Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravili Františka Dudková Párysová a Marek Sekyra. Dramaturg Petr Gojda. Zvukový mistr Jitka Špálová. Zvuková spolupráce Daniel Kordík. Režie Vladimír Rusko.

Čtou Miroslava Pleštilová a Svatopluk Schuller.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 24. 5. 2026 v rámci programového cyklu Kultura pod Ještědem (ČRo Liberec, 9:05 h.).

Obsah: 1. díl: Když literatura nazula lyže (10:54) – 2. díl: Za pohádkami Otfrieda Preußlera (11:01) – 3. díl: Po hospodách, putykách a nálevnách (10:33) – 4. díl: Za skláři a sklářskými hutěmi (10:49) – 5. díl: O erotice bez ostychu (12:12) – 6. díl: Fake news nejsou žádnou novinkou (10:02) – 7. díl: Krajinou s básníky a spisovateli (11:34) – 8. díl: Když se otevírají hroby (11:34) – 9. díl: Dětství očima spisovatelů (12:21) – 10. díl: Literární všehochuť na závěr (10:40).

Lit.: Dudková Párysová, Františka – Sekyra, Marek – Toušková, Martina: Perličky z příběhů Liberecka aneb Putování za knížkami a jejich autory v Libereckém kraji. In web ČRo Liberec, 24. 5. 2026 (článek). – Cit.: Desetidílný cyklus napsali jeho autoři – Františka Dudková Párysová a Marek Sekyra – přímo pro Český rozhlas Liberec. Oba pracují v Krajské vědecké knihovně v Liberci, kde se věnují regionální literatuře, úplně přesně česky i německy psané beletrii od počátku 19. století do současnosti. Literárních příběhů z našeho kraje znají tedy opravdu hodně.

„Když jsme dostali nabídku z Českého rozhlasu vytvořit deset tematických dílů o regionálních autorech, lákalo nás to, ale dlouho jsme přemýšleli, jak to uchopit. Nechtěli jsme, aby to byla jen suchopárná přednáška. A pak nás napadlo udělat to jako dialog. Dva kamarádi si prostě povídají o literatuře.“ Popisují vznik Perliček jeho autoři.

„Ten dialog, to byl nápad Marka,“ upřesňuje Františka, „a pak už při psaní jednotlivých dílů každý přispěl svojí troškou do mlýna.“ Řeč bude o zimních sportech, o sklářství a sklářích, o putykách a nálevnách, o poutnících a turistech, o dětech, o smrti a posledních věcech člověka i o erotice. (…)

„Třeba ten o hostincích. Jako bychom se procházeli po městě od putyky k putyce,“ vzpomíná Františka. Marka prý nejvíc bavil díl o poutnících a turistech. „Po našem kraji putoval jak známo kdysi Karel Hynek Mácha, Karolina Světlá vyšplhala v roce 1855 na Ještěd a Svatopluk Čech zdolal pro změnu Sněžku. A zanechali nám o tom zprávy ve svých dílech.“

A co ta erotika? „Tady bylo materiálu! A spoustu textů napsaly ženy. Třeba taková Zdeňka Kvízová-Poděbradská, která žila a psala nějaký čas v Semilech, a její román Ve spárech sadismu. Dílo bylo ve 30. letech minulého století zkonfiskováno, protože obsahovalo na tehdejší dobu odvážné motivy sexuálního sadismu a homosexuality.“

Perličky si Františka Dudková Párysová a Marek Sekyra nejen sami napsali, ale také sami načetli. Pouze s ukázkami jim vypomohli profíci – herečka Miroslava Pleštilová, mimochodem rodačka z Liberce, a herec Svatopluk Schuller.

Jak se můžou obce bránit takzvané volební turistice, při níž si lidé účelově přehlašují místo trvalého pobytu? Na řadě míst spojí komunální volby příští týden také s lokálními referendy. O čem v nich lidé budou hlasovat? Monstrum z amerického snímku Resident Evil, které se stalo hitem sociálních sítí. Jak ho český choreograf vymyslel? Moderují Renata Kropáčková a Daniela Vrbová.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 10. 2026 (ČRo Plus, 9:10 h.).

Host: Michael Rozsypal, novinář, moderátor. Kterého svého vysněného autora si pozval do pořadu Knižní kód? Co vypátral během natáčení dokumentu o Daně Drábové? A nedocházejí mu ještě nápady na jeho populární Mashupy? Moderuje Marek Němec.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 10. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Hudební svět žije kauzou britského písničkáře Eda Sheerana. Ten byl fanoušky a hudebníky přinucen vyjádřit se k situaci v Gaze potom, co byl z jeho turné vyhozený předskokan a rapper Macklemore kvůli svým propalestinským výrokům. Vyhrotila se debata o Gaze natolik, že už je dnes morální povinností umělce vybrat si stranu konfliktu? Anebo má i megastar právo zůstat neutrální? A jak se Gaza promítá do zdejší debaty o Ukrajině? Moderuje Lucie Vopálenská.

Diskutují režisér snímku Velký vlastenecký výlet Robin Kvapil a novinář deníku Alarm David Scharf.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 10. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Rostislav Koryčánek, architekt. „Panelové sídliště je největší československý experiment,“ říká teoretik a historik architektury Rostislav Koryčánek. V sérii Betonový lidi na Vltavě se dívá na panelová sídliště jako na mnohem víc než jen na soubor betonových domů. Snaha postavit co nejvíc bytů v co nejkratším čase a co nejúsporněji podle něj proměnila nejen stavebnictví, architekturu a urbanismus, ale také průmysl, který měl nové byty vybavit. Sídliště se navíc stala svébytným kulturním a společenským prostředím. Jaké vize se za jejich výstavbou skrývaly – a co z nich zůstalo dnes? Ptá se Ondřej Cihlář.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Co se dělo na jaře 1968 v Československu, je obecně známé. Ale co se dělo na Západě? Jak prožívali rok 1968 tam? Zabývá se tím publikace Hnutí ’68 na Západě: Studentské bouře v USA a západní Evropě, kterou napsala historička Ingrid Gilcher-Holteyová a kterou přečetl a pro pořad z ní zajímavé ukázky vybral Jiří Berounský.

Natočeno 2005. Repríza 1. 10. 2026 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Návraty časem.

Lingvistka Kateřina Šormová připravuje budoucí učitele češtiny a zkoumá, jak se český jazyk ve školách učí. Kriticky se dívá na přijímací zkoušky na střední školy, kvůli kterým se žáci učí i pokročilé gramatické znalosti, které pro své další studium nepotřebují. Hovory moderuje Tatiana Čabáková.

Natočeno 2026. Premiéra 1. 10. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Host: Antonio Šoposki, herec. Inspirovala ho při výběru životní profese starší sestra Marika? Jak vzpomíná na filmový křest ohněm po boku Karla Rodena a Reginy Rázlové? A proč si myslí, že jedině skutečná výzva vás dokáže v kariéře posunout dál? Moderuje Jaroslav Sedláček.

Natočeno 2026. Premiéra 1. 10. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Minisérii věnovanou slavným únosům, které změnily svět, připravili Jan Adamec a David Hertl.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 1. 10. 2026; 2. dílu 8. 10. 2026; 3. dílu 15. 10. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Obsah: 1. V roce 1979 zmizel v New Yorku cestou do školy šestiletý Etan Patz. Případ chlapce, který nikdy nebyl nalezen, se stal mediálně proslulým: jeho fotka se jako jedna z prvních objevila v kampani na krabicích mléka.

2. V březnu 1932 byl unesen syn slavného amerického pilota Charlese Lindbergha. Přestože rodiče zaplatili vysoké výkupné, dítě bylo objeveno po dvou měsících mrtvé. Po třech letech byl za únos a vraždu odsouzen muž, o jehož vině dodnes někteří pochybují.

3. V listopadu 1983 byli v Amsterdamu uneseni pivní magnát a šéf pivovaru Freddy Heineken i se svým řidičem. Za jejich vydání bylo zaplaceno rekordní výkupné kolem 15 milionů dolarů, vůbec nejvyšší výkupné, vyplacené kdy v Evropě.

Lit.: Hertl, David: Slavné únosy: Syna letce Lindbergha unesli přímo z pokojíčku. Byly mu necelé 2 roky. In web ČRo Plus, 8. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ten případ vzrušil v roce 1932 celou Ameriku: neznámí pachatelé unesli syna slavného pilota Charlese Lindbergha. Zprávu převzaly noviny z celého světa a sledovaly vše, co se dělo dál. Proč se nad případem pořád vznášejí otazníky?

Charles Lindbergh byl poté, co jako první člověk na světě v roce 1927 překonal sám v letadle bez mezipřistání trasu z New Yorku do Paříže, americkou megacelebritou.

Jenže celosvětově sledovanou slávu vystřídalo celosvětově sledované neštěstí: 1. března 1932 večer byl z dětského pokoje Lindberghova víkendového sídla v Hopewellu unesen jeho dvacetiměsíční syn Charles. (…)