Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Adéla Šimková založila projekt Zeptej se vědce, který přibližuje vědu srozumitelně a bez zbytečně složitého jazyka. Odpovídá i na takové otazky, jako: Přežije člověk spolknutí velrybou? A kdyby psi žili na Měsíci, vyli by pak na planetu Zem? Jak projekt funguje, kdo za ním stojí a proč má smysl vědcům klást i zdánlivě jednoduché otázky? A proč se česká vědkyně za výzkumem přestěhovala do německého Heidelbergu? Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2026. Premiéra 24. 8. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Rozhlasové vzpomínání českobudějovického filmového historika. Připravila Hana Soukupová. Technická spolupráce Michal Kolář. Režie Aleš Vrzák.

Natočeno v roce 2004. Repríza 24. – 28. 8. 2026 (ČRo3 Vltava, 11:30 h.; 5 x cca 27 min).

Host: Dušan Majer, šéfredaktor webu o kosmonautice. Co přinesl dubnový oblet Měsíce s lidskou posádkou v rámci mise Artemis II? Jak daleko je po tomto úspěchu k návratu člověka na měsíční povrch? A proč se nový závod mezi Spojenými státy, Čínou a soukromými společnostmi týká i lidí, kteří se do vesmíru nikdy nevydají? Moderuje Vasil Fridrich.

Natočeno 2026. Premiéra 24. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Lubomír Kopeček, politolog. Současná strategie vlády ANO, SPD a Motoristů překrývat rozpory v zájmu udržení koalice funguje a může trvat dlouho, říká. Co tmelí ministry s tak rozdílnými názory? Není v ohrožení kolektivní odpovědnost vlády? A proč o Babišově stylu mluví jako technokratickém populismu? Ptá se Barbora Tachecí.

Natočeno 2026. Premiéra 24. 8. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Ondřej Kyas – hudebník, skladatel, multiinstrumentalista. Vystudoval hudební vědu – hudbu ale rozhodně nepojímá jen akademicky. Naopak noří se do praxe a to napříč žánry. Od vážné muziky k té filmové, od rocku k duchovním kantátám. Zakladatel a dvorní skladatel brněnského Ensemblu Opera Diversa je členem kapel Květy a Mucha. Stíhá i sólovou dráhu jako „elektrifikovaný písničkář“ s uměleckým jménem Kygiss. A jeho hudbu můžete slyšet v novém snímku Bohdana Karáska „Mistryně“. Jak vypadá tvůrčí proces při skládání opery, komorní symfonie nebo rockového šlágru? Jak je vůbec možné obsáhnout tolik žánrů? Ptá se Karolína Koubová.

Natočeno 2026. Premiéra 24. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Lit.: Koubová, Karolína – Rasch, Martina: Jsem tak nějak předurčen zhudebňovat předem daný text. Když si ho čtu, slyším melodii, říká hudebník a skladatel Ondřej Kyas. In web ČRo 3 Vltava, 24. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vystudoval hudební vědu – hudbu ale rozhodně nepojímá jen akademicky. Naopak noří se do její praxe napříč žánry. Od vážné muziky k té filmové nebo až k duchovním kantátám. Zakladatel a dvorní skladatel brněnského Ensemblu Opera Diversa ještě před třicítkou zhudebnil středověký křesťanský hymnus Stabat Mater. Působí i sólově jako „elektrifikovaný písničkář“ s uměleckým jménem  Kygiss.  A jeho hudbu můžete slyšet v novém snímku Bohdana Karáska Mistryně.

„Jsem tradiční skladatel, který píše melodie a harmonie, ale nevyhýbám se ani experimentu. V poslední době mě baví zapojovat elektroniku a syntezátory ke klasickým nástrojům, což třeba v operní produkci není úplně typické,“ vysvětluje ve Vizitce. Jak přemýšlel nad svojí první filmovou hudbou? Co nesmí chybět diversní interpretaci opery od souboru Ensemble Opera Diversa? (…)

Poslanci se tento týden vracejí do Sněmovny. Už v úterý mají na programu novelu rozpočtových zákonů, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Zástupci vládní koalice ho chtějí přehlasovat. Změna pravidel má umožnit mimo jiné vyšší výdaje na obranu nebo strategickou infrastrukturu, podle kritiků ale otvírá cestu k většímu zadlužení země. Potřebuje vláda při sestavování rozpočtu na příští rok volnější ruce? Hosty pořadu budou poslankyně Jana Murová z ANO a Lucie Sedmihradská z hnutí STAN. Moderuje Lukáš Matoška.

Natočeno 2026. Premiéra 24. 8. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Připravili Tamara Salcmanová a Miroslav Buriánek.

Připravila Plzeň v roce 2026. Premiéra 24. – 28. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:05 h.).

Obsah: 1. Hrad Švihov. Místo natáčené kultovní pohádky Tři oříšky pro Popelku. – 2. Hrad Rabí, unikátní památka gotického stavitelství nad řekou Otavou, kde se natáčela Markéta Lazarová. – 3. Klášter Chotěšov, jehož filmovou slávu zahájila adaptace románu Milana Kundery Žert. – 4. Městečko Rabštejn a filmové Cesty Tomáše Vorla (14:40) – 5. Zámek Chudenice, který si oblíbili už prvorepublikoví filmaři.

Lit.: Salcmanová, Tamara – Buriánek, Miroslav: Ze Švihova přes Rabí, Chotěšov a Rabštejn až do Chudenic. Malý průvodce filmovými místy Plzeňska. In web ČRo 3 Vltava, 24. 8. 2026 (článek + nahrávky k poslechu) – Cit.: Nejen herečky a herci se stávají filmovými hvězdami, pravidelně jsou jimi nakonec i místa, na kterých se natáčí. Ve filmovém létě se proto vydáme do některých hvězdných filmařských lokací v Plzeňském kraji. (…)

Vodní hrad Švihov patří mezi nejmladší české hrady, byl postaven na konci  15. století a  zahrál si ve filmech Šašek a královna, Tři oříšky pro Popelku a v několika dalších pohádkách a seriálech.

Hrad Rabí, unikátní gotická památka posazená do pošumavské krajiny nad řekou Otavou, se objevil v řadě filmů. František Vláčil umístil na Rabí některé scény Markéty Lazarové  a hrad se objevil i ve snímku Jiřího Krejčíka Božská Ema.

Rovnou mezinárodní filmovou hvězdou je  bývalý klášter premonstrátek v Chotěšově, který už hostil dvě desítky tuzemských i zahraničních filmových štábů. Málokdo však ví, že poprvé se chotěšovský klášter objevil v Jirešově adaptaci románu Milana Kundery Žert z roku 1968. (…)

Připravila Veronika Žeravová (1), Věra Hotařová (3), Silvie Pospíšilová (4).

Připravil Zlín v roce 2026. Premiéra 21. 8. 2026 (ČRo Zlín, 14:05 h.) v cyklu Dobré odpoledne s Českým rozhlasem Zlín.

Obsah: 1. 21. srpna 1968 odjely okupační tanky z Holešova s nepořízenou, místní elitní výsadkáři je do kasáren nepustili – 2. Hlásí se svobodný vysílač Gottwaldov. 21. srpna 1968 byl gottwaldovský rozhlas slyšet v celé Evropě – 3. Karel Pavlištík o okupaci v srpnu 1968 – 4. Jeho pohřeb se stal protestem proti okupaci. Jaroslav Novák z Napajedel byl jednou z prvních obětí invaze (3:55) – 5.

Lit.: anonym: Dobré odpoledne s Českým rozhlasem Zlín – Srpen 1968 ve Zlínském kraji. In web MujRozhlas, 21. 8. 1968 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: 21. srpen 1968. Okolo páté hodiny ranní přijíždí ke kasárnám v Holešově na Kroměřížsku desítky sovětských tanků. Členové místní elitní jednotky 7. výsadkového pluku tehdy okupanty do kasáren nepustili a s odvahou se ubránili.

Po ukončení provozu stanice Československo bylo vysílání z Gottwaldova důležitým zdrojem informací o okupaci země.

Vyprávění Karla Pavlištíka, který byl v srpnu 1968 přímým účastníkem vysílání gottwaldovského studia Československého rozhlasu.

Jaroslav Novák z Napajedel na Zlínsku měl před sebou úspěšnou kariéru stavebního technika. Jeho život byl ale násilně ukončen. Stal se jednou z prvních obětí sovětské okupace v srpnu roku 1968.