Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

24. 2. 2025

Olympijský mýtus 1/8 (2024)

Filed under: Podcast — Přemek @ 10:31

Podcast připravil Vojtěch Jírovec a Martin Vait. Zvuky a znělka Ondřej Bělíček. Zvukový mix Petr Kachtík. Dramaturg Jiří Koukal. Vizuální styl Kateřina Sudolská. Úryvky načetla Jindřiška Dudziaková.

Natočeno 2024 (celková délka 270 min.). Webová premiéra 1. dílu 18. 7. 2024; 8. dílu 24. 7. 2024.

Obsah: 0. Trailer (00:57) – 1. K čemu je nám ještě olympiáda? (33:19) – 2. Kdo všechno nemá místo pod pěti kruhy (34:07) – 3. Berlínský žár (27:10) – 4. Studená olympiáda (31:21) – 5. Města proti Hrám (42:13) – 6. Olympiáda jako továrna na tenisky (39:55) – 7. Co je jednoduché, není paralympijské (31:25) – 8. Jaká je budoucnost olympiády? (30:45).

Lit.: Jírovec, Vojtěch: ČT art uvádí novou podcastovou sérii Olympijský mýtus. In web ČT Art, 10. 7. 2024 (článek). – Cit.: Olympiáda je tu s námi skoro 130 let, ale pořád nevíme, co je vlastně zač. V osmidílné podcastové sérii Olympijský mýtus moderátoři Vojtěch Jírovec a Martin Vait pátrají po tom, jestli jsou Hry spíš oslava sportu a humanismu, nebo jde jen o vybájený přelud. První čtyři nové díly jsou nyní k poslechu na ČT art.cz, ČT sport.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Olympijské hry startují v Paříži již tento pátek. V novém podcastu Olympijský mýtus zkoumáme minulost i současnost Her. Z čeho vychází? Kam směřují? A jaké jsou chronické problémy olympiád, které se opakují dlouhá desetiletí.

Vydejte se s námi do pozoruhodného olympijského světa, ve kterém se sport mísí s politikou, kulturou, urbanismem, módu i velkým businessem.

(more…)

Oh My Hot 1/? (2024)

Filed under: Podcast — Přemek @ 10:14

Erotické audio příběhy. Podcast připravila Hana Kuncová. Spolupracují Adél Škvrna, Kristýna Machartová, Hermína Perič, Klárka Ondračková, Matěj Lindner, Yasmin Borůvková, Anežka Hájková, Bára Růžičková, Terezie Štindlová, Ida Fárová, Viktorie Macánová, Michal Veltruský.

Natočeno 2024.

Ocenění: 3. místo v sekci Podcast na Prix Bohemia Radio 2025.

Pozn.: Nestojí za námi žádný investor, mediální dům, ani bohatý strýc. Oh My Hot je vysněný projekt jedné holky, která se rozhodla ho udělat nejlíp, jak dokáže.

Pomáhá jí s tím parta super talentovaných lidí, jejichž práci je ale potřeba zaplatit. Všechno, co vidíte a slyšíte, si platí Hana sama. Pokud je vám projekt sympatický a jste zvědaví, kam všude vás zavede, předplaťte si Oh My Hot na Patreonu a dejte o nás vědět dál. (anotace)

Lit.: Šebestík, Ondřej: Intimita je radostná. Nenechme si ji ukrást patriarchátem, říká tvůrkyně erotické audio platformy. In web ČRo Radio Wave, 6. květen 2024 (rozhovor + audio k poslechu). – Cit.: Oh My Hot je platforma pro zvukové vyprávění, v jehož jádru je sekvence s erotickým nábojem. Audio formát posluchače oprošťuje od barvy kůže, tělesných proporcí i genderové identity a umožňuje vstoupit do oblasti vzrušení a touhy bez zažitých stereotypů. Díky téměř filmovému zvuku dokáže posluchače vtáhnout přímo do dění.

Začínala jsem asi před šesti lety v Českém rozhlasu na podcastové sérii Zhasni. Nikdo v Česku tehdy nevěděl, co to ten podcast vlastně je. Už v té době jsem si říkala, to by bylo super, kdybych si mohla poslechnout příběh, ve kterým se něco sexy stane. Hledala jsem, nenašla, a tak jsem si řekla, že si to vyrobím sama. Výsledkem jsou krátké indie filmy, akorát bez obrazu,“ vysvětluje zrod nápadu Hana Kuncová, pro kterou je na vyprávění zvukem zásadní dotváření příběhu pomocí vlastní fantazie.

„Psala mi jedna slečna, že je na autistickém spektru a identifikuje se jako asexuálka, a že by jí potěšilo, kdyby tam nebyly popisy těl hrdinů a hrdinek. Aby si mohla představit barvu očí, proporce nebo třeba zůstat jen u abstrakce,“ vysvětluje výhody audia Hana, podle které může jít o dobrý obsah pro lidi, kteří se sebou mají nějaký problém, nebo jen nezapadají do představ konvenční sexuality. (…)

Lit.: Zemanová, Kateřina: Komentář: Splňují erotické audio příběhy na platformě Oh My Hot to, co si předsevzaly? In web ČT Art, 5. 9. 2024 (recenze). – Cit.: Dvě spolužačky před odchodem na vysokou, barman krájející limetky i vytížená podnikatelka zaseknutá ve výtahu. I v takových situacích se nacházejí postavy artově ambiciózního a na tuzemské scéně poněkud ojedinělého počinu Oh My Hot. Čtyři měsíce po spuštění projektu je možná čas nahlédnout, jestli se opravdu podařilo vytvořit „opečované“ sexy příběhy.

(more…)

22. 2. 2025

Neverím 1/?? (Nevěřím, 2025-2026)

Filed under: Podcast,Slovenské — Přemek @ 21:12

Připravují Martina Greňová Šimkovičová a Jan Hanák. Sound design Jan Hanák. Zvuk Jan Hanák a Pavel Zgarba.

Natočeno 2025-2026. Webová premiéra 1. dílu 21. 2. 2025 (Téma 21, 40 min.); 2. dílu 28. 2. 2025 (Téma 21, 46 min.).

Od 26. 12. 2025 se natáčí jako videocast.

Pozn.: Slovenka. Čech. Žena. Muž. Nevěřící. Kňaz. Rozhlasáci. Počúvame a rozprávame zvukom. A poznáváme své krajiny, své jazyky, své postoje. Telefonický rozhovor medzi Bratislavou a Brnom. Tomu neuvěříš, o čem přemýšlím. Tomu neuveríš, kde som dnes bola. Tomu neuvěříš, co se mi dnes stalo. To je neuveriteľné. Věříš, že to vidím podobně? Ty, Honzo, veríš vašej vláde? A cirkvi? Věřím, že to dopadne dobře. Si veriaci? Tak mi ver. Připravují Martina Greňová Šimkovičová a Jan Hanák. (anotace)

Lit.: Hanák, Jan: Neverím: Martina a Ján. Odpuštění? In web Téma 21, 21. 2. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Deň, keď zomreli Martina a Ján. Dá sa to odpustiť? Neverím. Řeč bude o Martině Kušnírové a Jánu Kuciakovi, o zmaru a naději, o slovenské hymně, Juraji Benetinovi, Joan Baez, o víře až k nevíře. Je vůbec možné odpustit?

A pokud ano, tak jak? Ale proč vlastně?

Telefonický rozhovor medzi Bratislavou a Brnom. Slovenka. Čech. Žena. Muž. Nevěřící. Kňaz. Rozhlasáci. Počúvame a rozprávame zvukom. A poznáváme své krajiny, své jazyky, své postoje. (….)

Lit.: Hanák, Jan: Lidé k sobě měli za socialismu blíž. Anebo ne? In Téma 21, 28. 2. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zvu k poslechu premiérového dílu podcastu Neverím. Bohatství Slováků a Čechů se sice s výkyvy, ale stabilně zvyšuje. Přesto se stále ozývají nářky, že není na to či na ono, že platy jsou nízké a náklady na život vysoké. Lidé touží vlastnit. Čím to je?

Ožívají sentimenty, že navzdory politické nesvobodě bylo za socialismu lépe, že lidé si dokázali více pomáhat, že hmotné vlastnictví nebylo tak důležité. Mnoho vzpomínek pamětníků, mnohdy krásných vzpomínek z dětství a mládí tomu nasvědčuje. Ale byli jsme v těchto dobách opravdu moudřejší, ne tak konzumní, nebo šlo o nutnost vzhledem k omezeným prostředkům a hlavně omezené nabídce věcí, které by se daly pořídit? Byl to opravdu až kapitalismus, který nás pokřivil akcentem na právo vlastnit, pokud možno co nejvíc? Přitom normalizaci sedmdesátých a osmdesátých let se dosti trefně přezdívalo salámový socialismus.

Proč se dnes zejména mladí lidé vyhraňují vůči ekonomickému konceptu trvalého růstu a mluví o nerůstu? A co to nerůst je? Jak to vidí literátka Dagmar Halasová, environmentalista Tadeáš Žďárský, spisovatel Miloslav Nevrlý? A co na to Martina a Jan, kteří se o tom baví a které to opravdu zajímá? Je na místě nejen mluvit o střídmosti, ale střídmě se chovat?

Lit.: Šimkovičová, Martina G. – Hanák, Jan: Neverím: Papež, který nevládl, ale sloužil. Nebo vládl tím, že sloužil? In web Téma 21, 25. 4. 2025 (článek + nahhrávka k poslechu). – Cit.: „Bratři a sestry, dobrý večer. Víte, že povinností konkláve bylo dát Římu biskupa. Zdá se, že mí bratři kardinálové pro něj šli až na konec světa.“

Nenucený vtip prvních slov nově zvoleného papeže Františka z balkonu svatopetrské baziliky dával tušit, že mnohé bude odteď jinak. A bylo. Po celých dalších dvanáct let.

Co znamenal tento výjimečný člověk pro Jana? A znamenal vůbec něco pro Martinu? Papež je nejvyšší představený katolíků, přesto zcela zjevně zasáhl mnohem širší spektrum lidí. A Martina není výjimkou. Čím to je? Jeho lidskostí, autenticitou, blízkostí? Patrně nezasahovalo to, že byl papež, ale že to byl zrovna on, člověk František. Otevíral i lidem nevěřícím duchovní rozměr bytí? Také o tom je mimořádný díl podcastu Neverím, v premiéře den před slavností Františkova pohřbu. (…)

Lit.: Hanák, Jan: Neverím: O zemi, pivu a zemité radosti. In web Téma 21, 16. 5. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit. Je k neuvěření, jak kreativní je Země. Je k neuvěření, že člověk přes svůj kořistnický přístup k ní stále tak úplně nezapomněl, že svou inteligencí a snad i moudrostí má Zemi rozvíjet a dál tvořit. No ano, je to věc víry.

V dalším z telefonátů Martiny a Jana bude řeč o stvoření světa poezií či tancem Stvořitele, o povolání člověka k bytí uměleckým aktem, o jeho uvedení do role pastýře Země, a taky třeba o želvě a vřískajícím psu na zahradě u Šimkovičů. Jako host se tentokrát objeví umělkyně a kurátorka Zuzana Janečková. (….)

Lit.: anonym: Nastává středoletní noc a její sen. O světle, které temnota nedokáže zničit. In web Téma 21, 20. 6. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O slunci, noci, slunovratu, ohni, zápalu, mystickém tanci svatojánských mušek. O ohnivém kázání po slejváku Ducha svatého. V telefonickém klábosení mezi Bratislavou a Brnem, mezi Martinou a Janem.

Je tady opět po roce nejdelší den. Noc má jen něco kolem pěti a půl hodiny. Je to ovšem specificky naše zkušenost, dejme tomu v mírném pásmu. Světlo a tma na rovníku se chová celoročně celkem stabilně, ale za polárním kruhem má ta stabilita podobu nežitelnou, tedy alespoň podle Jana. Vědecká stáž v polární noci jednoho jeho přítele přesvědčila, aby se stal knězem.

V gotických kostelích je hra se světlem magická, jak světlo pronikající skrz vitráže rozehrává velkorysý prostor těchto staveb. Ale co teprve kostely barokní. První dojem nebývá zpravidla moc dobrý. Dnešní člověk v nich vnímá hlavně přeplácanost sochami a obrazy. Ale když si dá čas a prokouše se skrz první dojmy, pak má šanci zahlédnout hru světla. Všechny ty teplé barvy a spousta zlacení dokáží prostor rozzářit docela letně, i když na ně dopadne jen trocha únorového studeného světla. Slunce jakoby opět přišlo, i když venku je ho málo a na člověka padají chmury.

To světlo ve tmě svítí a tma se ho nezmocnila, píše o Ježíšovi apoštol Jan. „Věř mi, Marti, světlo, to vnitřní světlo si můžeš nechat vzít jen ty sama. Je-li tvé oko světlé, pak i tvé nitro je světlé. Ale je-li tvé oko temné.. Je důležité, jak ty se díváš na svět, to ovlivňuje celý tvůj vnitřní svět a nakonec i ten vnější, tvé vztahy. Je to možná vědomá naivita, ale já nechci hrát války druhých.“ Přesvědčí Jan Martinu? (…)

Lit.: Šimkovičová, Martina G. – Hanák, Jan: Neverím. O kořenech, které i bolí. Co zůstává, když odejdou babičky a dědečkové? In web Téma21, 25. 7. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jsou rozhovory, které se stanou vzpomínkou už ve chvíli, kdy zní. Tento letní telefonát mezi Brnem a Bratislavou je právě takový. Martina a Jan si povídají o koupání v řece, o chalupách, o dědečcích a babičkách. A z jejich slov zní cosi přesažného. Totiž paměť, která nemizí.

Vzpomínají na dětství pod slivkou, na zvuky házení hrášku do košíku, na babiččin oblíbený pasiáns, dědečkův smích a jeho milion kilometrů bez nehody, na husákovské léto bez moře, ale s dravým potokem a spoustou příběhů s ním spjatých. Mluví o lidech, kteří je formovali. Ať už to byli vlastní prarodiče, nebo ti další, co přišli zvenčí. Lékařka z Šariše, stařičký farář z Vysočiny.

To všechno v blízkosti svátku všech babiček a dědečků, totiž svátku svatých Anny a Jáchyma, prarodičů Ježíšových. Taky k nim chodíval na prázdniny? Taky vzpomínal na jejich hlas, gesta, na to, když ho drželi za ruku?

„Svatá Anna, chladna z rána,“ praví stará pranostika. No, možná se tak někdy chová počasí, ale vzpomínky Martiny a Jana spíš hřejí, i když ne tak docela beze smutku. (…)

Lit.: Šimkovičová, Martina G. – Hanák, Jan: Mezi Baltem a Středomořím. Spojuje je víc, než by se zdálo. In web Téma 21, 8. 8. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lze vůbec nalézt souvislost mezi pobaltským Pomořanskem a středomořskou Sardinii? Překvapivě ano. Nejen téma moře, ale i příběhy méně známých jazyků a pohnutá historie těchto míst.

Martina a Jan v dalším z letních telefonátů, tentokrát rozkročení mezi Baltem a Středomořím, mezi Gdaňskem, u kterého je právě teď Martina a sardským L’Avru, kde je právě Jan. „Tady u Baltu je krásných dvaadvacet stupňů a pršet bude až za hodinu,“ říká Martina. Jan je vděčný – vzhledem k rozmarnosti tohoto léta – za příjemných třicet, azurové nebe, s tím, že déšť přijde až koncem září, jak je na Sardinii obvyklé. Jak si může porozumět milovnice severu a milovník jihu? Překvapivě lehce. Možná proto, že je spojuje moře se svou zdánlivě nekonečnou svobodou.

Řeč plyne i kolem pohnuté historie míst, kde dovolenkují. Předválečný, válečný a poválečný Gdaňsk. Formativní éra banditismu v novověké historii starobylé Sardinie. Nefunkční státní správa, vendeta, zbojník zvaný Il Muto di Gallura, podle něhož byl natočený film, který Italové musejí sledovat s titulky, protože je celý v gallurské sardštině. Vedlejší jazyky Evropy, jako je kašubština na polském severu a několik druhů sardštin na středomořském jihu. Přesto na místech, o nichž je řeč, jde o jazyky hlavní. (…)

Lit.: Šimkovičová, Martina G. – Hanák, Jan: Když exotika skončí, jak chutná návrat? In Téma21, 15. 8. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dovolenkové cesty mívají podobu vonící lákavými dálkami, ale taky tu, která se utápí ve výfukových plynech dálničních kolon, nebo když zjistíte, že letadlo má závadu a dnes prostě nikam neletíte.

Martina se právě vrátila od Baltu a Jan ze Sardinie a ve svém letním telefonátu se potkávají v obou těchto polohách cestování. Vzpomínají na přerušený vzlet a dlouhé hodiny na silnicích. Ale také na letmou chvíli radosti z návratu domů. Martina zůstává s rodinou ještě pár dní na rodné chalupě a Jan se chystá na hody. (…)

Lit.: Šimkovičová, Martina G. – Hanák, Jan: Slovenské národní povstání narovnalo Slovákům záda. In web Téma21, 29. 8. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čím je tato významná dějinná událost pro Slováky? A čím pro Čechy? O co šlo tehdy Stalinovi? A o co jde dnes Putinovi? „Nevím, co je v jeho hlavě, ale žije v strašlivé temnotě.“

Slovenské národní povstání bylo v mnoha ohledech výjimečné. Jak ve vojenské síle a rozsahu, tak v tom, že šlo o povstání v dosud nacistickém státě a ne okupovaném. Naopak výjimečné nebylo, že Stalinův Sovětský svaz se v pomoci povstalcům rozhodoval výhradně podle politického klíče. Šlo o budoucí sféry vlivu.

Povstání bylo nacisty vojensky potlačeno, ale přesto mělo zásadní politický význam. Umožnilo Slovensku stát se součástí vítězné koalice a Československu poválečnou obnovu. „Porážka na bojišti neznamenala porážku v dějinách,“ shodují se v dalším ze svých telefonátů Martina a Jan a připomínají, že navzdory geopolitice narovnalo povstání Slovákům záda. (…)

Lit.: Hanák, Jan – Šimkovičová, Martina G.: Když každý křičí svou pravdu, je největší odvaha naslouchat. In web Téma 21, 3. 10. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V rovnodennosti světlo a tma sdílejí čas rovným dílem. Inspirace? Jak žít s těmi, kteří volí jinak, věří jinak, žijí jinak? „Církev nemá být hlasem mravokárného dědka, ale nositelkou kultury dialogu.“

Nový díl podcastu Neverím hledá odpověď na otázku, co znamená rovnost a rovnoprávnost v době, kdy se společnost dělí do znepřátelených táborů. Martina a Jan mluví o polarizaci, která není sama o sobě špatná, ale stává se nebezpečnou, když přeroste v antagonismus, když se z názorových protivníků vyrábějí nepřátelé. „Strach je zlý průvodce. Buď útočíme, nebo se uzavřeme. Obojí ničí vztahy.“ Cesta ven podle nich vede přes dialog, úctu a naslouchání. A odvahu nemít vždy poslední slovo. „Není-li možné respektovat názor, je vždy možné respektovat nositele tohoto názoru jako člověka, se kterým sdílím a utvářím společný prostor a čas.“

Rozhovor se dotýká i starých filosofických pojmů – ctnost jako rovnováha mezi krajnostmi (Aristoteles), rovnodennost jako obraz harmonie světla a tmy. A nechybí ani duchovní rozměr: „Kdo je bez hříchu, ať první hodí kamenem. To není jen evangelium, to je návod, jak přežít dnešní veřejnou debatu.“ (…)

Lit.: Hanák, Jan – Šimkovičová, Martina G.: My kněží bychom na prvním místě měli chápat, co znamená být queer, protože sami jsme jiní. In web Téma 21, 17. 10. 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Co spojuje queer lidi a celibátní kněze? Vymykají se normám. Jak snadno se z kritiky jinakosti stane soud a ze slova zbraň. Přitom jinakost může být spíš obohacení, ne hrozba.

Rozhovor Martiny a Jana se v tomto dílu podcastu Neverím odvíjí od výročí vraždy na Zámocké ulici v Bratislavě, kde před třemi lety mladý útočník zastřelil dva muže z nenávisti vůči LGBTQ+ lidem. Slova nejsou jen slova, mají blízko k činu. „Kdo mluví nenávistně o jiných, i když sám nestřílí, má na tom svou vinu.“

„Každý člověk je originál. Jednota není v tom, že jsme stejní, ale v tom, že se dokážeme respektovat.“ Jan přináší teologický i osobní rozměr. Jak je chápán kněz, který se svou sexualitou dělá v očích společnosti snad to úplně nejhorší, totiž nic? „Celibát není o tom, že si něco upírám. Je to jiný způsob, jak žít lásku. Ale má smysl jen tehdy, když je svobodnou volbou. Jinak se může stát příčinou zla.“

Martina kritizuje novelu slovenské ústavy, která krom jiného umožňuje rodičům odmítnout sexuální výchovu ve školách. Podle ní to víc škodí než pomáhá a zneužívá se k politickému kapitálu. Jan připomíná, že ale záleží na způsobu sexuální výchovy, že by měla být spíš výchovou ke vztahům.

Oba diskutují o tom, že křesťanská víra by měla vést k přijímání, ne k odmítání. „Nevylučujme lidi jen proto, že jsou jiní. Ježíš přišel kvůli hříšníkům, ne kvůli dokonalým.“ „Pamätajme, že nikomu nesmieme ubližovať za to, kým je. Každého člověka treba najprv prijať, až potom s ním nesúhlasiť.“ (…)

Lit.: Hanák, Jan – Šimkovičová, Martina G.: Propaganda začíná u dětí. Kdo ovládne jejich představivost, ovládne budoucnost. In web Téma 21, 7. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Budil jsem se hrůzou, že vedle mě vybuchne atomová bomba.“ O dětství v časech ideologie, která učila věřit a bát se. „Lampionové průvody byly krásné, dokud jsme nevěděli, proč je vlastně slavíme.“

V den výročí takzvané Velké říjnové socialistické revoluce z roku 1917 se Martina a Jan vracejí do svého dětství v osmdesátých letech, do světa lampionových průvodů, recitací o Leninovi a branných cvičení. Vzpomínají na dobu, kdy i básnička v první třídě bývala ideologickým manifestem. (…)

Lit.: Hanák, Jan – Šimkovičová, Martina G.: Vodu kázal a vodu pil. A hluboce věřil v jazyk. In web Téma 21, 14. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ľudovít Štúr je národní ikona, o které se na Slovensku většinou mluví se zbožnou úctou. Anebo možná se znuděným povzdechem. Tento díl podcastu Neverím zkoumá, jaký byl ve svém reálném životě. Dokáže něčím oslovovat i v dnešním Česku?

Věřil, že jazyk může spojovat lidi napříč náboženstvími a společenskými vrstvami. Evangelíky i katolíky, vzdělané i rolníky. „V jazyku jsme doma, v jazyku myslíme, cítime, jazyk nás definuje.“ Štúr jako symbol vzdoru proti přizpůsobení. Rebel, který „nastavil tělo větru“ a hledal vyšší princip i za cenu osobní oběti.

Speciální host podcastu, režisérka Mariana Čengel Solčanská přináší nový pohled na tuto osobnost ve svém filmu Štúr. Charakterizuje ho jako muže, který „věřil ve Slováky víc než v Boha“. „Netřeba se bát národních ikon. Stačí je vnímat jako lidi, kteří byli možná trošku moudřejší,“ dodává Martina. (…)

Lit.: Hanák, Jan: {Neverím}. In Facebook, 14. 11. 2025 (status). – Cit.: Až do natáčení posledního dílu podcastu Neverím jsem slovenskou národní ikonu Ľudovíta Štúra moc neznal. Tedy podle jména ano, ale stálo za to ponořit se trochu hlouběji do jeho myšlenek, do jeho života. (….) Romantik, vizionář, rebel. Ľudovít Štúr jako člověk, ne jako socha. O jeho víře v jazyk, ve Slováky, o touze po smyslu. A o tom, co zůstalo z jeho snů. O pochybnostech a síle slova.

O Ľudovítu Štúrovi se na Slovensku většinou mluví se zbožnou úctou. Anebo možná se znuděným povzdechem. Tento díl podcastu Neverím zkoumá, jaký byl ve svém reálném životě. Dokáže něčím oslovovat i v dnešním Česku?

Speciální host podcastu, režisérka Mariana Čengel Solčanská přináší nový pohled na tuto osobnost ve svém filmu Štúr. Charakterizuje ho jako muže, který „věřil ve Slováky víc než v Boha“. „Netřeba se bát národních ikon. Stačí je vnímat jako lidi, kteří byli možná trošku moudřejší,“ dodává má telefonická debatérka Martina.

Lit.: Hanák, Jan: Dřív bránili svobodu slova. Dnes se jí bojí. In web Téma 21, 21. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Za komunistů byli věřící v první linii odporu. Bojovali za svobodu vyznání. Dnes ji jiným spíš upírají. Kam se poděla jejich svobodomyslnost, která kdysi vypískala mocné?

V tomto dílu podcastu Neverím zazní vzácná nahrávka z pouti na Velehrad z července 1985. Ukazuje víru, která se nebála moci. Zachycuje okamžik, kdy se obyčejní věřící lidé vzepřeli propagandě. Kvůli pravdě, která byla komunistickými funkcionáři ohýbána. Kvůli tomu, čemu věřili. Stejně tak Svíčková demonstrace z března 1988 v Bratislavě. Ta byla první opravdu velkou demonstrací proti totalitnímu režimu v tehdejším Československu. A organizovali ji věřící. Dnes však někteří z tehdejších obránců svobody chtějí rozhodovat, kdo si má co myslet a co dělat. Kam se poděl respekt k názorům jiných? A byl tu vůbec někdy? Nebyla to jen iluze?

Speciálním hostem podcastu je hudebník Michal Kaščák. (…)

Lit.: anonym: Naděje je rozhodnutí nezabalit to, i když není zaručený výsledek. In web YouTube, 4. 12. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Ne pro každého je Advent časem světla a radosti. V kontrastu k době se může cítit o to víc osamělý, bolavý, nepochopený. Co takovému člověku nabídnout? Naději bez iluzí. Prostou blízkost bez řečí.

Lit.: anonym: Čarodějnice z hranic zmizely. Strach z žen ne. In Spotify, 12. 12. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nový díl podcastu Neverím se noří do adventních pověr o strigách, ale hlavně do historického strachu, který byl a je neviditelnou roznětkou násilí.

Lit.: Hanák, Jan – Šimkovičová, Martina G.: Bez migrantů a Židů zbyde v betlémě jen vůl a osel. In web Téma21, 26. 12. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Běžme do háje s obranou naší kultury a našich hodnot před vlivy zvenčí. Nejde o hodnoty, ale o život.

Svatá rodina, náš ideál, vzor tradiční rodiny. V prvním audiovizuálním dílu podcastu Neverím ateistka Martina a kněz Jan otevírají další rozměr tohoto dávného příběhu i to, jak se vztahuje k dnešku. Svatá rodina politicky pronásledovaná šíleným králem Herodem, který neváhal vyvraždit své syny i svou manželku, aby ho náhodou nepřipravili o moc. Neváhal vyvraždit ani děti v městečku Betlémě jen kvůli nějaké dávné babské povídačce o zrozeném králi. Svatá rodina migrantů do Egypta a po letech zase zpět. Papež Lev nedávno řekl, že směr misií se obrátil. Ti potřební přicházejí sem k nám do Evropy a je nutné se o ně postarat. Betlém není pohádka o nedostižných ideálech, ale taky docela aktuální příběh uprchlíků před režimem, který vraždil děti. (…)

Lit.: Šimkovičová, Martina G. – Hanák, Jan: Pravdivý mýtus tří králů. In web Spotify, 6. 1. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tříkrálové nápisy na dveřích. Zvyk, kterému málokdo rozumí. Co znamená, když se věci světí? Kde je hranice mezi symbolem a magií? Co když Tři králové nikdy neexistovali? A co když na tom vůbec nezáleží?

Lit.: Šimkovičová, Martina G. – Hanák, Jan: Neverím: Samota není prohra. O sexu, celibátu, manželství. In web Téma21, 27. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak kněží mohou mluvit o manželství, když o něm vůbec nic nevědí? A jak o celibátu mohou mluvit lidé posedlí sexem? Dvě cesty. Dva závazky. Dvě formy radikality. Manželství a celibát. Žijeme v době, která spojuje svobodu se sexualitou. Touha má být naplněna. Sebeomezení působí podezřele. Ale je člověk opravdu svobodný, když se neumí ovládat? Je každé omezení útisk? „Možná jsme neosvobodili sexualitu. Možná jsme ji jen povýšili na povinnost.“ Tato epizoda přináší velmi otevřený rozhovor o lásce, závazku, víře, sexu, rozvodu i samotě. Bez moralizování. Je rozvod vždy selhání? „Možná se víc bojíme samoty než špatného manželství.“

Lit.: Šimkovičová, Martina G. – Hanák, Jan: Neverím: Nechceme karafiát, chceme respekt. In web Téma21, 6. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Politici rozdávají ženám květiny, kněží zase prohlašují církev za matku. Mluvit o ženách ale není totéž co dát jim hlas.

Tato epizoda v souvislosti s kontroverzně vnímaným Mezinárodním dnem žen otevírá téma rovnosti žen a mužů, stereotypů, intuice a logiky, mateřství, o němž mluví muži. Jsme si rovní. Je proto mateřství důvodem pro nižší mzdu? Proč je rovný plat stále téma? Jsou rozdíly mezi ženou a mužem argumentem pro nerovnost? Muži říkají hloupé sexistické vtipy o ženách a ženy se tomu smějí. Proč? A co církev? Jak může instituce bez žen v rozhodujících rolích mluvit o mateřské lásce? Může být instituce vedená téměř výhradně muži skutečně „matkou církví“? Nebo je to jen prázdná metafora, která má skrýt patriarchální strukturu? Je patriarchát tradice, nebo problém? 

„Možná nejsme méně rovné. Jen méně respektované.“ (..)

Vlevo dole – Kdo z Babišovy „lepší vlády“ se dostane do té skutečné? (2025)

Filed under: Podcast — Přemek @ 19:42

Podcast připravili Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková.

Natočeno 2025. Webová premiéra 8. 1. 2025 (Seznam Zprávy, 12:00 h.; 49 min.).

Lit.: Stuchlíková, Lucie – Dolejší, Václav: Vlevo dole: Koho nabízí ANO na „lepší“ ministry? A kdo se jimi opravdu stane? In web Seznam Zprávy, 8. 1. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Babišovo ANO se už chystá na převzetí moci. A v hnutí sami nejlíp vědí, kde mají největší slabinu: Chybějí jim kvalitní kandidáti do vládních křesel, slovy předsedy „ministři nerostou na stromech“.

Proto po zkušenostech z minulé Babišovy vlády, jejíž ministři se rychle měnili, a také při pohledu na dnešní kabinet, kam zas někteří přišli nepřipraveni, se ANO snaží své kandidáty na vládnutí lépe připravit.

Tréninkovým centrem je stínový kabinet, který si marketingově říká „lepší vláda“. Zasedá jednou týdně, řídí ji první místopředseda hnutí Karel Havlíček, který všechny členy nutí k aktivitě. Chce po nich, aby se ve svých oborech vyjadřovali k rozhodnutím Fialovy vlády, reagovali na sociálních sítích a také pravidelně vystupovali u pultíku ve Sněmovně.

Jenže zdaleka ne všichni členové „lepší vlády“ mohou doufat, že se po podzimních volbách – pochopitelně v případě triumfu ANO – stanou skutečnými ministry a ministryněmi. Političtí reportéři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková v aktuální epizodě podcastu Vlevo dole probírají, kdo z nich a proč má jaké šance. (…)

21. 2. 2025

5:59 – Obec v pasti. V Horní Lidči se starosta vzepřel lidem (2025)

Filed under: Podcast — Přemek @ 8:38

Připravil Barbora Sochorová. Editor a koeditor Matěj Válek, Dominika Kubištová. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Ve stínu – Seznam Zprávy.

Hovoří Jiří Kubík.

Natočeno 2025. Premiéra 21. 2. 2025 (Seznam Zprávy, 5.59 h.; 26 min.).

Lit.: Sochorová, Barbora: Obec v pasti. Starosta nerespektoval odpor lidí, Horní Lideč má problém. In web Seznam Zprávy, 21. 2. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Horní Lideč na Vsetínsku loni vešla ve známost jako místo, kde obyvatelé v referendu odmítli stavbu domova pro seniory. Zaznívaly i argumenty mířící proti myšlence mezigeneračního soužití. Seznam Zprávy ale nově nasvítily jiný zdroj odporu – velkou nespokojenost části místních s postupem starosty Josefa Tkadlece při přípravě projektu.

Příběh sporu v Horní Lidči na Vsetínsku před necelým půlrokem obletěl Česko. Jen ve zkratce: V obci měl vyrůst nový domov pro seniory, který měli v budoucnu využívat v případě potřeby i místní. Proti stavbě se ale obyvatelé Horní Lidče loni v září postavili v platném referendu. Nicméně mezitím se rozjely stavební práce, a obec tak musela hledat způsob, jak se k problému postavit.

Po důvodech tehdejšího odporu části místních pátrala už tehdy regionální i celostátní média, spor mimo jiné popsal s reportérkou Respektu Ivanou Svobodovou a sociologem Pavlem Pospěchem i podcast 5:59. Z rozhovorů s obyvateli Horní Lidče vyplynulo, že argumentů mezi nimi koluje celá řada: Odmítali třeba přijít o dětské hřiště, které stálo v místě navrhované stavby, nebo někteří uvedli, že se chtějí vyhnout pohledu na staré lidi. A zejména tento argument nakonec udělal z hornolidečského referenda celostátní kauzu. (…)

20. 2. 2025

Výtah Respektu – Zřízení dětského ombudsmana sněmovna schválila, ale financování pořád není vyřešeno (2025)

Filed under: Podcast — Přemek @ 19:27

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Silvie Lauder.

Natočeno 2025. Webová premiéra 23. 1. 2025 (Respekt.cz, 15 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana: Zřízení dětského ombudsmana sněmovna schválila, ale financování pořád není vyřešeno. In web Respekt.cz, 23. 1. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Sněmovna schválila vládní novelu, která zřizuje funkci dětského ombudsmana. Od července by měl působit v Kanceláři veřejného ochránce práv s tím, že mezi jeho pravomoce by patřila také vzdělávací činnost o právech dítěte, kontrola jejich dodržování a zajištění, aby měli dívky a chlapci možnost se víc zapojit do rozhodování o svém životě. Jak ale ve Výtahu Respektu namítá Silvie Lauder, přestože jde o pokrok, téma se v Česku řeší už 34 let: „Když jsem se dívala, které všechny vlády to řešily, mluvilo se o tom během českého předsednictví v roce 2009, jednala o tom Sobotkova, Babišova i současná vláda, ale celý proces trvá mnohem déle, protože my jako Česko, respektive Československo, jsme se k vytvoření tohoto institutu zavázali v roce 1991. Navíc jsou hlasy, že se to možná letos nestihne, čeká nás totiž legislativní kolečko Senát a prezident, a zároveň není dořešeno financování.“ Přesto, jak by v praxi práce dětského ombudsmana nebo ombudsmanky pomáhala? Kdo by tuto funkci mohl zastávat a kdo do ní bude kandidáty dosazovat?

Výtah Respektu – Tódová: Ficovy verbální výhružky se stupňují. Čekám, kdy se to přemění v nějaký čin (2025)

Filed under: Podcast — Přemek @ 19:20

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Monika Tódová (Denník N).

Natočeno 2025. Webová premiéra 22. 1. 2025 (Respekt.cz, 19 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana: Tódová: Ficovy verbální výhružky se stupňují. Čekám, kdy se to přemění v nějaký čin. In web Respekt.cz, 22. 1. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Slovenská sněmovna v úterý předčasně a bez hlasování ukončila jednání o opozičním návrhu na odvolání vlády Roberta Fica. Premiér totiž vyzval k tomu, aby bylo jednání neveřejné a před poslanci pak přednesl zprávu SIS, podle níž má tato civilní tajná služba podezření na organizovanou dlouhodobou činnost, jejímž cílem je destabilizace země. Následně na společné tiskové konferenci s Viktorem Orbánem obvinil opozici z přípravy převratu. „Zatím jsou to jen verbální slova a výhružky. Reálně ale tato zpráva nemá dopad jako například z období mečiarismu – nikdo není z ničeho obviněný, nikdo není ve vězení, nikomu zatím nevybouchlo auto. Sice se ty verbální výhružky stupňují, ale já čekám, kdy se to promění v nějaký čin. Myslím, že bude klíčové, jestli přijde nějaký impuls, kdy se stane, že bude někomu ubližováno a bráněno jim v jejich právech. Je otázka, zda k tomu dnes směřujeme,“ říká ve Výtahu Respektu novinářka slovenského Denníku N Monika Tódová. „Považuju za důležité to, že Peter Pellegrini šel na SIS, aby se osobně zeptal, z čeho ta zpráva vychází. Jsem velmi zvědavá, jestli tomu dá nějaký kredit, nebo bude mlčet, anebo by mohl říct, že jsou to hlouposti a měli bychom se věnovat podstatnějším problémům této země,“ dodává. Co přesně se ve slovenské sněmovně stalo? A do jaké míry je vůbec SIS relevantní?

Respekt podcast – Češi naštěstí tak neholduji TikToku, ale to neznamená, že jsou zdejší volby v bezpečí (2025)

Filed under: Podcast — Přemek @ 19:16

Připravil Štěpán Sedláček. Moderuje Tomáš Brolík.

Hovoří Miroslav Libicher a Jakub Janega.

Natočeno 2025 (Divadlo na cucky, Olomouc). Webová premiéra 22. 1. 2025 (Respekt.cz, 79 minut).

Lit.: Sedláček, Štěpán – Brolík, Tomáš: Češi naštěstí tak neholduji TikToku, ale to neznamená, že jsou zdejší volby v bezpečí. In web Respekt.cz, 22. 1. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S Miroslavem Libicherem a Jakubem Janegou o významu sociálních médií mezi voliči a jejich zneužitelnosti. Debatu v olomouckém Divadle na Cucky moderoval Tomáš Brolík. (…) Podle rumunských zjištění tajných služeb mělo na přesvědčení 23 procent voličů stačit v přepočtu devět milionů korun a zhruba dva týdny aktivní kampaně zejména na TikToku (…).

Jak důležité jsou sociální sítě z hlediska voličů? A jak zneužitelné jsou s ohledem na to, co se stalo ve spojitosti sprezidentskými volbami v Rumunsku. Nejen o tom debatovali v olomouckém Divadle na cucky expert na média a dezinfomace Miroslav Libicher a politolog a expert na volební chování Jakub Janega. Debatu moderoval zástupce šéfredaktora Tomáš Brolík.

Výtah Respektu – Přijímačky na SŠ se blíží (2025)

Filed under: Podcast — Přemek @ 19:12

Připravila Zuzana Machálková

Hovoří Markéta Plíhalová.

Natočeno 2025. Webová premiéra 21. 1. 2025 (Respekt.cz, 15 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana: Přijímačky na SŠ se blíží. Digitální přihlašování je podle ministerstva připravenější než loni. In web Respekt.cz, 21. 1. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Žákům a žákyním, potažmo jejich rodičům, se blíží termín přihlašování na střední školy. Stejně jako loni bude možné žádat elektronicky prostřednictvím systému DiPSy, ale také papírově či kombinovaně. Přihlášky se budou podávat od 1. do 20. února – a podle ministerstva školství i společnosti Cermat, která za přihlašování i průběh přijímacího řízení zodpovídá, by letos neměly nastat žádné komplikace. S výběrem školy může uchazečům a rodičům pomoct portál Vzdělávání v datech, který informuje i o kapacitě jednotlivých škol nebo míře úspěšnosti z minulých let. Nápomocné by mohly být také přijímací zkoušky nanečisto, které žáky čekají na konci měsíce, říká ve Výtahu Respektu Markéta Plíhalová: „Budou se konat 28. ledna. Letos je letos poprvé, jde o společnou akci ministerstva školství a Cermatu. Školy se do toho můžou zapojit dobrovolně, dostanou k tomu materiály, zadání, poté se to bude na školách vyhodnocovat.“ Vyzkoušet si přijímací zkoušky ale žáci budou moct i doma, a to prostřednictvím aplikace TAU. „Studenti si tam můžou stahovat zadání zkoušek z předchozích let. Kromě toho elektronická aplikace nabízí i tipy, jak si rozvrhnout čas, jestli se vracet k jednotlivým úlohám a podobně.“ Jaké další termíny a informace by si měli uchazeči a jejich rodiče zapamatovat? A v čem by letošní změny mohly pomoct v oblasti nerovných podmínek ve školství?

Výtah Respektu – S novým americkým prezidentem musí být Česko co nejčitelnější a vytvářet co nejužší vazby v rámci EU (2025)

Filed under: Podcast — Přemek @ 19:10

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Erik Tabery.

Natočeno 2025. Webová premiéra 20. 1. 2025 (Respekt.cz, 20 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana: S novým americkým prezidentem musí být Česko co nejčitelnější a vytvářet co nejužší vazby v rámci EU. In web Respekt.cz, 20. 1. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Během pondělního podvečera středoevropského času čeká Donalda Trumpa inaugurace – stane se tak 47. prezidentem Spojených států amerických. Na ceremoniál, který se po 40 letech koná kvůli mrazům uvnitř Kapitolu, dostalo pozvánku 220 tisíc lidí. Vůbec poprvé jsou mezi nimi i političtí lídři, čímž Trump prolomil precedent: vzhledem k bezpečnosti je totiž doposud zastupovali diplomaté. Pozvánku dostalo i několik tuzemských politiků, konkrétně ti z frakce Evropského parlamentu Patrioti pro Evropu. „Souvisí to se snahou hledat spojence a vytvářet dojem, který se hodí pro aktéry tam i tady, tedy že má větší odezvu ve světě než by se zdálo. Všechno je to politika,“ říká ve Výtahu Respektu šéfredaktor Erik Tabery, který ve zpravodajském podcastu rozebírá, jaký vliv může mít Trumpovo opětovné převzetí moci na Česko. Jak se naše partnerství s USA v posledních třech dekádách proměnilo? Jak prezidentství Donalda Trumpa pocítí běžný český občan? A v čem může Andrej Babiš se svojí podporou Trumpa narazit?

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress