Záznam panelové diskuse.
Hovoří Selma Ročková a Bára Fabiánová, castingové režisérky Petra Diensbierová a Mája Hamplová (také producentka), producenti Filip Bobiňski, David Promberger, Michal Reitler (ředitel vývoje obsahu TV Nova) a Lucia Kršáková (výrobní ředitelka FTV Prima), režiséři Radim Špaček a Pavel Soukup, a herec, producent a majitel divadla Albert Čuba.
Natočeno 2024. Webová premiéra 29. 11. 2024 (118 min.).
Lit.: anonym: Pitch – Dobrá praxe aneb etika v procesu castingu II. In web České podcasty, 29. 11. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: V této speciální epizodě podcastu Pitch vám přinášíme sestřih záznamu panelové diskuse DOBRÁ PRAXE aneb etika v procesu castingu II. Plný sál posluchačů a tříhodinová debata bez jediné pauzy ukázaly, jak důležité a aktuální toto téma stále je. O své zkušenosti a pohledy se podělili herecké agentky Selma Ročková a Bára Fabiánová, castingové režisérky Petra Diensbierová a Mája Hamplová (také producentka), producenti Filip Bobiňski, David Promberger, Michal Reitler (ředitel vývoje obsahu TV Nova) a Lucia Kršáková (výrobní ředitelka FTV Prima), režiséři Radim Špaček a Pavel Soukup, a herec, producent a majitel divadla Albert Čuba. Debata reflektovala nejen klíčové etické otázky a praktiky v castingu, ale také výzvy, kterým čelí tvůrci i herci v tomto procesu. Poslechněte si tuto inspirativní diskusi v dnešním Pitchi.
Lit.: Šrajer, Martin: „Musíme spolupracovat,“ zní napříč českou audiovizí. Stávající podmínky jsou neúnosné. In web ČT Art, 10. 12. 2024 (článek). – Cit.: V české audiovizi se stejně jako v jiných uměleckých odvětvích dlouhodobě kumulují problémy týkající se pracovních podmínek, časové náročnosti nebo finančního ohodnocení. Letos tento přetlak vyústil v živou diskuzi, která probíhá mezi jednotlivými tvůrčími skupinami i směrem k zákonodárcům a televizím.
Českému filmu se daří velmi dobře, dozvídáme se každý rok v době konání karlovarského festivalu. Z pohledu Asociace producentů v audiovizi (APA) tomu tak opravdu je – v roce 2023 dosáhla audiovize obratu 13,5 miliardy korun. Oproti rekordnímu roku 2022 šlo sice o mírný pokles daný dočasným odlivem zahraničních zakázek, ale to by se díky opětovnému spuštění pobídkového systému mělo změnit. Nadprůměrný je nadále i podíl návštěvnosti českých filmů v kinech. Málokde v Evropě diváci tak nápadně preferují domácí produkci. Zásluhou vícezdrojového financování se podařilo stabilizovat i rozpočet Státního fondu kinematografie, který tak může podporovat poměrně pestrou škálu filmů.
Filmová siréna Kamila Fily
Po celý rok se zároveň čím dál zřetelněji ozývaly hlasy lidí pracujících v tuzemském audiovizuálním průmyslu na méně vlivných pozicích, dál od pomyslného vrcholu. Ti upozorňovali, že realita za těmito optimistickými čísly je komplikovanější a ne tak potěšující.
Když režisérka Daria Kashcheeva (psáno též Darja Kaščejeva) v březnu na Českých lvech přebírala cenu Magnesia za krátkometrážní film Electra, ve své děkovné řeči promluvila o osobních obavách a pochybnostech, o tom, jak je pro ženy těžké uspět v kreativním průmyslu, skloubit profesní a mateřskou roli. Po třech a půl minutách zazněla z režie důrazná prosba, aby svůj výstup utnula. Vedle slov o ponížení, jaké zažívají ženy v audiovizuálním průmyslu, jsme rovnou dostali i jeden konkrétní příklad. Kashcheeva se tak již nedostala k pointě svého proslovu, k návrhu opatření, která jsou zaváděna například ve Skandinávii, kde je část rozpočtu standardně vyhrazena na chůvy či dětské koutky. Ale jejím důležitým apelem na politiky a producenty vše teprve začalo.
Vyhoření a ztráta ideálů
V květnu a říjnu proběhly v Konírně Nosticova paláce v Praze dvě poměrně vzrušené mezioborové debaty o etice při procesu castingu. Na akcích zaštítěných ministerstvem kultury se mluvilo o směšování rolí castingových režisérů a hereckých agentů nebo o rozšířené praxi, kdy si „castingovky“ berou od herců a hereček provizi za to, že byli někam obsazeni.
Letos v červenci se v Karlových Varech nemluvilo jen o dobré ekonomické kondici filmového průmyslu. Na festivalu byly prezentovány – bohužel bez velkého zájmu médií – i výsledky studie Insight o psychohygieně v českém filmovém průmyslu, z níž mimo jiné vyplynulo, že přes 75 procent dotázaných nepovažuje pracovní prostředí v audiovizuálním průmyslu za přívětivé pro duševní zdraví. (…)