Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

6. 8. 2024

Výtah Respektu – Zdrcená Venezuela doufala v šanci, ale Maduro se nechce pustit moci (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:31

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Jiří Sobota

Natočeno 2024. Webová premiéra 29. 7. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 16 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana:  Zdrcená Venezuela doufala v šanci, ale Maduro se nechce pustit moci. In web Respekt.cz, 29. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.:  Nejvyspělejší ekonomikou v Latinské Americe byla v minulosti Venezuela. Země s největšími prokázanými zásobami ropy na světě se ale s nástupem Huga Chávese a následně Nicoláse Madura dostala do obrovské krize, hospodářského kolapsu a masového odchodu obyvatel. Za posledních deset letch zemi opustilo osm milionů lidí. Nadějí pro Venezuelu proto byly prezidentské volby. Průzkumy napovídaly, že Madura by mohl s více než 60 procenty porazit kandidát opozice Emundo González Urrutia. Ústřední volební komise ovládaná právě Madurem ale oznámila, že vítězem je s 51 procenty současný prezident a jeho protikandidát dostal 44 procent. Ale jak ve Výtahu Respektu říká Jiří Sobota, šance, že výsledky nejsou zfalšované, je v podstatě minimální: „Maduro falšoval volby už dříve, bezpochyby to udělal znovu. Oni hlasují elektronicky, takže se to špatně kontroluje. Myslím, že si nikdo nedokázal představit, že Nicolas Maduro připustí, že prohrál ve volbách a v klidu odejde. To je čtvrt století trvající zločinecký režim, který je pravděpodobně napojený na mafie apod. Opozice doufala, že ten rozdíl je v průzkumech tak výrazný, že nebudou mít tu drzost výsledky zfalšovat.“ Co výsledky voleb znamenají pro Venezuelu? A mohl by zafungovat mezinárodní tlak?

Výtah Respektu – Plastici v podání cimbálovky, Suchý i africká alternativa. LFŠ je v Česku unikát (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:29

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Jan H. Vitvar.

Natočeno 2024. Webová premiéra 30. 7. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 11 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana:  Plastici v podání cimbálovky, Suchý i africká alternativa. LFŠ je v Česku unikát. In web Respekt.cz, 30. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…)  V Uherském Hradišti ještě do 1. srpna probíhá 50. ročník Letní filmové školy. Letos nabízí 155 filmů ve 223 projekcích, a tradičně i pestrý doprovodný program, což ve Výtahu Respektu potvrzuje i Jan H. Vitvar, který je na místě: „Ten mix mně přijde strašně zajímavý. Letní filmovou školu považuju za symbol svého kulturního ideálu. Potkávají se tu věci od totální současné alternativy afrických zemí, zároveň tady člověk může jít na staré filmy Jiřího Suchého. Můžete tady strávit konzervativní i alternativní dny podle toho, jaké máte nastavení a chuť.“ I díky tomu je LFŠ v Česku unikátem, dodává vedoucí kulturní rubriky. „Z kulturních akcí neznám nic moc podobného, kde by se člověk mohl cítit takhle svobodně. Zabývám se výtvarným uměním, ale nevím, kde bych se mohl setkat se starými mistry a s mladými nastupujícími tvářemi – a všichni se tady mohli potkávat ve svornosti. Myslím, že je to opravdu unikátní nejen ve filmovém, ale i v kulturním světě.“ Co dalšího můžou účastníci padesátého ročníku Letní filmové školy zažít? O čem z této akce se dočtete na webu Respektu?

Výtah Respektu – Protestující Srbové se brání těžbě lithia. Chtějí svoji půdu i čistou vodu (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:25

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Magdaléna Fajtová.

Natočeno 2024. Webová premiéra 31. 7. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 16 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana:  Protestující Srbové se brání těžbě lithia. Chtějí svoji půdu i čistou vodu. In web Respekt.cz, 31. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Tisíce lidí v Srbsku protestují proti rozhodnutí tamní vlády, která odsouhlasila těžbu lithia. Země je jeho největším nalezištěm v Evropě a má tedy potenciál přispět k výrobě elektroaut na kontinentu. Důl by mohl vyprodukovat 58 tisíc tun lithia ročně, což by pokrylo potřeby pro výrobu 1,1 milionu elektromobilů. To si Srbsko uvědomuje už několik let; o odsouhlasení stejného projektu se vláda pokoušela už před dvěma roky, ale desetitisícové demonstrace ji přiměly od těžby upustit. „Srbská vláda tvrdí, že výstavba bude mnohem transparentnější, zveřejnili i návrh projektu, který má splňovat standardy ekologické těžby lithia, které určuje EU, jež vše přímo posvětila. Lidé se ale bojí toho, že srbská vláda záruky nedodrží – a záruky Evropské unie pro ně nic neznamenají, protože ta nemá moc nad tím, co se bude v Srbsku dít,” vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. Mohou se Srbové na svoji vládu spolehnout? A může se vůbec na zemi, která se doteď nedistancovala od Ruska, spolehnout EU?

Respekt podcast – Stará božstva se vracejí. Co hledají tisíce Čechů v pohanství? (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:24

Připravil Štěpán Sedláček.

Hovoří religionista Pavel Horák.

Natočeno 2024. Webová premiéra 1. 8. 2024 (Respekt.cz, 72 minut).

Lit.: Sedláček, Štěpán: Stará božstva se vracejí. Co hledají tisíce Čechů v pohanství? In web Respekt.cz, 1. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  S religionistou Pavlem Horákem o druidech, čarodějkách a dalších směrech moderního pohanství i naší neschopnosti vystoupit z křesťanských myšlenkových rámců. (…)

„Ještě v 70. letech mělo pojmenování pohan podobný význam jako queer. Původně hanlivé označení převzali následovníci pohanských směrů, kteří začali hrdě říkat, že jsou pohané. Zejména v Severní Americe jim to pomohlo se vymezit vůči křesťanské majoritě,“ říká religionista z Etnologického ústavu AV ČR Pavel Horák a autor nové knihy Návrat starých bohů: od falešného náboženství k modernímu pohanství, který tvrdí, že pohanství je v Evropě a USA nejrychleji rostoucím náboženstvím. Co v praxi znamená být moderní čarodějkou či Wiccanem, druidem nebo se hlásit k modernímu germánskému či slovanskému pohanství? Kde a jak tyto směry vznikly? Jaké svátky jejich stoupenci slaví a jakých hodnot se drží? Které směry jsou nejpopulárnější v Česku? A jaký vývoj moderního pohanství lze očekávat? Nejen o tom mluví v podcastovém rozhovoru týdeníku Respekt Pavel Horák, který v rámci svého výzkumu zpovídal desítky moderních pohanů v několika zemích.  (…)

Výtah Respektu – Dohoda s teroristy po 20 letech: Za 11. září dostali místo trestu smrti doživotí (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:22

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Jiří Sobota.

Natočeno 2024. Webová premiéra 1. 8. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 14 minut).

Lit.:  Machálková, Zuzana: Dohoda s teroristy po 20 letech: Za 11. září dostali místo trestu smrti doživotí. In web Respekt.cz, 1. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Letos to bude 23 let, kdy v USA 11. září dvě civilní letadla unesená islámskými radikály narazila do mrakodrapů Světového obchodního centra, další letoun do budovy Pentagonu a čtvrtý se zřítil do polí v Pensylvánii. Na teroristickém útoku, který si vyžádal téměř tři tisíce obětí, se podíleli mimo jiné i tři muži, kteří jsou uvěznění v Guantánamu na Kubě. Ti se nyní s Pentagonem dohodli na tom, že přiznají vinu ze spiknutí a vraždy, a to výměnou za doživotí namísto hrozícího trestu smrti. Jde i o údajného strůjce útoku Chálida Šajcha Muhammada. Dohoda nicméně ve Spojených státech spustila vlnu nevole, říká ve Výtahu Respektu Jiří Sobota: „Spousta lidí si myslí, že si zaslouží smrt, vláda tvrdí, že naopak k nějakému završení dojde i tímto způsobem. Amerika se v tomto bodě stále vrací do etických dilemat, která má už od útoku.“ Součástí toho je věznění stovek lidí podezřelých z účasti na teroristickém činu z 11. září v Guantánamu na Kubě a mučení vězňů, proti čemuž se vyslovoval už exprezident Barrack Obama, který chtěl věznici zavřít. Doteď se tak ale nestalo. Je šance, že k tomuto kroku dojde ještě za Joea Bidena? A proč k dohodě mezi teroristy a Pentagonem došlo po více než 20 letech?

Výtah Respektu – Filmový hit V hlavě 2: Úzkost může být i užitečná, pokud se s ní naučíme pracovat (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:18

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Jindřiška Bláhová.

Natočeno 2024. Webová premiéra 2. 8. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 16 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana: Filmový hit V hlavě 2: Úzkost může být i užitečná, pokud se s ní naučíme pracovat. In web Respekt.cz, 2. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Po devíti letech přišlo studio Pixar s pokračováním animovaného snímku V hlavě. Zatímco úspěšný první díl zve do dětského světa, druhý dává nahlédnout do hlavy dospívajícího pubertálního člověka, v jehož světě se objevují kromě jiných emocí také třeba trapnost, stud, znuděnost či úzkost. Právě ta je podle Národního ústavu duševního zdraví společně s depresí jednou z pěti nejčastějších duševních obtíží u dětí a dospívajících. Polovina duševních problémů se navíc projevuje už před 14. rokem věku. V hlavě 2 tak může být vedle zábavné rodinné podívané i inspirací, jak pracovat s úzkostí nejen u dospívajících, ale také u dospělých, říká ve Výtahu Respektu Jindřiška Bláhová: „Je to pro všechny, kdo reflektují svoji emocionalitu. Úzkost je tam brána ne nutně jako negativní emoce, ale také jako emoce, která nám může pomoct – pokud ji nepotlačíme a nějak ji zvládneme – vést radostnější nebo méně stresující život. Můžeme ji přijmout jako nějaký typ motoru, jak se sám v sobě vyznat.“ I to je jeden z faktorů, který z V hlavě 2 dělá jeden z nejúspěšnějších animovaných snímků a v kinech momentálně i jeden z nejnavštěvovanějších filmů, který překonal dokonce i Barbie či Oppenheimera. Co za tím stojí? A v čem je strategie Pixaru přelomová?

Respekt podcast – Jak Viktor Orbán o důvěru v EU i NATO přišel a co za to získal (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:16

Připravil Štěpán Sedláček. Rozhovor na LFŠ v Uherském Hradišti moderuje Tomáš Brolík.

Hovoří analytička a ředitelka pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová.

Natočeno 2024. Webová premiéra 3. 8. 2024 (Respekt.cz, 78 min.).

Lit.: Sedláček, Štěpán: Jak Viktor Orbán o důvěru v EU i NATO přišel a co za to získal. In web Respekt.cz, 3. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  S analytičkou Pavlínou Janebovou z AMO o politické situaci na Slovensku, v Polsku a Maďarsku
Tomáš Brolík. (…)

„Viktor Orbán se vydal na svou kontroverzní cestu v roce 2010, kdy se stal podruhé maďarským premiérem. Za poslední čtyři roky ztratil v Evropě hodně přátel a velkou část zbývající důvěry, ale zároveň si udělal některé nové přátele. Orbán sází na to, že svět se posune a americké prezidentské volby vyhraje Donald Trump,“ říká ředitelka pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová. Jak si budoucí uspořádání Evropy a světa představuje Viktor Orbán? Jak je na tom podle výzkumů vztah Poláků k Čechům? A jak změnilo Slovensko atentát na Roberta Fica. I na to se ptal v debatě v rámci Letní filmové školy v Uherském Hradišti zástupce šéfredaktora Tomáš Brolík. (…)

Výtah Respektu – Ukrajina dostala první stíhačky F-16 (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:14

Připravila Zuzana Machálková.

Hovoří Jaroslav Spurný.

Natočeno 2024. Webová premiéra 5. 8. 2024 (Respekt.cz, 17:00 h.; 13 minut).

Lit.: Machálková, Zuzana:  Ukrajina dostala první stíhačky F-16. Ve válce můžou znamenat zlom. In web Respekt.cz, 5. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) O stíhací letouny F-16 žádala Ukrajina hned od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru roku 2022. Po dvou a půl letech do válkou zasažené země dorazily první stroje. „Jsou citlivé, potřebují mít čisté letiště, speciální přistávací dráhu, perfektní logistiku, to doteď Ukrajina neměla. F-16 je opravdu špičkový stroj, který je neustále modernizován, a podle expertů je multifunkční. Může to být protivzdušná obrana, může bojovat ve vzduchu, podporovat pozemní jednotky,“ vyjmenovává ve Výtahu Respektu Jaroslav Spurný. Stíhačky tohoto typu, kterých na Ukrajinu dorazilo pravděpodobně do deseti kusů (přesné číslo je tajné), podle něj mohou na bojišti znamenat zlom, ale nikoliv v tomto počtu. „Může to být krok ke zlomu. Těch deset letadel určitě bude schopno poskytnout obranu před některými ruskými raketami. Domnívám se, že dodávky půjdou rychle, záleží nicméně na výcviku ukrajinských pilotů.“ Právě na jejich výcvik Kanada už v minulém měsíci vyčlenila v přepočtu více než 6,5 miliardy korun. Proč dodání stíhaček trvá tak dlouho? V čem přinášejí výhodu oproti dosavadnímu vojenskému vybavení Ukrajinců? A bude pro Rusy složitější útočit na zemi, která má stíhací letouny F-16?

Respekt podcast – AI a film: Krásný nový svět nekonečných možností, nebo apokalypsa? (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:10

Připravila a moderuje Jindřiška Bláhová.

Hovoří ilustrátorka, animátorka a teoretička animace Dita Stuchlíková (FFMU) a kybernetik Bohuš Získal (CESNET a ČVUT FEL).

Natočeno 2024. Webová premiéra 5. 8. 2024 (Respekt.cz, 79 min.).

Lit.: Sedláček, Štěpán – Bláhová, Jindřiška: AI a film: Krásný nový svět nekonečných možností, nebo apokalypsa? In web Respekt.cz, 5. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  S animátorkou Ditou Stuchlíkovou a kybernetikem Bohušem Získalem o tom, jak nástup generativní umělé inteligence ovlivňuje filmovou tvorbu. (…)

Hollywoodští herci a scenáristé kvůli ní nedávno historicky stávkovali, festival v Torontu jí věnoval polovinu programu pro industry a herečka Scarlett Johansson se na ni hodně zlobí – umělá inteligence je tématem číslo jedna filmového průmyslu. Co všechno ve filmu umí? Kde všude je nebo bude? Co nabízí a co naopak bere? Je důvod slavit větší efektivitu a nedozírné možnosti nebo se naopak bát nedozírných následků? O roli AI a filmu na debatě Respektu v rámci festivalu Letní filmová škola v Uherském hradišti diskutovala ilustrátorka, animátorka a teoretička animace Dita Stuchlíková působící na Filozofické fakultě MU a Bohuš Získal, který se zabývá technologiemi pro zpracování obrazu a zvuku ve sdružení CESNET a spolupracuje s Institutem intermédií ČVUT FEL a Hudebním informačním střediskem. (…)

Hovory Plus – Táňa Vozková (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:05

Táňa Vozková je terapeutka a provozní ředitelka Žižkostela: „Vždy pro nás bylo důležité, aby se v Žižkostele cítili lidé bezpečně. Může se tam potkat bezdomovec s podnikatelem. Lidem dělá dobře, když se necítí sami a když o ně projevíte zájem … Provozujeme sociální služby, pracujeme hlavně s romskou komunitou. Už přes 20 let, teď po rekonstrukci chystáme otevření kavárny a nabídneme pohybové aktivity v sále. Slavnostní otevření po rekonstrukci bude 20. ledna 2024.“ Proč nenechala spadnout stoletou sakrální stavbu, která vznikla provizorně a neměla dobré stavební základy? Jaké komunity se v Žižkostele setkávají mimo akce duchovního charakteru? Moderuje Petr Vizina.

Natočeno 2024. Premiéra 6. 8. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress