Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Věra Provazníková. Rozhlasová pohádka. Hudba Mojmír Smékal. Režie Karel Weinlich.

Účinkuje Jiřina Bohdalová.

Natočeno v roce 1987. (14min.)

Ondřej Sekora. Pohádkový seriál.  Vybrala a upravila Libuše Čermáková. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Karel Weinlich.

Vypráví Tomáš Töpfer.

Natočeno 1999. Premiéra 17. – 23. 4. 2000 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.). Repríza 12. – 18. 2. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.); 3. – 9. 3. 2025 (ČRo 2 Praha, 19:50 h.).

Obsah: 1. O největší chloubě města Kocourkova. – 2. Jak si v Kocourkově opatřovali pro radnici světlo. – 3. O hrdinských činech kocourkovské gardy. – 4. Jak v Kocourkově stavěli kašnu. – 5. Jak se Kocourkovští vypořádali se zloději. – 6. O kocourkovských hodinách. – 7. Jak Kocourkovští stěhovali kostel.

Marie Kubátová. Pohádky z původního pohádkového cyklu o poštovních známkách. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Vladimír Gromov.

Vypráví Vlasta Peterková.

Natočeno 2000. Repríza 8. – 14. 6. 2015 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.); 1. – 7. 8. 2022 (ČRo 2 Praha, 19:50 h.).

Obsah: 1. Egyptská pohádka O hliněném džbánu (10min.) -2. Australská pohádka O železném koni. (10 min.) – 3. Africká pohádka o housence. (10 min) – 4. Medvědí pohádka indiánského kmene Čirokézů. (10 min.) – 5. Pohádka peruánského kouzelníka. (10 min.) – 6. O koulích z Moulins. (10 min.) – 7. Příběh japonského pohádkáře.

Lit.: anonym: Marie Kubátová: Pohádky poštovských panáčků. In web ČRo 2 Praha, červen 2015 (anotace). – Cit.: Posíláte ještě pohledy nebo dopisy? Pokud ano, určitě víte, že na každou obálku nebo pohled patří známka. Ani v pohádkovém království tomu není jinak.

Ale věděli jste, děti, že na každé poštovní stanici pracuje poštovský skřítek? A že skřítci používají poštovní známky jako létající koberečky? Občas na nich z dalekých končin přiletí a vyprávějí pohádku.  

A tak si poslechnete vyprávění skřítků, kteří přiletěli z Egypta, Austrálie, Afriky, Severní a Jižní Ameriky, Francie a dokonce až z Japonska. Tak nezapomeňte každý večer pozorně naslouchat. 

Původní pohádku pro nejmenší napsala Alena Riegerová. Režie Karel Weinlich.

Účinkují Otakar Brousek I., Jakub Zdeněk, Sylva Sequensová, Jiří Sedláček  a Šárka Sedláčková.

Natočeno v roce 1992 (15min.).

Milena Mathausová. Původní pohádkový seriál. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Jaroslav Kodeš.

Vypráví Barbora Hrzánová.

Premiéra 3.-9. 1. 2006 v cyklu Hajaja (ČRo 2 Praha, 18:50 h.). Repríza 3. – 9. 3. 2008 v 19:00 v cyklu Hajaja (ČRo 2 Praha, 19:00 h.), 14.-20. 11. 2016 (ČRo Praha, 19:45 h.).

Ledvinková, Václava: Rozhlasové narozeniny skřítka Hajaji. In web ČRo 2 Praha, leden 2006 (článek). – Cit.: Bylo to přesně 2. ledna 1961, kdy se poprvé ozvalo: Dobrý večer, děti! Dovolíte, jsem Hajaja… Od té doby večer co večer posílá rozhlasový skřítek malým i velkým posluchačům pohádky na dobrou noc. Známá flétnová znělka, která pořad provází na začátku i na konci, má za sebou téměř třicet tisíc uvedení. 

Dne 3. ledna se ve 14 hodin, v Reprezentační prodejně Českého rozhlasu a České televize na Vinohradské 12 v Praze 2, jsme uspořádali narozeninovou oslavu s Hajajou. Připravili jsme pro vás fotogalerii z tohoto setkání.

Na dlouhá léta spojil s Hajajou svůj hlas Vlastimil Brodský. To on byl skřítkem, který dětem vypráví a zpívá. Postupně se přidávali i další herci a herečky, což ale s sebou začalo přinášet otázky: Kdo je vlastně Hajaja? Jak vypadá? Rozhlasový skřítek má oproti svému mladšímu bráškovi, televiznímu Večerníčkovi, v tomto směru nevýhodu.

V roce 1994 se zrodil nápad vyhlásit dětskou výtvarnou soutěž. Z vítězných návrhů pak vzešla dnešní skřítkova podoba. Místo očí má hvězdičky, široký úsměv, obleček v barvě noční oblohy a nechybí čepice s dlouhatánským střapcem. Že na svůj věk vypadá náramně dobře? Vždyť skřítci přece nestárnou!

Stejné je to i s jinými pohádkovými bytostmi. Například bílá paní Albína, která žije na polorozpadlé Kobylce se svým černým kocourem Horymírem, vypadá stále jako holčička. A její příbuzné, samozřejmě také bílé paní, jsou na tom obdobně. Na rozdíl od Albíny už ale nenosí bílé šaty s vlečkou a na hlavě kužel, trápí i radují se obyčejnými všednodenními lidskými starostmi a radostmi. Úplně nový pohádkový seriál Mileny Mathausové „Bílá paní není žádné strašidlo“ v podání Barbor Hrzánové připravil Hajaja jako svůj narozeninový dárek všem dětem. Co na tom, že dárky patří spíš oslavenci? V pohádkách a s pohádkami může být všechno jinak.

Jan Karafiát. Pro malé i velké děti. Režie Helena Philippová.

Čte Vlastimil Brodský.

Natočeno v Československém rozhlase pro cyklus Hajaja v roce 1982 (1 díl cca 10 min.). Obnovená premiéra 1990.

Lit.: Fajmon, Kamil: O životě a smrti svatojánských broučků. In web Naposlech.cz, 19. 9. 2017 (článek). – Cit.: S Karafiátovými Broučky se lze na audioknižním trhu potkat v několika nastudováních, které se, stejně jako v papíru, od sebe navzájem liší. Hlavním důvodem odlišností je spisovatelovo metaforické zakončení příběhu, v němž všichni hrdinové postupně zemřou.

V průběhu let vyvstala otázka, je-li vhodné dětem smrt v Broučcích vůbec představovat. Karafiát totiž svou knížku napsal v 19. století, tedy v době, kdy umírání nebylo ve společnosti ještě tabuizováno, jak je tomu dnes. Jan Skácel v předmluvě ke knižnímu vydání v nakladatelství Blok z roku 1967 napsal: „Optáte-li se mne však, v čem si Jana Karafiáta vážím nejvíc, prozradím to bez rozpaků. On jediný dokázal dětem říci, že na světě je smrt a nevylekal je. Říkal a říká jim to v celé své knížce od první stránky až po tu poslední, ve střídání jara a zimy, léta a podzimu, dne i noci. Říká to i nám dospělým a připomíná, že smrt je jediná věc na tomto světě, které musíme být poslušni. Byl jemný, nedodal, že nám nic jiného nezbývá. Jsem rád, že jsem se tuto pravdu dozvěděl ponejprv od Jana Karafiáta, a že mi na tu jednoduchou a velkou pravdu svítila lucernička svatojánského broučka, který byl často neposlušný.“

Osobně se přikláním ke Skácelovu pohledu – v dětství pro mne nebyla četba Broučků nijak traumatizující. Často se ale setkávám se zcela opačným názorem. Zatímco v knihkupectvích, antikvariátech či v knihovnách si můžete dopředu zjistit, jak příběh končí, a zvolit si tedy s jakou verzí své děti seznámíte, z audioknihy tuto skutečnost předem nepoznáte. Tento článek, který shrnuje mně známá zvuková zpracování, se pokusí vám rozhodování ulehčit.

Nahrávky, které jsou věrny původnímu textu

Zájemce o nezkrácenou četbu musím bohužel zklamat, což ovšem neznamená, že by neexistovala. V Knihovně a tiskárně pro nevidomé Karla Emanuela Macana ji pro zrakově postižené poměrně slušně načetla Radka Malá. Protikladem dobré interpretace budiž podání Dagmar Veškrnové-Havlové. Realizace vznikla ve vydavatelství Direkt Ostrava v roce 1992 a prodávala se na dvou magnetofonových kazetách. Veškrnová se sice dokázala empaticky položit do role vypravěče, ostatní party však nesnesitelně přehrávala.

Jediným v současnosti prodávaným snímkem je dramatizovaná četba z roku 1991. Scénáře Jiřího Šrámka se ujali například Mikuláš Křepelka (Brouček), Věra Galatíková (vypravěč) či Jana Drbohlavová (Janinka). Citlivému zpracování odpovídá i závěr: aby posluchači nebyli smutní, po posledních slovech zazní veselá písnička. Šrámkův text byl ale nahrán ještě jednou – o pár let později v časopisu Méďa Pusík vyšlo CD v edici Království pohádek. Obsazení bylo sice jiné, Broučka tu ztvárnila Jitka Molavcová, Věře Galatíkové a Janě Drbohlavové však postavy zůstaly.

Umře jenom někdo

Tuto variantu jsem nalezl ve dvou zpracováních – tvůrci se rozhodli pochovat některé z dospělých, kvůli pokračování rodu však Broučka s jeho rodinou nechali naživu. Tím prvním je archivní unikát, který je zřejmě nejstarší adaptací, z roku 1940. Reedici by si určitě zasloužil. Pojetí sice nám dnes bude připadat zastaralé, nicméně záznam považuji za historický doklad o tom, jak se i při omezených možnostech, které natáčení na šelakové desky nabízelo, o mluveném slovu přemýšlelo a dokázalo i v krátké stopáži nabídnout z předlohy co nejvíce.

Druhou audioknihu jste si možná pořídili kdysi v trafikách. Vydala ji Česká multimediální společnost, která se vedle počítačových her zaměřovala i na mluvené slovo.

Šťastný konec

Patrně posluchačům nejznámější a stále prodávaný snímek pochází od Karla Högera. Za sebe bych ho dětem doporučil spíše k doplňkovému poslechu. Nahrávka sice neztratila nic z půvabného přednesu, příběh je však předložen v dosti rychlém sledu událostí. Podrobněji se knize věnovali Popron Music a nakladatelství XYZ, kteří ji nechali namluvit Josefem Somrem, a kromě smrti zachovali z děje vše podstatné.

Karafiátův text se objevil i na divadle. Pro přehled zvukových zpracování proto jmenujme inscenaci Jiřího Žáka s názvem Zlobivý brouček. Zvuková dramatizace stejnojmenné divadelní hry byla natočena na magnetofonovou kazetu v půli 90. let.

Rádio

Následující nahrávky se vydání zatím nedočkaly. Kompletní Karafiátova kniha zazněla na Rádiu Proglas v pořadu Zíváček. V archivu Českého rozhlasu se nachází dvě pozitivně laděná zpracování, sedmidílný hajajovský seriál s Vlastimilem Brodským a dramatizace, Letí, letí svatojánci, u které se na chvíli zastavme. Pohádku na motivy Jana Karafiáta napsal Ivo Fischer, autor úspěšných rozhlasových děl pro děti. Scénář si z předlohy vzal sice jen některé pasáže, oproti Karafiátovi však hmyzí svět obohatil o další postavy. Kouzelné nastudování Jiřího Horčičky obsahuje nejen celou řadu veselých písniček, ale je také doplněno o mnoho rozpustilých hlášek mravenců, šneka a žížaly, kteří se tu představují v pozici reportérů a osob navzájem se informujících o Broučkových trampotách. Zajímavost: v této nahrávce z roku 1990 účinkují již zmíněny v souvislosti se Šrámkovými verzemi ve stejných rolích herečky Jana Drbohlavová a Jitka Molavcová. Pohádka Letí, letí svatojánci by v Radiotéce rozhodně chybět neměla. Pro svou vysoce uměleckou kvalitu patří do zlatého fondu Českého rozhlasu.

Záhada s večerníčkem

V 60. letech vzniklo pro Večerníček loutkovo-animované pojetí. Jeho zvuková stopa byla v Pantonu upravena a prodávala se na gramofonových deskách. Srovnáme-li však desky s televizním seriálem, dojdeme k překvapivému závěru: z Večerníčku se dozvíme, že se Brouček oženil, všichni měli ve všem veliký dostatek a pak zazvonil zvonec a pohádky byl konec. V gramofonové verzi nám František Smolík sdělí onu skutečnost se smrtí. Dostupná audioknižní reedice však nevychází z desek, jak by se mohlo zdát, ale z večerníčku.

Rekapitulace

Na závěr si shrňme, které tituly je možné koupit. Z původní předlohy obsahující smrt nám zůstává nastudování Jiřího Šrámka včele s Věrou Galatíkovou, šťastný konec obstará Josef Somr, Karel Höger a večerníček s vypravěčem Františkem Smolíkem.

Dosud jsme se zabývali pouze archivem, proto nakonec uveďme čerstvou novinku z pera Jana Karafiáta, a to výběr deseti pohádek z knihy Broučkovy pohádky, kterou autor původně nazval Broučkova pozůstalost. Audioknihu vypráví Arnošt Goldflam.

Maria Křepelková. Původní pohádkový seriál pro nejmenší. Texty písní Jan Vodňanský. Hudba Emil Viklický. Režie Maria Křepelková.

Účinkují Václav Postránecký, Jan Čenský, Růžena Merunková, Eva Horká, Daniela Hlaváčová a další.

Natočeno v Českém rozhlase v roce 1995 (5 x 15 min.). Reprízy 15.-18. 4. 2013 (ČRo Rádio Junior), 14.-17. 8. 2018 (ČRo Rádio Junior).

Obsah: 1. Hastrmanovo tajemství, 2. Zamilovaný Pentlička, 3. Pentličkova nevěsta, 4. Pentličkův domov.

Václav Čtvrtek. Pohádka. Připravila Kateřina Ondřejová. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Karel Weinlich.

Účinkuje Vlastimil Brodský.

Natočeno 2000. Premiéra 2. 1. 2001 v cyklu Hajaja. Repríza 2. 1. 2016 (ČRo 2 Praha, 19:15 h.) v rámci pořadu Pohádková noc s Hajajou; 2. 1. 2021 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.); 2. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 19:50 h.).

Pozn.: Historicky první Hajajova pohádka, kterou Československý rozhlas uvedl 2. ledna 1961. Napsal ji Václav Čtvrtek a v roce 2000 ji v obnovené premiéře opět vyprávěl Vlastimil Brodský.

Uvedeno také 2. 1. 2006 v souvislosti s výročím rozhlasového vysílání pohádky na dobrou noc, kterou už 45 let večer co večer posílá dětem rozhlasový skřítek Hajaja. (10min.)

Ladislav Langpaul. Pohádka. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Miroslav Šváb.

Vypráví Rudolf Hrušínský I.

Připravil Československý rozhlas v roce 1987 pro cyklus Hajaja (10 min.). Repríza 30. 12. 2014 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.).

Lit.: anonym: VYSÍLÁME: HAJAJA 29. prosince 2014-4. ledna 2015. In web ČRo Rádio Junior, 29. 12. 2014 (článek). – Cit.: (…) Poslední den v roce všichni spěchají, aby dohnali to, co ještě nestihli. Jen holčička Sněženka si v klidu vyšla na Silvestra na procházku. V parku potkala kluka, který byl smutný. Co hledal, to se dozvíte od Hajaji v úterý. Zatím jen prozradíme, že tehdy nepadaly z nebe sněhové vločky, ale poštovní známky. (…)