Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Další díl pořadu představí novinku pomocí nástroje umělé inteligence, který dokáže ze snímku sítnice odečíst nejen oční choroby ale i riziko kardiovaskulárních příhod. Hostem pořadu je MUDr. Dana Fillová, vitreoretinální specialistka a vedoucí lékařka Oční kliniky Lensi.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Americký prezident Donald Trump ustoupil od zavádění cel proti evropským zemím, které daly najevo odpor proti jeho plánům na ovládnutí Grónska. Jaký vliv mají podobné zvraty v mezinárodní politice na české podnikatelské prostředí? Pomůže českým firmám nová vláda? Tomáš Pancíř se zeptá prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 1. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Vaše každodenní inspirace: Maso včera a dnes. Host: Lucie Kubásková, vedoucí oddělení muzeologie a kurátorka Národního zemědělského muzea. Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Dny po Třech králích až do Popeleční středy patří rozpustilému veselí, maskám, zabijačkám a karnevalům. Jaké jsou antické kořeny masopustu, co všechno se během něj odehrává a jak se k této předkřesťanské tradici dnes vztahujeme? Jak se na Fasnacht připravuje švýcarské město Basilej, kde se odehrává hlavní protestantský karneval na světě? A jak oproti tomu vypadá masopustní veselice v Řevnicích? Pozvání do ArtCafé přijali religionistka, pravidelná účastnice basilejského karnevalu a organizátorka řevnického masopustu Olga Cieslarová a religionista Martin Pehal. Pořad připravila Hanka Malaníková.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.; 60 min.).

Lit.: Malaníková, Hana – Mašátová, Anna: Masopust jako rituál i karneval: od antických kořenů, přes Roztoky, Řevnice až k basilejské Fasnacht. In web ČRo 3 Vltava, 22. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Masopust je časem masek, přebytku a řízeného chaosu. ArtCafé se vydává za jeho kořeny, od antiky přes české obchůzky až k protestantskému karnevalu v Basileji.

Období mezi Třemi králi a Popeleční středou patří rituálu, který obrací řád světa naruby. Masopust propojuje pohanské oslavy návratu jara s křesťanským kalendářem a v různých kulturách má odlišné podoby. Zatímco české masopusty staví na komunitě, basilejská Fasnacht pracuje se satirou a řádem. Tyto kontrasty zkoumá ArtCafé Hany Malaníkové s Martinem Pehalem, Adamem Krátkým a Olgou Cieslarovou. (…)

Hostem je Petr Hanel. Jak moc se liší dospívání od romantických představ ze seriálů? A proč to někdy nejde bez jisté dávky trapnosti? Petr Hanel nedávno vydal svůj knižní debut. Kritici ho označují za vtipný, až drzý. Petr Hanel každopádně vzkazuje, že o hvězdách víme – slušně řečeno – kulové. Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 1. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: Pokorný, Jan – jkh: Jedno křídlo je kreativita, druhé technika. Petr Hanel o psaní románu a vyvažování pohledu žen a mužů. In web ČRo 1 Radiožurnál, 22. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Chtěl jsem, aby to nebylo jednostranné, že kluk ukáže holce svět a díky němu ona prozře. Aby byli vyvážení, aby si každý druhého doplňoval, aby spolu byli lepší než každý zvlášť,“ říká Petr Hanel, autor knihy O hvězdách víš h*vn*. „Zároveň, protože je to vztahovka ze střední, tak spolu neumí úplně komunikovat, což není jen problém teenagerů,“ dodává spisovatel, který založil Klub psáčů. Cítí se být hlasem své generace? Jak psát román, aby se o jeho postavách dalo diskutovat? (…)

Jakub Dopieralla, amerikanista z Fakulty sociálních věd UK. Spojené státy nepoužijí sílu k získání Grónska, Donald Trump je ale přesvědčený, že jim arktický ostrov patří. Jak by měla Evropa na jeho slova reagovat? Stojí za ním Američané? Vyčítají mu, že věnuje hodně pozornosti světovému dění a opomíjí problémy uvnitř Spojených států? Moderuje Pavlína Nečásková.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 1. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.; 25 min.).

Lit.: Nečásková, Pavlína – ert (= Erhart, Michael): Evropa vděčí šéfovi NATO Ruttemu, Trump si ho váží a skutečně mu naslouchá, všímá si amerikanista. In web ČRo Plus, 22. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Spojené státy nepoužijí sílu k získání Grónska a na zajištění bezpečnosti naopak chtějí spolupracovat se spojenci v NATO. Americký prezident Donald Trump to řekl po jednání s generálním tajemníkem Aliance Markem Ruttem. „NATO zjevně nabídlo nějakou formu dohody o budoucím uspořádání a vojenské přítomnosti. Rutte má ve vztahu k Trumpovi velmi dobré vyjednávací schopnosti a nabídl dostatečné ústupky, aby odvolal hrozby cel,“ soudí v Interview Plus amerikanista Jakub Dopieralla.

Trump nejspíš bude i nadále mluvit o tom, že konečným cílem Američanů je úplné ovládnutí Grónska, pravděpodobně se ale smíří pouze s vojenskou přítomností či kontrolou přírodních zdrojů, očekává amerikanista a doplňuje, že Evropa může být Ruttemu vděčná: „Mark Rutte je jedním z mála lídrů, kterých si Trump skutečně váží. Málokdy má vůči němu kritické poznámky. Rutte byl pravděpodobně nejlepší možnou volnou do čela Severoatlantické aliance, protože se mu daří s Trumpem vyjednávat a ten mu systematicky naslouchá.“ (….)

Americký prezident Donald Trump slíbil Američanům příchod zlatého věku. Jak moc si Spojené státy ekonomicky polepšily po prvním roce vlády Donalda Trumpa? A jak velké je riziko dalších celních válek? Odpovídat bude prorektor Vysoké školy ekonomické Pavel Hnát. Ptá se Václav Pešička.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 1. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.; 25 min.).

Lit.: Pešička, Václav – esta: S Grónskem už Trump přestřelil, soudí ekonom Hnát. Za prezidentova cla zatím platí hlavně Američané. In web ČRo Plus, 22. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před rokem americký prezident Donald Trump ve svém inauguračním projevu slíbil, že Americe začíná zlatý věk. Za tu dobu dokázal podpořit tamní ekonomiku, ale také změnit globální obchodní řád. „Říct, že co se v USA za rok stalo, je důsledek jeho politik, by bylo předčasné. Nechci naskakovat na tu vlnu, že Trumpa teď v Evropě nemáme rádi, ale hodnotit prezidenta po roce není fér,“ komentuje dosavadní průběh funkčního období prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Ačkoliv americká administrativa může v Evropě vyvolávat odpor a ačkoliv má Evropa vlastní problémy, například s byrokracií, všímá si Hnát toho, že unijní ekonomika má oproti té americké lepší výsledky– patrné je to třeba na výši veřejného dluhu, který je v Americe větší. (…)

Michal Smetana, bezpečností analytik, FSV UK. „Nacházíme se v největší krizi transatlantických vztahů od roku 1956, je to naprosto bezprecedentní. NATO je výrazně oslabené,“ říká čerstvý laureát ceny Neuron v kategorii společenských věd. Co by se stalo, kdyby Donald Trump použil proti jednomu ze spojenců sílu a jak se měří strach? Moderuje Světlana Witowská.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 1. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: Witowská, Světlana – kcj: Smetana: Trump se chová jako mafiánský boss. Zvykl si, že mu Evropa vše dá a ještě se mu pokloní. In web ČRo Plus, 22. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spor o Grónsko pokračuje. Americký prezident Donald Trump sice na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu oznámil, že plánovaná cla na státy, které mu v otázce Grónska odporují, nakonec neuvalí. Napětí mezi Evropou a USA je ale i nadále na historickém vrcholu. „Trump absolutně nerespektuje zavedená pravidla mezinárodní politiky,“ kritizuje  pro Český rozhlas Plus bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. (…)

Až do půlky února probíhají zápisy do prvních tříd, letos v novém režimu. Jednou z nejvýraznějších změn jsou, kromě dřívějšího termínu, přísnější podmínky pro odklad. Ten už dítě nemůže dostat z důvodu hyperaktivity nebo emoční nezralosti, ale jen ve specifických případech. Pomůže to snížit nerovnosti mezi školáky? Nebo naopak znevýhodní děti, které nejsou na výuku zralé? Hosty Pro a proti budou pedagog a bývalý poslanec Pavel Klíma a psycholog Hynek Cígler. Moderuje Lukáš Matoška.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 1. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.; 25 min.).

Lit.: Matoška, Lukáš – vvr: Ať chodí děti do školy v šesti letech, říká autor omezení odkladů. Psycholog: Část dětí není zralá. In web ČRo Plus, 22. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co přinesou přísnější podmínky pro odklad školní docházky? „Udělejme z prvního pololetí první třídy adaptační období,“ říká pedagog, autor školské novely Pavel Klíma (TOP 09). V Česku podle něj dostávalo odklad až 25 procent předškoláků, což je nad evropským průměrem. „Pokud se první třída rozvolní a děti se začnou učit později, tak to dopadne na ty, které zralé byly,“ namítá psycholog Hynek Cígler. V Pro a proti Českého rozhlasu Plus dodává, že věk prvňáků v Evropě je různý. (…)