Host: Jarmila Švehlová, herečka a dabérka. Jak se jí daří pečovat o odkaz jejího otce, operního pěvce Zdeňka Švehly? Kde vidí největší rozdíly mezi činoherním a operním divadlem? A proč se Jarmila věnuje malbě? Moderuje Ondřej Kepka.
Natočeno 2025. Premiéra 29. 1. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Vyhladovělí, nemocní lidé na pokraji života – takový pohled se před 80 lety rozprostřel před Rudou armádou, když dorazila do koncentračního tábora Osvětim. O osvobození největší nacistické továrny na smrt uslyšíte víc v novém podcastu Hlasy paměti. Připravili Lucie Korcová a Adam Drda.
Natočeno 2025. Premiéra 29. 1. 2025 (ČRo Plus, 20:32 h.; 32 min.).
Lit.: Korcová, Lucie – Drda, Adam: „Aby nezůstali žádní svědci.“ Když Rudá armáda vstoupila do Osvětimi, byl tam jen zlomek vězňů. In web ČRo Plus, 29. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Když Rudá armáda 27. ledna 1945 vstoupila do vyhlazovacího tábora Osvětimi, otevřel se před ní tragický pohled. Mezi dřevěnými baráky v blátě a zbytcích sněhu se potácelo 7 tisíc zesláblých a nemocných lidí, které nacisté nemohli vyhnat na pochody smrti a nestihli je zavraždit v plynových komorách. Podcast Hlasy paměti se tentokrát věnuje osvobození nejhrůznější nacistické továrny na smrt.
„Němci se velmi snažili, aby nezůstali žádní svědci toho, co se v Osvětimi dělo. To je pravděpodobně hlavní důvod, proč vyhnali většinu vězňů na takzvané pochody smrti. Myslím, že to bylo asi 60 tisíc lidí,“ vysvětluje dokumentarista Adam Drda poslední dny vyhlazovacího tábora Osvětim.
„A těch 7 tisíc lidí, kteří v táboře zůstali, mělo být povražděno. Takže tam zůstali lidé, kteří většinou byli ve zbědovaném stavu, nebo měli zvláštní intuici, že je lepší zůstat než odejít. Ti lidé ale neměli co jíst, žili v nepředstavitelných poměrech, bylo minus 20 stupňů. A myslím, že pro většinu z nich, když viděli první sovětský vojáky, nenastala nijak velká euforie.“ (…)
Helen Oyeyemi je jednou z nejúspěšnějších současných britských spisovatelek, její knihy jsou plné fantazie, nečekaných obratů a stejně nečekaného humoru. Oyeyemi se narodila v Nigerii, vyrostla v Londýně a již čtrnáct let žije v Praze. V Praze se také odehrává její nejnovější román, Slunečník proti sekyře, který nedávno vyšel v českém překladu. V románu narazíme nejen na Erbena a Nezvala, ale i na Karla Gotta a dokonce i na záhadnou postavu, převlečenou za Krtečka. V rozhovoru, který s autorkou natočil David Vaughan, poznáme její humor, složitý a rozporuplný svět jejího díla a její lásku k české literatuře a k samotné Praze, kde se Helen Oyeyemi dnes cítí doma. Připravil David Vaugan. Účinkují Petr Gojda, Marie Švestková a Barbora Šupová. Dramaturgie Alena Zemančíková.
Natočeno 2025. Premiéra 29. 1. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 21:30 h.).
Hostem je Marek Maďarič, bývalý ministr kultury a místopředseda strany SMER-SD. Slovenští psychiatři a psychologové před nedávnem otevřeně označili premiéra Roberta Fica za hrozbu pro celou zemi. Protestují i učitelé, studenti, umělci nebo novináři a veřejnost v ulicích. Blíží se Ficův konec? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2025. Premiéra 29. 1. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Oliver Torr a badfocus zhudebnili film o fotografii. O práci na soundtracku k portrétu Libuše Jarcovjákové Ještě nejsem, kým chci být. Jak byli k filmu přizváni? Jak s námětem pracovali? A na čem aktuálně vytížení hudebníci pracují? Více v dílu Ondřeje Bambase natočeném v domácím studiu Prokopa Korba neboli badfocuse.
Natočeno 2025. Premiéra 29. 1. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Vaše každodenní inspirace: Bude mi padesát – no a co. Host: biochemička RNDr. Michaela Bebová. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2025. Premiéra 29. 1. 2025 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Tvorba pro televize a VOD platformy postupně mění kategorie Českých lvů i Cen české filmové kritiky. V nominacích letos boduje řada projektů, např. Metoda Markovič: Hojer, Smysl pro tumor, Vlastně se nic nestalo, Dcera národa nebo Dobré ráno, Brno! Kam se posouvá současná tuzemská seriálová tvorba? Připravil Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Táňa Zabloudilová a Kristina Roháčková.
Natočeno 2025. Premiéra 29. 1. 2025 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Lea Slámová a Zdeněk Bouček. Reportážní črta, zaznamenaná mezi pouličními potyčkami. Redaktor Zdeněk Bouček.
Hovoří příslušníci hnutí skinheads.
Natočeno 1995. Premiéra 20. 6. 1995 (Vltava, 16:40 – 17:00 h.). Repríza 21. 6. 1995 (Vltava, 10:00 h.); 22. 8. 1995 (Vltava, 16:40 – 17:00 h.).
Lit.: bz – si: A hrdý buď, že jsi skin. In Týdeník Rozhlas 35/1995 (21. 8. 1995), s. 6 (článek).
Hostem je Karel Starý z Pedagogické fakulty UK. Známky ve škole byly po generace normální součást žákovského života. Karel Starý z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy se však zabývá i novými trendy a způsoby, jak žactvo hodnotit. Proč se někdy stává, že známkami drží vyučující žáka v šachu? K čemu může vést a v čem spočívá tzv. formativní hodnocení? Moderuje Jan Pokorný.
Natočeno 2025. Premiéra 29. 1. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Připravil Ľubomír Smatana.
Natočeno 2025. Premiéra 27. – 31. 1. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.).
Obsah: 1. díl: Unikátní bufet v Krušných horách. V bývalém mrakovém radiolokátoru vám ohřejí zelňačku a pustí Pink Floyd (3:09) – 2. díl: Obstarává rolbu sněhu, příspěvky i pohoštění. Běžkování v Železné Rudě udržuje místní zastupitel (3:43)
Lit.: arych: Příběhy bílé stopy. Seriál Radiožurnálu mapuje fenomén běžkování v Česku. In web ČRo 1 Radiožurnál, 27. leden 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Reportér Ľubomír Smatana se vydal do stopy a hledal zajímavé příběhy běžeckého lyžování v Česku. Podíváme se na pozorovatelnu mraků v Krušných horách, projedeme se na běžkách s otužilcem z Jizerských hor, na rolbě s dobrovolným rolbařem ze Šumavy a setkáme se i s vodičem nevidomých běžkařů.
Powered by WordPress