Festival of Memory zkoumá v terénu současného umění paměť krajiny, těla i společnosti. Od 10. do 13. září se odehraje na faře Hoprich na Broumovsku. Jaké variety fenoménu paměti a péče o budoucnost najdeme na Faře Semněvice na Domažlicku? Ptá se Tereza Lišková.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Lukáš Kačena, vládní zmocněnec pro umělou inteligenci. Vláda usiluje o vybudování tak zvané AI gigafactory na českém území. Jaká je naděje, že velké datové centrum pro umělou inteligenci vznikne právě u nás? Může Česko v rozvoji umělé inteligence konkurovat Číně nebo Spojeným státům? Zeptá se Pavlína Nečásková.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 9. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.; 23 min.).
Lit.: Nečásková, Pavlína – ert (= Erhart, Michael): Česko chce AI Gigafactory, ve hře je i jazykový model. Nemusí být špičkový, ale náš, říká zmocněnec. In web ČRo Plus, 4. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko se chce stát evropským lídrem na poli umělé inteligence. Vláda podepsala deklaraci s dalšími osmi státy a hlásí se do unijní soutěže o vybudování velkého datového centra. Takzvaná AI Gigafactory by mohla vzniknout v Praze ve Zbraslavi. „Dohoda je, že ať už soutěž dopadne jakkoli, dává smysl výpočetní centra sdílet mezi sebou,“ říká v Interview Plus vládní zmocněnec pro umělou inteligenci Lukáš Kačena.
V regionu se o umístění gigafactory uchází spolu s Českem také Polsko, které je jednou ze signatářských zemí. Celý projekt je ovšem většinově financován soukromým investory a je na nich, zda podají společný česko-polský projekt.
„Jedná se o investici ve vyšších desítkách miliard korun, tak nemůžeme diktovat. Ale podporujeme to a byli bychom za to rádi, separátně jsme podepsali i memorandum s Polskem. Ať to dopadne jakkoli, dává smysl spolupracovat,“ tvrdí zmocněnec. (…)
David Marek, ekonom. Vláda chce dát příští rok na investice, zdravotnictví nebo obranu. Zároveň to ale znamená, že by hospodařila s druhým největším schodkem v historii Česka. Návrh rozpočtu proto kritizuje nejen opozice, ale i koaliční partneři hnutí ANO a prezident. Je rozumné dál zvyšovat zadlužení v době, kdy česká ekonomika roste? Dokáže stát půjčené peníze využí tak, aby se mu v budoucnu vrátily?
Natočeno 2026. Premiéra 4. 9. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 25 min.).
Lit.: ntu – Witowská, Světlana: Ekonom Marek: Nejsme předlužený stát a dlouho ještě nebudeme. Důchody ale budou méně štědré než dnes. In web ČRo Plus, 4. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Vláda chce příští rok přidat peníze na investice, zdravotnictví nebo obranu. To ale znamená, že bude hospodařit s druhým největším schodkem v historii Česka. Návrh rozpočtu s deficitem 389 miliard korun kritizuje nejen opozice, ale i koaliční partneři hnutí ANO a prezident. „Pro běžného smrtelníka, dokonce ani pro profesionálního ekonoma ty stovky miliard ani procenta HDP představitelné nejsou,“ upozorňuje v Osobnosti Plus David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte. (…)
Host: Anna Dvořáková, herečka, influencerka. Kdy naposledy prožila Dokonalý den? Co všechno zažila při natáčení stejnojmenného filmu, v němž ztvárnila sestru hlavního hrdiny? A jak se jí daří propojovat svět filmového plátna s tvorbou v online světě? Moderuje Marek Němec.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Jindřich Štreit, fotograf. Jeden z nejvýznamnějších českých dokumentárních fotografů Jindřich Štreit slaví osmdesátiny. Jeho nejzásadnější dílo vznikalo v 70. a 80. letech na Bruntálsku – zejména v obci Sovinec, kde žije. Autenticky zachytil tehdejší socialistickou vesnici, schůze JZD, zabijačky i obyčejné lidské vztahy. Dlouhodobě také fotografuje lidi na okraji společnosti. Vytvořil ucelené cykly o lidech bez domova, drogově závislých, nevidomých, vězních nebo při těžké práci v továrnách. Proměňoval se během let jeho velký zájem o fotografii a o lidi, které fotil? A v čem všem se mu hodí jeho fotografická paměť? Ptá se Karolína Koubová.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Vědci varují, že lidstvo nad ní ztrácí kontrolu a přicházejí s plánem zastavit globálně vývoj systémů, které jsou chytřejší než člověk. Mají technologičtí giganti své modely ještě vůbec pod kontrolou, nebo už se nám AI potají vymyká z rukou? A co ukázal nedávný bezprecedentní útok modelů Open AI na platformu Hugging Face? Ptá se Lucie Vopálenská.
Hovoří ředitel pro technologii a bezpečnost české a slovenské pobočky Microsoftu Dalibor Kačmář a odborník na AI, spolautor projektu Kanárci v síti Josef Holý.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 9. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.). Repríza 28. 9. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: aha – Vopálenská, Lucie: Je AI pro lidstvo bezpečná? Ano, ale věnujme se rizikům, zní z Microsoftu. Holý: Tlačme na firmy. In web ČRo Plus, 4. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Společnost OpenAI zavádí přísné kontroly a nová omezení. Důvodem je nedávný útok AI modelů firmy na vlastní divizi Hugging Face. „Ukázalo to, že AI může obejít technická omezení, která se jim nastavila,“ připouští ředitel pro technologii a bezpečnost české a slovenské pobočky Microsoftu Dalibor Kačmář. „AI modely se zachovaly jako hacker,“ popisuje v pořadu Pro a proti odborník na AI a spoluautor projektu Kanárci v síti Josef Holý. (…)
Jak se ruští dezinformátoři snaží ovlivnit nadcházející zemské volby v Německu? Cena plynu na světových trzích se tento týden dostala na nejvyšší cenu za poslední tři roky. Jaký dopad to může mít na odběratele? Jak se v Česku šíří fenomén tajného natáčení žen s pomocí chytrých brýlí? Moderují Martina Mašková a Daniela Vrbová.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 9. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Lit.: ntu – Vrbová, Daniela: Rychlíková: Muži na ulici tajně točí ženy brýlemi Meta. Videa pak vedou k offline i online šikaně. In web ČRo Plus, 4. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Novým trendem na sociálních sítích jsou videa, kde muži na ulici oslovují ženy a neodbytně je zvou na rande, i když je odmítají. Zásadní roli v tom hrají chytré brýle Meta s kamerou – muži situaci tajně nahrávají a videa pak bez vědomí oslovených žen sdílejí online. „Ze zahraničí víme, že i v důsledku používání chytrých brýlí narostlo online i offline obtěžování žen a dívek,“ upozorňuje v Ranním Plusu novinářka Apolena Rychlíková, šéfka mediální platformy Page Not Found. (…)
Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Rešerše Tereza Velebilová. Sound design Jaroslav Pokorný. Hudba Martin Hůla, Jaroslav Pokorný.
Hovoří Julie Hrstková z Hospodářských novin.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 9. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Extrémní schodek? Při ekonomickém růstu je to zločin, kritizuje komentátorka a nevěří ve velké změny. In web ČRo 1 Radiožurnál, 4. 9. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Práskli do stolu. Na víc to ale zatím nestačilo. Motoristé se s ANO hádají o rozpočtu, první schůzka o ničem nerozhodla. Utrácení vadí taky SPD. Co bude, pokud se tahle trojice neshodne? (…)
Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Pavel Vondra, Matěj Válek. Dabing Barbora Sochorová. Sound design a hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: CNN, BBC News, CNN Prima News, TV Nova.
Hovoří vedoucí programů Člověka v tísni v Nepálu Astha Pradhanangová.
Natočeno 2026. Webová premiéra 4. 9. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 27 min.).
Lit.: Kabrhelová, Lenka: Z Nepálu po katastrofě: Včasná varování jsou k ničemu bez včasné reakce. In web Seznam Zprávy, 4. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tragické záplavy spojené s kolapsem ledovce a sesuvy půdy v Nepálu kromě samotné zkázy přinesly i nejistotu ohledně toho, v jakém (ne)bezpečí jsou v době klimatické změny podobné oblasti. Se snahou zesilovat odolnost místních působí v Nepálu i mise české neziskové organizace Člověk v tísni. Se šéfkou jejích tamních programů rozebíráme, jakým výzvám obyvatelé Nepálu čelí. (…)
Ani více než týden poté, co mohutná záplavová vlna smetla nejdříve na území Tibetu a posléze Nepálu v podstatě vše, co jí stálo v cestě, záchranné práce neustávají. A s nimi trvá i naděje rodin tisícovek pohřešovaných lidí, přestože je den za dnem chatrnější. Počet obětí potvrzených nepálskými a čínskými úřady už mezitím překonal hranici 1200.
S přibývajícím časem se ale na mysl obyvatel postižených oblastí a odpovědných činitelů zároveň vkrádají i myšlenky na to, co katastrofa z 26. srpna předznamenala pro jejich blízkou i vzdálenější budoucnost. Co všechno bude obnášet rekonstrukce? Mají se připravit na další podobné projevy klimatické změny v nemilosrdném prostředí Himálaje? A co v případě Nepálu jako takového dělat pro to, aby v této výzvě obstál? (…)
Kreativní producentka Veronika Ruppert. Dramaturgie Teresie Bečková. Zvuk Valérie Racmanová, David Dibelka, Jan Brauner. Hudba Jan Trojan. Foto Michaela Karásek Čejková. Moderátorka Karolína Koubová.
Hovoří filozofka Alice Koubová, Tomáš Koblížek a jejich hosté.
Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 7. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava); 6. dílu 28. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).
Lit.: Ruppert, Veronika: Klíčové myšlenky Václava Havla pro dnešní svět. Na Vltavě začíná série Promyslet Havla s Alicí Koubovou a Tomášem Koblížkem a jejich hosty. In web ČRo 3 Vltava, 2. 9. 2026 (anotace + teaser k poslechu). – Cit.: Jaké Havlovy myšlenky obstojí v dnešním světě? Moderátorka Karolína Koubová se ptá filozofky Alice Koubové, Tomáše Koblížka a jejich hostů. Poslouchejte sérii Promyslet Havla od 7. září 2026 na Vltavě. (…)
Lit.: anonym: Slyšet Havla. Český rozhlas připomene dvojí výročí archivními pořady i znovuobjeveným rozhovorem. In web Proti šedi, 4. 9. 2026 (tisková zpráva). – Cit.: Znovuobjevený rozhovor Václava Havla s Ferdinandem Peroutkou z roku 1968, dosud nezveřejněné nahrávky k Dálkovému výslechu, nová rozhlasová Audience, výběr z Hovorů z Lán i živé vysílání z Pražské křižovatky. Český rozhlas od 7. září do 5. října uvede projekt Slyšet Havla, který připomene Václava Havla prostřednictvím archivních nahrávek, dramatické tvorby, publicistiky, regionálních témat i Havlovy oblíbené talkshow. Program vzniká u příležitosti dvojího výročí: 90 let od Havlova narození a 15 let od jeho úmrtí. (…)
Václav Havel patří k osobnostem, které jsou s rozhlasem spojené mimořádně silně. V archivu Českého rozhlasu po něm zůstala rozsáhlá zvuková stopa: od nahrávek z roku 1968 přes období disentu až po prezidentské rozhovory a pozdější záznamy. Projekt Slyšet Havla z ní vybírá archivní objevy, nové rozhlasové pořady i speciální vysílání k dvojímu Havlovu výročí.
Český rozhlas Plus otevře příběhy dvou výrazných archivních materiálů – rozhovoru Václava Havla s Ferdinandem Peroutkou z roku 1968 a nahrávek k Dálkovému výslechu. Vltava uvede novou Audienci, Havlovu vlastní interpretaci Asanace i cyklus Promyslet Havla. Radiožurnál připomene Hovory z Lán a Dvojka odvysílá speciální Tobogan Havel 90 z Pražské křižovatky.
„Chtěli jsme ukázat Václava Havla v různých rozhlasových polohách: jako autora, interpreta vlastních textů, rozhlasového reportéra i prezidenta za mikrofonem. Nejde jen o připomínku výročí, ale o možnost znovu slyšet materiály, které jsou stále aktuální a promlouvají velmi silně k naší dnešní situaci,“ říká Ondřej Nováček, ředitel programu Českého rozhlasu. (….)
Powered by WordPress