Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Pohádkový seriál. Vítězslava Klimtová. Hudební spolupráce Pavel Půta. Režie Pavel Krejčí.

Vyprávějí Květa Fialová a Naďa Konvalinková.

Nastudoval Český rozhlas Hradec Králové v roce 2007. Premiéra prvního dílu 21. 3. 2008 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.; 10 min.).

Pozn.: Malí skřítci vylézají ze země vždycky jen jednou v roce, a to brzo ráno 1. května. Když je maminka včas najde a zavolá je jménem, mohou zůstat na zemi. Maminka je pak zabalí do zelených lístečků a skřítek dostane první pusinku…

Milé děti, až budete večer v postýlce, poproste maminku nebo tatínka, ať Vám pustí dobrodružné vyprávění našich statečných skřítků.

A pak, až jednou půjdete lesem a uslyšíte krásnou písničku, vydejte se za ní – a brzy uvidíte malé, kouzelné údolí mezi dvěma kopci, kde se pod strání na kopci krčí malá chaloupka. Pak se posaďte do vysoké trávy a poslouchejte… a třeba se s Drnovcovou rodinou setkáte i vy. (anotace)

Lit.: pk: Nalaďte si. O statečném skřítku Drnovci. In Týdeník Rozhlas 13/2008 (18. 3. 2008), s. 11 (článek). – Cit.: Spisovatelka a výtvarnice Vítězslava Klimtová se narodila Praze v roce 1941, krajem jejího dětství jsou ale severní Čechy. V Jablonci nad Nisou maturovala na Střední umělecké škole bižu-terní a ve studiích pokračovala na VŠUP v Praze, kterou ukončila v roce 1976. Normalizační léta pro její tvorbu nebyla příznivá, a tak se dlouho živila užitou a propagační grafikou a knižními ilustracemi. Více než tisíc publikovaných obrázků jí pomohlo dosáhnout obdivuhodné kreslířské suverenity a postupně se stala skutečným mistrem akvarelu. V posledních letech ilustrovala kolem padesáti knih, z nichž většinu i sama napsala. Optimisticky naladěná a vždy usměvavá autorka dětských knížek Lexikon strašidel, O statečném skřítku Drnovci, Skřítčí kuchařky, ale i knih pro dospělé jezdí každý rok za rodinou do Španělska, kde vždy napíše nejméně jednu knihu. Na otázku, proč zvolila tento netradiční způsob, odpovídá s úsměvem: „Ve Španělsku si nechodím popovídat se sousedkami, nedívám se na televizi a nejezdím na besedy do škol a knihoven. Tak co bych dělala? Kreslím a píšu.“ (…)

Pohádka. Daisy Mrázková. Rozhlasová úprava Václava Ledvinková. Režie Karel Weinlich.

Vypráví Eduard Cupák.

Natočeno 1994 (8min.).

Jitka Molavcová. Pohádky vybrala, upravila a čte autorka. Režie Jaroslav Kodeš.

Natočeno 1998. Repríza 16. – 22. 3. 2015 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.) v cyklu Hajaja.

Obsah: 1. Pohádka o malém mráčku. – 2. Pohádka o panu Pijupupovi (6min.). – 3. Pohádka o pohledu pro babičku. – 4. Pohádka o protivné chřipce. – 5. Pohádka o myšce, která hrála divadlo. – 6. Pohádka o pejskovi, který se toulal. – 7. Pohádka o kanárkovi.

Pohádkový seriál. Karel Benetka. Režie Jaroslav Kodeš.

Vypráví Michal Zelenka.

Natočeno 2007. Premiéra prvního dílu 18. 2. 2008.

Díly: 1. Jak kocour myšce nevěřil (10min.), 2. Jak napadl sníh, 3. Jak jednou pršelo, 4. Jak šli na procházku, 5. Jak šel kocour na půdu, 6. Jak to bylo v sobotu, 7. Jak dělali hostinu.

Lit.: Ledvinková, Václava: Pohádkový seriál o kocourovi a myšce. In web ČRo 18. 2. 2008 (anotace). – Cit.: To bylo tenkrát, když všechna zvířata mluvila lidskou řečí, děti nemusely chodit do školy, Stará Boleslav byla ještě mladá a kocour a myška bydleli spolu…

Takhle nějak začínají jednotlivé díly pohádkového seriálu Kocour a myška, který pro rozhlasového skřítka Hajaju napsal Karel Benetka a vyprávět je bude Michal Zelenka. Jsou určeny nejmenším posluchačům pro pobavení i pro lepší usínání.

Trochu lenivý kocour a pracovitá myška spolu nejen bydlí a hospodaří, ale věčně se hašteří. A není divu, vždyť povedený kocour například přinese z nákupu domů namísto ementálu s dírami jenom ty díry, nebo uvězní sám sebe ve sněhovém tunelu a je na myšce, aby mu pomohla. Chlubí se statečností, ale ve skutečnosti se občas chová jako zbabělec. A taky trochu lže. Přesto ho má myška ráda.

Alan Alexander Milne. Četba na pokračování. Překlad Hana Skoumalová. Klavírní improvizace Petr Eben. Režie Miloslav Disman.

Účinkuje Karel Höger.

Natočeno v roce 1970 (7 částí, celkem 135 min). Premiéra 1. dílu 15. 3. 1970 (Praha, 8:30 h.).

Lit.: anonym: Medvídek Pú. In Rozhlas 10/1970 (23. 2. 1970), s. 7 (článek).

Jan Ryska. Četba na pokračování ze stejnojmenné knihy. Dramaturgie Drahomíra Měsková. Režie Josef Svátek.

Čte Karel Höger.

Natočeno 1962. Premiéra 4. dílu 28. 10. 1962 (Praha, 9:00 – 9:20 h.) v cyklu Četba pro děti. Repríza 3. dílu 22. 9. 1974 (Praha, 8:00 – 8:20 h.).

Lit.: Högerová, Eva: Faustovské srdce Karla Högera – Z dochovaného archívu K. Högera, dobových dokumentů a vzpomínek současníků. Praha : Mladá fronta, 1994 (reakce autora). – Cit.: Vážený pane Högře, vyprávěl jste v rozhlase dětem z mé knížky Anička z I. A. Měl jsem z toho velkou radost a dovolte mi, abych Vám upřímně poděkoval. Byl jsem s režisérem Milanem Vošmikem, který podle knížky natočil film Anička jde do školy, na několika besedách v Praze i na venkově. Většina dětí zná Aničku z Vašeho rozhlasového vyprávění a oblíbila si ji zásluhou Vašeho jedinečného umění. Vy o dosahu své práce víte – není zapotřebí, abych Vám to já vypisoval. Přesto se, prosím, nezlobte na můj dopis. Chci Vám říci, že kromě radosti, kterou jste udělal posluchačům, uspořádal jste pro mne názornou lekci, jak psát pro děti. Když jsem Vás poslouchal, bývalo mi krásně a lehko i těžko a horko. Moc rád bych si tohle nádherné školení zase jednou zopakoval. Člověk Vaší zásluhou na vlastní kůži pocítí, co je to slovo, jak se má třikrát obrátit, než se v knížce pro děti nechá. A že myšlenku je zapotřebí dětem předložit živou, čerstvě utrženou. A že se dětem nesmí nadbíhat, ani je přehlížet. A ještě je toho moc, co Vy všecko víte a umíte. Rádi bychom se od Vás naučili aspoň něčemu.
(J. Ryska K. Högerovi, Praha 14. 12. 1962)

Irena Obermannová. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Mária Křepelková.

Vypráví Lubomír Lipský.

Natočeno 1991 nebo 1992 (Hajaja). Repríza 10. – 16. 11. 2014 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.); 25. 11. – 1. 12. 2024 (ČRo 2 Praha, 19:50 h.).

Pozn.: Sedm pohádkových příběhů o Honzovi, který nosil na hlavě vrabčí hnízdo i s vrabci, místo knoflíků mu na kabátě kvetly rozmarýny a za pasem mu sedával motýl, vás čeká od pondělí 3. října. Nikdo mu neřekl jinak než hloupej Honza, ale jemu to nevadilo. Ze všeho nejradši totiž rozdával radost – obecnímu bláznovi Juchelkovi, smutné babičce nebo třeba princezně Bledulince. (anotace) (more…)