Victor Hugo. Kompletní audiokniha. Hudba Raven.
Čte Jan Vlasák.
Natočeno 2024. Vydal Tebenas a Nemohujinak.cz, listopad 2024 (MP3, EAN 8594177770627; katalogové číslo TBN062-2, celková délka 68 hod.). Ukázka k poslechu zde.
Video teaser
Pozn.: Audioknižní událost sezóny. Legendární román francouzského klasika se dočkal mnoha filmových i muzikálových verzí. Hlavní postavu Jeana Valjeana si zahráli například Jean Gabin, Lino Ventura nebo Jean-Paul Belmondo. Ale pouze odvážný čtenář, který vzal do ruky velkolepý Hugův epos ví, že Bídníci nejsou jen Valjean a osudy jeho schovanky. Autor v díle, které má v českém překladu 1565 stran vyznává lásku milované Paříži, dopodrobna rozebírá bitvu u Waterloo, pařížské podzemí, příčiny a důsledky francouzské revoluce a její vliv na další osudy celého světa. Předpovídá velkou světovou válku a její důsledky, díky kterým během 20 let vypukne válka druhá, ještě mnohem zrůdnější. I více než 160 let od prvního vydání se tak jeho dílo jeví až orwellovsky přesným a aktuálním.
V působivém podání Jana Vlasáka se Bídníci stávají srozumitelným průvodcem historií. Mnohem více a přehledněji, než několik učebnicí dějepisu najednou. Významnou složkou audioknihy je i originální hudební doprovod multiinstrumentalisty Ravena.
Kompletní, nezkrácená verze knihy vychází jako společný projekt vydavatelství Tebenas a Nemohujinak.cz.
Lit.: anonym: Jan Vlasák o audioknize Bídníci: Za Victorem Hugem jsem se těšil. In web Naposlech.cz, 10. 12. 2024 (rozhovor). – Cit.: Šedesátiosmihodinový zvukový skvost, audioknihu Bídníci zrozenou díky vydavatelství Tebenas a Nemohu jinak, načetl Jan Vlasák a hudebním doprovodem opatřil skladatel Raven. U příležitosti křtu tohoto díla uváděného jako největší audiokniha v dějinách věnoval herec naší redakci rozhovor, v němž vyprávěl nejen o své zkušenosti takto náročného natáčení. Na jejich vztah k Victoru Hugovi i další projekty jsem se dále zeptali i zástupců vydavatelství Tebenas a Nemohu jinak Jiřího Buřiče a Daniela Pagáče.
Šedesátiosmihodinový zvukový skvost, audioknihu Bídníci zrozenou díky vydavatelství Tebenas a Nemohu jinak, načetl Jan Vlasák a hudebním doprovodem opatřil skladatel Raven. U příležitosti křtu tohoto díla uváděného jako největší audiokniha v dějinách věnoval herec naší redakci rozhovor, v němž vyprávěl nejen o své zkušenosti takto náročného natáčení.
Ve studiu jste při nahrávání Bídníků strávil celý letošní duben od rána do večera a pak jste ještě museli pokračovat až do června poté, co jste zjistili, že jste teprve lehce za půlkou. Jaké to bylo chodit denně do práce za Victorem Hugem?
Já jsem se vlastně neustále těšil hlavně na to, že se každý den dozvím něco nového, protože ta romantická linie, kterou každý známe z filmů nebo divadel, to je pouhá jedna část toho rozsáhlého celku, přestože je velmi krásná a půvabná, tak nejde jen o ni a stojí za to prostudovat Bídníky podrobně.
Našel jste v těch různých rovinách Bídníků něco, co je podstatné pro nás a naši dobu?
Spíše celkový duch toho vyprávění, těch historických explikací, které Hugo v Bídnících uvádí, je dokladem, že on měl úžasný vhled do současné situace jeho doby, nicméně s tak obrovským přesahem, že ji až prorocky přenáší do budoucnosti. To se dá popsat až jako vizionářské.
Při některých pasážích v Bídnících se posluchač až bojí, například při scénách v katakombách a dramatických bitevních scénách. Jak jste to cítil vy sám?
To je možné, ale já to tak nevnímám, při čtení ve studiu člověk vnímá ten text jinak, než když ho čte sám pro sebe. Dokonce jsem došel k tomu, že si tu audioknihu celou poslechnu, protože je to hodně obsažné a rád bych Bídníkům lépe porozuměl.
Stalo se vám při nahrávání, že jste se neubránil dojetí?
To je práce herce, že se to stává. Kolikrát se neubráním, ale nemám to rád a potom ta místa opravuju, protože to tam nesmí zaznít a nechci, aby v nahrávce taková místa zůstala a rušila celkovou práci.
Čím se v současnosti jako umělec zaobíráte, ať už jako interpret nebo herec?
Hraju v několika pěkných představeních, například v divadle Jana Hrušínského (divadlo Na Jezerce) ve hře Jana Svěráka Dobré ráno s Findou. Právě mě čeká natáčení další audioknihy, tentokrát pro vydavatelství Tympanum. Jedná se o vynikající román Miloše Urbana Dr. Alz. Je to opravdu půvabná příjemná knížka do ruky, která nedávno vyšla, celou jsem ji přelouskal během jednoho dne, je to asi 250 stran, protože je fakticky dobře a svižně napsaná. Je to vlastně monolog alzheimerika, který zaznamenává v deníku to, co prožívá a na co si vzpomíná.
Při křtu Bídníků jste prozradil, že sám upřednostňujete spíše poslech hudby než audioknihy. Co například posloucháte?
Vážnou hudbu. Všechno možné od toho staršího po renesanci, ale zajímá mě i současná vážná hudba, moderní, protože mě zajímá, kam se to od dob Beethovena a Mozarta posunulo.
Od myšlenky k realizaci největší audioknihy v dějinách, Hugových Bídníků, uplynulo několik let. Tímto titulem vydavatelství oslavilo 65. přírůstek na svém kontě. Co nám k audioknize řekl Jiří Buřič z Tebenasu?
Podobně rozsáhlý projekt, jakým je audiokniha Bídníci, bylo vaše loňské rozhodnutí vydat Korespondenci Voskovce a Wericha se stejnou délkou 68 hodin. Jak se této audioknize daří a jaké se těší přízni posluchačů?
Co se týče počtu posluchačů, tak je to náš druhý historicky nejposlouchanější titul. Vzpomínám si, že křest Korespondence V+W byl ve čtvrtek a následující pondělí jsme objednávali reedici a na jaře letos byla další. Musím poděkovat dvěma starým klaunům, Voskovci a Werichovi, že ještě po tolika letech mají schopnost takto pobavit a zaujmout.
Vedle tohoto titulu a Bídníků je vaší další novinkou audiokniha Střepiny v trávě, interpretovaná Igorem Barešem. Ten prozradil záměr dát vzniknout kompletnímu dílu Vladimíra Körnera. Co z pera tohoto významného spisovatele chystáte?
Anděl milosrdenství je již natočený, čekáme na mého kolegu, mistra zvuku a skladatele Ravena, který opatřil hudbou všechny naše audioknihy, aby napsal k Andělovi milosrdenství hudbu. On není typ autora, který by byl na klíček, ta správná melodie v něm musí uzrát. Je takovou naší značkou, že nespěcháme a děláme práci tak, abychom se za ni mohli postavit. Někdy se stane, že Raven už při natáčení ví, jak ke skladbě hudby přistoupit, jindy si musí počkat na tu správnou inspiraci a může to trvat i dva tři měsíce. Já a Raven tvoříme tým, kdy já vybírám tituly a on ve svém nahrávacím studiu nahrává, pracuje se zvukem a skládá hudbu. Od našeho šestnáctého titulu jsme se rozhodli ke každé naší audioknize připojit Ravenovu závěrečnou „titulkovou“ píseň, a to je náročnější než práce na pouhých hudebních předělech, takže to vyžaduje svůj čas. (..)