Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravil Tomáš Maleček.

Natočeno 2026. Premiéra 3. – 7. 8. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.).

Obsah: 1. díl: „Kvůli repríze se herci museli znovu sejít.“ Rozhlasová hra slaví sto let (4:08) – 2. díl: V říjnu 1926 zahájili svou činnost rozhlasoví symfonikové. Po sto letech uvedou novou sezónu stejným programem (3:44) – 3. díl: Od dlouhého tónu ke třem tečkám. Jak se měnilo časové znamení Českého rozhlasu? (3:52) – 4. díl: První pravidelné zprávy rozhlasu dodávala ČTK. O čem se vysílalo ve 30. letech? – (4:06) – 5. díl: Všesokolský slet i derby pražských S. Jak vypadala rozhlasová sportovní žurnalistika za první republiky? (4:14).

Lit.: Maleček, Tomáš: Rozhlasové stovky. Před 100 lety vysílal rozhlas poprvé hry, sportovní přenosy nebo časové znamení. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. 8. 2026 (článek). – Cit.: (…) Sto let pravidelného vysílání oslavil Český rozhlas už před třemi lety, ale významným rozhlasovým milníkem je také rok 1926. Právě tehdy se u nás poprvé vysílala rozhlasová hra, vznikl rozhlasový orchestr, ozvalo se první časové znamení a příznivci sportu mohli poslouchat přímé přenosy z fotbalových utkání. (…)

Lit.: prh – Maleček, Tomáš: „Kvůli repríze se herci museli znovu sejít.“ Rozhlasová hra slaví sto let. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přesně před sto lety se z Radiojournalu ozvala hra Na Přástkách autora Miloše Kareše, kterou můžeme považovat za nejstarší českou rozhlasovou hru vůbec. Začneme ale ukázkou z nejstarší dochované rozhlasové adaptace. Tou je Bílý tesák Jacka Londona z roku 1937.

„Týdny horečkami bloudí, jen dítě divočiny umí tak na životě lpět, jen dítě divočiny umí tak o život se rvát.“

Nejstarší dochovanou hru v archivu Českého rozhlasu posloucháme s Miloslavem Turkem, který jako archivář pracuje v rozhlase od roku 1984. Záznam Bílého tesáka pochází z 30. listopadu 1937.

„Nevíme vlastně, proč byla hra natočená, protože tehdy se veškeré rozhlasové hry vysílaly živě a žádný záznam se z nich nepořizoval,“ říká archivář.

A ve stejném stejném měsíci se vysílala také Molièrova hra Lakomec.

„Když se o několik měsíců později reprízovala, museli se herci znovu sejít a celou ji znovu sehrát,“ dodává. V archivu se dochovaly ukázky z premiéry Lakomce z 30. prosince 1937.

Cyrano z Bergeracu 

První dramatické večery zavedl Radiojournal už v září 1924, kdy začal vysílat kratší dramatické texty nebo části divadelních her. O rok později nabídl spolupráci režisérovi Vinohradského divadla Jaroslavu Kvapilovi.

Ten měl vybírat hry, které by se více blížily možnostem rozhlasového vysílání. K posluchačům se tak přenesly scény z Cyrana z Bergeracu nebo z Noci na Karlštejně.

Z této doby se žádné nahrávky nedochovaly. Nemáme tak ani ukázku z nejstarší rozhlasové hry Na Přástkách Miloše Kareše ani z dramatické scénky Staropražský večer, jakési zdramatizované formy rozhovoru dvou průvodců z podzimu roku 1926.

Válka s mloky

V tvorbě rozhlasových her nezaostává Český rozhlas ani po sto letech. Podle Aleše Vrzáka, jednoho z předních rozhlasových režisérů, u nás ročně vznikne kolem třiceti her. A na koho se právě on snaží navázat?

„Za vrchol považuji období Jiřího Horčičky, který byl opravdu gigantem. Od něj jsem měl nejraději Válku s mloky. Způsob zpracování zvuku i práce s hereckým monologem jsou pro mě neuvěřitelně moderní, i když to slyším dnes.“ (…)

Eliška Podzimková je kreslířka a ilustrátorka, spoluzakladatelka projektu Plešouni pro dětské onkologické pacienty, která žila a pracovala v New Yorku: „Skrze různé metafory se dá dětem vysvětlovat cokoli, třeba chemoterapie a její vedlejší účinky,“ říká o pilotním dílu animovaného seriálu Plešouni. Co obnáší vytvářet animovaný seriál s celospolečensky důležitým tématem? Jak se balancují osvětové projekty a komerční zakázky? Kde čerpá inspiraci? Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2026. Premiéra 3. 8. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Lidická sbírka umění neboli Lidice Art Collection dostala letos darem 65 děl od turecko-britské kurátorky Humy Kabakci. Díla z její sbírky pocházejí převážně od umělců a umělkyň z turkicky mluvících regionů. Proč tento unikátní dar směřoval zrovna do Lidic? A jak se v místě s tak silnou historickou stopou vlastně tvoří kulturní program? Hosty jsou zástupkyně ředitele Památníku Lidice Jana Chourová Plachá a kurátor Lidické sbírky umění Miloslav Vorlíček. Moderuje Hana Slívová.

Natočeno 2026. Premiéra 3. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.). Repríza 25. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Hostem je Lenka Mynářová, předsedkyně správní rady Institutu cirkulární ekonomiky a odbornice na falešný ekologický marketing. Od 12. srpna začne platit významná část evropského nařízení o obalech a obalových odpadech. Jakou zátěž bude znamenat pro podnikatele a jak dopadne na domácnosti? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2026. Premiéra 3. 8. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Vaše každodenní inspirace: Co o nás prozrazuje pot. Host: praktický lékař MUDr. Josef Štolfa, místopředseda místopředseda výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2026. Premiéra 3. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Petros Michopulos, podcaster a bývalý politický marketér. České politiky přirovnává ke zvířatům, protože si myslí, že bychom si z nich měli dělat po vzorů Britů častěji legraci. Andrej Babiš je v jeho očích hyena, Petr Fiala želva. A co takový Tomio Okamura nebo Petr Macinka? A může být humor účinnou zbraní proti politické lži? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2026. Premiéra 3. 8. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: ntu – Tachecí, Barbora: Michopulos: Babiš není schopen žádné konsensuální politiky. Chce vládnout neomezeně, jak se mu líbí. In web ČRo Plus, 3. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kabinet Andreje Babiše je první vládou od roku 1990, ve které zcela zjevně zasedají extremisté, připomíná spolutvůrce podcastu Kecy a politika Petros Michopulos. „Andrej Babiš není schopen žádné konsensuální politiky, on není schopen žádných ústupků. Má dneska pocit, že na to čekal deset let a že konečně může neomezeně vládnout, jak se mu líbí. A konstelace, kterou má ve vládě, mu to umožňuje ze sta procent,“ přibližuje podcaster v pořadu Osobnost Plus. (…)

„Asi bych vybral slovo extremisté,“ charakterizuje kabinet Andreje Babiše. Hodnotit reálný dopad vládnutí ale zatím Michopulos nechce.

„Pokud neděláte zrovna revoluci nebo převrat, tak politické systémy mají nějakou setrvačnost. To není tak, že vláda něco udělá a zítra se probudíme a žijeme v jiném státě. Vláda může dělat nějaký soubor kroků, z nichž každý jeden možná nemusí nutně vést k ničemu tragickému, ale když je dáte do řady za sebe, tak za pět nebo za deset let zjistíte, že žijete v úplně jiném státě. A to si myslím, že se teď děje,“ popisuje. (…)

Bývalý generální ředitel Slovenského rozhlasu Ľuboš Machaj je hostem ke kulatému výročí: přesně před 100 lety, 3. srpna 1926 zazněla první pravidelná rozhlasová relace na Slovensku „Tu Radiožurnál Bratislava“. Jak vzpomíná na motoristický pořad Pozor, zákruta? A co by podle něho slovenský rozhlas po sto letech potřeboval? Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2026. Premiéra 3. 8. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: Pokorný, Jan – prh: Pozor, zákruta byla fenomén. Mluvili jsme k milionům posluchačů, vzpomíná na legendární pořad Luboš Machaj. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Třetího srpna 1926 se z tehdejšího vysílání Radiojournalu poprvé ozvalo Haló, tu Bratislava, otevřelo se poprvé studio ve slovenské metropoli. Nejen o tom, ale i o dalších výjimečných pořadech slovenského rozhlasu si Jan Pokorný povídá s Lubošem Machajem, bývalým generálním ředitelem Slovenského rozhlasu a televize (RTVS), který kdysi pracoval i v legendárním pořadu Pozor, zákruta. (…)

Rob Cameron, pražský dopisovatel BBC v uplynulých 22 letech. Jak se v posledních dvaceti letech měnila česká politika a veřejná diskuse? O čem by čeští novináři měli více psát nebo vysílat? Moderuje Petr Vizina.

Natočeno 2026. Premiéra 3. 8. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).