Letná byla plná a je jedno, jestli třemi sty padesáti nebo čtyřmi sty padesáti tisíci demonstrujícími. Připravili Jindřich Šídlo, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.
Natočeno 2026. Webová premiéra 16. 11. 2026 (Seznam Zprávy, 16:00 h.; 55 min.).
Lit.: anonym: Mikuláš Minář nechápe Havla. Svrhnou Babiše nazí zelináři? In web Seznam Zprávy, 16. 11. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Letenská pláň znovu ožila, statisíce lidí vzdorovaly listopadové zimě a Minář se zamotal do jedné havlovské paralely. Šťastný podcast ve složení Šídlo–Povolná–Lasák debriefuje protest pod záštitou Milionu chvilek.
Ačkoliv byla nedělní demonstrace svolána především na obranu veřejnoprávní České televize a Českého rozhlasu, její poselství se na pódiu rychle rozkošatilo do obecného odporu proti vládnímu stylu.
Jeden z řečníků dokonce pojmenoval terč protestu jako „politiku typu 4:36“. „V politické geografii existuje termín democratic backsliding, česky jej známe jako erozi demokracie. Označuje proces zhoršování kvality demokratických institucí a ustupování z demokratických hodnot,“ vysvětluje Tereza Povolná. „Podle mě je právě tohle ten důvod, proč se tam ti lidé sešli. Novela o veřejnoprávních médiích není zástupný důvod, ale vyvrcholení celkové frustrace z toho, jakým způsobem vláda unáší instituce a zvyklosti,“ dodává.
Ondřej Lasák v tomto kontextu upozorňuje, že když se protestní agenda takto rozkošatí o další témata, jako je například stav ministerstva obrany v rukou SPD, naráží to na limity. „Jakmile tematizuješ i další možné problémy mnohem víc než samotnou Českou televizi, můžeš se dostat k tomu, že ne s každým tématem, které tam řečníci vytáhnou, se všichni protestující lidé musí ztotožnit,“ podotýká moderátor.
(…) „Magický“ čas 4:36 na Letné připomněl jako čas sněmovního hlasování snad každý řečník. Organizátoři k tomu přidali i odkaz na 436 tisíc aktivních občanů potřebných ke změně společnosti, což vyplývá z počtů sociologa Martina Buchtíka.
Principál Šídlo ovšem v éteru přidal ještě jednu historickou paralelu: „Mně volal ředitel La Fabriky Richard Balous a říkal: ‚Hele, proč si ještě nikdo neuvědomil nejsymboličtější moment spojený s tímhle časem? Ve 4:36 začala poprava Záviše Kalandry!‘“ připomíná komentátor. „Jeho poprava v roce 1950 trvala jen tři minuty, zatímco demonstrace tři a půl hodiny, ale ta symbolika je pěkná,“ shoduje se trio.
Největší pozornost – a také lehké rozpaky – mezi triem šťastného moderátorstva ovšem vzbudil dlouhý projev šéfa Milionu chvilek Mikuláše Mináře. Ten v řeči demonstranty připodobnil k slavnému zelináři z eseje Václava Havla Moc bezmocných. Zatímco Havlův normalizační zelinář dával do výlohy prorežimní ceduli jen ze strachu a aby měl klid, předseda Minář vyzval lid, aby 2. prosince vylepili do oken protivládní hesla na podporu televize. (…)