Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Pavel Vondra. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČRo Radiožurnál, ČRo Plus, ČRo Liberec, ČT24, TV Nova, Facebook – Andrej Babiš.

Hovoří bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Miroslav Trnka.

Natočeno 2026. Webová premiéra 17. 8. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 29 min.).

Lit.: Sochorová, Barbora: V parcích opadává listí. Takhle brzo jsem to ještě nikdy neviděl, říká expert. In web Seznam Zprávy, 17. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko stejně jako podstatnou část Evropy svírá sucho. Některé stromy opadávají během srpna, klesají hladiny řek i spodních vod a vyschlá půda praská. Dá se s tím ještě něco dělat, nebo už nám nezbývá nic jiného než se novým podmínkám přizpůsobit? A co nás čeká v blízké i vzdálenější budoucnosti? (…)

Zprávy z poslední doby rozhodně nejsou povzbudivé: Sucho v Česku se dál prohlubuje. Letošní rok meteorologové řadí k těm nejsušším, spadlo v něm nejméně srážek za posledních 65 let. Omezuje se provoz vodních elektráren a některé obce a města přijímají opatření proti plýtvání vodou.

V tůních vysychajících toků bojují o přežití raci, ryby nebo vzácné mihule říční. Dobrovolníci je přenášejí tam, kde mají šanci přežít. V lesích pak kvůli intenzivnímu suchu nerostou skoro žádné houby. Podle mykologů je situace nejhorší za poslední roky a do konce prázdnin se už nezlepší.

Mimořádný deficit vláhy, který zažívá velká část – zhruba dvě třetiny – českého území, koneckonců mají všichni na očích. Nasycení půdního profilu v povrchové i hlubší vrstvě je tak nízké, že to rostlinám nestačí k přežití. (…)

Podcast připravil a moderuje Petr Gojda.

Hovoří Josef Šlerka.

Natočeno 2026. Webová premiéra 13. 8. 2026 (Investigace.cz, 25 min.).

Lit.: Gojda, Petr: Odposlech: Sociální inženýrství v podání AI. Překročili jsme nebezpečnou hranici. In web Investigace.cz, 13. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Měla to být rutinní zkouška hackerských dovedností velkých AI modelů, pokus britského AI Security Institutu ale musel být na konci července předčasně ukončen. Jeden z testovaných AI agentů se místo úprav softwaru pustil do přesvědčování lidí, lhaní, manipulací a následně i zametání stop. Co nám to říká o současných schopnostech generativních jazykových modelů? (…)

Připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Hosty jsou vedoucí Muzea československých legií a projektu Legiovlak Jiří Charfreitag a historici Milan Mojžíš a Zdeněk Špitálník.

Natočeno 2026. Webová premiéra 1. dílu 12. 8. 2026 (Opinio, 39 min.); 2. dílu 19. 8. 2026 (Opinio, 41 min.); 3. dílu 26. 8. 2026.

Obsah: 1. Zrod legií – 2. Roky, co rozhodly – 3. Návrat domů.

Lit.: anonym: Přepište dějiny v Legiovlaku: Zrod legií. In web Opinio, 12. 8. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mimořádná série podcastu Přepište dějiny vzniká přímo na palubě Legiovlaku – historického vlaku, který se za jízdy, tažený parní lokomotivou, stává kulisou i součástí vyprávění o československých legiích. V prvním díle se Martin Groman a Michal Stehlík zaměří na počátky legionářského příběhu: kdy a proč českoslovenští vojáci začali bojovat v zahraničí, z jakých skupin se rodily první jednotky a jak se z dobrovolníků postupně formovalo hnutí, které mělo zásadně ovlivnit vznik Československa. (…)

Lit.: anonym: Přepište dějiny v Legiovlaku: Roky, co rozhodly. In web Opinio, 19. 8. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Druhý díl speciální série podcastu Přepište dějiny se odehrává opět na palubě jedoucího Legiovlaku, taženého parní lokomotivou. Tentokrát se pozornost obrací k vrcholné fázi legionářského příběhu v letech 1917 a 1918 – k době, kdy československé legie vstupovaly do velké politiky i vojenských dějin. Jak se z vojenských jednotek stal významný argument pro vznik samostatného státu? Jakou roli sehrály boje ve Francii, Itálii a především na ruské frontě a transsibiřské magistrále? A proč se právě toto období stalo jedním z klíčových momentů moderních českých dějin? O vrcholném období československých legií hovoří historici Milan Mojžíš a Zdeněk Špitálník.

Lit.: anonym: Přepište dějiny v Legiovlaku: Návrat domů? In web Opinio.cz, 26. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Třetí díl speciální série podcastu Přepište dějiny vzniká stejně jako předchozí části na palubě Legiovlaku – za jízdy historickým vlakem taženým parní lokomotivou. Tentokrát se vyprávění zaměřuje na dobu po skončení první světové války: co čekalo legionáře po návratu do nově vzniklého Československa a jak se jejich válečná zkušenost promítla do jejich dalších životů? Jaké místo získali legionáři v novérepublice, jak ovlivnili její armádu a veřejný život a jak se jejich osudy proměňovaly v dalších desetiletích – za první republiky, během okupace i po nástupu komunistického režimu? Příběh návratu totiž nebyl jen příběhem vítězů, ale i příběhem složitých osobních a historických křižovatek. O osudechlegionářů po návratu hovoří vedoucí Muzea československých legií a projektu Legiovlak Jiří Charfreitag a historici Milan Mojžíš a Zdeněk Špitálník.

Použité zvuky: Zborov (1938, režie: J. A. Holman, Jiří Slavíček), Bylo nás pět (1994, režie: Karel Smyczek), Archiv ČT24 – Náměstí plné událostí (ČT 2025), Archiv ČT24 – Desítkové říjny (ČT 2020), Zač jsme bojovali (1994, režie: Režie: Milan Maryška, Jiří Reichl, Jindřich Frýda), Jízdní hlídka (1936, režie: Václav Binovec).

Připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 8. 4. 2026 (Vimperk, kinosál Městského kulturního střediska, Johnova 226/2). Webová premiéra 14. 8. 2026 (Opinio).

Pozn.: Podcast Přepište dějiny se před časem vrátil do Vimperka, tentokrát s tématem poválečných osudů lidí, jejichž životy zásadně změnil odsun německého obyvatelstva. Martin Groman a Michal Stehlík se ve veřejném vystoupení věnují příběhům těch, kteří po roce 1945 museli opustit své domovy, krajinu, v níž po generace žili, i svět, který se po válce nenávratně proměnil. Jak probíhaly poválečné změny na Šumavě? Co znamenal odsun pro obyvatele i pro místa, která po jejich odchodu zůstala prázdná? A jak se s touto vrstvou minulosti vyrovnávala česká společnost v dalších desetiletích? Záznam vystoupení ve Vimperku přináší další kapitolu z dějin míst, jejichž příběhy se v průběhu 20. století několikrát zásadně proměnily. (anotace)

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Martin Balucha.

Natočeno 2026. Webová premiéra 14. 8. 2026 (Deník N, 13:12 h.; 68 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Balucha: Francouzi chtějí tvrdou změnu, po Macronovi otočí list. S požáry v zádech a frustrací mladých. In web Deník N, 14. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Francie má za sebou léto ničivých požárů a před sebou prezidentské volby, které mohou zásadně změnit její politický kurz. Země se potýká s vlnami veder, suchem i obrovským státním dluhem, zároveň roste frustrace mladé generace. „Klimatická změna přestala být pro Francouze abstraktním pojmem,“ říká ve Studiu N končící zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Martin Balucha. (…)

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří Daniela Špinar.

Natočeno 2026. Webová premiéra 12. 8. 2026 (Deník N, 13:53 h.; 61 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Daniela Špinar: Prožívám třetí coming out, definitivně jsem se rozešla s Bohem. Je žárlivý, zlý a mstivý. In web Deník N, 12. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Daniela Špinar prošla během posledních let několika zásadními proměnami. Tranzicí, odchodem z Národního divadla i zásadním přehodnocením vlastní víry. „Jsem pro lidi hromosvod,“ říká ve Studiu N, jak se po tranzici změnil její život. Z pozice uznávané divadelní režisérky se podle svých slov propadla na společenský okraj. „Co jsem ztratila jako trans žena ve společnosti? Ztratila jsem postavení, důstojnost, propadla jsem se z nejvyššího na nejnižší žebříček ve společnosti.“

Její tranzice ale znamenala nejen změnu toho, jak vnímá sama sebe. Proměnil se i způsob, jakým ji vnímá okolí. „Spousta lidí udělala tlustou čáru a řekli si: tehdy byl ještě v pořádku, nyní je to magor,“ popisuje.

Špinar ve Studiu N mluví o svém třetím coming outu – tentokrát náboženském. „Úplně jsem se rozešla s Bohem,“ říká. Po letech pochybností podle svých slov dospěla k tomu, že už svou víru nedokáže dál držet pohromadě. „Jsem prostě ateistka, nashle. Bůh zemřel, neexistuje. Stvořil ho člověk. Je to Bůh nedokonalý, žárlivý, zlý a mstivý.“ Kriticky se přitom vrací i k Bibli a příběhům o otroctví, genocidách nebo postavení žen jako majetku mužů.

Špinar mluví v otevřeném rozhovoru i o intimitě a o tom, jak ji vnímá část mužů. „Fascinuju je, ale neopřou si o mě kolo,“ říká. Opakovaně zažívá zájem, který je anonymní, jednorázový a skrývaný. „Cítím se jako kus masa, protože mám jen špatné zkušenosti.“ (…)

Připravila a moderuje Marie Bastlová.

Hostem Ptám se já byla lídryně společné kandidátky ODS a TOP 09 v Brně a kandidátka na primátorku Kamila Zlatušková.

Natočeno 2026. Webová premiéra 13. 8. 2026 (Seznam Zprávy, 9:14 h.; 38 min.).

Lit.: Bastlová, Marie: Vláda je ples příšer, říká filmařka kandidující za ODS. In web Seznam Zprávy, 13. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: ODS by si po letošních komunálních volbách ráda udržela nejen vedení Prahy, ale i druhého největšího města. O Brno zabojuje v čele s nestraničkou a filmovou producentkou Kamilou Zlatuškovou. Vyjde straně tato překvapivá sázka? (…)

Zpráva o kandidatuře Zlatuškové mnohé překvapila. Členové brněnské ODS totiž dlouho spoléhali, že dosavadní primátorka Markéta Vaňková překoná zdravotní obtíže a po osmi letech ve funkci bude chtít pokračovat. Ta ale místo toho na jaře představila jako svoji nástupkyni právě Zlatuškovou. (…)

Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Pavel Vondra, Matěj Válek. Dabing Barbora Sochorová. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, Český rozhlas Plus, YouTube – WION (@WION), YT – Firstpost (@Firstpost), YT – News24 (@news24), YT – South Asia Newsline (@SouthAsiaNewsline), YT – The London Standard (@TheLondonStandard).

Hovoří novinářka Amie Ferrisová-Rotmanová.

Natočeno 2026. Webová premiéra 14. 8. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 29 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka: „Tohle je Kábul, ten nikdy nepadne,“ říkali. Reportérka líčí, co přišlo pak. In web Seznam Zprávy, 14. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Pád Afghánistánu zpět do rukou Tálibánu před pěti lety šokoval Západ. Tragédií byl ale především pro miliony Afghánců a Afghánek, kteří nechtěli žít pod striktním výkladem islámského práva. Afghánské ženy a dívky od té doby čelí jedné represi za druhou, Tálibán jejich životy sešněrovává krutými dekrety. Uchovávají si nějakou naději? (…)

Afghánistán žije už pět let pod vládou hnutí Tálibán. Návrat islamistických radikálů k moci se v roce 2021 odehrál poté, co americké a další západní síly začaly vyklízet pole. Tálibán reagoval na stahování USA a dalších kontingentů NATO ofenzívou, kterou završil 15. srpna obsazením metropole Kábulu. Nečelil už tehdy významnějšímu odporu afghánské armády.

Svět – a především Západ, který se v Afghánistánu dlouho vojensky angažoval – v následujících dnech v úžasu sledoval vypjaté scény z evakuace desítek tisíc lidí. Třicátého srpna opustil kábulské letiště poslední americký voják. Neúprosné drama se však tehdy začalo odvíjet především pro miliony Afghánců, kteří ve své zemi zůstali – a především žen a dívek. Tálibán sice sliboval, že jejich práva bude respektovat, po pěti letech je však realita diametrálně odlišná. (…)

Připravili Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková.

Natočeno 2026. Webová premiéra 14. 8. 2026 (Seznam Zprávy, 13:40 h.; 15 min.).

Lit.: Stuchlíková, Lucie – Dolejší, Václav: Vlevo dole: Červený se vrátí z dovolené a zjistí, že mu v kanceláři sedí Brabec. In web Seznam Zprávy, 14. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Motoristé se chlubí ukončením klimatické krize, bohužel pro ně ale lidé mají oči. Premiérovi Andreji Babišovi v průběhu vln horka evidentně napsalo spoustu voličů, kterým vyschly zahrady, potoky a rybníky. Téma pro podcast Vlevo dole.

A naštvaný volič, to je Babišova noční můra. Za normálních okolností by se do problému sucha pustil s ministrem životního prostředí. A za ideálních okolností by ministerstvo na věci dlouhodobě pracovalo a mělo rozjetý plán. (…)