365. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2025. Webová premiéra 30. 4. 2025 (Přepište dějiny).
Pozn.: V těchto dnech by 100. narozeniny oslavila Marie Kabrhelová. Jestli vám to nic neříká, tak je to vlastně dobrá zpráva. A taky tak trochu doklad toho, že i politicky angažovaní jednotlivci spojení jen se svou dobou a funkcí z dějin nakonec tak či tak vypadnou. A tak se tentokrát podíváme na několik ve své době obávaných žen-komunistek, které ze společné paměti vlastně překvapivě rychle zmizely. (anotace)
Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: Gusta, Anežka, Marie a Jarmila. Osudy „rudých žen“ byly komplikované až do samého konce. In web Deník N, 30. 4. 2025 (článek). – Cit.: Každý z osudů výrazných žen komunistického hnutí byl svým způsobem originální. Ne vždy byl jednoduchý. Odráží to, jak složité a proměnlivé bylo nahlížení komunistické strany na ženy.
Poměrně nedávno přinesla média informaci o smrti Marie Kabrhelové. Zemřela přitom bez většího povšimnutí už v roce 2021. Její jméno, tak často přítomné v médiích za normalizace, zapadlo téměř okamžitě s koncem komunistického režimu.
V souvislosti s její rolí v čele Československého svazu žen není na škodu upřít pohled na některé ženské osobnosti v čele komunistického hnutí, zejména po roce 1948. A zároveň s tím zmínit, jak se vlastně předchozí režim choval k ženám, jak přistupoval k jejich roli ve společnosti.
Emblematická jména spojená se svazem žen byly zejména dvě: právě Marie Kabrhelová (ročník 1925) a před ní Gusta Fučíková (ročník 1903). Nejde samozřejmě pouze o tyto dvě, dotknout bychom se mohli i dalších ženských osudů, jako byl život Anežky Hodinové-Spurné, dnes už zcela zapomenuté Heleny Leflerové, případně Marie Švermové nebo Jarmily Taussigové.
U posledních dvou jmenovaných přitom nešlo pouze o roli v „ženském hnutí“, ale o ambice hrát významnější roli v celorepublikové politice komunistického režimu.
Žena po roce 1948
Symbolickou ukázkou vnímání společenské role ženy v komunistickém režimu může být například polemika Antonína Zápotockého s Miloslavem Skácelem z roku 1945.
Zápotocký už tehdy „budovatelsky“ horoval pro využití žen v průmyslu. (…)