Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Proč se po revoluci vraceli naši krajané z Volyně, Kazachstánu a Rumunska? Jak jejich návrat probíhal a jak je přijala stará vlast? Po stopách českých reemigrantů se vydala Naďa Reviláková.

Hovoří Zdeněk R. Nešpor – historik a religionista; Pavel Dymeš z přesídlovacího odboru Ministerstva vnitra ČR; Boris Iljuk – pamětník a předseda Rady černobylských a novodobých krajanů-reemigrantů; Olga Štychová – pamětnice přesídlená z Kazachstánu.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 5. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Reviláková, Naďa: „I fašistama nás nazývají, když se takhle rozzlobí…“ Za jakých okolností se po revoluci vraceli čeští krajané z Černobylu nebo Kazachstánu? In web ČRo Plus, 2. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdysi vyslyšeli lákání carského Ruska na lány úrodné půdy i osvobození od daní či vojenské služby. Založili na východě české osady a prožili v nich všechny bouře 20. století. Na jeho konci zatoužili potomci našich krajanů po návratu do Československa. Nakolik vstřícně je přijal stát, který v době, kdy jejich předkové odcházeli, ještě neexistoval? (…)

Během 19. století opustily české země tisíce obyvatel. Odcházeli do míst, kde doufali v lepší život. Kdo nechtěl cestovat přes oceán, zamířil na východ.

Bezprostředně po vzniku Československa se vrátil jen zlomek potomků původních krajanů. Patřili k nim především ti, kteří se usadili v Polsku. Češi z Volyně či Banátu se začali hromadně vracet až po skončení druhé světové války. (…)

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát s Josefem Pepsonem Snětivým na místech spjatých s Karlem Hynkem Máchou.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 5. 2026 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).

Hostem je operní pěvkyně Ester Pavlů. Jak se děvče z Vinohrad vyrůstající v rockově zaměřené rodině dostane k sólové kariéře mezzosopranistky Národního divadla? Jaká je její Carmen a jaká Cizí kněžna? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 5. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Krištof Kintera, umělec. „Rád provokuju zdánlivou jednoduchostí,“ říká sochař, jehož díla doplňují nově otevřený Dvorecký most v Praze. Budou se na stavbu jezdit lidé dívat stejně jako na Karlův most, jak umělec předpovídal? A proč bude součástí finálního projektu i čerpací stanice? Moderuje Světlana Witowská.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 5. 2026 (ČRo Plus, 10:33 h.). Repríza 3. 5. 2026 (ČRo Plus, 17:34 h.).

Lit.: esta – Witowská, Světlana: Dvorecký most končí v urbánní džungli. Chtěl jsem, aby tam bylo něco, co vás zaujme, říká Kintera. In web ČRo Plus, 2. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dvorecký most v Praze je v plném provozu. Veřejný prostor kolem mostu budou postupně doplňovat umělecká díla Krištofa Kintery. „Když jsem poprvé viděl siluetu toho mostu, byla to láska na první pohled. Takže jsem nechtěl vůbec zasahovat do elegance stavby a zaměřil jsem se na jeho složitá přilehlá místa,“ přibližuje umělec v Osobnosti Plus.

„Každý most má privilegium spojovat dva břehy, to je samo o sobě nádherná funkce. Když slýchám, že most má nějakou zbytečný dovětek nebo proč se tam dějí věci kulturního rázu, tak často poukazuji na Karlův most a ptám se, proč jezdí tolik lidí do Prahy,“ argumentuje Kintera. (…)

Dvouhodinový speciál z Divadla Hybernia v Praze. Hosté: Miroslav Donutil, Bolek Polívka, Karel Šíp, Carmen Mayerová, Petr Kostka, Jaroslav Satoranský, Libor Bouček, Jakub Prachař, Ondřej Gregor Brzobohatý, Simona Stašová a Jožka Šmukař s kapelou. Moderuje Aleš Cibulka.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 5. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Komponovaný pořad o setkání textů Miloně Čepelky a hudby Patrika Ulricha. Písně v podání Elišky Lüftnerové dávají starším básním nový život „oblečený“ do příjemného šansonového kabátu. A přinášejí nové, před lety netušené významy. Připravil a uvádí Tomáš Pilát.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Pozn.: Šansonárium s Miloněm Čepelkou je jedinečný večer propojující humor, hudbu a poezii. Koncertní písňový recitál s texty, které napsal básník, herec a cimrmanolog Miloň Čepelka, zpívají šansoniérky Eliška Lüftner nebo Petra Tenorová. Slovem provází od klavíru autor hudby Patrik Ulrich, který je rovněž režisérem televizních projektů Štace Miloně Čepelky a Stopy Járy Cimrmana. (anotace)

Rozhovor s historikem Jaroslavem Čechurou o jeho monografii věnované vzdělanému duchovnímu Kryštofu Aloisi Lautnerovin, obviněnému z čarodějnictví a krutě popravenému v roce 1685. Připravila Milena M. Marešová.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:30 – 10:00 h.; 41 min.) v cyklu Víkendová příloha.

Lit.: Marešová, Milena M.: Duchovní mezi čarodějnicemi. Kryštof Alois Lautner a jeho cesta na hranici. In web ČRo 3 Vltava, 2. 5. 2026 (článek). – Cit.: Z temného stínu čarodějnických procesů v oblastech severní Moravy historik Jaroslav Čechura „vytahuje“ zásadní události, ale také osudy nejznámějších protagonistů. Výraznou oporou mu při tom jsou dochované archivní dokumenty, výslechové protokoly, matriky i korespondence.

Po knize Kronika jednoho šílenství (2023), zkoumající reálné základy tzv. sabatů na Čertových kamenech, následovaly dvě monografie: Heinrich Franz Boblig: Temná postava čarodějnických procesů (2024) a Kryštof Alois Lautner: Duchovní mezi čarodějnicemi. (…)

Připravili Františka Dudková Párysová a Marek Sekyra. Malá rozhlasová encyklopedie osobností, které se významně zapsaly do tváře, osudů a dějin státu, a to i přes národnostní, jazykovou. či kulturní rozmanitost.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 9:30 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Matka buditelka, vlastenka, podnikatelka… a jaká kuchařka? Cyklus portrétů připravily Jarmila Konrádová a Magdaléna Pokorná.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 2. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:40 – 9:00 h.); 2. dílu 9. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:45 – 9:00 h.); 3. dílu 30. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 9:15 h.); 4. dílu 13. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:45 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Obsah: 1. Božena Němcová (1820−1862) (16:07) – 2. Anna Náprstková-Fingerhutová (1788−1873) – 3. Josefa Havlíčková – 4. Julie Havlíčková.

Lit.: Konrádová, Jarmila – Pokorná, Magdaléna – Marešová, Milena M.: Čtyři matky aneb Za svitem mateřského citu. In web ČRo 3 Vltava, 2. 5. 2026 (článek). – Cit.: Buditelka, vlastenka, průkopnice, spisovatelka… vdova i samoživitelka, a jaká kuchařka? Jaké místo měla v jejím životě mateřská láska a co očekávala od svých dětí? Krátké portréty slavných matek anebo matek slavných dětí připravily Jarmila Konrádová a historička Magdalena Pokorná.

Do literatury vstupovala nadaná Božena Němcová mladinká, sotva pětadvacetiletá, ale zároveň už coby matka čtyř dětí, z nichž nejstarší Hynek jí byl nejmilejší, ale zároveň se musela vyrovnávat s jeho předčasnou smrtí v pouhých chlapcových 15 letech.

Téměř o dvě generace starší Anna Fingerhutová dvakrát ovdověla, přičemž ze šesti dětí z prvního manželství se dospělosti, ovšem pouhých dvaceti let, dožilo jediné. Ze dvou synů z druhého manželství byl „slavným“ mladší z nich − Adalbert Fingerhut, kterého známe v počeštěné podobě jména – Vojta Náprstek.

Také tři ze sedmi dětí Josefy Havlíčkové zemřely do dvou let věku. Druhorozený Karel, „veliký syn skromné matky“, svoji matku velmi miloval, o čemž svědčí dochované dopisy, ve kterých ji oslovuje „nejdražší maminko“ a sebe tituluje jako „nejposlušnějšího syna“.

K oltáři vedl Karel Havlíček svoji nevěstu Julii Sýkorovou v kostele u sv. Havla v Praze v březnu 1848. V prosinci se narodilo jejich jediné dítě, dcera Zdenka. Mateřské lásce Julie Havlíčkové osud vyměřil nejkratší čas, protože zemřela ve svých devětadvaceti a dceřiných sedmi letech.