Rodiče Barbora a Marek vedou už několik let nelítostný boj o malého syna. Připravil Jiří Kubík a tým Ve stínu. Režie, zvuk, střih Zdeněk Chaloupka. Editoři Jana Mičová, Jiří Marek. Sound design David Kaiser.
Hovoří soudkyně krajského soudu v Praze Lucie Pšeničková (1), manažer ČEZ Jan Klaus (2), přítel rodiny chlapcova otce, Miroslav Tomanec (2), moderátorka Ester Janečková (2), režisérka Lucia Svoboda (2) a další.
Natočeno 2025. Webová premiéra 1. dílu 2. 11. 2025 (Seznam Zprávy, 7:30 h.; 36 min.); 2. dílu 3. 11. 2025 (Seznam Zprávy, 7:30 h.), 3. dílu 4. 11. 2025 (Seznam Zprávy, 7:30 h.); 4. dílu 5. 11. 2025 (Seznam Zprávy, 7:30 h.); 5. dílu 6. 11. 2025 (Seznam Zprávy, 7:30 h.); bonusového dílu 9. 11. 2025 (Seznam Zprávy, 7:30 h.).
Ocenění: Prix Bohemia Radio 2026 – 2. místo v kategorii Podcast.
Obsah: Díl první: Válka rodičů – Díl druhý: Věřím jí, věřím jemu – Díl třetí: Soudkyně – Díl čtvrtý: Kde jsou znalci? – Díl pátý: Skončili a jsou na začátku – Bonus: Dítě ztracené v systému – očima expertů.
Lit.: Kubík, Jiří: Bertík uprostřed války rodičů. Otevíráme případ, ve kterém stát nepomohl. In web Seznam Zprávy, 2. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čtyřleté dítě jako oběť vleklého sporu mámy a táty. Už několik let se řeší podezření ze sexuálního zneužívání syna. Podcastová série Bertík postupně odkrývá neschopnost soudů, policie a dalších institucí ochránit malé dítě.
„Malý se vrátil od otce s krví na plence a opuchlými genitáliemi. Tahal se za ně a říkal ‚táta‘.“
Jedna z nejotřesnějších výpovědí, jaké kdy naše mikrofony zaznamenaly. Patří Barboře, matce dnes čtyřletého chlapce, která už přes tři roky svádí soudní bitvu s bývalým manželem. Bitvu o jejich společného syna Alberta. (…)
Lit.: Kubík, Jiří: Jan Klaus svědkem v kauze Bertík: „To dítě jsem slyšel říkat šílené věci“. In web Seznam Zprávy, 3. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Syn prezidenta Klause i moderátorka ČT Ester Janečková sehráli velkou roli v případu dítěte, které se ocitlo uprostřed války rodičů. Podcastová série popisuje osmiměsíční investigaci, co s případem dělají státní instituce.
„Když jsem slyšel, co malý chlapeček vypráví o tom, co musí dělat s tatínkem, dospěl jsem po poradě s právníky k tomu, že musím podat trestní oznámení,“ vysvětluje manažer ČEZ a shodou okolností syn bývalé hlavy státu Jan Klaus.
Společně s manželkou Lucií se v průběhu roku 2023 seznámil se sedmatřicetiletou Barborou (její celé jméno, stejně tak u otce, s ohledem na ochranu identity dítěte nezveřejňujeme, pozn. red.), která už v tu dobu vedla spor s bývalým manželem Markem o to, kdo a jak se bude starat o jejich syna Bertíka. Jelikož Barbora v minulosti bránila předávání dítěte partnerovi, opatrovnický soud rozhodl, že syn bude v péči otce – navzdory tomu, že matka mluvila o podezřeních, že právě on syna sexuálně zneužívá.
Soudkyně tomu nevěřila. A odmítala se zabývat i videonahrávkami, které matka pořídila a na kterých v tu dobu tříletý chlapec mluví o tom, že si s „tátou cucají pindíky“ a „táta mu strká lízátko do zadečku“. (…)
Lit.: Kubík, Jiří: Soudkyně dala Bertíka otci, možné zneužívání nezkoumala: „To není na mně“. In web Seznam Zprávy, 4. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Místo klidného dětství zažívá vleklý boj dospělých. A stát si s jeho ochranou neví rady. Nová epizoda podcastové série odkrývá, jak do života Bertíka zasáhla soudkyně Magdalena Kerlová a jak naložila s podezřením na zneužívání.
Na jedné straně je otec Marek, na druhé matka Barbora. A mezi nimi dnes čtyřletý syn Bertík, o kterého už tři roky vedou spor. Promítla se do něj i velmi vážná obvinění ze strany matky, že dítě je od raného věku tátou sexuálně zneužívané.
Všechna soudní rozhodnutí, která v opatrovnickém sporu dosud padla, se ale postavila za otce. Jemu byl chlapec svěřený do péče. Naopak matka byla za bránění styku dítěte s otcem potrestaná výrazným omezením kontaktu s malým Bertíkem. Policie kauzu prověřuje v součtu už tři roky, zatím bezvýsledně. (…)
Lit.: Kubík, Jiří: Psychiatr Bém vyšetřil Bertíka: „Slova o zneužívání je nutné brát vážně“. In web Seznam Zprávy, 5. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už tři roky válčí matka a otec o malého syna. Za celou dobu se na jeho ochranu nedokázaly důsledně postavit soudy, policie ani další instituce. V nové epizodě podcastové série do případu vstupuje Pavel Bém se zásadním závěrem.
Od podzimu 2022, kdy matka tehdy rok a půl starého Bertíka pojala první podezření, že ho otec pohlavně zneužívá, byl psychiatr Pavel Bém letos v létě prvním odborníkem, který sepsal rozsáhlou lékařskou zprávu o chlapcově stavu.
Soudy, které v mezidobí svěřily Bertíka do péče otce, ani policie, která z podnětu matky a dalších osob případ prošetřovala, znalecké zkoumání dítěte nezadaly. Výrokům matky nevěřily a videonahrávky, které matka pořídila a na kterých Bertík mluví o „cucání pindíků s tátou“ a „strkání lízátka do zadečku“, nebraly jako dostatečný důkaz. (…)
Lit.: Janečková, Ester: Malý Bertík má být bez maminky! In Facebook, 25. 7. 2023 (status). – Cit.: Bára je maminkou Bertíka, kterému byly v dubnu dva roky. Za celý jeho krátký a intenzivní život se od sebe nehnuli na déle než pár hodin. Přesto před nedávnem soud rozhodl o tom, že Bertík má být ve výhradní péči otce. Jak je něco takového možné?
Harfistka Barbora Plachá se s otcem Bertíka dirigentem Markem poznala při studiu konzervatoře. Jejich vztah začal v březnu 2020. Marek si přál co nejdříve dítě, které počali hned po čtyřech měsících. Jakmile se ale Bertík narodil, Marek se o syna nezajímal a brzy od rodiny odešel. Pro Báru to nebylo jednoduché, byla ale šťastná, že má zdravého, úžasného chlapečka, se kterým si okamžitě vytvořila pevné pouto, takže vše s mateřskou láskou a také podporou své rodiny dobře zvládala.
Po osmi měsících se najednou Marek objevil s tím, že si chce syna odvážet ke svým rodičům, protože ti vnuka chtějí a nestačí jim návštěvy u matky, které do té doby probíhaly, kdykoliv si o to řekli. U soudu získal předběžné opatření, které to, aby si roční kojené dítě odvážel od mámy na šest hodin, přikázalo. To se párkrát uskutečnilo. Malý Bertík byl po návštěvách vždy rozhozený, s teplotou, vyrážkami a průjmem, hodně plakal, v noci se budil, držel se pořád mámy, choval se hodně nestandardně. Přesto se Bára snažila vyhovět a několik dalších návštěv se uskutečnilo. Psychický stav Bertíka se ale horšil, vyšetřil ho dětský klinický psycholog PhDr. Jaroslav Šturma, který také napsal znalecký posudek a nedoporučil návštěvy u otce (prarodičů). Sama jsem posudek pana doktora četla a doslova v něm mimo jiné stojí: „Je zřejmé, že Bertík je dítětem zvýšeně zranitelným, u něhož vystavování tlaku na přechod k další osobě, na niž zatím není pozitivně citově navázán, dochází u něho ke stresovým separačně úzkostným reakcím, jež při opakování hrozí vést až k traumatickým zážitkům s možnými trvalejšími následky, jichž je třeba chlapce uchránit.“
Četla jsem také vyjádření dvou advokátek, které Báru zastupovaly a kvůli negativnímu postoji a chování paní soudkyně nakonec z případu odstoupily. Jedná se o JUDr. Julii Janatovou a JUDr. Kláru Long Slámovou. Pokud by někdo ze čtenářů a především novinářů chtěl tato vyjádření, jsou k dispozici. Je v nich spousta konkrétních svědectví o předpojatém chování a velmi nevhodné až dehonestující komunikaci paní soudkyně s matkou.
Marek se s tím nespokojil a zažádal o svěření Bertíka do své péče. V tuto chvíli se pro mě dostává tento příběh do mantinelů, kterým naprosto nerozumím a odmítám je přijmout. Poslední soudní stání u Okresního soudu Benešov se konalo 13.7.2023 a soudkyně Magdaléna Kerlová rozhodla o svěření Bertíka do výhradní péče otce. Nepožadovala žádné znalecké posudky, prý jí stačí posudek vlastní (prostě si na otce udělala názor sama).
Uznávám, že znám případ jen ze strany Báry. Také znám svědectví jejích blízkých kamarádek, které ji považují za skvělou mámu. S otcem Markem a jeho rodiči jsem nemluvila. Ovšem i kdyby vše bylo přibarvené a ovlivněné emocemi matky (čemuž bych naprosto rozuměla), jisté okolnosti jsou zcela neoddiskutovatelné.
V tomto soudním rozhodnutí totiž někam zmizel zájem dítěte, dokonce bych naopak řekla, že soudkyně rozhodla proti zájmu dítěte, což se dá kvalifikovat jako systémové násilí. Naprosto se ztratilo základní právo dítěte na bezpečí. Otec dítě devět měsíců neviděl, teď stačí, aby do schránky dostal dopis od soudu a může si pro syna zajít a vyrvat ho mámě od prsu (Bára totiž ještě stále kojí). Jak je něco takového možné?
Pokud dítě vyrůstá v přechodné pěstounské péči, velmi se dbá na to, aby proces předávání do stálé rodiny probíhal co nejšetrněji s ohledem na psychiku dítěte. Na nic se nespěchá, tempo určuje samo dítě, všichni se snaží zabránit tomu, aby bylo ve stresu a zažívalo strach. Pokud bych úplně zapomněla na informace, které mám od Báry o otci dítěte, to znamená, že bych snad i uvěřila tomu, že Marek má právo na to mít syna u sebe, i tak by byl proces předání Bertíka naprosto zrůdný a totálně vzdálený zájmu dítěte.
Poslední týden jsem s Bárou v kontaktu téměř denně, často v telefonu slyším žvatlat jejího milovaného syna. Bára mi vypráví o tom, jak spolu tráví čas, který je teď pro ni plný obav a napětí. Bertík to cítí a maminku nechce pustit ani na minutu z dohledu. Jistotu a blízkost získává z toho, že je téměř nepřetržitě přisátý k prsu, v tom nejbližším objetí. Bára ví, že se toto pouto může každou vteřinu definitivně ztratit. Děsí se okamžiku, kdy se rozezní domovní zvonek. „To nemůžu dopustit,“ říká mi. A já se moc bojím toho, k čemu by ji taková bezmoc mohla dovézt. K čemu dovedla už řadu matek. Sama vůbec nevím, co bych v jejím případě dělala.
Apeluji na všechny zodpovědné v tomto případu. Na všechny, kteří můžou nějak zasáhnout: Udělejte, prosím, maximum pro to, aby Bertík neztratil svou mámu, svou jistotu a bezpečný přístav. Chápu, že i otec má právo na dítě a dítě na svého otce. Třeba se časem za pomoci psychologa dosáhne toho, aby spolu mohli být v kontaktu. Ale ne takto násilně.