Jakub Adamus a Jakub Hošek. Vizuální styl podcastové série Kateřina Sudolská.
Natočeno 2023. Webová premiéra všech dílů 25. 4. 2023 (Česká televize). K poslechu zde.
Obsah: 1. Kamila Moučková – 2. Jiří Pelikán – 3. Miloš Frýba – 4. Štěpánka Haničincová – 5. Vladimír Škutina – 6. Jindřich Fairaizl.
Lit.: anonym: „Na televizní obrazovky se už nebudete dívat stejně.“ Odhalte pohnuté osudy historických osobností ČT v novém podcastu. In web ČT, 2eská televize v letošním roce slaví své sedmdesáté výročí. Při této příležitosti jsme se pustili do pátrání a ve spolupráci s Archivem a programovými fondy ČT vytvořili podcastovou sérii Místo činu: Kavčí hory. Ta v šesti epizodách přibližuje osudy vybraných osobností televizní historie. Vydejte se s námi na cestu plnou životních zvratů, tajných akcí StB, ale i šťastných konců.
Kamila Moučková, Jiří Pelikán, Miloš Frýba, Štěpánka Haničincová, Vladimír Škutina a Jindřich Fairaizl. Tyto osobnosti ukazuje podcast Místo činu: Kavčí hory v jiném než studiovém světle. Po jejich osudech pátrali historici Jakub Adamus a Jakub Hošek v archivech ČT, ale také v hospodách, na ulicích nebo ve věznici.
Lit.: anonym: Místo činu: Kavčí hory – Jindřich Fairaizl. Epizoda první – Křesadlo. In web ČT ARt, 1. 5. 2023 (článek) – Cit.: V první epizodě podcastové série se její autoři Jakub Adamus a Jakub Hošek vydávají po stopách režiséra Jindřicha Fairaizla. Ten byl v šedesátých letech jedničkou mezi československými dokumentaristy a měl před sebou zářnou budoucnost. Pak se ale všechno pokazilo… Pátrání po jeho dramatickém osudu zavede autory až do osady nedaleko Slapské přehrady, kde se pokusí zjistit, jak to bylo s Fairaizlovou záhadnou smrtí.
Jindřich Fairaizl (1934–1993). Publicista, režisér, scenárista, dokumentarista a první polistopadový ředitel Československé televize. Pocházel z rodiny pražského živnostníka a po ukončení základní školy nastoupil nejprve do učení v kladenských dolech. Ze zdravotních důvodů byl však v roce 1951 z hornictví uvolněn a získal zaměstnání jako elév v Československém rozhlase. V roce 1953 přešel do vznikající Československé televize, kde působil jako redaktor ve vysílání pro děti a mládež (1958–1964 v redakci dětského čtrnáctideníku Vlaštovka), od roku 1964 pak jako režisér v oddělení dokumentaristiky – při zaměstnání dálkově dostudoval režii na pražské FAMU. Jako režisér a scenárista patří k předním reprezentantům televizní publicistiky a dokumentaristiky šedesátých let: například Báječná neděle (1963), Pařížské etudy (1964), Praha – devadesát šest (1965), Mudrosloví zlého muže (1966), Malované děti (1966), Československá expedice (1968), triptych Inzerát (1968) či triptych Starci (1968).
Po prověrkách v roce 1970 musel Fairaizl z televize odejít a nadále s ní mohl spolupracovat pouze externě, částečně pod cizími jmény. V roce 1975 mu byla činnost v kulturních institucích zcela zakázána. V letech 1976 až 1984 byl aktivním agentem Státní bezpečnosti, evidovaným pod krycím jménem Frézař. Tehdy pracoval jako externista a od roku 1986 i jako zaměstnanec pro Krátký film. Kryt cizími jmény se věnoval tvorbě filmových a televizních scénářů: S Jiřím Hubačem například anonymně spolupracoval na scénáři televizního seriálu Sanitka (1984). Psal také rozhlasové a divadelní hry.
V lednu 1990 byl jmenován ústředním ředitelem Československé televize, po několika týdnech však ze zdravotních důvodů rezignoval, dále však v televizi působil jako režisér. Zahynul při autohavárii na silnici mezi Měchenicemi a Zbraslaví.