Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Miroslav Kemel je kreslíř a hudebník: „Na začátku jsem kresby vozil do redakce tramvají, zhruba deset let kreslím přímo do tabletu. Přechod byl pro mě náročný, rozhodilo mi to rukopis, teď už se cítím dobře, dává mi to svobodu a možnosti. Díky tomu mě to začalo vlastně znovu bavit,“ říká o své každodenní humoristické kresbě pro tištěná média, v současné době Deník Právo. „Konkrétní politiky jsem kreslil už v magazínu Dikobraz, bavilo a baví mě reagovat na aktuální politické události.“ Jak se vyhne nervozitě, když ho nenapadá, co nakreslit? Jak se od hry na akordeon dostal k vydávání desek? Moderuje Ondřej Konrád.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 3. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.; 23 min.). Repríza 7. 3. 2026 (ČRo Plus, 17:00 h.).

Lit.: Konrád, Ondřej: Kemel: Už zruba deset let kreslím přímo do tabletu. Na začátku jsem kresby vozil do redakce tramvají. In web ČRo Plus, 4. 3. 2026 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: „Přechod k tabletu byl strašně náročný, úplně mi to rozhodilo rukopis.Teď už se v tom cítím dobře a dává mi to volnost i spoustu výrazových možností. Díky tomu mě to zase začalo opravdu bavit,“ vzpomíná Miroslav Kemel. V současné době kreslí pro deník Právo. Kromě toho vydal už pět desek a koncertuje se svou kapelou.

„Od mládí jsem hodně kreslil. V tom jsem byl asi výjimečné dítě. Hlavně teď zpětně, když mám svoje potomky, vidím, že to, co jsem dělal já, nebylo úplně běžné. Sám jsem si našel výtvarný kroužek, kam jsem chodil, doma jsem si kreslil opravdu intenzivně, kreslil jsem pohledy z okna, ruku na stole, bez jakéhokoliv vedení,“ vypráví Miroslav Kemel. (…)

Připravil Ondřej Houska. Zvukový mistr David Šindelář. Dramaturgie Naďa Reviláková.

Ukázky čte Ivo Teimer.

Natočeno 2026. Premiéra 3. 3. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.).

Lit.: Houska, Ondřej: Historik Majewski: Nebýt nacistické invaze, Československo by se proměnilo v regulérní fašistický stát. In web ČRo Plus, 3. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do jaké míry Češi kolaborovali s Hitlerem? Dokázali projít obdobím Protektorátu Čechy a Morava se ctí? A jak se vlastně lidem tehdy žilo? Polský historik Piotr Majewski, odborník na české dějiny, napsal další skvělou knihu. Jmenuje se Jenom ať si nemyslí, že jsme kolaboranti: Protektorát Čechy a Morava, 1939–1945. V roce 2025 ji vydalo nakladatelství Argo.

Adolf Hitler do Prahy přijel hned 15. března 1939. Předstihl dokonce prezidenta Emila Háchu, který se vracel z Berlína po ponižující audienci u Hitlera, který ho přinutil souhlasit s německou okupací. Nacisté z českých zemí udělali protektorát.

Není to ovšem tak, že by tímto krokem zahubili českou demokracii. Tu už v měsících mezi mnichovskou dohodou a nacistickou okupací rdousili sami čeští politici pod vedením šéfa agrární strany Rudolfa Berana.

„Mnohé nasvědčuje tomu, že nebýt nacistické invaze, Československo by se proměnilo v regulérní fašistický stát s veškerým jeho hanebným inventářem. ‚Atmosféra národního života okamžitě zhoustla a proměnila se v oblak jedovatých par, který se brzy nedal dýchat,‘ popsal pomnichovské intermezzo spisovatel Václav Černý. Strašlivé rozuzlení 15. března přineslo nemalou úlevu a osvobození – konečně bylo zase všechno jasné,“ popisuje Majewski. (…)

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát v Muzeu Policie ČR v Praze s jeho ředitelem Radkem Galašem.

Natočeno 2026. Premiéra 7. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).

Miroslav Donutil, herec. „Pokus o atentát na prezidenta hned v prvním dílu mě dost překvapil. Že se ale fikce stane realitou, jsem nečekal. Ve chvíli, kdy jsme dočítal scénář, totiž došlo na Slovensku k útoku na premiéra Roberta Fica,“ říká herec, který má za roli prezidenta v třídílné sérii Moloch nominaci na Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli v seriálu. Proč by nechtěl být opravdovým prezidentem? Jak prožívá válku na Ukrajině, kde sérii také natáčeli? A sdílí obavy o budoucnost umělců při současných škrtech na ministerstvu kultury? Moderuje Světlana Witowská.

Natočeno 2026. Premiéra 7. 3. 2026 (ČRo Plus, 10:33 h.; 27 min.).

Lit.: Witowská, Světlana – esta: Donutil: Nabídky do politiky jsem dostal, ale nechtěl jsem to. Kouzlo „pěti deka moci“ je silné. In web ČRo Plus, 7. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Miroslav Donutil nedávno oslavil 75. narozeniny a zároveň byl letos nominován za Českého lva za nejlepší výkon ve vedlejší roli. V třídílné sérii Moloch, která by se měla dočkat pokračování, hraje prezidenta, na kterého míří atentát. V reálném životě ale Donutil politické angažmá odmítá. „Nabídky jsem dostal, ale žádnou jsem nikdy nechtěl využít, protože pro mě je to povolání, které dělám, v životě zásadním a chci se věnovat jenom jemu,“ přiznává v pořadu Osobnost Plus.

„Na funkci prezidenta bych si nedokázal užít vůbec nic, protože se necítím vůbec být disponován býti prezidentem. Je to člověk, který musí mít mnoho vlastností a znalostí, které nemám, a hrnout se do takové funkce bez těchto předpokladů je zcela zbytné,“ vysvětluje herec. (…)

Hosté: Marek Ždánský, Stanislava Jachnická a Petr Fejk. Moderuje Aleš Cibulka.

Natočeno 2026. Premiéra 7. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

…zvolání, které bylo ještě v druhé polovině dvacátého století v širší společnosti chápáno jako oslavné. Dělo se tak ve stejné době, kdy například architektky Věra Machoninová či Alena Šrámková spolu/navrhovaly stavby, o kterých dnes mluvíme jako o ikonických, umělkyně Magdalena Jetelová se nenechala svázat měřítkem ani prostorem (včetně politického). Jak se ale skutečně dařilo výrazným umělkyním a architektkám druhé poloviny minulého století překonat totalitu i genderové stereotypy? Připravila Michaela Vrchotová.

Hovoří historička a kritička umění Milena Slavická a rapper, výtvarník a historik umění Vladimir 518 [vl. jm. Vladimír Brož], jenž se ve svých projektech významně podílí na destigmatizaci architektury uvedeného období.

Natočeno 2026. Premiéra 7. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.; 57 min.) v cyklu Víkendová příloha.

Lit.: Vrchotová, Michaela: Jak se dařilo umělkyním a architektkám 20. století překonat totalitu i genderové stereotypy? In web ČRo 3 Vltava, 7. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ještě ve druhé polovině dvacátého století znělo v širší společnosti prohlášení „na ženu je to vynikající“ jako oslavné. Dělo se tak ve stejné době, kdy například architektky Věra Machoninová či Alena Šrámková spolu/navrhovaly stavby, o kterých dnes mluvíme jako o ikonických. 

Umělkyně Magdalena Jetelová se nenechala svázat měřítkem ani prostorem (včetně politického) a ještě dříve Věra Janoušková, Alena Kučerová, Daisy Mrázková, Adriena Šimotová či Vlasta Prachatická byly nepřehlédnutelnými členkami umělecké skupiny UB 12. (…)

Jak se ale skutečně dařilo výrazným umělkyním a architektkám druhé poloviny minulého století překonat totalitu i genderové stereotypy? A proč na jeho konci ženy z uměleckých skupin mizí? Také o tom Michaela Vrchotová hovoří s historičkou a kritičkou umění Milenou Slavickou, kterou s řadou umělkyň pojilo přátelství, a Vladimirem 518, jenž se ve svých projektech významně podílí na destigmatizaci architektury uvedeného období.

Citované osobnosti:

Daisy Mrázková, Vlasta Prachatická, Betty Friedanová, Věra Machoninová, Alena Šrámková, Karel Svolinský, Alena Kučerová, Jaroslava Gloserová, Růžena Žertová, Zdenka Marie Nováková, Radomíra Sedláková, Antonín Strnadel, Věra Nováková, Pavel Brázda, Běla Kolářová, Jiří Kolář, Sonia Delaunay, Robert Delaunay, Jana Krejcarová, Egon Bondy, Adriena Šimotová, Věra Janoušková, Libuše Jarcovjáková, Věra Chytilová, Ester Krumbachová, Eva Švankmajerová, Eva Kmentová, Virginia Woolfová, Simone de Beauvoir, Jitka Svobodová, Jindřich Chalupecký, Magdalena Jetelová, Anna Fárová, Marcela Pánková, Marie Klimešová (dříve Judlová), Ivona Raimanová, Alena Potůčková, Vladimír Machonin, Zorka Ságlová (roz. Jirousová), Jitka Válová, Květa Válová, Markéta Othová, Veronika Šrek Bromová, Kateřina Vincourová, Milena Dopitová, Jiřina Šiklová.

Ředitelka Festivalu francouzského filmu v Česku a kulturní organizátorka Anna Miteran hovoří o tom, jak se vášeň k jazyku proměnila v celoživotní misi, která k nám přiváží to nejlepší (především filmové) umění země galského kohouta. Komponovaný pořad připravil a uvádí Tomáš Pilát.

Hovoří Anna Mitéran, programová ředitelka Festivalu francouzského filmu a projektová manažerka pro audiovizi Francouzského institutu v Praze.

Natočeno 2026. Premiéra 7. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:20 – 10:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Nad pojmem ladění rozjímá Lukáš Hurník. Použité skladby (úryvky): Tuning Up /Ladění/ (Edgar Varèse); Symfonie č. 3 Es dur, Op. 55 (Ludwig van Beethoven); Dobře temperovaný klavír (Johann Sebastian Bach); Oktet pro dechové nástroje, K041 (Stravinskij); Suita č. 1 pro čtvrttónový klarinet a čtvrttónový klavír, Op. 24 (1925, Alois Hába).

Host skladatel a pedagog Jan Kvapil (*1943).

Natočeno 2000. Premiéra 25. 1. 2000 (ČRo Vltava, 26 min.). Repríza 23. 2. 2026 (ČRo D-dur) v cyklu Z redakčního archivu.

Nad pojmem rekonstrukce rozjímají Lukáš Hurník a Libor Dřevikovský. Použité skladby Měsíčku na nebi hlubokém (Antonín Dvořák, zp. Bára Basiková); Flute Concerto in C major, BWV 1055 (Johann Sebastian Bach, rekonstrukce z Concerto in A major, BWV 1055, rek. Jean-Pierre Rampal); Symfonie č. 10 Es dur (Ludwig van Beethoven, rekonstrukce Barry Cooper); Symfonie č. 10 D dur, D 936A (Franz Schubert, rek. Brian Newbould); Symfonie č. 10 Fis dur /II. Purgatorio. Allegro moderato/ (Gustav Mahler, rek. Deryck Cooke); Lazarus or Die Feier der Auferstehung, D 689 (Franz Schubert, rek. Edison Vasiljevič Denisov). Citované osobnosti: Johann Sebastian Bach, Ludwig van Beethoven, Franz Schubert, Ernst Křenek, Arnold Schönberg, Dmitrij Šostakovič, Edison Vasiljevič Denisov a muzikologové Barry Cooper, Brian Newbould, Deryck Cooke.

Natočeno 2000. Premiéra 1. 2. 2000 (ČRo 3 Vltava, 29 min.). Repríza 27. 4. 2010; 24. 2. 2026 (ČRo D-dur) v cyklu Z redakčního archivu.