Ondřej Vaculík. Esej v autorské interpretaci.
Natočeno 2017. Premiéra 11. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou.
Ondřej Vaculík. Esej v autorské interpretaci.
Natočeno 2017. Premiéra 11. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou.
Ladislav Hejdánek. Z výboru autorových textů vydaných pod názvem O umění (2014) vybral a pořad připravil Petr Veselý. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.
Účinkuje Vladimír Krátký.
Nastudovalo Brno v roce 2017. Premiéra 10. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou.
Lit.: anonym: Ladislav Hejdánek: Dílo jako událost. In web ČRo 3 Vltava, 10. květen 2017 (anotace). – Cit.: Český filozof Ladislav Hejdánek se narodil 10. května 1927 v Praze. Je emeritním profesorem Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy, byl jedním z mluvčích Charty 77, v roce 1984 obdržel Cenu Jana Palacha, v roce 1987 čestný doktorát amsterodamské univerzity, v roce 1992 francouzský řád Rytíř umění a písemnictví a v roce 1995 řád T. G. Masaryka III. třídy.
Josef Kroutvor. Fragmenty z úvahy básníka, esejisty a historika umění o uměleckých i ideových komplikacích české literatury. Z autorova rukopisu připravil Miloš Doležal. Režie Lukáš Hlavica.
Účinkuje Ivan Řezáč.
Natočeno 2017. Premiéra 9. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou.
Vincenc Kramář. Pořad s úryvky z autorovy obsáhlé studie (1924) připravil Petr Veselý. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.
Účinkuje Vladimír Krátký.
Nastudovalo Brno v roce 2017. Premiéra 8. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou.
Lit.: anonym: Vincenc Kramář: Vznik a povaha moderního zátiší – tvůrčí čin Caravaggiův. In web ČRo 3 Vltava, 8. květen 2017 (anotace). – Cit.: Není většího divu nad pouhé bytí věcí v prostoru, není myslitelný závažnější, hlubší úkol malířského podání, než je zobrazení věcí jako plastických a prostorových bytostí. Vincenc Kramář
Vincenc Kramář se narodil před 140 lety, 8. května 1877, ve Vysokém nad Jizerou. Dějiny umění studoval v Praze, nedlouho v Mnichově a zejména na univerzitě ve Vídni, kde studia v roce 1902 dokončil. Krátce studoval také v Mařákově krajinářské škole na Akademii výtvarných umění v Praze.
Po studiích hodně cestoval, pobýval mimo jiné v Paříži, kde byl přímým svědkem vzniku kubismu, který ho fascinoval a jehož se stal sběratelem. Vincenc Kramář zemřel v Praze roce 1960.
Jaroslav Plesl. Glosa.
Natočeno 2017. Premiéra 3. 5. 2017 (ČRo Plus, 18:33 h.) v cyklu .
Lit.: Plesl, Jaroslav: Jaroslav Plesl: Chce premiér Bohuslav Sobotka odejít z politiky? In web ČRo Plus, 3. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od včerejšího oznámení demise české vlády se všichni ptají, proč to Bohuslav Sobotka udělal. Premiér sice řekl, že nechtěl udělat z Andreje Babiše mučedníka, tak radši shodil celou vládu, ale tohle vysvětlení je slabé tak, že mu nemůže věřit ani sám premiér. Takže proč si pod sebou Sobotka tak nepochopitelně podřízl větev?
Nejjednodušší vysvětlení bývají obvykle ta správná. Proto lze předpokládat, že pan Sobotka má jednoduše všeho plné zuby a chtěl odejít s parádním ohňostrojem – a to se mu také povedlo.
Na březnovém sjezdu ČSSD sice ještě obhájil předsednické křeslo, ale od té doby to s ním jde od deseti k pěti. Nový levicový program sociálních demokratů voliče nijak neoslnil a strana v předvolebních průzkumech dál padá. Je jasné, že obrat může přinést jen nová tvář v čele ČSSD.
Pouze tak může ČSSD v nadcházejících volbách minimalizovat škody, jako to udělala v roce 2004 sesazením Vladimíra Špidly a o rok později sestřelením Stanislava Grosse. Po panu Grossovi nastoupil do té doby podceňovaný Jiří Paroubek a popularita strany začala strmě stoupat. O něco podobného se teď musí sociální demokraté pokusit znovu.
Není přitom příliš důležité, kdo se stane novou hlavní tváří ČSSD. Hůř než s Bohuslavem Sobotkou na tom ČSSD být nemůže. O tom, kdo nakonec v aktuální mocenské bitce zvítězí, bude do značné míry rozhodovat prezident Miloš Zeman. (more…)
J. Dvořák. Přednáška.
Natočeno 1929. Premiéra 23. 11. 1929 (Brno – Bratislava, 18:40 – 19:00 h.).
Václav Cílek. Eseje.
Čte autor.
Natočeno 2017. Premiéra 1. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 6:35 – 6:40 h.; 7:30 – 7:35 h.; 8:55 – 9:00 h.; 13:15 – 13:20 h.; 22:45 – 22:50 h.; 22:50 – 22:55 h.) v rámci celodenního cyklu První máj, ten kamene čas.
Obsah: 1. Červený mramor. – 2. Černý ortocerový mramor – 3. Zlatá opuka – 4. Pískovec – 5. Granodiorit z Mrákotína – 6. Diorit.
Lit.: Gojda, Petr: První máj, ten kamene čas. Nenechte si ujít speciální vltavské vysílání. In web ČRo 3 Vltava, 28. duben 2017 (článek). – Cit.: Pokud si naladíte Vltavu na prvního května, může se vám dost dobře stát, že kolem vás prosviští ostrý kamínek, nebo vás zničehonic zavalí balvan. Ale když vytrváte, určitě narazíte na skryté drahokamy.
Tradičně na Vltavě oslavujeme – mimo jiné s Máchovou velebásní – první květen jako svátek jara a rozpuku přírody. Téma letošních prvomájových oslav se váže k zemi jako takové. K neživé přírodě, ze které všechen život vyrůstá a ke které se zase navrací. A ještě konkrétněji ke kameni.
Kameni jako paměti prastarých geologických dějů. Kameni jako nehybnému a stálému druhu čekajícímu na rozcestích, pod horami, na polích, u řek. Kameni domovského zápraží i oblázku z cest. Plevelnému šutru i nejcennějšímu drahokamu. Nakonec i žabce na hladině nebo kamínku, co skolil Goliáše. (more…)
Rozhlasový fejeton o Goethových Utrpeních mladého Werthera napsal a uvádí Jiří Mulač. Režie Vladimír Tomeš.
Účinkuje Jiří Hromada.
Natočeno 1985. Repríza 29. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Ferdinand Peroutka. Z autorovy literární publicistiky z dvacátých let 20. století vybrala Dagmar Oravová. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkuje Josef Somr.
Natočeno 2005. Repríza 27. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h) v cyklu Psáno kurzívou.
Lit.: anonym: Ferdinand Peroutka: Nutná kapitola o kritice a Krize literatury. In web ČRo 3 Vltava, 26. duben 2017 (anotace). – Cit.: Žurnalista, esejista, prozaik a dramatik Ferdinand Peroutka (1895-1978) ve své esejistické tvorbě vycházel z tradice kritického, západně orientovaného českého myšlení. V textu s názvem Nutná kapitola o kritice se zamýšlí nad úpadkem českého kritického myšlení, shledává, že kritiky dnes (tedy ve 20. letech 20. stol.) nahradili literární reportéři.
V textu s názvem Krize literatury píše o úpadku literatury, který je spjat s úpadkem kritiky. Zmiňuje se o mladé generaci marxistů, jejímž programem je barbarství.
Karel Hvížďala. Esej v autorské interpretaci. Režie Jaroslav Kodeš.
Natočeno 2017. Premiéra 25. 4. 2017 (ČRo3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 29. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h) v cyklu Esej týdne.
Lit.: anonym: Uvízlé věty Karla Hvížďaly: Kaplický a Praha jako mrazák. In web ČRo 3 Vltava, 25. duben 2017 (anotace). – Cit.: Proč Praha ustrnula ve vývoji? Tuto otázku si před pěti lety položil čínský vizionář Ma Yansong, který je někdy považován spolu s česko-anglickým architektem Janem Kaplickým za jednoho ze zakladatelů tzv. nové organické architektury.
Ve svém eseji se odpovědí na tuto otázku zabývá novinář Karel Hvížďala. Zmiňuje se mimo jiné o tom, že určitá strnulost má vypovídací hodnotu o stavu naší společnosti „a v tomto případě i o stavu našich politických elit, protože vnější obraz města je vždy výrazem stavu mysli těch, kteří o něm rozhodují“.
Powered by WordPress