovaném autobusu, kdy se při každé zastávce hrály skořápky, vystoupil, připadal si jako špatně složený a byl přivítán naprosto neznámým člověkem v překrásně devadesátkovém saku, špičatých lakýrkách a kalhotách s gepardím vzorem angličtinou ještě lámanější, než je ta má: „Welcome to our country, Mr. Čada.“ A následně dostal vysvětlení, že o mém příjezdu přece ví, protože jsem básník.

Rumunsko mám rád, byl jsem tu na pohádkové svatbě kamarádky, kdy jsme navštívili historický hrad, pravoslavný kostel, tradiční vesnici, kdy hráli symfonici i disco. V Rumunsku jsem poznal řadu skvělých a inspirativních lidí. Miluji rumunskou novovlnnou kinematografii i současnou literární tvorbu. Čemu jsem však nerozuměl, a co mě udivovalo, byl rozpor mezi světem v rumunské popkultuře a médiích prezentovaným, světem zlata, elektroniky, luxusu, krásných mužů i žen, a světem žitým. Kdy nebylo problém potkat na silnici první třídy koňmi tažený povoz, kdy stěny domů spravovaly igelitové tašky, kdy děti žebraly jídlo.

Proč ty dvě zdánlivě nespojitelné věci spojuji? Ten nastupující „Trumpův svět“ s mnou vnímaným světem rumunským propojuje přehlížení lidí, kteří se cítí do té míry zapomenuti, že hledají řešení u těch, co řešení sice nenabízejí, ale dostatečně hlasitě křičí o jeho existenci. A s ohledem na fakt, že jsou to obchodníci s deštěm, nemají právě nejlepší morální kredit. Mají však často moc, peníze a zdánlivě snadná řešení. Orientují se na emoce a pudy. Z pozice moci komunikují s těmi bezmocnými.

Tato vlna se šíří euroamerickým světem. Liberalismus nás unavil. Tím, jak sliboval něco, co neplnil, ale mluvil o tom, jak to plní. Tím, že místo reálných činů padalo mnoho slov, krásných slov bez odezvy. Situaci v USA neznám dostatečně dobře na to, abych dokázal posoudit nálady v tamní společnosti, ale v Rumunsku je ten stav vizualizovaný. Opulentnost versus bída. A očividně tak problematický, že jej musí řešit instituce ještě před tím, než dojde k naplnění obav. A tak se plní v novodobé Evropě dosud prázdný citát: „Kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zrušili.“ Který samozřejmě obchodníci s deštěm uchopí a názorně prodají.

Musím říct, že mě velmi trápí to, že se liberální myšlení musí držet u moci zuby nehty. Popíráním a potíráním svých principů. Tyto snahy pozoruji i u nás. A je naprosto jasné, že ze samotné podstaty nemohou dopadnout dobře. Protože zatímco obchodníci s deštěm budou slibovat déšť, tedy naději. Odcházející liberálové tváří v tvář dešti nabízejí jen represi, prázdnotu a křeč.

Cesta ven z toho dle mého existuje. Ale nemůže probíhat ani skrz osekávání svobody, ani skrz PR pozlátko. To první bude logicky štvát a odpuzovat a v druhém nemůžeme obchodníky s deštěm porazit, do té doby, dokud jim bude věřeno. Cesta musí vést skrz něco, co většinou lidé vykonávají velmi neradi, skrz (politickou) práci.

Studio N – Trump, nebo Biden? Čím teď žijí Spojené státy (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 9:57

Připravil Vítek Svoboda. Diskusi moderuje Jana Ciglerová.

Hovoří amerikanistka Jana Sehnálková z Katedry amerických studií FSV UK, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Jan Kaliba a Kateřina Vodvářková ze zahraniční redakce televize Nova.

Natočeno 2024 (Knihovna Václava Havla). Webová premiéra

Lit.: Svoboda, Vít: Studio N: Trump, nebo Biden? Čím teď žijí Spojené státy. In web Deník N, 20. 6. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spojené státy stojí před klíčovými prezidentskými volbami. Pocítí Češi rozdíl, když zvítězí Joe Biden, nebo Donald Trump? Jaké jsou nálady mezi lidmi v USA? Co zásadního se děje v americké politice a jakou roli v tom všem hrají média? O tom je debata z Knihovny Václava Havla, kterou vám přinášíme v podcastu. Se zpravodajkou Deníku N v USA Janou Ciglerovou diskutují amerikanistka Jana Sehnálková z Katedry amerických studií FSV UK, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Jan Kaliba a Kateřina Vodvářková ze zahraniční redakce televize Nova. (…)

Studio N – Půl roku od útoku na FF UK. Co nového víme? (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 9:55

Připravil Vítek Svoboda.

Hovoří redaktorky Deníku N Eliška Hradilková Bártová a Ludmila Blažková.

Natočeno 2024. Webová premiéra

Lit.: Svoboda, Vít: Studio N: Půl roku od útoku na FF UK. Co nového víme? In web Deník N, 21. 6. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Dneškem uběhlo od tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy půl roku. Dosud policie detaily svého zákroku prezentovala jen na tiskových konferencích, ve čtvrtek ale veřejnost dostala možnost sledovat online přenos ze sněmovního bezpečnostního výboru, kde zástupci policie celý den čelili dotazům poslanců. Co nového jsme se dozvěděli? A kde policie chybovala? (…)

Akcent – Proč se vrší rozepře mezi umělci? (2024)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 9:39

Petice proti NGP, AVU a Ceně Jindřicha Chalupeckého, David Černý se spitfiry na OD Máj, kritika knižní ceny Magnesia Litera, generační spory na UMPRUM… Proč se vrší rozepře mezi umělci? Jaký dopad mají kulturní války na uměleckou sféru? Připravil Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.

Hovoří Anežka Bartlová a Jonáš Zbořil.

Natočeno 2024. Premiéra 24. 6. 2024 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress