Jana Návratová a Veronika Černohous a jejich hosté nabízí audiokompas v kulturním území. Podcast Institutu umění – Divadelního ústavu. Sound design: @studioversusprague.
Natočeno 2020. Webová premiéra 9. 9. 2020 (Suflér, 30 min.).
Pozn.: Navazujeme na mimořádný online zpravodaj Kultura v karanténě a zamýšlíme se nad potřebami, vizemi a strategiemi v kultuře a umění. Jana Návratová a Veronika Černohous a jejich hosté nabízí audiokompas v kulturním území.
Lit.: anonym: #1_Suflér: K čemu jsou kulturní data. In web Suflér, 9. 9. 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdy se bude moci kultura vrátit k normálnímu provozu není stále jasné. Jedno už však jisté je – ekonomické i provozní dopady na kulturní sféru jsou enormní. Aby se jednotliví aktéři dokázali kvalifikovaně rozhodovat, musí mít situaci podrobně zmapovanou a zhodnocenou. Úvodní epizoda podcastu IDU Suflér je proto věnována průzkumu Dopadů koronaviru na kulturní sektor, který na jaře letošního roku ve spolupráci s IDU připravovala Katedra produkce DAMU a Katedra Arts Managementu VŠE.
Lit.: Čápová, Barbora: Problémy, nad kterými se přivíraly oči. Kulturní podcast Suflér se snaží rozvířit stojaté vody české kultury. In web Czech Design, 31. 8. 2021 (rozhovor). – Cit.: Podcast Institutu umění – Divadelního ústavu Sufler se soustředí na problémy české kultury, nad kterými se roky přivíraly oči… Jaké vody by se podle Jany Návratové a Veroniky Černohous měly rozvířit?
Pandemická krize poukázala na dlouho opomíjené trhliny v českém kulturním sektoru. Momenty, nad kterými se léta zavíraly oči, nyní neodvratně hledají řešení. Ať už mluvíme o nerovnosti žen a mužů v kultuře, o práci s daty či o aktuálních potřebách divadelního provozu v digitální éře, jedná se o mezioborové otázky, na jejichž zodpovězení je třeba laicky i odborně participovat. Jana Návratová a Veronika Černohous z Institutu umění – Divadelního ústavu se ve svém podcastu Suflér na tato a další témata rozhodly podívat z širší perspektivy. „Dokud budeme odborná témata jako platovou nerovnost žen či klimatickou krizi nechávat jen na úrovni konstatování odborníků, nemáme moc šancí někam se posunout,“ říká Veronika s Janou. Proč jsou potřeba mezioborové diskuze, v jakém bodě může nastat změna a jak těžké je vměstnat celou šíři tématu do půl hodiny vysílání?
Podcastů s kulturní tématikou především v pandemickém období vyrostlo jako hub po dešti. Vy jste se touto myšlenkou ale zabývaly již před těmito radikálními společenskými a institucionálními změnami. Jaká byla vaše hlavní motivace pro tvorbu podcastu a proměnila se s pandemií nějak zamýšlená koncepce?
SUFLÉR: Vytvořit podcastovou řadu nás sice napadlo před pandemií, ale teprve, když nastala, dostavila se urgence, motivace a také prostor k tomu Suflér rozjet. V začátcích pandemie jsme v IDU celkem rychle začali poskytovat servis prostřednictvím newsletteru Kultura v karanténě, po kterém byla poptávka širokého spektra odběratelů. Došlo nám, že publikum bychom tedy měly a koncepci jsme nepotřebovaly. Témat, která pandemie zvýraznila a zpřítomnila, bylo plno.
Pro jednotlivé díly volíte poměrně rozsáhlá, svébytná témata. Z mého pohledu by každé z nich vydalo na samostatnou sérii, vy je ale uchopujete specifickým kritickým komentářem v obecné rovině fungování kultury…
SUFLÉR: Rozsah témat je výhoda i prokletí. Výhoda v tom, že je skutečně o čem mluvit, co promýšlet, na co se ptát. Ačkoli nejsme jediný podcast o kultuře, pořád se o tomto sektoru málo mluví. V médiích jsou to jen zmínky nebo PR akcí. A pak tu máme ve veřejném, ale i politickém slovníku floskule, jako je „kultura jako most mezi národy“ nebo šíření nejrůznějších iluzí o tom, jak jsme kulturně vyspělá země nebo jak vzorně pečujeme o nejrůznější hodnoty.
Pravidelně se nám stává, že naše rešerše jsou tak obsáhlé, zajímavé a živé, že nemají daleko ke zmíněnému seriálu. Zrovna s tématem genderu se stalo, že jsme jej rozdělily do dvou samostatných podcastů. A v tom je i to prokletí. Musíme se dostat do uposlouchatelného rozsahu a srozumitelné struktury. (…)