Podcastový seriál o přelomovém roce 1956 připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2026. Webová premiéra 1. dílu 2. 2. 2026 (Přepište dějiny, 34 min.).
Obsah: 1. SSSR – 2. Polsko – 3. Maďarsko – 4. Československo.
Pozn.: Před 70 lety se ve východní Evropě děly věci. Všechno to začalo v únoru XX. sjezdem Komunistické strany Sovětského svazu, kde Nikita Chruščov na tajném zasedání pronesl projev odsuzující kult osobnosti a Stalina. Co ho k tomu vedlo, co tím sledoval a kdo všechno měl z jeho slov v Kremlu vítr nebo dokonce smrt? (anotace)
Použité zvuky: XX съезд КПСС – Выступление Хрущева 1956 год (YouTube, 21. 11. 2021), Przemówienie Władysława Gomułki i wiec na Placu Defilad w Warszawie w 1956r. (YouTube, 7. 8. 2011), 1956 – Nagy Imre utolsó rádióbeszéde – The Last Radio Address of Imre Nagy (YouTube, 23. 10. 2023), 1956 – Nagy Imre a magyar semlegességről – Prime Minister Imre Nagy on the Neutrality of Hungary (YouTube, 1. 11. 2021), 1989 – Orbán Viktor Nagy Imre újratemetésén – Viktor Orbán’s Speech at the Reburial of Imre Nagy (YouTube, 24. 4. 2020), PRL 1956 Kto za tym stoi? Poznański Czerwiec. Trzy dni po tragedii (YouTube, 17. 6. 2014), Československý filmový týdeník – Epizoda 567/2379, Epizoda 564/2379, Epizoda 599/2379 (KTF 1956), Historie.cs – Rok 1956 – počátek zlomu? (ČT 2016), Archiv ČT24 – Před šedesáti lety (ČT 2016), Archiv ČT24 – Šestkové únory (ČT 2016), Jaroslav Seifert – Projev na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů (YouTube, 23. 6. 2022), Ferdinand Peroutka – 10.11.1956 Rádio svobodná Evropa / Radio Free Europe (YouTube, 5. 11. 2018).
Lit.: Stehlík, Michal – Groman, Martin: Rok 1956 v sovětských satelitech: Polsko se bouří, Maďarsko bojuje, Seifert hovoří… In web Deník N, 11. 2. 2026 (článek). – Cit.: Seriál Jak slova měnila historii: Na sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1956 zazněla otevřená kritika režimu. Básník Jaroslav Seifert vyčetl spisovatelské obci, že mlčela k nesvobodě. Jeho věta „Smlčí-li pravdu spisovatel, lže“ se stala symbolem tehdejšího probouzejícího se odporu v kultuře.
Kdybychom hledali nějaký klíčový projev spojený s rokem 1956, nesporně bychom spíše než do českého prostředí upřeli zrak do Moskvy v únoru 1956. Bouřlivé události tohoto roku byly fakticky i symbolicky odstartovány projevem Nikity Chruščova na XX. sjezdu sovětské komunistické strany v noci z 24. na 25. února 1956.
Většinou překvapeným delegátům přednesl Chruščov zdrcující kritiku kultu osobnosti a Stalinova teroru, jakkoliv byl sám po mnoho let součástí užšího vedení. Po prvotním šoku musely komunistické satelity na danou situaci nějak reagovat, někde vlažněji, jinde dramaticky a osudově. Vždy přitom šlo o vnitřní situaci dané země, i proto se události roku 1956 tak lišily mezi Polskem, Maďarskem a téměř nehybným Československem.
Českoslovenští komunisté byli Chruščovovým ostrým projevem rovněž překvapeni, významná část jejich vedení ovšem neměla zájem přenést kritiku i do našich poměrů. Schopný aparátčík Antonín Novotný ovšem již na začátku moskevského sjezdu pochopil, že se bude hovořit o kultu osobnosti a kolektivním vedení, a následně prý ze svého projevu flexibilně vypustil přílišnou chválu na Stalina.
To prezident Antonín Zápotocký se držel postoje, že se nic neděje, a když měl v Moskvě diskuzi s československými studenty, přesvědčoval je o tom, že „správnou politikou je do těchto věcí se nemíchat“. To pak opakoval na veřejnosti i po návratu do vlasti.
Ve skutečnosti však věděl docela dobře, o čem je řeč. (…)