Jaroslav Zajíček, ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky. Prezident Petr Pavel vyzval poslance, aby z obrany nedělali volební téma a neoslabovali důvěryhodnost armády. Politici by podle něj měli chápat, jakým hrozbám čelíme. Na čem by se podle Hradu měli všichni dohodnout? A koho může Česká republika považovat za spolehlivého spojence? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2025. Premiéra 27. 3. 2025 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Jak velký propad americké ekonomiky budou investoři a domácnosti ochotné tolerovat, než se zásadně vysloví proti hospodářské politice nového amerického prezidnta Donalda Trumpa, který cly sráží trhy i americký dolar a zatím nedosáhl slibované prosperity. Václav Pešička se v Řečí peněz zeptá ekonoma Jana Švejnara, který působí na Kolumbijské univerzitě a je zakladatelem a členem řídícího výboru CERGE EI. Řeč bude i o stavu ruské ekonomiky.
Natočeno 2025. Premiéra 27. 3. 2025 (ČRo Plus, 11:10 h.).
Denisa Krásná, amerikanistka. „Pro Donalda Trumpa je důležité být první v čemkoliv,“ říká. V čem všem už stihnul být americký prezident první, co ho odlišuje od jeho předchůdců a jak mu situaci usnadňuje roztříštěná demokratická strana? Moderuje Světlana Witowská.
Natočeno 2025. Premiéra 27. 3. 2025 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Host: Michaela Nosková, zpěvačka. Vzpomene si ještě, kdy ji uhranul hlas zpěvačky Céline Dion? Jak se cítí jako jedna z manželek Jindřicha VIII. v muzikálu Six? A chodí její dcery rády do divadelní šatny? Přijďte i vy položit svou otázku do Radiocafé Vinohradská 12. Moderuje Michaela Maurerová.
Natočeno 2025. Premiéra 27. 3. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Host: Veronika Boráková, hudebnice a herečka. Moderuje: Tomáš Klement. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2025. Premiéra 27. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Zákon o zpřísnění migrace. Vláda chystá zákon, který by měl mimo jiné usnadnit navracení nelegálních migrantů do zemí původu. Prosadit ho chce formou poslaneckého návrhu, což se nelíbí opozici ani části nevládních organizací. Potřebujeme novou úpravu tak urgentně, aby ji sněmovna musela schvalovat nestandardní cestou? Diskutovat budou Petr Letocha z hnutí STAN a Andrea Krchová ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty. Moderuje Karolína Koubová.
Natočeno 2025. Premiéra 27. 3. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Zlínským mrakodrapem nás provedla Lenka Čechmánková z Muzea jihovýchodní Moravy. Reportáž připravila Silvie Pospíšilová.
Připravil ČRo Střední Čechy v roce 2025. Premiéra 26. 3. 2025 (ČRo Střední Čechy, 3 min.).
Lit.: Pospíšilová, Silvie: Zlínský mrakodrap 21 byl svého času druhým nevyšším v Evropě. Měl i unikátní pojízdnou kancelář. In web ČRo Střední Čechy, 26. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.
Stavba má šestnáct podlaží, dosahuje výšky 77,5 metru a zajímavostí je, že skelet budovy postavilo 40 dělníků za 160 dní. Na jedno patro tak vycházelo deset dní výstavby. „Toto tempo jen potvrzuje baťovskou pracovitost a preciznost,“ říká s úsměvem průvodkyně Muzea jihovýchodní Moravy Lenka Čechmánková. Jednadvacítku, jak se budově říká, si mohou návštěvníci projít samostatně. Větším zážitkem je ale prohlídka s průvodcem, díky kterému se projedou i světovým unikátem, pojízdnou kanceláří Jana Antonína Bati. (…)
Host: Michael Tarant, jeden z nejosobitějších současných divadelních režisérů. Jakou roli přisuzuje v procesu tvorby svobodě? Řekl by, že nachází více umělecké volnosti při režii představení operních nebo činoherních? A jak se podle něj současné české divadlo dokáže vyrovnat s evropskými trendy? Moderuje Ondřej Kepka.
Natočeno 2025. Premiéra 26. 3. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 27. 8. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Profesor Jiří Horáček je přednosta Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a vedoucí Centra pokročilých studií mozku a vědomí Národního ústavu duševního zdraví: „Myslím si, že stejně jako člověk potřebuje vizi, potřebuje ji celá společnost, ale nevidím tu nikoho, kdo by ji formuloval. Žijeme složitější dobu, valí se na nás jedna krize za druhou a je důležité zvyšovat svoji odolnost pro chvíle, kdy nám nepredikovatelnost světa působí psychické problémy … Na jedné straně je svět mého vnitřního prožívání – moje vnitřní pohoda a na druhé straně je objektivní stav světa, se kterým musíme interagovat …. V poválečném a relativně klidnějším období posledních desítek let klesala naše tolerance na zátěže, teď potřebujeme, aby se zvyšovala … Já jsem zodpovědný za to, jak se prožívám vevnitř a měl bych kultivovat svoji schopnost cítit se vyrovnaně nezávisle na vnějších okolnostech.“ Jak se psychicky otužovat ve světě, který je objektivně složitý? Kdo by měl formulovat vizi, pro celou společnost? Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2025. Premiéra 26. 3. 2025 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Nacistické řádění v protektorátu nepolevovalo ani na konci války. Jeden z nejtragičtějších okamžiků jara 1945 – vypálení osady Ploština – připomenou Lucie Korcová a Adam Drda.
Natočeno 2025. Premiéra 26. 3. 2025 (ČRo Plus, 20:32 – 21:00 h.). Repríza 29. 3: 2025 (ČRo Plus, 27 min.).
Lit.: Korcová, Lucie – Drda, Adam: Ploština jako symbol krutosti nacistů, která nepolevovala ani na konci války. In web ČRo Plus, 26. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je 19. dubna 1945 ráno, když do malé pasekářské osady Ploština dorazí komando SS. Vojáci zapálí deset domů a zastřelí, nebo upálí 24 lidí. Jde o odplatu za to, že místní pomáhají partyzánům. „Šest mužů svázali řetězem a zaživa upálili. Byl mezi nimi můj bratr,“ vzpomínala pro Paměť národa Božena Húšťová. „Nebylo poznat, že to jsou lidé, zbyly z nich jen škvarky. A druhá skupina, ti museli skákat otevřeným oknem do hořícího domu. První musel skočit pan Machů, otec osmi dětí.“
Nacisté se pomstili obyvatelům Ploštiny za to, že pomáhali partyzánům. Ti na Valašsko dorazili na konci roku 1944, nejprve na samotu Ryliska, která ležela nedaleko Ploštiny. Jedním z podporovatelů partyzánů se stal otec paní Húšťové – František Raška.
Raškovi a později i ostatní rodiny poskytovali partyzánům jídlo a přístřeší.
„Tam žilo pár desítek lidí a najednou počtem těch partyzánů se ten počet zdvojnásobil,“ popisuje dokumentarista Adam Drda.
„Pro ty lidi bylo poskytování pomoci opravdu náročné. A myslím si, že to od nich bylo taky dost odvážné, protože jsem přesvědčen o tom, že věděli, co jim hrozí. Že to může dopadnout velmi špatně.“(…)
Powered by WordPress