Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

6. 8. 2024

Respekt podcast – Stará božstva se vracejí. Co hledají tisíce Čechů v pohanství? (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:24

Připravil Štěpán Sedláček.

Hovoří religionista Pavel Horák.

Natočeno 2024. Webová premiéra 1. 8. 2024 (Respekt.cz, 72 minut).

Lit.: Sedláček, Štěpán: Stará božstva se vracejí. Co hledají tisíce Čechů v pohanství? In web Respekt.cz, 1. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  S religionistou Pavlem Horákem o druidech, čarodějkách a dalších směrech moderního pohanství i naší neschopnosti vystoupit z křesťanských myšlenkových rámců. (…)

„Ještě v 70. letech mělo pojmenování pohan podobný význam jako queer. Původně hanlivé označení převzali následovníci pohanských směrů, kteří začali hrdě říkat, že jsou pohané. Zejména v Severní Americe jim to pomohlo se vymezit vůči křesťanské majoritě,“ říká religionista z Etnologického ústavu AV ČR Pavel Horák a autor nové knihy Návrat starých bohů: od falešného náboženství k modernímu pohanství, který tvrdí, že pohanství je v Evropě a USA nejrychleji rostoucím náboženstvím. Co v praxi znamená být moderní čarodějkou či Wiccanem, druidem nebo se hlásit k modernímu germánskému či slovanskému pohanství? Kde a jak tyto směry vznikly? Jaké svátky jejich stoupenci slaví a jakých hodnot se drží? Které směry jsou nejpopulárnější v Česku? A jaký vývoj moderního pohanství lze očekávat? Nejen o tom mluví v podcastovém rozhovoru týdeníku Respekt Pavel Horák, který v rámci svého výzkumu zpovídal desítky moderních pohanů v několika zemích.  (…)

Výtah Respektu – Dohoda s teroristy po 20 letech: Za 11. září dostali místo trestu smrti doživotí (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:22

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Jiří Sobota.

Natočeno 2024. Webová premiéra 1. 8. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 14 minut).

Lit.:  Machálková, Zuzana: Dohoda s teroristy po 20 letech: Za 11. září dostali místo trestu smrti doživotí. In web Respekt.cz, 1. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Letos to bude 23 let, kdy v USA 11. září dvě civilní letadla unesená islámskými radikály narazila do mrakodrapů Světového obchodního centra, další letoun do budovy Pentagonu a čtvrtý se zřítil do polí v Pensylvánii. Na teroristickém útoku, který si vyžádal téměř tři tisíce obětí, se podíleli mimo jiné i tři muži, kteří jsou uvěznění v Guantánamu na Kubě. Ti se nyní s Pentagonem dohodli na tom, že přiznají vinu ze spiknutí a vraždy, a to výměnou za doživotí namísto hrozícího trestu smrti. Jde i o údajného strůjce útoku Chálida Šajcha Muhammada. Dohoda nicméně ve Spojených státech spustila vlnu nevole, říká ve Výtahu Respektu Jiří Sobota: „Spousta lidí si myslí, že si zaslouží smrt, vláda tvrdí, že naopak k nějakému završení dojde i tímto způsobem. Amerika se v tomto bodě stále vrací do etických dilemat, která má už od útoku.“ Součástí toho je věznění stovek lidí podezřelých z účasti na teroristickém činu z 11. září v Guantánamu na Kubě a mučení vězňů, proti čemuž se vyslovoval už exprezident Barrack Obama, který chtěl věznici zavřít. Doteď se tak ale nestalo. Je šance, že k tomuto kroku dojde ještě za Joea Bidena? A proč k dohodě mezi teroristy a Pentagonem došlo po více než 20 letech?

Výtah Respektu – Filmový hit V hlavě 2: Úzkost může být i užitečná, pokud se s ní naučíme pracovat (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:18

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Jindřiška Bláhová.

Natočeno 2024. Webová premiéra 2. 8. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 16 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana: Filmový hit V hlavě 2: Úzkost může být i užitečná, pokud se s ní naučíme pracovat. In web Respekt.cz, 2. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Po devíti letech přišlo studio Pixar s pokračováním animovaného snímku V hlavě. Zatímco úspěšný první díl zve do dětského světa, druhý dává nahlédnout do hlavy dospívajícího pubertálního člověka, v jehož světě se objevují kromě jiných emocí také třeba trapnost, stud, znuděnost či úzkost. Právě ta je podle Národního ústavu duševního zdraví společně s depresí jednou z pěti nejčastějších duševních obtíží u dětí a dospívajících. Polovina duševních problémů se navíc projevuje už před 14. rokem věku. V hlavě 2 tak může být vedle zábavné rodinné podívané i inspirací, jak pracovat s úzkostí nejen u dospívajících, ale také u dospělých, říká ve Výtahu Respektu Jindřiška Bláhová: „Je to pro všechny, kdo reflektují svoji emocionalitu. Úzkost je tam brána ne nutně jako negativní emoce, ale také jako emoce, která nám může pomoct – pokud ji nepotlačíme a nějak ji zvládneme – vést radostnější nebo méně stresující život. Můžeme ji přijmout jako nějaký typ motoru, jak se sám v sobě vyznat.“ I to je jeden z faktorů, který z V hlavě 2 dělá jeden z nejúspěšnějších animovaných snímků a v kinech momentálně i jeden z nejnavštěvovanějších filmů, který překonal dokonce i Barbie či Oppenheimera. Co za tím stojí? A v čem je strategie Pixaru přelomová?

Respekt podcast – Jak Viktor Orbán o důvěru v EU i NATO přišel a co za to získal (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:16

Připravil Štěpán Sedláček. Rozhovor na LFŠ v Uherském Hradišti moderuje Tomáš Brolík.

Hovoří analytička a ředitelka pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová.

Natočeno 2024. Webová premiéra 3. 8. 2024 (Respekt.cz, 78 min.).

Lit.: Sedláček, Štěpán: Jak Viktor Orbán o důvěru v EU i NATO přišel a co za to získal. In web Respekt.cz, 3. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  S analytičkou Pavlínou Janebovou z AMO o politické situaci na Slovensku, v Polsku a Maďarsku
Tomáš Brolík. (…)

„Viktor Orbán se vydal na svou kontroverzní cestu v roce 2010, kdy se stal podruhé maďarským premiérem. Za poslední čtyři roky ztratil v Evropě hodně přátel a velkou část zbývající důvěry, ale zároveň si udělal některé nové přátele. Orbán sází na to, že svět se posune a americké prezidentské volby vyhraje Donald Trump,“ říká ředitelka pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová. Jak si budoucí uspořádání Evropy a světa představuje Viktor Orbán? Jak je na tom podle výzkumů vztah Poláků k Čechům? A jak změnilo Slovensko atentát na Roberta Fica. I na to se ptal v debatě v rámci Letní filmové školy v Uherském Hradišti zástupce šéfredaktora Tomáš Brolík. (…)

Výtah Respektu – Ukrajina dostala první stíhačky F-16 (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:14

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Jaroslav Spurný.

Natočeno 2024. Webová premiéra 5. 8. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 13 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana:  Ukrajina dostala první stíhačky F-16. Ve válce můžou znamenat zlom. In web Respekt.cz, 5. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) O stíhací letouny F-16 žádala Ukrajina hned od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru roku 2022. Po dvou a půl letech do válkou zasažené země dorazily první stroje. „Jsou citlivé, potřebují mít čisté letiště, speciální přistávací dráhu, perfektní logistiku, to doteď Ukrajina neměla. F-16 je opravdu špičkový stroj, který je neustále modernizován, a podle expertů je multifunkční. Může to být protivzdušná obrana, může bojovat ve vzduchu, podporovat pozemní jednotky,“ vyjmenovává ve Výtahu Respektu Jaroslav Spurný. Stíhačky tohoto typu, kterých na Ukrajinu dorazilo pravděpodobně do deseti kusů (přesné číslo je tajné), podle něj mohou na bojišti znamenat zlom, ale nikoliv v tomto počtu. „Může to být krok ke zlomu. Těch deset letadel určitě bude schopno poskytnout obranu před některými ruskými raketami. Domnívám se, že dodávky půjdou rychle, záleží nicméně na výcviku ukrajinských pilotů.“ Právě na jejich výcvik Kanada už v minulém měsíci vyčlenila v přepočtu více než 6,5 miliardy korun. Proč dodání stíhaček trvá tak dlouho? V čem přinášejí výhodu oproti dosavadnímu vojenskému vybavení Ukrajinců? A bude pro Rusy složitější útočit na zemi, která má stíhací letouny F-16?

Respekt podcast – AI a film: Krásný nový svět nekonečných možností, nebo apokalypsa? (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:10

Připravila a moderuje Jindřiška Bláhová.

Hovoří ilustrátorka, animátorka a teoretička animace Dita Stuchlíková (FFMU) a kybernetik Bohuš Získal (CESNET a ČVUT FEL).

Natočeno 2024. Webová premiéra 5. 8. 2024 (Respekt.cz, 79 min.).

Lit.: Sedláček, Štěpán – Bláhová, Jindřiška: AI a film: Krásný nový svět nekonečných možností, nebo apokalypsa? In web Respekt.cz, 5. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  S animátorkou Ditou Stuchlíkovou a kybernetikem Bohušem Získalem o tom, jak nástup generativní umělé inteligence ovlivňuje filmovou tvorbu. (…)

Hollywoodští herci a scenáristé kvůli ní nedávno historicky stávkovali, festival v Torontu jí věnoval polovinu programu pro industry a herečka Scarlett Johansson se na ni hodně zlobí – umělá inteligence je tématem číslo jedna filmového průmyslu. Co všechno ve filmu umí? Kde všude je nebo bude? Co nabízí a co naopak bere? Je důvod slavit větší efektivitu a nedozírné možnosti nebo se naopak bát nedozírných následků? O roli AI a filmu na debatě Respektu v rámci festivalu Letní filmová škola v Uherském hradišti diskutovala ilustrátorka, animátorka a teoretička animace Dita Stuchlíková působící na Filozofické fakultě MU a Bohuš Získal, který se zabývá technologiemi pro zpracování obrazu a zvuku ve sdružení CESNET a spolupracuje s Institutem intermédií ČVUT FEL a Hudebním informačním střediskem. (…)

Peníze a vliv – Markéta Schormová a Petr Bezouška o novele zákoníku práce (2024)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 10:38

Fungoval by v Česku mezi odborníky populární dánský model trhu práce? Přineslo by mu zavedení možnosti dát výpověď bez udání důvodu kýžené zpružnění? Ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová se v pořadu Peníze a vliv ptá Markéty Schormové z Hospodářské komory a experta na pracovní právo Petra Bezouška.

Natočeno 2024. Premiéra 6. 8. 2024 (ČRo Plus, 11:10 h.; 27 min.).

Lit.: vik – Klímová, Jana: Fungoval by dánský model trhu práce v Česku? Muselo by se úplně změnit myšlení lidí, říká expert. In web ČRo Plus, 6. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V chystané flexinovele zákoníku práce, kterou má zanedlouho projednat vláda, chybí výpověď bez udání důvodu. Navrhnout ji ale chtějí někteří poslanci, až se novela dostane do Sněmovny. Zastánci jednoduchých výpovědí často argumentují úspěšným dánským modelem flexibilního pracovního trhu. Jenže ten je v Evropě fakticky ojedinělý. Podle právníka a experta na pracovní právo Petra Bezoušky je v Českých poměrech nerealizovatelný.

„Ten systém je pro člověka, který tam nežije, velice těžké pochopit. V Dánsku například není ochrana zaměstnanců v tom smyslu, jak jí vnímáme my. Tam skutečně může zaměstnanec dostat výpověď bez udání důvodu,“ popisuje Bezouška v pořadu Peníze a vliv na Českém rozhlasu Plus.

„Výpovědní lhůty v Dánsku nejsou nijak dlouhé, většinou se pohybují v řádu týdnů. A není tam ani žádné odstupné, které by musel platit zaměstnavatel,“ doplňuje. (…)

Vinohradská 12 – Evropa vrací umění zpět do Afriky (2024)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 9:40

Připravil Matěj Skalický.

Hovoří Ondřej Crhák z Náprstkova muzea. 

Sound design Damiana Smetanová. Podcast v textu Tea Veseláková. Hudba Martin Hůla, Damiana Smetanová.

Natočeno 2024. Premiéra 6. 8. 2024 (ČRo Plus, 10:10 h.; 20 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Vyloupená Afrika? Evropská muzea řeší návrat cizího umění, mají ale podmínky. In web ČRo Plus, 6. srpen 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Repatriace umění, dekolonizace muzeí. Evropa vrací vzácné historické předměty do Afriky. Proč? Proč až teď? O jakém umění je řeč? Jaké kousky na návrat teprve čekají? A týká se to jen Afriky? (…)

 

5:59 – Žádná špionáž pro Rusko? Proč narazil případ Šapošniková (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 8:21

Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Matěj Válek, Dominika Kubištová. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Seznam Zprávy, Česká televize – Reportéři ČT, ČT24.

Hovoří investigativní reportér Seznam Zpráv Vojtěch Blažek.

Natočeno 2024. Webová premiéra 6. 8. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 20 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka: Žádná špionáž pro Rusko? Proč policie narazila s případem Šapošniková. In web Seznam Zprávy, 6. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kauza výbuchů ve Vrběticích zřejmě dál zůstane bez obžalovaných a potrestaných. Státní zástupce totiž nedávno zrušil trestní stíhání Eleny Šapošnikové, kterou policisté podezřívali z vyzvědačství. K takovému tvrzení ale -⁠⁠ alespoň podle žalobce -⁠⁠ není dostatek důkazů. Co o jedné z větví kauzy Vrbětice víme? (…)

Podle kriminalistů pomáhala zajistit návštěvu agentů GRU ve vrbětických muničních skladech a navíc byla v poměrně čilém kontaktu s šéfem jednotky 29155 této ruské zpravodajské služby Andrejem Vladimirovičem Averjanovem. A společně se svým -⁠⁠ dnes už zesnulým -⁠⁠ manželem Nikolajem, který obchodoval se zbraněmi a pracoval ve firmě Imex Group, které patřila vybuchlá munice, se tak stala důležitou aktérkou celé kauzy.

Přesto případ Eleny Šapošnikové státní zástupce Martin Malůš odložil. A nedávno vyšlo najevo, co ho k tomu vedlo. V odůvodnění mimo jiné píše, že detektivové nezískali jednoznačné důkazy. Navíc prý chování Šapošnikové nesplňuje právní kvalifikaci vyzvědačství, za které byla stíhána. (…)

5. 8. 2024

Studio N – Kdo se raduje z největší výměny zajatců od druhé světové (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 15:14

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří zahraniční reportérka Deníku N Petra Procházková.

Natočeno 2024. Webová premiéra

Studio N: Kdo se raduje z největší výměny zajatců od druhé světové. In web Deník N, 5. 8. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rusko, Spojené státy a další západní země provedly minulý týden největší známou výměnu vězňů od druhé světové války. Prostřednictvím Turecka si vyměnily 26 lidí. Byli mezi nimi novinář Evan Gershkovich, bývalý voják Paul Whelan nebo rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševa. Do Ruska se vrátil mimo jiné tajný agent odsouzený v Německu za vraždu. Proč k výměně vězňů přistoupily země právě teď? A čí je to celé výhra? Ptáme se zahraniční reportérky Deníku N Petry Procházkové.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress