Akce Olej 1/4 (2021)

24. 9. 2021

Filed under: Podcast — Premek @ 23:55

True crime podcast. Připravily Zuzana Vlasatá a Brit Jensen. Ilustrace ToyBox. Hudba Ondřej Merta. Zvukový design Adam Voneš. Dramaturg Dan Moravec. Editor Jakub Patočka. Asistence Karolína Veselá. Design webu Martin Máša. Programování Vladimír Čičmanec.

Natočeno 2021. Webová premiéra 1. dílu 24. 9. 2021 (Deník Referendum, 10:59 h.); 3. dílu 4. 10. 2021; 4. dílu 12. 10. 2021.

Pozn.: Vznik podcastu podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Nominace na Hear – současný audiodokument v rámci filmového festivalu Ji.hlava. Představeno 31. 10. 2021 (Horácké divadlo, 10:00 – 11:30 h.). Nominace na Novinářskou cenu 2022 v kategorii Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek. Nominace na Prix Europa.

Obsah: 1. Akce roku. Policejní „realizace roku 2016“ polapila organizátora stamilionových daňových podvodů. (40 min.) – 2. Zakopaný čert. Údajná hlava podvodu trvá na své nevině. (48 min.) – 3. Tři jména. Jakou roli sehráli v „realizaci roku 2016“ záhadní slovenští podnikatelé? – 4. Jeden nepřítel. Jak se to mohlo stát… (45 min.).

Lit.: anonym: DR vydává investigativní podcast: příběh uvězněného obchodníka s řepkovým olejem. In web Deník Referendum, 24. 9. 2021 (článek). – Cit.: Poslechněte si kriminální příběh, který se skutečně stal. Obchodník Miroslav Trávníček kupoval a prodával zemědělské komodity, osudnými se mu staly transakce s řepkovým olejem. Případ ale provází řada pochybných okolností.

Zatímco Trávníčkovi soudy přinejmenším upřely právo na plnou obhajobu, skuteční organizátoři podvodů jsou naopak stále na svobodě.

Deník Referendum dnes zveřejňuje první díl svého historicky prvního podcastového seriálu. Čtyřdílný seriál v žánru true crime – tedy mapující skutečný zločin – vytvořily společně reportérka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá a audio-dokumentaristka Brit Jensen.

Seriál s názvem Akce Olej se věnuje případu rozsáhlého podvodu s DPH a svůj název přebírá právě z policejního názvu kauzy. „Akce Olej byla v roce 2016 oceněna jako nejlepší policejní realizace roku. Obchodník se zemědělskými komoditami Miroslav Trávníček skončil na šest let ve vězení. Obsah spisu ale po důkladném prostudování naznačuje, že zatímco Trávníčkovi soudy přinejmenším upřely právo na plnou obhajobu, skuteční organizátoři podvodů jsou naopak stále na svobodě,“ prozrazuje k obsahu série Zuzana Vlasatá.

Akce Olej rozplétá systém nadměrného využívání zajišťovacích příkazů finanční správou, což je téma, kterému se věnovala také jedna z kapitol investigativní knihy Žlutý baron, kterou Deník Referendum vydal v roce 2017. Takzvaný daňový kombajn, či daňový džihád, započal v době, kdy byl ministrem financí Andrej Babiš.

Vedl k likvidaci mnoha firem a podnikatelů. Několik případů, které se objevily v dalších médiích, poukázalo na možnost, že je finanční správa zneužívána k likvidaci firem konkurujících Babišovu Agrofertu. Hlavnímu hrdinovi investigativní série Brit Jensen a Zuzany Vlasaté Miroslavu Trávníčkovi se staly osudné jeho obchody s řepkovým olejem.

„Během práce na seriálu pro mě bylo šokující, jakým způsobem s námi komunikovali představitelé státních institucí a jak se staví – respektive nestaví – k zodpovědnosti za svá rozhodnutí, která mohou poslat konkrétního člověka do vězení. To, jakým způsobem se chová stát ke svým občanům, je jedním ze základních ukazatelů kvality demokracie v zemi,“ říká Brit Jensen, Dánka žijící a působící již šestnáct let v České republice, která za své audio-dokumenty získala řadu českých i zahraničních ocenění.

Brit Jensen je také spoluautorkou Matematiky zločinu, vůbec prvního českého podcastu v žánru true crime. Seriál odkrýval mimo jiné justiční omyl způsobený populárním soudním znalcem Jiřím Strausem.

O vizuální stránku projektu, který podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky, se postarala výtvarnice Toybox. „Jsem bývalá novinářka. I když se v současné době vyjadřuji úplně jinými prostředky, investigativní novinářské práce si velmi vážím. Myslím si, že to je ta nejdůležitější část žurnalistiky, která vůbec existuje. Proto jsem byla naprosto nadšená, že mě oslovily Zuzana Vlasatá a Brit Jensen pro spolupráci na tak zajímavém, dokonce bych řekla dost výbušném projektu,“ říká ilustrátorka ke své účasti na Akci Olej.

Projekt Deník Referendum zveřejňuje jako první položku svého předvolebního speciálu. Na webu imitujícím kampaň Andreje Babiše: Sdílejte, než ho zavřou v nejbližších dnech vyjdou rovněž tři elektronické publikace:

shrnutí odpovědnosti české vlády za covidovou katastrofu Jana Kašpárka Víc mrtvých než lží,
e-knihu Jakuba Patočky a Zuzany Vlasaté Otrávená Bečva: Jeden, nebo hned dva zločiny?
a jako bonus II. doplněné elektronické vydání bestselleru obou autorů Žlutý baron.

Lit.: Moravec, Dan: Vznik Akce olej. In web DokRevue, 7. 10. 2021 (článek). – Cit.: Jak najít příběh, nestranit a z DPH udělat zajímavé téma? Bloger dok.revue Dan Moravec coby dramaturg nového podcastu Akce olej autorek Brit Jensen a Zuzany Vlasaté popisuje dobrodružství vzniku tohoto investigativního true crime podcastu.

Matematika zločinu byl první český true crime podcast. Autorky Brit Jensen a Magdalena Sodomková ve výjimečném počinu odhalovaly podivné praktiky soudního znalce i podezřelé rozhodování soudců podle nejasných posudků a zaslouženě získaly v roce 2019 cenu Nejlepší podcast roku a cenu za nejlepší dokument na rozhlasové přehlídce Prix Bohemia Radio. A jejich podcast měl obrovskou sledovanost. Výjimečný počin ale znejistil některé manažery Českého rozhlasu, ať už z důvodu překvapení z (u nás) nového formátu, nebo z dosud neznámých osobních zájmů. Těžko říct. Výsledkem je nejen mimořádný podcast, ale také odchod několika dokumentaristů z Českého rozhlasu, včetně jedné z autorek Matematiky zločinu, Brit Jensen. Škoda, řeklo by se, že veřejnoprávní médium je vystrašené z výsostně veřejnoprávního tvaru, tématu i zpracování, a po nepěkných peripetiích pouští i jednu z nejlepších audiodokumentaristek u nás.

Brit Jensen ale nemůže zůstat stát. Být nečinná. Ještě v závěru její rozhlasové éry se stěhuje do Brna a potkává novinářku Deníku Referendum Zuzanu Vlasatou. A řeč je pochopitelně o podcastech, nových možnostech, audiu. A Zuzana téma má. Opět vlastně veřejnoprávní, investigativní, složité.

Složité téma jako podcastová výzva

Svitavský podnikatel v zemědělských komoditách Miroslav Trávníček byl „zakleknut“ zajišťovacími příkazy finančního úřadu a obviněn z řízení karuselového obchodu s řepkovým olejem. Hrozí mu šest let vězení. V říjnu 2020 případ zamířil k Vrchnímu soudu v Praze. Obsah spisu ale naznačuje, že strůjcem podvodu může být někdo jiný: řetězec identifikovatelných firem se slovenskými jednateli. Proč to policie a soud ignorují a nestíhají je? Je Miroslav Trávníček obětí zajišťovacích příkazů, nebo něčeho horšího?

Skvělé téma pro psanou reportáž, ale podcast? Ano, je to výzva. Česku v podcastovém světě vévodí rozhovory, rozhovory, rozhovory a tady se obě autorky pouštějí do mimořádně zamotaného případu, nijak (na první pohled) atraktivního (koho probůh zajímá DPH?) a jakoby nevhodného pro zvukové zpracování. A pátrají od začátku.

Od Trávníčkových právníků získávají kolem dvou set nahrávek různých odposlechů zveřejněných při soudních jednáních (což jsou dva až tři dny audiozáznamů), vydávají se za Trávníčkem a jeho dcerou do Svitav a oslovují představitele policie, státní zástupce i šéfy oddělení finančních úřadů.

Jako dramaturg cyklu nemůžu Akci olej hodnotit, ale můžu ocenit tu obrovskou mravenčí práci obou autorek, kdy stejně jako v případě Matematiky zločinu je vedle Brit píšící novinářka, která se s audiem setkává poprvé.

„Zuzanu to moc baví, stejně jako to bavilo Magdalenu, a díky tomu, jak chce poznávat postupy a zákonitosti žánru a audio zpracování, není předpojatá a učí se velmi rychle,“ říká Brit Jensen. A dodává, že nejtěžší bylo

Jak odvyprávět tak suché téma, jako je řetězení plateb DPH, tak aby bylo zajímavé, srozumitelné, pochopitelné a živé
Jak najít příběh, jak jej vystihnout a popsat tak, aby zaujal, nebyl odvyprávěný stranicky, ale také ne odtažitě? Aby byl relevantní?
Jak (probůh) technicky vystavět celou strukturu tak, aby byla srozumitelná, protože téma je opravdu košaté a pro většinu z nás málo pochopitelné a známé, nezáživné? Jak postupovat v odhalování nových skutečností, abychom současně nezapomněli na ty staré, navázali na ně, rozvíjeli je a dávali do souvislostí?
Jak nikomu neskočit na lep? Všichni mohou předstírat, skrývat, mlžit. Jak nebýt aktivistické a nestranit, aby v průběhu poslechu bylo zřejmé, že pátráme po pravdě, která může nakonec vypadat úplně jinak? Akce olej není peticí pro Trávníčka, není jeho obhajobou, ale snahou ukázat na detailu a jednom případu možné systémové a patrně i záměrné pochybení.

To jsou těžké otázky. „Já jsem několikrát Zuzaně říkala, že když zjistíme nějaké hnusné věci na Trávníčka, celé vyznění podcastu se změní. My nevíme, kam dojdeme, a i náš názor, poznání, se tvoří v procesu výroby,“ objasňuje Brit Jensen a dokazuje tím poctivý přístup a pokoru dokumentaristky, která nemá na počátku práce nějakou svoji pravdu, ale hledá ji a toto hledání pak přirozeně přenáší i na posluchače. Nejistota výsledného pochopení je motorem pozornosti, živý proměňující se přístup k aktérům dokumentu, poctivá autorská dokumentaristika, která nepostrádá názor, ale nutí nás zároveň hledat ten náš vlastní.

Spolupráce píšící novinářky a audio dokumentaristky přináší i vzájemné obohacování. „Zuzana je zvyklá dlouho pracovat dopodrobna na složitých kauzách, to je skvělé, protože není jako zpravodajka, která by už neměla chuť se k jednou řečenému vracet,“ potvrzuje Brit Jensen a pochvaluje si, jak rychle zvládly společné natáčení, kdy se člověk nesmí smát, zvukově přitakávat (takové to potvrzovací hm) či skákat do řeči atd, protože to všechno je pak ve výsledném tvaru těžko odstranitelné. Obecně novináři, kteří si jen zaznamenávají rozhovor, vlastně dost mluví. Celý záznam pak přepíšou do textu a je to, ale v audiu je často moment nahrávání a zachycení tím jediným možným a každá taková chyba může celou práci znehodnotit. Brit si pochvaluje, jak obě zvládaly naraci, což je jedna z nejtěžších disciplín, kdy se opakováním textu dostanete do pocitu, jako když zpíváte písničku, a tím se uvolníte a narace plyne přirozeně.

Celá práce trvala rok. Od první společné kávy, rozhodnutí šéfredaktora Deníku Referendum Jakuba Patočky, že do toho jdou, příspěvku od Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky až po zkoumání, hledání správného tvaru, výroby několika verzí každého dílu, mazání, přehazování sekvencí, polemik a vzájemné podpory. Nikdo nemá patent na to nejlepší a tým je vždycky stěžejní.

Podcast Akce olej je důkazem, že veřejnoprávní téma patří i jiným médiím než těm veřejnoprávním a že smyslem takové investigace je odhalovat možné skryté a pro většinu lidí i nezajímavé souvislosti, které pokud se ale nepozorovaně rozrostou, mohou v neprávním státě dostihnout každého.

Lit.: anonym: HEAR: BLOK Akce olej – nový true crime podcast. In web Ji.hlava, říjen 2021 (článek). – Cit.: HEAR: současný audiodokument je sekce věnovaná audio dokumentu ve všech jeho aktuálních podobách.

Představte si kamion s velkou stříbrnou cisternou, která se pomalu naplňuje hustou zlatavou tekutinou. Svět řepkového oleje. Svět nákupů a prodeje, fůr a tun, komodit a marží. To byl svět Miroslava Trávníčka, podnikatele se zemědělskými komoditami ze Svitav, kterému hrozí šest let vězení. Obsah spisu ale nasvědčuje, že strůjcem podvodu může být někdo jiný. Možná je Miroslav Trávníček obětí zajišťovacích příkazů a nebo také něčeho horšího. Proč to policie a soud ignorují zjišťují Zuzana Vlasatá a Brit Jensen.

Zcela nový investigativní podcast, který vyšel v září před volbami. Pro Deník referendum natáčejí dokumentaristka Brit Jensen a novinářka Zuzana Vlasatá.

Hosté, kteří budou přítomni: Zuzana Vlasatá, Dan Moravec (dramaturg), Adam Voněš (zvukový design). Moderovaná debata, moderuje Andrea Hanáčková.

Lit.: Bittner, Petr: Tohle je hukot… In Facebook, 12. 10. 2021 (status).

Lit.: Boháčková, Kamila: Člověk dokáže víc v týmu, než sám. In web Dok.revue, 19. 11. 2021 (rozhovor). – Cit.: Dokumentaristka dánského původu Brit Jensen (BJ) a reportérka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá (ZV) přibližují v rozhovoru pro dok.revue, jak vznikal jejich audio dokument Akce olej, který pojednává o kauze svitavského podnikatele Miroslava Trávníčka, podnikajícího v zemědělských komoditách, který byl patrně neprávem odsouzen. Čtyřdílný podcast Akce olej rozkrývá rozsáhlý podvod s DPH při obchodech s řepkovým olejem i systémové selhání finanční správy ohledně nadužívání tak zvaných zajišťovacích příkazů. Zní vám to celé odtažitě? Strhující Akce olej však z tohoto tématu dokáže udělat napínavou true crime story, podobně jako v případě dokumentárního pátrání Brit Jensen a Magdaleny Sodomkové v Matematice zločinu. Brit Jensen a Zuzana Vlasatá představí Akci olej 23. listopadu přímo na místě činu, tedy ve Svitavách.

Jak to celé začalo? Jak jste se vy dvě daly dohromady jako tvůrčí tým?

Zuzana Vlasatá Už dřív jsem se nadchla pro práci, kterou Brit dělala, zejména pro Matematiku zločinu, díky níž jsem se dostala k další její tvorbě. O peripetiích (ne)vysílání Matematiky zločinu v Českém rozhlase jsem dělala kdysi s Brit a Magdalenou rozhovor. Takže když jsem po nějaké době otevřela ráno v práci mail, kde mi psala Brit, že se přestěhovala do Brna a jestli nezajdeme na kafe a neprobereme nápady, které máme obě v šuplíku, udělalo mi to strašnou radost. Zdálo se mi to trochu jako splněný sen. Brit obrovsky uznávám nejen jako dokumentaristku, ale i jako mimořádně dobrou novinářku. Na kafi jsem jí líčila dva nápady a jedním z nich byla právě kauza pana Trávníčka ze Svitav, na kterou jsem narazila o pár měsíců dřív.

Zuzano, jak jste na Trávníčkovu kauzu přišla a co už jste o ní v té době věděla?

Zuzana Vlasatá Sleduji kvůli své práci dlouhodobě facebookovou skupinu, kde jsou kauzy lidí se zajišťovacími příkazy a problémy s finanční správou. Dcera pana Trávníčka Michaela Valentová tam popisovala případ svého otce. Napsala jsem jí, že mě to zajímá, a sama jsem ve Svitavách oba navštívila. Přišlo mi to jako novinářsky zajímavé téma, ale současně náročné pro jednoho člověka a také hutné pro psanou žurnalistiku, takže mi to leželo nějaký čas v šuplíku. A pak přišla Brit a řekla, že to zní zajímavě. Tak jsme zažádaly o grant u Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, protože bylo jasné, že takový projekt stojí hodně peněz a Deník Referendum by nebyl schopný to zafinancovat.

Jak vás, Brit, napadlo Zuzanu oslovit, když jste spolu do té doby nepracovaly?

Brit Jensen Když jsme před časem se Zuzanou a s Magdalenou dělaly rozhovor o Matematice zločinu pro Deník Referendum, podpořilo nás to v momentě, kdy se nás příliš mnoho lidí v branži ohledně kauzy Matematiky zločinu nezastalo. Pak jsme se se Zuzanou párkrát potkaly. A Zuzka mi asi půl roku poté psala, jestli bych jí nemohla dát nějaké rady, jak udělat podcast. Sice z toho sešlo, ale když jsem se zhruba rok a půl poté stěhovala do Brna, tak jsem si na to vzpomněla. Chtěla jsem spolupracovat se zajímavými lidmi a navíc je myslím důležité, když člověk někde začne bydlet, aby v tom místě i aktivně něco dělal přímo s místními lidmi. Deník Referendum jsem už v té době znala a uznávala.

Čím vás téma podvodů s DPH tak nadchlo? Jakkoliv je váš výsledný audio dokument napínavý, samotné téma zní poměrně komplikovaně, suše a neuchopitelně.

BJ DPH je samozřejmě hrozné téma a hlavně je strašné pro ty, kteří ho musí každý měsíc počítat a neplést se. Daňová problematika není nic lákavého. Ale když máte podezření, že se děje něco nespravedlivého, tak už to pro mě téma je. A když je tam osobní příběh, tak tím spíš. Navíc se mi líbilo, že se to neodehrává ani v Praze, ani v Brně, ale ve Svitavách. Předtím jsem bydlela na Vysočině a měla jsem pocit, že ten region trošku znám. A přišlo mi, že Svitavsko nabízí nějakou obrazovost a přitažlivost. Pak jsme potkali hlavní aktéry, kteří v případu figurují a jsou charakterní, no a to potom jde, i když to není na první pohled lákavé téma.

Tušili jste od začátku, že má téma obecnější přesah a potenciál poukázat na systémové pochybnosti ve finanční správě?

ZV Rozhodně ano, na případ jsem narazila ve facebookové skupině, kterou sleduji od dob, kdy jsme pracovali s Jakubem Patočkou na knize Žlutý baron, která se zabývá investigativními kauzami, jež popisují politické záměry Andreje Babiše. Jedna kapitola knihy se věnuje finanční správě a nadužívání či zneužívání zajišťovacích příkazů a tomu, čemu se v médiích začalo říkat daňový džihád či daňový kombajn. Název je odvozený z přezdívky pro metodický pokyn, který vydal tehdejší šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček a kterému se říkalo Kombajn, protože doslova znamenal „všechno posekat a pak vymlátit, co se dá“. V inkriminovaném období let 2014 a 2015, kam spadá i případ pana Trávníčka, se něco zvrhlo na úrovni finanční správy a začala se tímto způsobem likvidovat spousta firem. V době psaní knihy jsem se tomuto tématu věnovala a tušila jsem, že jde o systémový problém. Pokud se ukáže nespravedlnost a bezpráví v případě pana Trávníčka, tak to dává dobrou příležitost na jednom případu to systémové selhání popsat. Proto jsem toto téma od začátku vnímala jako důležité. Šlo o velkou věc, která postihla stovky živnostníků a firem a napáchala škody a jsou tu náznaky, že to mohlo být celé účelové ve prospěch jiné firmy…

Z vašeho dokumentu se mohla snadno stát obhajoba Miroslava Trávníčka a aktivistický dokument, kde budete výhradně na jeho straně. Ale to se nestalo, sledujeme takřka detektivní pátrání ve snaze dobrat se toho, co se doopravdy stalo. Byl pro vás problém se na tomto přístupu shodnout, nebo jste to od začátku cítily podobně?

ZV Automaticky jsme se shodly na tom, že se budeme dívat panu Trávníčkovi pod prsty, že potřebujeme, aby nám dal k dispozici všechno, co má, a že musí být naprosto otevřený, protože když tam najdeme něco, co o něm nebude vypovídat v pozitivním světle, tak musí být připraven na to, že to také zveřejníme, nebudeme to ohýbat. Tak to bylo celou dobu postaveno. On to tak vzal. Je dobré, že v tak složité kauze, kde jsou různá zákoutí, která musíte rozplétat, máte vedle sebe parťáka, se kterým o tom můžete debatovat a klást si nepříjemné otázky společně. Hlídáte se navzájem.

BJ Od začátku jsme si řekly, že do toho jdeme s tím, že nevíme, zda je pan Trávníček nevinný, a že zkusíme zjistit, jak to doopravdy je. Zajímalo nás to proto, že to mohl být nevinný, a přesto perzekuovaný člověk. Shodly jsme se však, že náš dokument bude o tom, co zjistíme. Dlouho jsme čekaly, že něco na Trávníčka objevíme, že něco najdeme…

ZV Že na nás odněkud vypadne kostlivec…

BJ Měly jsme totiž jiné postavy, na kterých jsme našly podezřelé věci hrozně rychle, ale u pana Trávníčka jsme nic takového neobjevily, i když jsme to čekaly.

ZV Brit teď myslí postavy, které se do dokumentu nakonec nedostaly. Během roční investigace jsme totiž narazily na více firem s podobným příběhem, které měly s Trávníčkovým případem společné to, že měly stejné soudy či státní zástupce, nebo se tam objevily stejné firmy, s nimiž obchodoval Trávníček. Ze začátku to vypadalo jako případy úplně přes kopírák, ale záhy jsme narazily na něco, co nás znejistělo. Navíc by se všechny příběhy nevešly do dokumentu, protože by to bylo na dvacet dílů…

BJ A na dvacet let.

ZV Právě. Ale u Trávníčka nás nic podobného neznejistilo, spíš se okolnosti případu prohlubovaly a postupně vyjasňovaly. V názoru, že on je obětí institucí českého státu, nás upevňovalo i to, jak s námi instituce jednaly, respektive nejednaly.

BJ Celou kauzu jsme sledovaly ne kvůli DPH, ale kvůli konkrétnímu příběhu, protože Miroslav Trávníček byl uvězněn. Nešli jsme do toho kvůli tomu, že musel zaplatit desítky milionů, naším hlavním záměrem bylo sledovat tu trestní linii.

ZV V příběhu navíc sledujeme, jak on prochází různými soudními instancemi. A to se nám potkalo s tvorbou, my jsme nenatáčely ex post něco, co se stalo, ale co se dělo v reálném čase, což bylo pro tu práci dobré.

BJ Ano, to je dost důležité! (…)

Lit.: Kamilsson: Excelentní práce dvou novinářek. In web Apple Podcasts, 29. 12. 2021 (posluchačská recenze).

Lit.: Vlasatá, Zuzana: Hlavní postava podcastu Akce Olej je konečně na svobodě. Otázky zůstávají. In web Deník Referendum, 10. 10. 2022 (článek). – Cit.: Soud dnes rozhodl o podmínečném propuštění Miroslava Trávníčka, svitavského obchodníka se zemědělskými komoditami na svobodu. Trávníček byl hlavním hrdinou oceněného podcastu DR Akce Olej, který celou jeho vinu zpochybnil.

Miroslav Trávníček je konečně na svobodě. Prvořádá otázka, zda měl do vězení vůbec zamířit, ovšem zůstává. Stejně jako hluboké pochybnosti o postupu státních institucí při likvidaci jeho firmy a zabavení více než deseti milionů korun, což všechny odpovědné instance dodnes odmítají zdůvodnit. Ilustrace Toybox

Věznice jsou plné nevinných lidí. Tato věta zaznívá často v nadsázce. Myslí se tím, že mnozí odsouzení jsou schopní o své nevině přesvědčit nejen druhé, ale i sebe. Raději žít v sebeklamu nežli s břemenem nepříjemné pravdy…

Je však možné, že i v zemi s relativně vyspělými institucemi a demokratickým zřízením – jako je Česká republika – proklouzne do věznice člověk, který nespáchal to, co mu kladou za vinu soudy několika instancí?

Příběh zpracovaný v oceněném true-crime podcastu Akce Olej podle nás ukazuje, že ano. Miroslav Trávníček, někdejší obchodník se zemědělskými komoditami ze Svitavska, si odseděl ve vězení včetně vazby dva roky. Celkově měl za údajné podvody s DPH odsloužit šestiletý trest.

Nepomohlo mu ani dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten je totiž letos v červnu zamítnul. Až dnes, 10. října, soud rozhodl o jeho podmínečném propuštění. Miroslav Trávníček se tedy vrátí na svobodu, nicméně nikoli tak, jak by si určitě přál: s rozhodnutím o své nevině a s náhradou škod, jež mu stát svým dosavadním postupem způsobil. (…)

Lit.: Vlasatá, Zuzana – Jensen, Brit: Dokážu, že mé odsouzení bylo v naprostém rozporu s tím, co se odehrálo. In web Deník Referendum, 15. 12. 2022 (rozhovor). – Cit.: Případ podnikatele Miroslava Trávníčka odsouzeného v pochybném procesu za daňové podvody, jsme popsali v oceněném podcastu. Nyní přinášíme rozhovor, který poskytl po podmínečném propuštění na svobodu.

Zveřejňujeme exkluzivní rozhovor s Miroslavem Trávníčkem po jeho podmínečném propuštění na svobodu. Případ svitavského obchodníka se zemědělskými komoditami jsme zpracovali ve čtyřdílném podcastu, který získal novinářskou cenu v kategorii investigativně-analytických audiovizuálních počinů.

Případ jsme také popsali na stránkách Deníku Referendum. Všechny čtyři díly, stejně jako rozhovor samotný, můžete poslouchat na www.akceolej.cz. Pečlivou analýzou všech dostupných informací jsme dospěli k závěru, že Trávníček nespáchal to, za co byl uvězněn. Jaké pro něj bylo přijít o svobodu?

Jak dlouho jste doma a jak se stalo, že jste zpátky ve Svitavách?

Dnes je 10. listopadu a je to měsíc, co jsem se na základě žádosti o podmínečné propuštění dostal na svobodu z věznice v Rapoticích.

Kolik času jste dohromady proseděl?

V Rapoticích jsem strávil osmnáct měsíců. A něco přes osm měsíců jsem pobyl ve vazební věznici Hradec Králové. To znamená dva roky, měsíc a nějaký den. Nyní jsem za dobré chování po třetině trestu podmínečně propuštěn. Za zbylé čtyři roky, které jsem neodseděl, mi zůstala podmínka.

Jaké to bylo, když jste nastoupil do vězení?

Bylo to 29. dubna. Velmi dobře si na to vzpomínám, protože u nás byla na návštěvě dcera s vnoučaty. Samozřejmě se to neobešlo bez velkého pláče. Manželka, když se se mnou loučila, říkala: Hlavně, ať ti tam nic neudělají. Jako chlap jsem cítil, že musím zachovat dekorum, nemohl jsem změknout. Nicméně když jsem odjížděl v autě, v hlavě běželo, jak to tam budu zvládat. Obával jsem se fyzického násilí. Nejsem žádný rváč, silák ani agresor.

Zažil jste tam něco takového?

Tato obava se nenaplnila. Jsem celkem komunikativní a snažil jsem se s nadhledem nereagovat na diskuze s tematikou rvaček. Co ale bylo horší, a co jsem musel skousnout, byl psychologický dopad. Padl jsem opravdu na samé dno. Dříve jsem věřil, že se mi v životě nějaká věc nemůže přihodit jen proto, že ji považuji za naprosto nemožnou. Tady mě to doběhlo. Na místě jsem se pak setkal se zlobou, lží, podrazy, podvody a intrikami. To na mou psychiku zapůsobilo mnohem hůř, než jsem čekal.

Každou minutu tam jste v napětí, s kým se setkáte, co vám kdo řekne. Posloucháte nepřetržité narážky: Seš stejnej zloděj jako my, seš grázl. Co nám budeš vykládat… Přes tohle jsem se těžko prokousával.

Kolik tam s vámi bylo lidí?

Na oddělení necelých čtyřicet. To znamená, že jste neustále v kontaktu s někým: na chodbách, v kulturních místnostech.

Nejtěžší bylo neujet, když to ve vás vzplane. Člověk se musel velmi hlídat, protože chyběl jen krůček a byli bychom ve fyzické potyčce, což jsem opravdu nikdy nechtěl.

Jakým způsobem jste se tomu snažil čelit? Jak jste se udržoval v duševní kondici?

Sportem, četbou, luštěním křížovek. Čtením zpráv na Teletextu. Vstával jsem vždy o půl páté, i když budíček byl o půl šesté. Zajímá mě ekonomika, sport, politické dění. Takže jsem si šel takhle před budíčkem pravidelně přečíst zprávy z televize.

Jak vypadal váš den ve vězení?

V půl šesté budíček. V šest se vstávalo, následovala osobní hygiena. Před sedmou byla snídaně. Hned po ní jsem si šel obstarat rajóny, pokud jsem je měl. Většinou to byla nástěnka, což byla pohodová práce. Někdy na mě připadla umývárna nebo chodba. Když dobře plníte své rajóny, máte to pak dobré u vychovatelů.

Pro své hodnocení si každý vězeň vybírá takzvané „programy zacházení“. Já jsem si vybral tři okruhy, kam jsem chodil: zeměpis, ekonomika a sport. Tam všude jsem pak získal pochvaly, které byly důležité pro podmínečné propuštění.

Za co jste dostal pochvaly?

Například ji můžete dostat, když napíšete zajímavou práci, tedy nejméně tři v jednom čtvrtletí. V každém čtvrtletí se u vás hodnotí, zda plníte programy zacházení, jak se chováte, zda máte uklizeno, ustláno a podobně… Za to pak máte výhody, například můžete volat přes Skype domů, chodit na nákup a dopřát si tak nějaké zbytné věci. Ale to jsem moc nevyužíval, byl jsem s jídlem docela spokojený.

Vy jste ale viditelně zhubnul. Jak to, když jste byl s jídlem spokojený?

Spokojený… Snídaně byla v pořádku, protože byla koupená. Tři rohlíky, salám, jogurt nebo sýry. Oběd byl někdy dobrý, někdy jsem ho nesnědl. A večeře občas taky nebyla špatná. Ale přece jen tam nebylo moc masa. Byla to víceméně rýže, brambory. Jídelníček měl sice vyhovovat z hlediska nutričních hodnot, nicméně já taky chodil sportovat, čímž jsem hubnul a jídelníček to nedohnal.

Od počátku jsem zhubl asi dvacet kilo. Měl jsem 101, a když jsem odcházel, kontrolní vážení ukázalo 79. To je docela velký propad, ale nepovažuju to za újmu. Naopak se mi lépe dýchá. Cítil jsem se dobře. Jak říkám, bez ohledu na ostatní kolegy jsem si vedl svůj vlastní denní itinerář.

Co uspořádání a bydlení ve věznici? Jak to tam bylo zařízené?

Na našem oddělení byly pokoje po třech. Neustále jste pod dohledem, zavření za katrem. To jsou taková železná vrata, přes která na vás dozorci vidí. Tam prožíváte většinu času.

I v tom pokoji panovala neustále konfrontační atmosféra. Měli jsme možnost mít tam televize, což byla výhoda. Ale pokud tam šly politické diskuze, vždycky jsme se rozhádali. Já jsem na pravici. Oni spíše naopak. Každý si hájil svou pravdu. Jak to vidíte ve společnosti, stejné to bylo i tam.

Neměl jste žádné místo, kde byste mohl být sám?

Ne, ne. Můžete si lehnout na svou postel a tam si otevřít knihu nebo křížovky. Ale stále je to za účasti těch dvou. Oni samozřejmě můžou být chvíli venku a mít nějaký program. Ale víceméně jsme to tam trávili takhle ve třech. Osmdesát procent času.

Jaký jste měl během toho vězení převládající pocit? Byla to hrůza? Nuda?

Každé pondělí jsem mohl volat přes Skype domů. To pro mě byl důležitý bod, kterého jsem se neustále držel. Také jsem se vždy těšil na vycházky, které byly každý den po osmé hodině a mohly trvat hodinu. To byl začátek mého dne, přišel jsem na jiné myšlenky. Chodilo se na takový stadion, takže to nebyly takové ty dvorky, co znáte z filmů.

Pak jsem se vrátil, osprchoval, v jedenáct byl oběd. Následoval odpočinek, čtení, křížovka. Poté cvičení. Věděl jsem, že takhle nějak musím přečkat den, že musím být neustále něčím zaměstnaný, abych nemyslel na to, kde a s kým jsem. Těšil jsem se na ty pondělní skypy.

Pondělí skončilo a už bylo úterý. Na nákupy do kantýny se chodilo ve středy a pátky. V pátek jsem už očekával víkend, kdy to tam bylo trochu svobodnější. Například nechodili vychovatelé. A po víkendu už jsem zase mohl slyšet rodinu! Sice jen dvacet minut, ale i to bylo dobré. No a každou první sobotu v měsíci byla tříhodinová návštěva. Když jsem otáčel kalendář, stále jsem viděl nějaké mezníky.

Bylo možné najít si tam kamaráda?

Podařilo se mi skamarádit s člověkem z jiného oddělení. Potkali jsme se asi ve vazební věznici v Brně, kde jsem také chvíli byl. Byli jsme spolu na pokoji sami. A shodou okolností nás pak oba dali do Rapotic. Byl to Brňák. Ve věznici oslavil padesáté sedmé narozeniny, takže měl o osm let méně než já.

Ten člověk měl od malička zkušenosti se soužitím v romské komunitě. Věděl, jak to chodí, a zasvětil mě do toho. On se s nimi pak utkával i slovně. Valil jsem oči, co si dovolil. Ať už venku, nebo když jsme šli k lékaři, kde nás sedělo dvacet.

Nebál se a přitom byl docela malej. Tomuto klukovi děkuji, že mě vpravil do toho, jak se v tom prostředí pohybovat, jak komunikovat a jednat. Shodou okolností odcházel z Rapotic osm dní po mně.

Žádali jsme vedení věznice o rozhovor s vámi. Po počátečních slibech, že nám umožní návštěvu, nakonec ale nedovolili ani skype. Víte proč?

I mně tiskový mluvčí slíbil, že skype s vámi bude, tvrdil, že to je s ohledem na covid lepší než osobní návštěva. Pak už nešel skype, ale sliboval, že bude možná vycházka, na které se budeme moci potkat. Nakonec nešlo nic.

Řekl bych, že jednotlivé státní instituce jsou historicky tak sešněrované, že o tom samy ani neví. Funguje to precizně. Každý orgán má obavy z nějakého jiného, aby se náhodou něco nestalo, neprovalilo. Přitom vůbec nehrozilo, že bych si na věznici nějak stěžoval, pomlouval. Vidíte, že ani teď jsem vůči ní neřekl ani jedno špatné slovo.

Zřejmě se rozhodli, že to radši nepovolí, aby se něco nestalo, aby pan Trávníček něco neřekl a redaktorky to nepoužily… Co kdyby náhodou. A takhle to funguje na policii, finančních úřadech, státních zastupitelstvích. Co kdyby…

Navíc můj případ znali. Poslechli si podcast Akce Olej, velmi dobře věděli, o co se jedná. Mě k tomu paradoxně pustili až půl roku poté, co mi celý seriál poslala dcera vypálený na CD. Ale zaplať bůh, že aspoň to.

Takže celkově podle mě jde o to, aby někdo neškodil někomu v rámci hierarchie státní správy.

Jaké je teď pro vás být zpátky tady ve Svitavách?

Řeknu to takto. Tam přemýšlíte nad vším. Probíhalo mi tam hlavou dětství, celý život a jak se v něm co odehrávalo. Nekonečné úvahy o tom, co všechno je a bude.

Dříve jsem chodil na akce Milionu chvilek. A teď bylo výročí 17. listopadu, kdy slýcháme politiky říkat, že si máme vážit svobody. Došlo mi, že vůbec nevědí, o čem mluví. Sám jsem se nestačil divit, jak rychle a jakým způsobem jsem o ni přišel…

Ve vězení jsem se zkrátka těšil úplně na všechno, co tady můžu dělat. Že si lehnu do svého, vidím rodinu, můžu si pochovat vnoučata, dám si oběd podle svého gusta, svezu se autem, podívám se na svá místa. Vidím znova svět, do kterého patřím.

Je teď ten svět jiný než před tím?

Vy jste zachytily můj příběh v podcastu a já sám teď přemýšlím, jak dál v nápravě nepravostí. Jsem ve stádiu přípravy. Po zamítnutí žádosti na nejvyšším soudu jsme podali ústavní stížnost.

Je otázkou, jestli právě z vrcholných míst není nějaké krytí. Jestli je tam vůle zvednout ten příběh znovu, posoudit ho, abychom se dozvěděli fakta.

Máte vůbec ještě sílu to celé řešit?

Já jsem se rozhodl, že budu pokračovat, jednoznačně vytrvám. Dokážu, že mé obvinění a odsouzení bylo v naprostém rozporu s tím, co se skutečně odehrálo.

Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec