Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Matěj Válek, Dominika Kubištová. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: archiv reportéra Seznam Zpráv Jaroslava Hrocha.

Hovoří reportér Seznam Zpráv Jaroslav Hroch a socioložka Eva Svatoňová.

Natočeno 2025. Webová premiéra 13. 3. 2025 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 31 min.).

Lit.: Sochorová, Barbora: Sněmovní stopa protipotratového hnutí. Jsou schopní lobbisté, říká expertka. In web Seznam Zprávy, 13. 3. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poměrně nenápadný pozměňovací návrh chtěl zavést povinnost odkazovat na těhotenských testech na informace podporující zachování těhotenství. Po medializaci případu se zdálo, že spadl ze stolu, lidovecká poslankyně Romana Bělohlávková ho však vrátila do hry. Podcast 5:59 se zabývá tím, jakou roli sehrálo ve vzniku návrhu protipotratové Hnutí pro život. (….)

Začátkem tohoto týdne vyvolal rozruch zdánlivě nenápadný pozměňovací návrh tří poslanců. Seznam Zprávy již popsaly, že podání Romany Bělohlávkové (KDU-ČSL), Zdenky Němečkové Crkvenjaš (ODS) a Jana Kuchaře (STAN) k novele zákona o veřejném zdravotním pojištění přitom obsahovalo „jen“ několik řádků týkajících se těhotenských testů.

Konkrétně dokument navrhoval, aby do zákona přibyla tato věta: „Výrobce těhotenských testů je povinen opatřit obal vizuálně zřetelným upozorněním na internetové stránky poradenství sociálního a právního charakteru zaměřeného na zachování těhotenství.“ (…)

Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Pavel Vondra. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: archiv Jana Nováka, ČT24, ČRo Radiožurnál, CNN Prima News.

Hovoří reportér Seznam Zpráv Jan Novák a německý novinář Michael Billig.

Natočeno 2025. Webová premiéra 12. 3. 2025 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 33 min.).

Lit.: Sochorová, Barbora: Němci vozí do Česka smetí víc a víc, máte měkké zákony, říká novinář. In web Seznam Zprávy, 12. 3. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko jako černá skládka německého odpadu. Zřejmě jde o mnohaletou praxi, zatím však zůstávala víceméně skryta zrakům veřejnosti. V poslední době ale na tento problém upozornily případy hald odpadků v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Spletitosti ilegálního byznysu s odpadem rozebíráme ve středeční epizodě podcastu 5:59 s dvojicí reportérů z obou stran česko-německé hranice. (…)

Reportér Seznam Zpráv Jan Novák za poslední měsíc absolvoval při svých reportážích o černých skládkách hotovou odpadovou odyseu. Zavedla ho z Jiříkova na Bruntálsku až na okraj Brna. Na obou místech, jak se ukázalo, zůstává bezmála pět set tun nelegálního německého odpadu. Ten původně patřil německé firmě Roth International, po Česku je rozvážela tuzemská společnost Piroplastic. Dva muži, kteří jsou s ní spojení, teď ale tvrdí, že o zásilkách z Německa nic neví. A zodpovědnost odmítá i německá společnost. (…)

Připravila Kateřina Šafaříková. Editor a koeditor Barbora Sochorová, Matěj Válek. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, TV Nova, CNN Prima NEWS.

Hovoří ukrajinský novinář a publicista Ilja Ponomarenko.

Natočeno 2025. Webová premiéra 11. 3. 2025 (Seznam Zprávy, 5:59 h.;

Lit.: Šafaříková, Kateřina: Trumpovi vadí Zelenskyj? Ať si počká na Zalužného, říká Ilja Ponomarenko. In web Seznam Zprávy, 11. 3. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ukrajina po obratu americké politiky hledá cestu, jak odolávat ruské invazi i ve chvíli, kdy se nemůže spolehnout na podporu Spojených států. Washington navíc tvrdými kroky tlačí na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Pohled Ukrajinců na nečekanou kapitolu války rozebíráme v 5:59 s novinářem Iljou Ponomarenkem.

Ukrajina se tři roky po začátku plnohodnotné ruské invaze nachází na nejisté půdě. A nemůže za to jen tlak armády Vladimira Putina na její frontové pozice nebo setrvalé útoky ruských raket na ukrajinská města. Po lednovém návratu Donalda Trumpa do čela Spojených států se totiž přidal i obrat zahraniční politiky klíčového spojence.

Šéf Bílého domu hlásá, že chce co nejrychleji dosáhnout klidu zbraní. V praxi ale zatím vytváří nátlak hlavně na Ukrajinu, které na začátku března dokonce pozastavil vojenskou pomoc a o několik dní později i sdílení zpravodajských informací. Navíc stále panují pochybnosti o síle bezpečnostních záruk, které Washington (ne)nabízí Kyjevu pro možnost jednání s Ruskem. (…)

351. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 2025. Webová premiéra 12. 3. 2025 (Přepište dějiny – Gazetisto).

Pozn.: Tak se zase mluví o míru bez jednoznačného vítězství. Velmoci malují hranice nových států, uzavírají příměří i mír bez napadané strany války, vyklízejí pole protivníkovi. Dvacáté století zažilo leccos a zdá se, že to opět zažijeme. Jaké to mívalo důsledky a jak taková jednání o míru v minulosti dopadla? V bonusu probereme i to, jak USA jednaly o míru v Korei a Vietnamu. (anotace)

Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: A jednou ta válka skončí… Dějiny ukazují, že chceme-li prosazovat hodnoty a právo, musíme na to mít sílu. In web Deník N, 12. 3. 2025 (článek). – Cit.: Seriál Přepište dějiny: Rychlý vývoj světové politiky vnáší do veřejného prostoru mnoho historických paralel a analogií. V dějinách tak v dobách nejistoty a nervozity hledáme vodítko pro dnešní rozhodování. Co na tom, že v drtivé většině se dané procesy a události tak docela nepodobají. Přinejmenším může tato snaha svědčit o tom, že společenská role historie nezmizela a v dobách rozjitřených pojednou dostává nové impulzy. (…)

Jedním z velkých témat je nesporně otázka ukončení války na Ukrajině, jednání o míru, o dohodě, o ústupcích, o území a o tom, co bude po případném klidu zbraní. Toto téma je stále naléhavější a logicky v sobě nese také ono hledání paralel a analogií. Ty jednodušší bijí na poplach před druhým Mnichovem 1938, další hovoří o návratu paktu Molotov–Ribbentrop či nové Jaltě a dělení světa ze strany velmocí.

Všechna tato srovnání nutně pokulhávají, a to přinejmenším v tom, že nejsme v situaci, kdy by se po světovém válečném konfliktu a v jeho důsledcích měly nově kreslit hranice. Po desetiletích globalizace a vzniku informační společnosti nemůžeme svět vrátit kamsi mezi roky 1914 a 1945.

Už to by nás mělo vést k prostému konstatování, že historie nás v některých aspektech sice dokáže poučit, ale v mnoha ohledech prostě zažíváme novou a originální situaci, kdy se rozpadají naučená schémata, automatismy a pocit, že systém, ve kterém žijeme, je zde napořád. Ačkoli by si to mnozí účastníci těchto dějů zajisté moc přáli. Co však v daný moment s historií a právě s okamžikem uzavírání míru a malování nových hranic? Co nám k tomu může říci dramatické dvacáté století? (…)