Bylo na místě, že nakladatelství Albatros stáhlo z prodeje dětskou knihu Fotbalový král spisovatele Jana Žáčka, protože obsahovala pasáže o šmírování holek? Překročil autor knihy hranici mezi svobodnou literární tvorbou a odpovědností vůči malým čtenářům? Ptá se Lucie Vopálenská.
Hovoří novinář týdeníku Echo Jiří Peňás a autor knihy Nekorektní literatura Stefan Segi, který působí v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd.
Natočeno 2025. Premiéra 26. 3. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Host: Jan Gemrot, malíř. Moderuje: Karolína Koubová. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2025. Premiéra 26. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 20. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Co může dominovat mimořádné schůzi poslanců k rozvoji armády a bezpečnosti země? Shodnou se na něčem vláda a opozice? Jak moc jsou Češi ochotní se zapojit do obrany? Co plyne z exkluzívního průzkumu Českého rozhlasu v této věci? A jaké know-how předal studentům střihač filmů Jima Jarmusche Jay Rabinovitz? Moderují Martina Mašková a Lukáš Matoška.
Natočeno 2025. Premiéra 26. 3. 2025 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Tereza Zajíčková. Sound design Jaroslav Pokorný. Hudba Martin Hůla.
Hovoří Marie Veselá z domácí redakce Českého rozhlasu.
Natočeno 2025. Premiéra 26. 3. 2025 (ČRo Plus, 10:10 h.; 20 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Madlenčin závod s časem pokračuje. Lékaři hledají „genetické dvojče“, volají i děti. In web ČRo Plus, 26. březen 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Závod s časem. Hledá se „genetické dvojče“ dvouleté Madlenky, která nutně potřebuje transplantaci. V Česku se proto vzedmula velká vlna podpory – do registrů dárců kostní dřeně přibyly během pár dní stovky lidí. Kdo může pomoct? Zjišťovala Marie Veselá z domácí redakce Českého rozhlasu. (…)
Připravila Kateřina Šafaříková. Editor a koeditor Barbora Sochorová, Dominika Kubištová. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT 24, ČRo Radiožurnál, TV Nova, CNN Prima News, instagramový účet beardman.cz.
Hovoří reportérka Deníku N Iva Bezděková.
Natočeno 2025. Webová premiéra 26. 3. 2025 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 24 min.).
Lit.: Šafaříková, Kateřina: Češi ve frontách bojují proti strašné genetické smůle malé Madlen. In web Seznam Zprávy, 26. 3. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Odběrná centra pro dárce kostní dřeně se v posledních dnech potýkají s rekordním zájmem o nové registrace. Stovky lidí po celé republice se k zápisu odhodlaly díky příběhu dvacetiměsíční Madlenky, která v pražském Motole bojuje se vzácnou poruchou krvetvorby. Transplantaci by měla dívka podstoupit nejpozději do čtyř týdnů. (…)
Hospitalizace, řada vyšetření, podpůrná léčba imunosupresivy a teď čekání. To si během posledních dní prožila dvacetiměsíční Madlen. Té zhruba před týdnem lékaři z pražského Motola diagnostikovali vážnou poruchu krvetvorby, která se dá efektivně léčit jen transplantací kostní dřeně.
Ještě začátkem března přitom byla holčička úplně zdravá. Její otec Lukáš Přibyl dokonce zmiňoval, že až dosud se jen jednou potýkala s vysokými horečkami. A i obtíže, kvůli kterým nakonec Madlen skončila v nemocnici nyní, se z počátku jevily jako nevýznamný problém – k doktorovi ji rodiče přivezli kvůli vyrážce na obličeji. (…)
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří Vladimir 518.
Natočeno 2025. Webová premiéra 26. března 2025 (Deník N – HeroHero, 8:00 h.).
Lit.: Titlbach, Filip: Vladimir 518: Radikalismus udržuje společnost v pozoru. Kdyby kontrakultura vymizela, děje se něco nebezpečného. In web Deník N, 26. 3. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Rap si má sáhnout na autentickej prožitek. Kdyby stará bába z paneláku v Litvínově natočila dobrou desku, jsem nadšenej,“ říká Vladimir 518, jeden z nejdéle působících rapperů na české scéně. „Vždycky jsem si představoval, jaký by to bylo, kdybych měl jeden poslední den. Konečnost mi připadá přitažlivá. Mnohokrát už jsem se jí podíval do tváře,“ přemítá ve Studiu N. Kdy by měli rappeři odejít do důchodu? Jak globální hvězdy jako Kanye West pokřivily obraz celého žánru? Jakých budov, které byly srovnány se zemí, je mu nejvíc líto? A které výrazné subkultury jsou na ústupu? (…)
„Přirozenost člověka je v zásadě dobrá, ale také jsme nakloněni ke zlému – mám v sobě snahy být líný, trochu se flákat, být pohodlný. Je třeba to upravovat výchovou a naučit člověka sebeovládání. Náš úkol je nebýt tady jen sami pro sebe a proměnit svět k dobrému, aby tady zlo nebylo,“ říká Marek Orko Vácha a dodává: „Nikdo a nic vám nemůže zabránit, abyste byli dobrými lidmi.“ Má v sobě každý člověk touhu být lepší? Proč věřit, že i ve zlém člověku je dobro? Připravila Renata Kalenská.
Natočeno 2025. Premiéra 25. 3. 2025 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Žijeme ve Věku revolucí, dokazuje Fareed Zakaria v knize, v níž zkoumá Proměny světa od 17. století do současnosti. Pořad připravil Milan Mundier.
Natočeno 2025. Premiéra 25. 3. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.).
Lit.: Mundier, Milan: Žijeme ve věku revolucí? Naše civilizace má své největší úspěchy před sebou, píše Zakaria. In web ČRo Plus, 25. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Fareed Zakaria, který nedávno oslavil 61. narozeniny, patří mezi nejrespektovanější spisovatele a žurnalisty současnosti. Velkého uznání se mu dostalo už za jeho literární prvotinu Budoucnost svobody (2003), kterou Samuel Huntington dokonce označil za nejvýznamnější dílo o demokracii od slavné Tocquevillovy Demokracie v Americe. Nyní na sebe Zakaria upozorňuje svým dalším přelomovým dílem. Jeho název hovoří za vše – Věk revolucí. Proměny světa od 17. století do současnosti.
V první části své nové knihy se Zakaria vrací ke třem významným revolucím, ke kterým došlo v Evropě během 17. a 18. století. Zatímco revoluce v Nizozemí a Anglii vyústily ve společensko-politický pokrok, Francouzská revoluce přinesla nejprve jakobínský teror a posléze Napoleonovo císařství.
(more…)Připravila Šárka Švábová.
Hovoří režisér Lukáš Hlavica.
Natočeno 2025. Premiéra 24. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 4 min.).
Lit.: Švábová, Šárka: Výbušné dílo, psané jak v horečce. Vltava odvysílá radioseriál Krakatit podle románu Karla Čapka. In web ČRo 3 Vltava, 24. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dramatizace románové předlohy je vždycky velké úskalí, navíc u Čapkova Krakatitu je vypravěčský part naprosto dominantní, popisuje režisér Lukáš Hlavica. (…)
Letos si připomínáme 135 let od narození spisovatele Karla Čapka. Právě jemu je věnována nová rozhlasová adaptace vědecko-fantastického románu Krakatit. Jejím režisérem je Lukáš Hlavica, který do role experta na výbušniny (inženýra Prokopa) obsadil Petra Lněničku. První díl čtyřdílného radioseriálu o nebezpečných následcích vědeckého výzkumu odvysíláme už tuto neděli 30. března v 11 hodin.
„Člověk si najednou říká, co to vlastně ten krakatit je. Jestli to je opravdu u toho Čapka ta výbušnina, kterou vynalezl inženýr Prokop jako hlavní hrdina, anebo jestli je to něco, co je v každém člověku, vevnitř, něco co vytváří napětí, výbušnost, co pak vede k velkým i celosvětovým konfliktům. Co je to vlastně v člověku a kdy má pro to nějakou dispozici, že prostě ta výbušnina v něm začne pracovat tak, že ji nezvládá,“ zamýšlí se Lukáš Hlavica. (…)
Podcast připravila Anna Koucká.
Hovoří autorka a Blerta Sejdija – aktivistka, zakladatelka organizace Beat Sexism.
Natočeno 2025. Webová premiéra 24. 3. 2025 (Page Not Found – YouTube, 49 min.).
Lit.: Koucká, Anna: Podcast BLEND: Blerta Sejdija o tom, proč je drink spiking v Česku veřejné tajemství a jak ji nuda na střední dovedla k aktivismu. In web Page Not Found, 24. 3. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V novém díle podcastu BLEND hovoří Blerta Sejdija – aktivistka, zakladatelka organizace Beat Sexism, ale taky holka, který se nebojí říct: „Já jsem prostě dreamer. Vždycky jsem chtěla dělat spoustu věcí zároveň a snažím se je propojit – vědu, aktivismus, technologie, společenskou změnu.“
Hlavním tématem rozhovoru byl fenomén drink spikingu, tedy podávání omamných látek do pití bez vědomí oběti. „Stalo se mi to v roce 2017. Viděla jsem na vlastní oči, jak mi někdo hází něco do drinku. Byla jsem paralyzovaná, totální brain freeze. A co bylo děsivější – když jsem o tom začala mluvit v našem týmu, skoro každý měl nějakou podobnou zkušenost,“ říká Blerta.
(more…)Powered by WordPress