Dokumentární série, která se věnuje hudebním rebelům. Připravila Veronika Kindlová.

Natočeno 2025 Premiéra 1. dílu 6. 12. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.); 2. dílu 13. 12. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.); 3. dílu 20. 12. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 1. dílu 23. 5. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Obsah: 1. Punk a OI! Jaké bylo být pankáčem v socialistickém Československu? – 2. Nová vlna v Československu – 3. Písničkáři.

Lit.: Kindlová, Veronika: Hudební rebelové: Punk a Oi! Spínací špendlíky v socialistickém Československu. In web ČRo Plus, 6. 12. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Být pankáč v socialistickém Československu znamenalo víc, než nosit číro a poslouchat nebo hrát punk rock. Znamenalo to přivolat na sebe pozornost bezpečnostních složek a vysloužit si nálepku závadová mládež. Prvním českým pankáčům a jejich hledání životního prostoru v rigidní atmosféře normalizace je věnován první díl Tématu Plus ze série Hudební rebelové.

Punk se vytvořil kolem roku 1974 v New Yorku. A to z různých hudebních zdrojů, které – jak napsal hudební publicista Jon Savage – byly dohromady spojeny spínacím špendlíkem. Z New Yorku se punk záhy dostal přes oceán do Velké Británie, kde se rychle zabydlel. Zde, v zemi tehdy zmítané ekonomickými obtížemi, se z něj stala hudba zejména dělnické mládeže kritizující kapitalismus. (…)

Lit.: Kindlová, Veronika: Hudební rebelové: Nová vlna v Československu. Nepřekonaná vlna talentů a hráz odporu proti úřadům. In web ČRo Plus, 13. 12. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Nikdy předtím (včetně legendárních šedesátek) ani nikdy poté nedošlo k takovému uskupení talentů, originality a výjimečnosti v jeden čas a na jednom místě,“ napsal hudební publicista Vojtěch Lindaur (1957–2018) o české nové vlně. Sám Lindaur se jako vedoucí pražského kulturního střediska Opatov do jejich dějin také zapsal.

Jeho klub patřil k těm podnikům, které neoficiálním hudebníkům, včetně novovlnných, umožňovaly vystupovat. Nejznámější a dramaturgicky nejotevřenější byl ovšem Juniorklub Na Chmelnici.  (…)

Lit.: Kindlová, Veronika: Hudební rebelové: Písničkáři. Jak s úsměvem idiota vytočit soudruhy. In web ČRo Plus, 20. 12. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslední díl speciální série Tématu Plus – Hudební rebelové – je věnován písničkářům. Rebelům vcelku nenápadným, zpravidla civilního vzezření, kteří neprovokují nápadnými účesy, oblečením prošpikovaným sichrhajckami, a hlasitou energickou hudbou, ale výhradně slovy. Zpívání a hraní v socialistickém Československu bylo pro ně podobnou kličkovanou jako pro rozervané rockery.

Ve větší míře se u nás písničkáři začali objevovat v uvolněných šedesátých letech. V první řadě to byl Karel Kryl, ale také  Vladimír Merta, duo Paleček a Janík, Jaroslav Hutka, Petr Lutka; zajímavou osobností byl zpívající farář Československé církve husitské Luboš Svoboda, a v pražském Činoherním klubu tehdy začala vystupovat dvojice Petr Skoumal a Jan Vodňanský.

Jejich program názvem S úsměvem idiota, jehož součástí byla mimo jiné písnička Maršálové odcházejí nebo české písničky Janem Vodňanským překládané do ruštiny, budil zejména po okupaci Československa velký zájem diváků a zároveň zájem bezpečnostních orgánů. (…)

Dokumentární série. Připravil Jan Sedmidubský.

Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 6. 12. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.); 2. dílu 13. 12. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.); 3. dílu 20. 12. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.).

Obsah: 1. Od císařství ke komunistům. Jak se z tisíciletého císařství stala republika. – 2. Která Čína zvítězila? Mao Ce-tung versus Čankajšek. Pevninská versus ostrovní Čína. – 3. Líbánky se západem. Jak se ve 20. století vyvíjely vztahy Číny a Spojených států? A jakou roli v tom hrál ping pong? Jaké je v Číně postavení menšin?

Lit.: Sedmidubský, Jan – Kindlová, Veronika: Císařství, převraty, boje a komunistická diktatura. Poslouchejte příběh Číny. In web ČRo Plus, 6. 12. 2025 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Císařství, občanská válka, převraty, boje s Japonskem a pak komunistická diktatura. Tak vypadala čínská historie ve 20. století. Země, kterou Západ kolonizoval, ale nikdy si ji nepodmanil, mu to začala ve 20. století vracet. Čínské 20. století ovlivnilo i naši existenci víc, než jsme ochotni si připustit. (…)

Co se s Čínou dělo během druhé světové války, proč se vytvořily dvě Číny a proč právě komunistická Čínská lidová republika nahradila Čankajškovu Čínu ve vysoké funkci v OSN? Jakou roli v tom hrály USA a jakou Sovětský svaz a jak se vztahy těchto velmocí k Číně proměňovaly v čase?

Sinoložky Jana Sehnálková a Simona Fantová mimo popisují okolnosti komunistických kampaní, jako byly Velký skok a Kulturní revoluce, a rozvrácení tradiční čínské kultury.

Lit.: Sedmidubský, Jan – Kindlová, Veronika: Císařství, převraty, boje a komunistická diktatura. Poslouchejte příběh Číny. In web ČRo Plus, 20. 12. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Císařství, občanská válka, převraty, boje s Japonskem a pak komunistická diktatura. Tak vypadala čínská historie ve 20. století. Země, kterou Západ kolonizoval, ale nikdy si ji nepodmanil, mu to začala ve 20. století vracet. Čínské 20. století ovlivnilo i naši existenci víc, než jsme ochotni si připustit. (…)

Co se s Čínou dělo během druhé světové války, proč se vytvořily dvě Číny a proč právě komunistická Čínská lidová republika nahradila Čankajškovu Čínu ve vysoké funkci v OSN? Jakou roli v tom hrály USA a jakou Sovětský svaz a jak se vztahy těchto velmocí k Číně proměňovaly v čase?

Sinoložky Jana Sehnálková a Simona Fantová mimo popisují okolnosti komunistických kampaní, jako byly Velký skok a Kulturní revoluce, a rozvrácení tradiční čínské kultury. (…)

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát s kastelánem Petrem Ťažkým na vánočně vyzdobeném zámku Náchod.

Natočeno 2025 Premiéra 6. 12. 2025 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).

Kapela Lucie slaví 40 let. Na kolik alb si ještě troufnou? A jak kapela funguje s novým zpěvákem Viktorem Dykem? Ve víkendovém Radiožurnálu prozradí kytarista Robert Kodym. Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2025 Premiéra 6. 12. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 25 min.).

Lit.: Kroc, Vladimír – opa: „Pusťte nás na ně,“ říká Kodym. Kapela Lucie si ke čtyřicetinám nadělila velkolepou show. In ČRo 1 Radiožurnál, 6. 12. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rocker Robert Kodym slaví se skupinou Lucie čtyřicet let na scéně. V otevřeném rozhovoru mluví o přípravách monumentální show v O2 areně, o psaní textů uprostřed noci, o lásce k renesanční poezii i o tom, jaké to je levitovat nad publikem. Přiznává také, že ho dojala hudební setkání s dětmi členů kapely a že plánuje muzicírovat klidně i v devadesáti. „Doufám, že to bude vestoje. Ale i kdybych tam jen seděl s kytarou, bude to dobré,“ říká. (…)

Alexander Tomský, politolog, nakladatel. „S českou mentalitou a sociálnědemokratickým myšlením národa návrat klasické pravice není možný,“ říká se svojí znalostí politiky ve Velké Británii. Vrátí se podle něho ODS ke svým konzervativním kořenům? A jakou budoucnost předpovídá Motoristům a vznikajícímu hnutí jihočeského hejtmana Kuby? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2025 Premiéra 6. 12. 2025 (ČRo Plus, 10:33 h.; 25 min.).

Lit.: esta – Tachecí, Barbora: Tomský: Mladou generaci odcizil ekonomický krach Západu. Řešení je návrat ke konzervativním hodnotám. In web ČRo Plus, 6. 12. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká národní mentalita se odráží v každodenní politice, a jak můžeme pozorovat, zabýváme se směšnými kauzami a prkotinami. Situace v Evropě je napjatá a Češi čekají za bukem, co se bude dít, je přesvědčený politolog, překladatel a nakladatel Alexander Tomský. „Naše politika se nezabývá tím podstatným. Potřebujeme udělat zásadní ekonomickou reformu, ale o tom se vůbec nemluví,“ kritizuje v pořadu Osobnost Plus.

Nezájem o klíčové problémy současnosti se podle něj projevuje i ve voličských preferencích – z nabídky předvolebních programů proto vyhrály ty nejlíbivější a z politiků ti nejvýraznější nebo nejvyhraněnější. (…)

Vysílání z Pendolina na trase Praha – Pardubice. Připravil Aleš Cibulka.

Natočeno 2025 Premiéra 6. 12. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Připravila Jarmila Konrádová.

Hovoří editoři knihy PhDr. Mgr. Kristýna Kaucká (Masarykův ústav a Archiv AV ČR) a PhDr. Tomáš Gecko (Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK).

Natočeno 2025. Premiéra 29. 11. 2025 v rámci pořadu Z Čech až na konec světa (ČRo Vltava) v cyklu Víkendová příloha.

Pozn.: Jaroslav Preiss byl jednou z nejvýraznějších postav meziválečného Československa. Byl reprezentantem Živnostenské banky, předního finančního uskupení v zemi. Těšil se respektu jako hospodářský expert, vlivný lobbista i mecenáš umění. Několikrát uvažoval o aktivním vstupu do politiky. Pravidelně navštěvoval Pražský hrad a udržoval kontakty s TGM a kancléřem Přemyslem Šámalem. Preissova korespondence s Masarykem a Šámalem poodhaluje zákulisní politické a lobbistické hry. Ukazuje styčné body i třecí plochy politiky a podnikání v procesu budování, konsolidace i zániku první Československé republiky.

Ondřej Vaculík o jeho otci Ludvíkovi Vaculíkovi, o jeho dědečkovi, o literárně ceně Josefa Čapka, o českém PEN klubu a především o jeho novém románu Propadliště, ze kterého do pořadu zařazujeme několik ukázek. Rozhovor vede Jiří Kamen.

Natočeno 2025 Premiéra 6. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

O podzimních návštěvách galerií ve Švýcarsku a o cestě do Lausanne a Montreaux ve stopách spisovatele Vladimira Nabokova, jehož slavný román Lolita vyšel v Paříži v roce 1955. Připravil Jiří Kamen.

Natočeno 2025 Premiéra 6. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:50 – 10:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Lit: Kamen, Jiří: Basilej v obležení duchů a dýní. Galerie a Nabokov na břehu Ženevského jezera. In web ČRo 3 Vltava, 6. 12. 2025 (článek). – Cit.: V hale curyšského hlavního nádraží se každoročně celý advent vznáší nad stánky vánočního trhu figura groteskního „strážného anděla“ v nadživotní velikosti a explozivní barevnosti od výtvarnice Niki de Saint Phalle. V centru Basileje naši pozornost upoutá karnevalová fontána Jeana Tingeulyho. V Bernu každých pět minut vyjíždí od hlavního nádraží směrem k Centru Paula Kleea autobus s velkým poutačem na umělcovo muzeum.

A právě tento dopravní prostředek jako by spojoval staré město s moderním uměním. Na konečné autobusu, už mimo střed města, vystoupíte u Centra Paula Kleea, navrženého proslulým architektem Renzem Pianem, mimo jiné autorem Centre Pompidou v Paříži.

Basilejská galerie Nadace Beyeler, jejíž stavbu navrhl také Renzo Piano, hostí výstavu japonské umělkyně jménem Yayoi Kusama. Jejím nejvýraznějším artefaktem jsou velké puntíkaté dýně.

V Kunstmuseu v Basileji probíhá výstava Duchové. Vizualizace nadpřirozena s více než 160 díly a objekty spojenými s „netělesnými bytostmi“. Na výstavě najdete obraz Růžový spektr od Toyen vedle Magrittova Komického ducha nebo malý kožený kufřík pro lovce duchů. Obsahuje náčiní pro boj s upírem, včetně malého kolíku pro jeho probodnutí, křídy na malování kruhu i lahvičku se svěcenou vodou.

(…) Právě ve stopách Vladimíra Nabokova se kolem Ženevského jezera vydali Eliška Závodná a Jiří Kamen. Natáčeli v Lausanne v Zoologickém muzeu, kde opatrují rozsáhlou sbírku motýlů, kterou jim spisovatel daroval. V Montreux navštívili jeho apartmá v nejvyšším patře luxusního hotelu Montreux Palace, kde spisovatel po vydání Lolity žil.

Petr Kotyk vypráví o neobyčejném daru z ledna letošního roku Literárnímu archivu Památníku národního písemnictví.

Natočeno 2025 Premiéra 6. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 8:35 h.) v cyklu Víkendová příloha.