Připravila Alena Rokosová.
Hovoří galeristka a nakladatelka Jana Reichová z Nového Světa, Josef Vomáčka, bývalý předseda Spolku Hostince U Černého vola.
Natočeno 2026. Premiéra 14. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava) v pořadu Mozaika.
Obsah: 1. díl: Historie a legenda O Černém volovi (4:50) – 2. díl: Lokální kontext Černého vola (4:44) – 3. díl: Interiér a atmosféra U Černého vola (4:00) – 4. díl: Štamgasti od Černého vola (4:42) – 5. díl: Ženy U Černého vola (4:54).
Lit.: Rokosová, Alena: Svérázní výčepní i slavní štamgasti. Proč se stal staropražský Hostinec U Černého vola legendou? In web ČRo 3 Vltava, 14. 9. 2026 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Na Loretánském náměstí, nedaleko Pražského hradu, funguje pivnice, která se odmítá přizpůsobit – době, trendům i hostům. Chodívali sem umělci, filosofové, dělníci, studenti i politici. Poslední lidová hospoda na Hradčanech si dodnes uchovává atmosféru staropražské pivnice a zůstává především hospodou pro místní a štamgasty. „I francouzský historik umění Jean Clair si tu pochutnával na knedlících s vajíčkem,“ vzpomíná galeristka a nakladatelka Jana Reichová z Nového Světa. (…)
V pětidílném seriálu Aleny Rokosové se zaměříme na historii, lokální kontext, atmosféru i slavné výčepní a štamgasty hostince. Pivnice sídlí v původně renesančním domě U Černého vola, jehož pozdně barokní fasáda byla vytvořena kolem roku 1726. Ve sklepě je dodnes dochován kus gotické hradební zdi. „Sklepy jsou obrovské, sahají až na okraj náměstí,“ popisuje Josef Vomáčka, bývalý předseda Spolku Hostince U Černého vola, který podnik od 90. let spravuje.
Šenkovalo se tu už v roce 1726, významným místem pražského společenského života se ovšem Černý vůl stal až na začátku 20. století za hostinského Josefa Brindy. Dnešní podoba interiéru je dílem architekta Rudolfa Hadravy, který v polovině 60. let vedl jeho renovaci. Byly při ní mimo jiné odkryty původní renesanční stropy. A právě v druhé polovině 20. století se začala rodit legenda Hostince U Černého vola. K jeho stolům se vraceli umělci, spisovatelé, filosofové, disidenti i obyvatelé Hradčan. „Na Volovi bylo vždy unikátní to, že se tu mísili filosofové, výtvarníci, řemeslníci a další lidé, to běžně v hospodách nebylo,“ vzpomíná galeristka a nakladatelka Jana Reichová. (…)