Připravil Tomáš Maleček.
Natočeno 2026. Premiéra 3. – 7. 8. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.).
Obsah: 1. díl: „Kvůli repríze se herci museli znovu sejít.“ Rozhlasová hra slaví sto let (4:08) – 2. díl: V říjnu 1926 zahájili svou činnost rozhlasoví symfonikové. Po sto letech uvedou novou sezónu stejným programem (3:44) – 3. díl: Od dlouhého tónu ke třem tečkám. Jak se měnilo časové znamení Českého rozhlasu? (3:52) – 4. díl: První pravidelné zprávy rozhlasu dodávala ČTK. O čem se vysílalo ve 30. letech? – (4:06) – 5. díl: Všesokolský slet i derby pražských S. Jak vypadala rozhlasová sportovní žurnalistika za první republiky? (4:14).
Lit.: Maleček, Tomáš: Rozhlasové stovky. Před 100 lety vysílal rozhlas poprvé hry, sportovní přenosy nebo časové znamení. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. 8. 2026 (článek). – Cit.: (…) Sto let pravidelného vysílání oslavil Český rozhlas už před třemi lety, ale významným rozhlasovým milníkem je také rok 1926. Právě tehdy se u nás poprvé vysílala rozhlasová hra, vznikl rozhlasový orchestr, ozvalo se první časové znamení a příznivci sportu mohli poslouchat přímé přenosy z fotbalových utkání. (…)
Lit.: prh – Maleček, Tomáš: „Kvůli repríze se herci museli znovu sejít.“ Rozhlasová hra slaví sto let. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přesně před sto lety se z Radiojournalu ozvala hra Na Přástkách autora Miloše Kareše, kterou můžeme považovat za nejstarší českou rozhlasovou hru vůbec. Začneme ale ukázkou z nejstarší dochované rozhlasové adaptace. Tou je Bílý tesák Jacka Londona z roku 1937.
„Týdny horečkami bloudí, jen dítě divočiny umí tak na životě lpět, jen dítě divočiny umí tak o život se rvát.“
Nejstarší dochovanou hru v archivu Českého rozhlasu posloucháme s Miloslavem Turkem, který jako archivář pracuje v rozhlase od roku 1984. Záznam Bílého tesáka pochází z 30. listopadu 1937.
„Nevíme vlastně, proč byla hra natočená, protože tehdy se veškeré rozhlasové hry vysílaly živě a žádný záznam se z nich nepořizoval,“ říká archivář.
A ve stejném stejném měsíci se vysílala také Molièrova hra Lakomec.
„Když se o několik měsíců později reprízovala, museli se herci znovu sejít a celou ji znovu sehrát,“ dodává. V archivu se dochovaly ukázky z premiéry Lakomce z 30. prosince 1937.
Cyrano z Bergeracu
První dramatické večery zavedl Radiojournal už v září 1924, kdy začal vysílat kratší dramatické texty nebo části divadelních her. O rok později nabídl spolupráci režisérovi Vinohradského divadla Jaroslavu Kvapilovi.
Ten měl vybírat hry, které by se více blížily možnostem rozhlasového vysílání. K posluchačům se tak přenesly scény z Cyrana z Bergeracu nebo z Noci na Karlštejně.
Z této doby se žádné nahrávky nedochovaly. Nemáme tak ani ukázku z nejstarší rozhlasové hry Na Přástkách Miloše Kareše ani z dramatické scénky Staropražský večer, jakési zdramatizované formy rozhovoru dvou průvodců z podzimu roku 1926.
Válka s mloky
V tvorbě rozhlasových her nezaostává Český rozhlas ani po sto letech. Podle Aleše Vrzáka, jednoho z předních rozhlasových režisérů, u nás ročně vznikne kolem třiceti her. A na koho se právě on snaží navázat?
„Za vrchol považuji období Jiřího Horčičky, který byl opravdu gigantem. Od něj jsem měl nejraději Válku s mloky. Způsob zpracování zvuku i práce s hereckým monologem jsou pro mě neuvěřitelně moderní, i když to slyším dnes.“ (…)