Jakou stopu zanechal v historii dělnický prezident Antonín Zápotocký? Zachytil a podrobně ji rozvedl historik Michal Stehlík v knize Zápotocký: příliš mnoho životů. S autorem ji představí Ondřej Houska.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 12. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Hostem je Gabriela Svárovská, spolupředsedkyně strany Zelených a poslankyně zvolená na kandidátce Pirátů. Kde si letos můžeme dovolit vítat Nový rok rachejtlemi či ohňostrojem? Kde je to naopak pod pokutou zakázáno? A co bychom pro volně žijící zvířata mohli v příštím roce udělat prospěšného? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 12. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.; 24 min.).
Lit.: Kroc, Vladimír – jkh: Obce rozhodnou, kde pyrotechniku omezí. Trend vede k šetrnosti a ohleduplnosti, říká Svárovská. In web ČRo 1 Radiožurnál, 23. 12. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kde se smí a nesmí používat zábavní pyrotechnika? Co v tomto směru přinesla novela příslušného zákona? „Myslím, že je zcela správné, že jsou to místní občané, kteří o tom rozhodují a kteří se tak mohou bránit například nájezdům lidí, kteří si chtějí užít silvestrovskou zábavu bez ohledu na to, v jakém prostředí se zrovna nacházejí,“ říká spolupředsedkyně Strany Zelených, poslankyně zvolená za Piráty Gabriela Svárovská. Jak ohňostroje škodí životnímu prostředí a jak zvířatům? (…)
Vaše každodenní inspirace: Za nostalgií vánočních trhů. Host: ing. Blahoslav Lukavec, dlouholetý organizátor Vánočních výstav v Betlémské kapli. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 12. 2025 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Vánoční píseň je speciální disciplínou, kterou se nechává každoročně omámit tisíce muzikantů napříč žánry. Nejinak tomu je i v letošním roce. Výběr z letošní bohaté sklizně každoročně připravuje hudební redaktor Pavel Zelinka a do hodinového předvánočního ArtCafé nasoukal mimo jiné čerstvé koledy od The Futureheads, The Coral, Sun Kil Moon, Gwen Stefani, Fall Out Boy, ale i domácích Loutek v nemocnici nebo Tomáše Niesnera.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Lze udělat rozhovor s vánočním kaprem? Nebo ho dokonce rozezpívat? Poslechněte si roztomilé hříčky na toto téma, které natočili moravští rozhlasáci. Zazní hudební kapří mix, budeme se bavit myšlenkou, co má kapr společného s plameňákem a jak se pro rozhovor s kaprem vyplatí otužilecká praxe a znalost příbuzenství ryb. Připravili Martina Pouchlá a další. Uvádí Zdeněk Junák.
Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 24. 12. 2025 (ČRo Brno, 15:00 – 16:04 h.).
Hudbu vybírá a uvádí Petr Veber. Použité skladby: Karel Blažej Kopřiva: Fughetta; Karel Blažej Kopřiva: Missa solemnis; Jan Nepomuk Vent: Symfonie Es dur; Zdeněk Šesták: Česká hudba; Jakub Lokaj: Koncert pro fagot; Zdeněk Šesták: Vítej, slunko líbezné; J. A. Gallina: Sinfonia C dur; Zdeněk Šesták: Concertino pro lesní roh a klavír; Wolfgang Amadeus Mozart / Jan Nepomuk Vent: Figarova svatba; Karel Blažej Kopřiva: Koncert pro varhany; Jakub Lokaj: Divertimento in B; Zdeněk Šesták: Koncert pro violu Sokratovské meditace; Karel Blažej Kopřiva: Requiem c moll; Karel Blažej Kopřiva: Fuga – Pastorela; Jakub Lokaj: Motetto pastorale; Zdeněk Šesták: Sonáta pro trubku a varhany; Zdeněk Šesták: Blahoslavenství hudby; Karel Blažej Kopřiva: Salve Regina; Jan Adam Gallina: Sinfonia in Dis; Zdeněk Šesták: Sonáta sinfonica pro dechy, zvon a tympány; Václav Jan Kopřiva: Litaniae Lauretanae; Karel Blažej Kopřiva: Koncert pro varhany a orchestr; Zdeněk Šesták: Canticum poeticum de Adalberto sancto; Jan Nepomuk: Quartetto concertante; Karel Blažej Kopřiva: Fuga d moll supra cognomen DEBEFE; Karel Blažej Kopřiva: Missa solemnis in Dis.
Natočeno 2025. Premiéra 13. – 14. 12. 2025 (ČRo D-dur, 8:00 – 12:00 h.) v cyklu Víkendové dopoledne na stanici D-dur.
Lit.: Veber, Petr: Citolibská hudba a její objevitel Zdeněk Šesták. In web ČRo D-dur, 7. 12. 2025 (článek). – Cit.: Rok 2025 je rokem sedmistého výročí první historické zmínky o Citolibech, obci nedaleko severočeských Loun. A 10. prosinec 2025 je dnem stých narozenin Zdeňka Šestáka, citolibského patriota, skladatele a muzikologa, který ve 20. století znovu vzkřísil díla hudebníků, kteří tam v 18. století působili na zámku a v kostele. (…)
Tvorbu starých mistrů, kteří byli v osmnáctém století v Citolibech aktivními hudebníky na zámku Pachtů z Rájova a současně logicky i v místním katolickém kostele, obětavým badatelským a edičním úsilím oživoval po celou druhou polovinu minulého století Zdeněk Šesták. Citolibský rodák, významný skladatel, se stal vedle své vlastní tvorby specializovaným muzikologem. Zachránil z trvalého zapomnění a vzkřísil jako pozoruhodnou, pro svou dobu typickou citolibskou skladatelskou školu díla více komponistů, zejména Galliny, Lokaje, Venta a otce a dvou synů Kopřivů.
Hudba daného slohového období měla na domácí půdě důstojného reprezentanta, očividně velmi talentovaného, především v Karlu Blažeji Kopřivovi. Byl jen o několik málo dní mladší než Wolfgang Amadeus Mozart a zemřel rovněž mladý, dokonce už v devětadvaceti… Byl jedním z nejlepších žáků známého pražského varhaníka a skladatele Josefa Segera. Ostatně, vše co tehdy v uměleckém světě pražském i venkovském – slovy Zdeňka Šestáka – za něco stálo, prošlo Segerovou školou.
Funkce služebníka, kuchyňského písaře a hofmistra, což byla hodnost spojená s funkcí ředitele zámecké hudby, zastával postupně na zámku Jakub Lokaj. Komponoval duchovní i světskou hudbu. Mimo jiné složil nejméně pět mší. A zajímavé je, že jedna z toho byla na český text. Jeho kmotrem a potom určitě i učitelem hudby byl Václav Jan Kopřiva, citolibský kantor, otec Karla Blažeje Kopřivy.
Jedno z řady jmen patřících v polovině 18. století k citolibské hudební kultuře zcela neoddělitelně je také Gallina, původně ovšem Kalina. Martin Antonín, tamní kantor, patřil už v první polovině století k těm, kteří posilovali v jinak hodně německém regionu jazykově český charakter. A Jan Adam, působící tam o půlstoletí později, byl velmi dovedným autorem s nekonvenční, osobitou invencí blízkou české lidové písňovosti a tanečnosti. (…)
Hostem je herec Oskar Hes. Prý si chtěl zahrát si prince, dokud je ještě mladý. Splnilo se mu to v letošní štědrovečerní pohádce Záhada strašidelného zámku. Jaké to bylo poprvé cválat na koni před kamerou? A jak si vysvětluje, že jinak hraje spíš role v historických filmech? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 12. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Magdaléna Borová, herečka. Nedávný teroristický útok v době židovských svátků v Austrálii si vyžádal patnáct obětí a zavdal příčinu k diskusím o rasovém násilí. Proč se navzdory smutným zkušenostem s nacismem stále objevují lidé schopní útočit proti osobám odlišné rasy? Petr Vizina bude diskutovat s Magdalénou Borovou, jejíž rodina byla poznamenána holocaustem.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 12. 2025 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Sound design Jaroslav Pokorný. Rešerše Tereza Velebilová. Hudba Martin Hůla.
Hovoří sociální antropoložka Marie Heřmanová, která teď působí na University College of London.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 12. 2025 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Rage bait, parasocial nebo AI slop. Antropoložka vysvětluje slova roku, ukazují nadvládu technologií. In web ČRo Plus, 23. 12. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rage bait. AI Slop. Parasocial. Znáte ta slova? Teď už jo – jsou to slova roku! Co znamenají? Kdo je vybral? A proč jim ne každý hnedka rozumí? (…)
Proč německá ekonomika už tři roky stagnuje? Jaké má vyhlídky do budoucna? A může německé oživení pomoct k rychlejšímu růstu i Česku? Na to se Jana Klímová ptala šéfa Centra pro evropský ekonomický výzkum ZEW Achima Wambacha.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 12. 2025 (ČRo Plus, 11:10 h.).
Powered by WordPress