Připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2022. Webová premiéra 9. 3. 2022 (Přepište dějiny, 33 min.). K poslechu zde.
V pražských ulicích se nestřílelo příliš často. Barikády tu ale nevyrostly poprvé až v květnu 1945, ale i v roce 1848. Jaké bylo české „jaro národů“ a nezbyla nám z toho jenom Nohavicova odrhovačka?
Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: Když boj za národ, tak nejlépe na jaře. Jak se obnovovalo české národní uvědomění a proč se ruským jarem ohání i Putin. In web Deník N, 30. 3. 2022 (článek). – Cit.: Národy či státy se prý rodí v boji. Dnešní hrdinský výkon Ukrajinců tomu dává, zdá se, za pravdu. A vypadá to, že i mnozí jindy poklidní Češi, Moravané a Slezané propadli pod jejich vlivem bojové horečce. Jaká je v tomto ohledu naše historická zkušenost? Hodně ji teď hledáme v letech 1968 nebo 1938, ale ona začíná dost možná ještě mnohem dál.
Když před několika dny slavil Putin se svými věrnými na stadionu v Lužnikách výročí připojení Krymu, připomněl pojem ruské jaro. Což je termín, kterým svou okupaci této části Ukrajiny v roce 2014 maskoval. Ruská propaganda tak už tehdy zneužívala odkaz na ukrajinské jaro, jak byl označován Euromajdan na přelomu let 2013 a 2014. A to byl zase vědomý odkaz na arabské jaro probíhající po roce 2010.
Ostatně i my v Česku máme naše „jaro“ – to pražské z roku 1968 propojené s připomínkou „bratrské“ okupace. (…)