Podcastový předvolební seriál připravil Vít Svoboda.
Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 11. 8. 2021 (ČRo Rádio Wave, 16 min.), 5. dílu 8. 9. 2021 (ČRo Radio Wave).
Obsah: 0. Jak se vyznat ve volbách? A podle čeho se v nich rozhodovat? Premiéra 4. 8. 2021 (ČRo Rádio Wave, 2 min.) – 1. Proč polovina mladých lidí nechodí k volbám? A co pro ně právo volit znamená? (16 min.) – 2. Jak si vybrat koho volit? (14 min.) – 3. Jak vzniká zákon a co se děje ve sněmovně? (15 min.) – 4. Kdo píše proslovy vašeho oblíbeného politika? (12 min.) – 5. Svoboda není samozřejmost (16 min.).
Lit.: Svoboda, Vít: Hesla kampaní nebo barva polobotek? Jak se vyznat a rozhodnout ve volbách? Začíná série Urny. In web ČRo Radio Wave, 4. srpen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Víc než polovina mladých Čechů a Češek do dvaceti šesti let před čtyřmi roky nešla k volbám do Poslanecké sněmovny. Proč? A proč jiní volili? Jak těžké je vyznat se v předvolebním dění? A jak vůbec politika mluví k mladým lidem? O kampaních, imagi, spotech i sloganech, ale i praktických radách jsou Urny, volební průvodce Radia Wave, který startuje 11. srpna.
Je pro úspěch ve volbách důležitá barva polobotek nebo věk? Co všechno provází předvolební kampaně? Vypadá pracovní den poslankyň a poslanců jako záběry ze zpráv? A jak ovlivňuje demokratickou společnost online prostředí sociálních sítí?
Ať už volíte poprvé, nebo máte s volbami zkušenost, podcastová série Urny vás provede cestou do volebních místností. Během pěti dílů Urny rozeberou jazyk předvolebních spotů a sloganů nebo usednou do poslaneckých lavic. Spolu se sociology, politology i novináři se pokusí odhalit motivace mladých lidí volit a zajímat se o politiku. A nabídnou pomocnou ruku všem, kterým je předvolební shon a práce českých zákonodárců zatím spíš cizí. (…)
Lit.: Svoboda, Vít: Mladá témata a občanská angažovanost. Co znamená právo volit a proč ho nevyužíváme. In web ČRo Radio Wave, 11. srpen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jako „to nejmenší, co může každý z nás udělat“ nebo „způsob, jak odměnit či potrestat strany a hnutí za to, jak se chovaly v uplynulém období“ vnímají oslovení mladí lidé svoje právo volit. Co pro ně znamená? Jak fungují volby do poslanecké sněmovny a proč víc než polovina mladých lidí svoje právo volit před čtyřmi lety nevyužila? O tom je první díl volebního průvodce Radia Wave nejen pro prvovoliče Urny.
Nikdo nemůže nikoho nutit, ať jde k volbám, jde o svobodné právo. Podle statistik před čtyřmi lety přišlo volit asi 60 procent Češek a Čechů a víc než polovina mladých lidí do šestadvaceti let svoje volební právo nevyužila. Téměř každý třetí volič v Česku je senior. Co brání a naopak motivuje mladé lidi chodit k volbám? (…)
Lit.: Svoboda, Vít: Kampaň, kam se podíváš. Proč nevěřit všemu a jak se z občanů dělají voliči. In web ČRo Rádio Wave, 18. srpen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Už na mě nepůsobí dobře modrý obleky, bílý košile a hnědý polobotky.“ I tohle odpověděli mladí lidé na otázku: Co vás na politikovi nebo političce zaujme? V druhé epizodě podcastové série Urny si povídáme právě o imagi kandidátů, předvolební kampani a o tom, jak se kandidáti snaží z občanů udělat voliče.
Na vedení kampaně mají politické strany podle zákona limit 90 milionů korun. Politika se prezentuje jako racionální záležitost, v praxi významnou roli hrají emoce, vytváří totiž vazbu mezi stranou a voličem. A na jejím vytvoření pracují týmy profesionálů.
Ty vymýšlí, čím zaujmout cílové voličské skupiny podle věku, zájmů a potřeb. Politici ve veřejných projevech nebo online reagují na předvolební nálady a vymezují se proti soupeřům. Pro kandidující strany je nejtěžší cesta k apatickým občanům a jednoduché není ani získat hlasy prvovoličů. Navíc se v kampani šíří velká spousta dezinformací. (…)
Lit.: Svoboda, Vít: Čtyři roky dohadů. Jak vypadá práce poslanců a proč je důležité ji sledovat? In web ČRo Rádio Wave, 25. srpen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Několik hodin po volbách je jasno: voliči a voličky určili, které politické strany se dostanou do poslanecké sněmovny a ze kterých 200 kandidátů se na čtyři roky stanou noví poslanci a poslankyně. Pokud žádná ze stran nezískala 101 a více poslaneckých křesel, začínají jednání o vládě. Jak taková vyjednávání mohou probíhat? A jak vypadá práce poslanců a poslankyň?
Prezident republiky obvykle pár dní po uzavření volebních místností určí budoucího premiéra, tradičně vítěze voleb, který má za úkol sestavit novou vládu. Tu pak navrhne prezidentovi, ten jej jmenuje do funkce předsedy vlády. A pak se celá věc může dost zkomplikovat.
„Nová vláda musí do 30 dnů požádat sněmovnu o důvěru,“ popisuje v podcastu Urny politická reportérka Českého rozhlasu Zdeňka Trachtová. „Pokud vláda nemá většinu ve sněmovně, důvěru často nezíská. Tady přichází do hry dlouhé dohady,“ vysvětluje.
Když nakonec vláda důvěru získá, má před sebou vidinu čtyř let práce. Jaké? Ve sněmovně vznikají zákony, které hýbou s životy nás všech. Poslechněte si třetí epizodu podcastu Urny a zjistíte, jak poslanci a poslankyně pracují. (…)
Lit.: Svoboda, Vít: Aby se nikdo necítil dotčeně. Co přináší politická korektnost a proč některým lidem vadí? In web ČRo Rádio Wave, 1. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Politická korektnost: pro jedny strašák, pro druhé cesta k vzájemnému respektu. Co by se v politice nemělo říkat? Ve čtvrté epizodě podcastové série Urny zkoumáme, jak slova politiků a političek ovlivňují veřejnou debatu. Mizí z české politiky úcta k druhým a slabším?
Od 60. let se začal ze Spojených států do západního světa šířit pojem „political correctness“, politická korektnost. Od té doby se odehrávají pokusy o regulaci vyjadřování lidí na adresu některých společenských skupin s cílem odstranit hanlivá slova podporující nerovnosti.
Co přesně to znamená? Cílem politické korektnosti je zjednodušeně to, aby se v diskuzi necítila žádná skupina obyvatel nebo jednotlivec dotčeně. Může jít o jakoukoliv skupinu lidí, často jde ale o menšiny, v českém prostředí například Romy nebo LGBTQ+ lidi.
„Politická korektnost bývá problematická z toho důvodu, že nastavuje nová pravidla toho, jak označujeme svět a jak o něm bez následků můžeme mluvit,“ komentuje to ve čtvrté epizodě podcastu Urny Otto Eibl, politolog z Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě. (…)
Lit.: Svoboda, Vít: Křehká, ale důležitá. Proč je zásadní pečovat o demokracii a co pro nás znamená svoboda. In web ČRo Rádio Wave, 8. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co by se změnilo v tvém životě, kdybychom nežili v demokracii? Tuto otázku jsme položili několika mladým lidem v závěrečné epizodě podcastu Urny. Kdo občanské svobody a demokracii ohrožuje a kdo je hlídá? A umí Češi a Češky opustit svoji sociální bublinu a přemýšlet v širším kontextu celé společnosti?
„Lid je zdrojem veškeré státní moci,“ píše se v Ústavě České republiky. Právě Ústava, právní systém, vlastní stát, jazyk nebo vlajka, vědomí, že jsme součástí demokratického světa a máme spojence: ani jedno není samozřejmost.
Mnozí lidé, kteří se narodili v naší zemi ve 20. století, zaplatili životem nebo osobní svobodou, aby vybojovali dnešní stav: život ve svobodě. Třeba Václav Havel, první demokraticky zvolený prezident, boji za lidská práva, svobodu a demokracii věnoval obrovské úsilí.
Demokracie ale nemusí být ten nejstabilnější systém. V časech, kdy se prohlubuje sociální nerovnost – třeba kvůli ekonomické krizi, klesá důvěra v demokratické instituce. Ta souvisí s tím, do jaké míry můžeme čerpat svobody a výhody tohoto systému, jak ukázal výzkum Českého rozhlasu Rozděleni svobodou z roku 2019. (…)