Hostem je kordista Jiří Beran. Na olympiádě oznámil konec kariéry. Šermíř Jiří Beran přitom patří k nejlepším kordistům vůbec. Znamená to, že kord už vůbec nevezme do ruky? Jak velký zájem zaznamenává o tento sport? A jde mu propadnout jen tím, že si jednou kord půjčím a už mě to nepustí? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 1. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. Průmyslové firmy v České republice začínají propouštět. Zejména na tradiční odvětví dopadají vysoké ceny energií a celková stagnace v Německu a i v celé Evropě. Další výzvu pro evropský průmysl navíc může představovat nástup Donalda Trumpa do Bílého domu a možné zostření mezinárodní konkurence. Jak může Česko a Evropa reagovat? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 1. 2025 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).
Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Bumba, Jan: Éra globalizace je za námi. Je třeba, aby se Evropa nehádala se Spojenými státy, doporučuje Špicar. In web ČRo Plus, 23. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Průmyslové firmy v České republice začínají propouštět. Zejména na tradiční odvětví dopadají vysoké ceny energií a celková stagnace v Německu a i v celé Evropě. Potvrzuje to i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „U velkých spotřebitelů máme jedny z vůbec nejvyšších cen elektřiny a plynu v celé Evropské unii, což je pro ty firmy obrovskou zátěží. Dlouhodobě je to neudržitelné,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus.
Situace je podle něj vážná i proto, že řada firem má zahraniční vlastníky, kteří neustále poměřují, zda se jim provoz vyplácí. Koncerny prý ještě tolerovaly, když v posledních letech vzrostly náklady na pracovní sílu, aniž došlo k odpovídajícímu zvýšení produktivity, nyní se ale přidávají i vysoké ceny energií. (…)
Nový americký prezident Donald Trump zahájil své druhé prezidentství hned několika kroky a prohlášeními, které jsou proti dosavadnímu směřování tzv. západního demokratického světa. Co by mělo udělat Česko? Co by měla udělat Evropa? Jak mají změnit a nově nastavit transatlanické vztahy nejen v ekonomice? V Řečí peněz Václava Pešičky bude odpovídat ekonom Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity, zakladatel CERGE EI.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 1. 2025 (ČRo Plus, 11:10 h.; 26 min.).
Lit.: obi – Pešička, Václav: Evropa musí přejít na Trumpův přístup, pokud chce s USA spolupracovat i soutěžit, doporučuje Švejnar. In web ČRo Plus, 23. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Z masivní těžby ropy a zemního plynu, kterou avizoval nový americký prezident Donald Trump hned po nástupu do Bílého domu, může Evropa těžit. „Sníží to ceny energií na světových trzích,“ říká pro Český rozhlas Plus profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě a zakladatele institutu CERGE-EI Jan Švejnar. Americký vývoz energií podle něj pomůže evropským státům zbavit se závislosti na ruském plynu.
Trump hned v pondělní inaugurační řeči potvrdil masivní těžbu fosilních paliv a snahu být dominantním exportérem energií. „To, že Amerika bude víc těžit a prodávat, bude mít blahodárný efekt na Evropu,“ předpovídá ekonom Švejnar.
Průmysl v evropských zemích dlouhodobě trpí vysokými cenami energií, což ohrožuje jeho konkurenceschopnost ve srovnání se Spojenými státy i Čínou. „Jestli chce Evropa s Amerikou jak soutěžit, tak spolupracovat, tak by měla přejít na obdobný přístup, jako má Trump,“ doporučuje Švejnar. (…)
Host: Ján Jackuliak, herec. Upřednostňuje u žen nějakou barvu vlasů? Snil někdy v dětství o Zlatovlásce? Co je na nejnovější verzi slavné pohádky nejzajímavější? A chtěl by rozumět řeči zvířat? Přijďte i vy položit svou otázku do Radiocafé Vinohradská 12. Moderuje Tereza Kostková.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 1. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Petr Hlaváček, historik, filozof a publicista. Země svobodného Západu jsou podle něho paralyzovány krizí demokratického leadershipu. Symbolem ustavičného selhávání jsou pak Olaf Scholz a Emmanuel Macron. Může být v dnešním světě silný vůdce současně demokratem, jako byl Winston Churchill? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 1. 2025 (ČRo Plus, 10:34 h.; 25 min.).
Lit.: esta – Tachecí, Barbora: Hlaváček: Evropa nemá státníky, kteří by jí řekli, že buď bude bránit svobodu, nebo bude bezvýznamná. In web ČRo Plus, 23. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Roste skupina obyvatel, která rezignuje na individuální občanskou zodpovědnost a chce být obsluhována státem. Dychtivě vyhlíží mesiáše, který by jí osvobodil od břemene svobody, myslí si historik, filozof a publicista Petr Hlaváček. Kvůli tomu jsou podle něj země svobodného Západu paralyzovány krizí demokratického leadershipu a k moci se dostávají vůdci, jejichž hlavní charakteristikou je mesiášský syndrom.
Jedním z nich je i znovuzvolený americký prezident Donald Trump, kterého host Osobnosti Plus charakterizuje jako „narcistního hochštaplera“.
„Naslouchejme tomu, co říká,“ vyzývá historik. „Když v inauguračním projevu praví s vážnou tváří a s jiskrou v oku, že si Spojené státy americké vezmou Panamský průplav a Grónsko, tak to není zrovna státnický projev. Byť se nad tím mnozí dojímali a jásali.“
Zato to odpovídá společenské poptávce deformované médii a davovými tendencemi na sociálních sítích. Tito lidé hledají rychlá řešení, míní Hlaváček, a okamžité změny, proto jim konvenuje bavič, který slibuje zářné zítřky. (…)
Jedním z prvních kroků prezidenta Donalda Trumpa ve funkci bylo vyvázání Spojených států z pařížské klimatické dohody. Co to bude znamenat pro globální ochranu klimatu? A mohlo by Česko Ameriku následovat? Hovoří poslanci Jana Krutáková z hnutí STAN a Jiří Kobza z SPD. Moderuje Karolína Koubová.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 1. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.; 25 min.).
Lit.: jkd – Koubová, Karolína: Klimatické cíle je třeba přehodnotit, věří starostka. Kobza: Emise závisí na teplotě, ne obráceně. In web ČRo Plus, 23. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Americký prezident Donald Trump hned první den ve funkci vyvázal Spojené státy z Pařížské klimatické dohody. „Evropa by měla plnit své klimatické cíle. Ale také udržet ekonomickou stabilitu, Zelená dohoda byla schválena před covidem a válkou,“ vyzývá v Pro a proti k částečnému přehodnocení klimatických cílů šéfka sněmovního výboru pro životní prostředí Jana Krutáková (STAN). „Trumpův krok vnímám jako naději, že se vrátí zdravý rozum,“ věří Jiří Kobza (SPD) ze stejného výboru.
Jaký dopad bude mít odstoupení Spojených států od Pařížské klimatické dohody? Země s výraznou většinou emisí zůstávají úmluvě věrné. Ale Spojené státy jsou druhým největším emitentem skleníkových plynů. (…)
Host: Marta Ljubková, dramaturgyně. Moderuje: Ondřej Cihlář. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 1. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Proč Evropa zaostává za Spojenými státy ve vývoji umělé inteligence? Jak by měla odpovědět na velký projekt, který ohlásil Donald Trump? Deportací ze Spojených států se obávají také Poláci. Kolik jich tam žije nelegálně? Z civilní rozvědky odešli zkušení agenti, práci v tajných službách vyměnili za zbrojařské firmy. Moderuje Pavlína Nečásková a Lukáš Matoška.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 1. 2025 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Nejzajímavější a nejneuvěřitelnější příběhy jsou ty, které se opravdu staly. Audio referáty z dějáku, fakta, díky kterým můžete machrovat v hospodě, jestli ji někdy otevřou. Připravila Markéta Lukášková.
Natočeno 2020-2025. Webová premiéra 1. dílu 11. 11. 2020 (27 min.). K poslechu zde.
Obsah: 1. Zmařené atentáty (Guy Fawkes – muž, který zemřel v roce 1606, ale dodnes se setkáváme s jeho jménem i tváří. Antonín Josef Čermák – muž, který zabránil atentátu na amerického prezidenta). – 2.
Lit.: Komůrková, Kristýna: Mladí lidé znají Pelíšky, ale tu dobu skoro vůbec. In web Reportér Magazín, 31. 10. 2022 (článek). – Cit.: Patří mezi úspěšné spisovatelky a daří se jí i jako autorce podcastů. Markéta Lukášková v nich popisuje nezprofanované zajímavé příběhy a podává historii zábavněji, než ji známe ze školních lavic. Její podcast Příběh, který se opravdu stal, je díky tomu nominovaný na Křišťálovou lupu a zároveň z něj vzešla její šestá kniha Co vás v dějáku nenaučili.
Co vás v dějáku nenaučili?
Dávat si věci do souvislostí. Nadrtíte se fakta na písemku a většinu z nich za pár dní zapomenete. Já měla po letech „aha moment“ například se starověkým Řeckem a Římem. Že nešlo o dvě historické etapy. Podle osnov se probírá nejdřív starověké Řecko a pak Řím. Ale ty věci se tehdy odehrávaly současně, vzájemně se ovlivňovaly. Mně se pak řada věcí zpětně propojila.
Uměla byste vyjmenovat české panovníky?
Kdybych se dlouho zamýšlela, psala bych si je na papír, asi bych je dala dohromady.
Ptám se, protože mám pocit, že v českém školství se pořád lpí na biflování informací, které v chytrém telefonu najdete za pár vteřin. Nebylo by lepší učit studenty, jak s informacemi pracovat, jak je ověřovat, dávat si je do kontextu?
České školství se nepřizpůsobilo vývoji technologií. Před třiceti lety se při sestavování osnov nepočítalo s tím, že tu bude Google. Pamatuji si, jak nám matikářka říkala: „Nebudete mít celý život kalkulačku u sebe!“ Asi potrvá, než školství bude reflektovat, jak je snadné se dostat k informacím a v jakém objemu. Biflování je směšné.
Ještě něco by se mělo změnit?
Škola by měla víc připravit na praktický život. Ať se učí finanční gramotnost, ať studenti umí vyplnit daňové přiznání. Přidala bych mediální gramotnost, kritické myšlení, práci s informacemi. Sexuální výchova by měla být víc v duchu konsentu – nesahej na druhého, pokud ses ho nezeptal a pokud si to nepřeje. (…)
Jste jediná žena nominovaná za svůj podcast na Křišťálovou lupu. Dobré ženské podcasty u nás chybí?
Když si vybavím podcasty, které sleduji, tak jsou to muži, občas ve dvojici je žena. Je to škoda. Myslím, že řada z nich má co říct, jsou zábavné, originální, ale vedle své práce mají děti a na vytváření podcastů už nemají prostor. My teď plánujeme s kamarádkou Lucií, která je spoluautorkou Koulího podcastu, že bychom točily spolu a ukázaly, že i holky to umí. (…)
Lit.: Čiháková, Barbora: Kterak vzděláváme mládež (III. Co vás v dějáku nenaučili Markéty Lukáškové a Průvodce literární hysterií 19. století Karolíny Zoe Meixnerové). In web Bubínek Revolveru, 13. 4. 2023 (článek). – Cit.: Přinášíme závěrečnou část textu, v němž Barbora Čiháková na vybraných příkladech reflektuje současnou zdejší produkci „vzdělávacích“ publikací pro mládež.
Kniha Markéty Lukáškové Co vás v dějáku nenaučili (Motto, 2022) je zajímavá už jen bezděčnou ironií v názvu.[20] Autorka v předmluvě zmiňuje, že chtěla doplnit běžné školní osnovy o informace, které se k studentům nedostávají. Publikace je v mnohém „výstupem“ z jejího podcastu, přičemž autorka nebere v potaz, že to, co snesou internetové rozprávky, nemusí unést tištěná publikace. Když se podíváme například na kapitolku, která popisuje sametovou revoluci, a porovnáme ji s výkladem této události na české Wikipedii, dojdeme k zajímavému zjištění:
„V osmdesátých letech dvacátého století se východní blok začal hroutit nejprve v Polsku. Tam to v roce 1980 vyústilo v masové protesty v gdaňských loděnicích, což mělo za následek vznik nezávislých odborů Solidarita. V roce 1981 bylo členy odborů celkem deset milionů Poláků a až po nátlaku v roce 1989 došlo k legalizaci Solidarity a částečně i ke svobodným volbám, které potom drtivě vyhráli zástupci nekomunistických stran. Tím byl odstartován onen dominový efekt pádů režimů ve střední Evropě a po pádu komunismu v Polsku následoval pád komunismu v Maďarsku, Rumunsku a ve východním Německu“ (M. Lukášková, s. 140).
„V 80. letech 20. století se začínal hroutit Východní blok díky nespokojenosti občanů s politickým a ekonomickým vývojem jednotlivých států, což v Polsku v roce 1980 vyústilo v masové protesty v gdaňských loděnicích, které měly za následek vznik nezávislých odborů Solidarita, jehož členy bylo v roce 1981 okolo 10 milionů Poláků. V roce 1989 došlo po dalších nátlacích a protestech proti vládě k legalizaci Solidarity a k částečným svobodným volbám, které drtivě vyhráli nekomunističtí zástupci, čímž se odstartoval dominový efekt pádů komunistických režimů ve střední Evropě. Po pádu komunismu v Polsku následovaly další pády komunistických režimů v Maďarsku, Rumunsku a ve Východním Německu“ (Wikipedia).
Namátkově by se dalo takto citovat z dalších stran (srov. například kapitoly o akcích StB Kámen a Neptun s příslušnými hesly na Wikipedii). Stejně tak Lukášková nakládá s pasážemi, které si nepřiznaně „půjčila“ z článků a rozhovorů jiných, například z pořadu Adama Drdy pro Český rozhlas pojednávajícím o odpálení sochy Klementa Gottwalda Ondřejem Stavinohou:
„Na náměstí Velké říjnové socialistické revoluce v Příbrami stála kdysi socha Klementa Gottwalda. Před půlnocí 23. srpna 1978 k té soše přijel Ondřej Stavinoha a umístil na ni výbušninu…“ (M. Lukášková, s. 117).
„Na náměstí Velké říjnové socialistické revoluce ve středočeském městě Příbrami stála kdysi socha Klementa Gottwalda, ‚prvního dělnického prezidenta‘. Před půlnocí 23. srpna 1978 přišel k soše Ondřej Stavinoha a umístil na ni trhavinu…“ (Adam Drda).
„Výbušninu ze šachty Stavinoha poschovával na ubytovně a s kamarádem Františkem si naplánovali, že na výročí okupace, tedy 21. srpna v noci, sochu odpálí. Pak si spočítali, že trhaviny budou potřebovat víc, a tak do svého plánu zasvětili i dalšího kamaráda, Františka Týsla, a ten jim opatřil další materiál. Ale to byla právě ta osudová chyba…“ (M. Lukášková, s. 117).
„Výbušniny ukryl v posteli na ubytovně a s Polákem se dohodli, že 21. srpna 1978 půjdou v noci na příbramské náměstí a odpálí sochu. Zdálo se jim ale, že trhavina nebude stačit, a tak do plánu zasvětili známého z hornické ubytovny Jaroslava Týsla, který opatřil ještě další výbušninu“ (Adam Drda). A tak dále.
Lukášková sice závěrem této kapitolky decentně přiznává, že Stavinohovy vzpomínky zaznamenal Český rozhlas a na rozdíl od Wikipedie uvádí rozhovor jako zdroj v soupisu literatury, avšak v samotném výkladu zamlčuje, že někdo konkrétní se Stavinohou vedl rozhovor, a je tedy jeho autorem. A takto by se dalo knihou dále listovat a dokládat, které části Lukáškové ve skutečnosti nepatří a které si pouze pro svoji publikaci „vypůjčila“ bez ohledu na to, že je takový postup porušením autorských práv.[21] Nás v „dějáku“ sice učili ledasco, možná na něco zapomněli a jiné se nestihlo, ale určitě nás neučili opisovat a podvádět. Adekvátním řešením by bylo stáhnout plagiátorskou publikaci z distribuce. Odpadla by tím i potřeba zabývat se autorčiným slovníkem, křečovitě hovorovými výrazy (bordel) a bizarními pokusy dokládat řečené citacemi z filmů: „Jak říkala Jiřina Bohdalová ve filmu Nesmrtelná teta: „Štěstí pomine, rozum se ztratí. Jenom já, závist, jsem věčná.“ A komunisté to dobře věděli. Uměli v lidech probudit ty správné emoce a pak s nimi manipulovali jako se šachovými figurkami“ (s. 12).
Kniha je však závěrem ještě doplněna sérií rozhovorů s pamětníky. Každému předchází drobný odstavec, z nějž lze vyvodit, že dotazovaný je vstřícný a leckteří z nich autorce připomínají její prarodiče. Lukášková podle všeho netuší, že i formát interview má svá pravidla a že odpovědi mohou zahrnovat i problematické výroky, se kterými by se tazatel měl umět vypořádat. To lze ukázat na posledním rozhovoru (s příznačným názvem Mně nic nechybělo, hrál se fotbal, dal jsem se na myslivost, jíst bylo co) s člověkem, jenž vstoupil do komunistické strany roku 1970 a byl členem Lidových milicí: „Do Lidových milic jsem šel dobrovolně. Bylo nás pár kluků, parta kamarádů, tak jsme se domluvili. Bylo to jako jít třeba k myslivcům. A když to zrušili, tak k nám domů dojel chlap a chtěl veškeré vybavení zpátky. […] Bylo vždycky takové cvičení. Střelby, pochody. Chodívali jsme v noci hlídat sklad. Mívali jsme sraz u Dyje, to bylo parádní. Byli jsme tam parta kluků, kýbl piva jsme tam dotáhli a bylo nám krásně“ (s. 221). Zjihlé a místy i trochu chaotické vzpomínky nechává Lukášková bez komentáře či dalších otázek. Namísto toho v závěrečné kapitole A ponaučení? zrelativizuje vše, „co nás v dějáku nenaučili“, bohorovným posláním: „Každý se v té době snažil žít svůj život tak, jak uměl a zvládl, a tak, aby se měl dobře. To často znamenalo žít v jakési symbióze s režimem. Dnes je opravdu těžké to někomu zazlívat nebo vyčítat, když člověk slyší jednotlivé příběhy lidí v kontextu toho, kde vyrůstali a co všechno, nebo spíš jak málo o světě okolo sebe věděli. U jednotlivců se to přece dá všechno pochopit“ (s. 223).[22] Nesnadná minulost se tu bagatelizuje a zamlžuje nánosem klišé a banalit. (…)
Lit.: anonym: Příběh, který se opravdu stal 289. Strávila týdny na Discordu, kde si Češi sdílí a prodávají ukradené intimní fotky a dětské p*rno. Apolena Rychlíková podává svědectví, které s vámi totálně otřese. In web PodBean, 23. 1. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Novinářka Apolena Rychlíková strávila šest týdnů ve skupinách na platformě Discord, kde tisíce mužů i mladých chlapců sdílí a prodávají ukradené intimní fotografie a videa žen, které tyto materiály buďto posílaly někomu soukromě anebo o jejich pořízení vůbec neví. Mezi stovkami terabajtů souborů se objevuje i dětské prno a katalogizované seznamy žen včetně jejich identit a adres. S Apolenou jsme si povídaly o tom, jak se k tomu všemu dostala, jak kontaktovala oběti, co s tím vším může dělat policie a co ve společnosti chybí, když mají muži tohle zapotřebí dělat.
Připravila Marie Bastlová.
Hostem Ptám se já byl poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v USA a v Rusku Petr Kolář.
Natočeno 2025. Webová premiéra 21. 1. 2025 (Seznam Zprávy, 13:05 h.; 41 min.).
Lit.: Bastlová, Marie: Moji republikánští kamarádi jsou zdrceni, říká prezidentův poradce. In web Seznam Zprávy, 21. 1. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zlatá éra Ameriky začíná, prohlásil v prvním projevu po složení prezidentské přísahy Donald Trump. A také popsal celou řadu kroků, které jako prezident hodlá udělat. Jaký vzkaz Trump vyslal Americe? A jaký Evropě a světu? (…)
„Moji republikánští kamarádi, které já považují za konzervativce, ti reaganovští, jsou zdrceni. Ale berme vážně, že Donald Trump má nějaké představy a bude se snažit je naplňovat,“ řekl Kolář. Zároveň ale upozornil, že Amerika si Trumpa zvolila a je třeba to přijmout. „Ne všichni (v Trumpově týmu) jsou blázni,“ upozornil. (…)
Powered by WordPress