Připravil Josef Branžovský, redakce vědy a techniky. Dramaturgie Chmelová.
Natočeno 1959. Premiéra 14. 7. 1959 (Praha II, 18:00 – 18:20 h.).
Připravil Josef Branžovský, redakce vědy a techniky. Dramaturgie Chmelová.
Natočeno 1959. Premiéra 14. 7. 1959 (Praha II, 18:00 – 18:20 h.).
Zdeněk Vavřík. Fejeton. Režie Jiří Hesoun.
Čte Rudolf Pellar.
Natočeno 1959. Premiéra 14. 7. 1959 (Praha II, 13:20 – 13:30 h.).
Ivo Emr. Fejeton. Dramaturg Zdeněk Jirotka. Režie Jiří Hesoun.
Čte Karel Beníško.
Natočeno 1959. Premiéra 16. 6. 1959 (Praha II, 13:20 – 13:29 h.).
Jan Hrušínský. Glosa.
Natočeno 2017. Premiéra 6. 6. 2017 (ČRo 2 Praha, 6:22 h). K poslechu zde.
Jan Singer. Studentský fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Čte autor.
Připravilo Brno v roce 2017. Premiéra 6. 2017 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.). K poslechu zde.
Lit.: Blažejovská, Alena: Jan Singer: Zasaď strom – další ze studentských fejetonů. In web ČRo Brno, 5. 6. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V letní sérii studentských fejetonů se jako další posluchač 1. ročníku Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU představuje Jan Singer. Jeho text je variací na známou maximu: „Postav dům, zasaď strom, zploď syna!“
Sám o sobě Jan Singer říká: „Byl bych dobrý házenkář, kdybych měl talent. Byl bych dobrý žurnalista, kdybych uměl gramatiku. A byl bych dobrý scénárista, kdybych měl představivost. Takhle jsem pouze studentem žurnalistiky, mediálních studií a sociologie na Masarykově univerzitě, a zároveň studentem scenáristiky a dramaturgie na Janáčkově akademii. Ve volném čase chovám myši na Obilním trhu a občas degustuji bylinkovou šťávu z anýzu, pelyňku a fenyklu.“ (more…)
Jindřich Šídlo. Fejeton. Je symbolické, že téměř přesně po čtvrstoletí nás čekají volby, které mohou pro tuhle zemi být stejně důležité jako ty v červnu 1992…
Čte autor.
Natočeno 2017. Premiéra 5. 6. 2017 (ČRo Plus, 18:33 h.). v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: anonym: Jindřich Šídlo: A tenkrát se nám rozdělila země. In web ČRo Plus, 5. června 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak všichni vědí z učebnic dějepisu, Československo se na dva státy rozdělilo 1. ledna 1993. Festival vzpomínek pamětníků už se ale rozjíždí – a za oficiální start sezony bychom mohli označit 6. červen, kdy před 25 lety skončily v Československu parlamentní volby.
A Československo, aniž by to byl tehdy někdo schopen brát vážně, mělo před sebou posledních necelých 7 měsíců existence. Podle nedávného průzkumu agentury Median pro Český rozhlas lituje zániku Československa zhruba polovina lidí, víc, než kdykoliv v minulosti.
To může samozřejmě ze všeho nejvíc souviset s osobami hlavních aktérů: Václava Klause a Vladimíra Mečiara, dvou alfa samců tehdejší politiky, jejichž strany ODS a HZDS dokázaly v oněch volbách před čtvrstoletím získat třetinu hlasů voličů.
Ano, to, co se pak dělo na Slovensku za třetí vlády Vladimíra Mečiara v letech 1994 – 1998, byl jeden neuvěřitelný gangsterský příběh, v němž nechyběly ani takové kapitoly jako únos syna prezidenta Kováče do Rakouska v režii slovenské tajné služby nebo vraždy nepohodlných svědků za bílého dne na ulici Bratislavy. (more…)
Roland Posner. Připravila Veronika Opletalová. Překlad Lukáš Motyčka. Režie Tomáš Soldán.
Účinkuje Michal Przebinda.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2017. Premiéra 5. – 8. 6. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou.
Obsah: 1. Reaganův příběh. – 2. Reaganova osobnost a image. – 3. Iluze a simulace. – 4. Efekt Reagan.
Lit.: anonym: Roland Posner: O vytváření obrazu sebe sama (4 části). In web ČRo 3 Vltava, 8. červen 2017 (článek). – Cit.: Esej současného německého sémiotika o sebeprezentaci člověka i počítače. Text, který jeho autor postavil na příkladu života amerického prezidenta Ronalda Reagana.
Může být někdo víc sám sebou, než kdy byl? A může člověk, který si přeje být někým jiným, kýžených osobnostních rysů nabýt? Jakou roli při tom hraje sebeprezentace? Nad těmito otázkami se zamýšlí německý sémiotik Roland Posner ve své úvaze o sebeprezentaci člověka a počítače. Přitom pohlíží na některé obecně známé psychologické koncepty jako „osobnost“ nebo „image“ prizmatem znakové teorie.
Vše ilustruje na příkladu Ronalda Reagana a jeho cestě od herectví k politice. Během prezidentské kampaně i jako čerstvý prezident USA se Reagan pokoušel veřejnosti dokázat, že není jen hercem, který recituje cizí texty. Veřejné výstupy proto omezoval na několik úvodních slov a následně s lidmi o politických záležitostech přímo hovořil. Aby mohl ukázat, „kým je doopravdy“, musel být pohotový, a tak si osvojil řadu vtipů, které mohl užít v jakékoliv situaci, a navíc měl po ruce zásobu příběhů z vlastního života, které dával k lepšímu. Dojem publika určoval do budoucna, na kterých stránkách svého chování bude Reagan dále pracovat. Ten se v nové roli díky neutuchajícímu utváření obrazu sebe sama tak dlouho procvičoval, až v ní zůstal.
Věra Jirousová. Pořad věnovaný autorčině studii, otištěné ve stejnojmenné publikaci v roce 2002. Připravil Petr Veselý při příležitosti 125. výročí narození Bohuslava Reynka (21. 5. 1892 – 28. 9. 1971). Dramaturgie Alena Blažejovská (?). Režie Radim Nejedlý.
Účinkují Lenka Janíková a Petr Bumbálek.
Nastudovalo Brno v roce 2017. Premiéra 31. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou.
Virginia Woolfová. Fragmenty eseje z roku 1928, který patří ke klasickým dílům feministického myšlení. Překlad Martin Pokorný. Připravila Vlasta Skalická. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Jana Štěpánková.
Natočeno 1999. Repríza 29. – 30. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou.
Petr Vašků. Studentský fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Čte autor.
Připravilo Brno v roce 2017. Premiéra 3. 6. 2017 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 h.). K poslechu zde.
Lit.: Blažejovská, Alena: Petr Vašků: Rozděl a panuj – fejeton studenta Divadelní fakulty JAMU. In web ČRo Brno, 29. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V sérii autorských čtení se v pořadu Zelný rynk představí svými fejetony pět studentů 1. ročníku Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU. První je Petr Vašků.
Student 1. ročníku oboru RTDS na Divadelní fakultě JAMU Petr Vašků o sobě říká: „Byl jsem odkojen v malebných panelácích maloměsta s výhledem na Radhošť. Štíty brněnských střech, které se mi nyní odráží v oknech, mi proto zčásti kompenzují neviděné Beskydy. Nestal jsem se politologem, ekonomem ani novinářem. Nakonec nejsem ani kytarovým virtuosem, i když úspěšně hraji v několika kapelách, z nichž valná většina zatím zůstává fiktivní nebo imaginární. Rád se ztrácím v zemích, ve kterých nemluví mým jazykem, a taky objevuji zapomenutá místa, která nekompromisně ohlodává čas. Nemám své nejoblíbenější filmy, knihy, skladatele, básníky, pokrmy, rodinné příslušníky či ponožky, protože doceňuji krásu různosti. Kdyby existoval obraceč času, pořídil bych si klidně čtyři a v jednom z paralelních životů jenom dospával nedospánky.“
Ve svém fejetonu se vrací k letošnímu prvnímu máji: „Seděl jsem doma a četl si Masarykovu Českou otázku. Na parapetu se slunili holubi, chřtánem okna se do pokoje vléval pach propocené Starobrněnské ulice a o tabulky skla se rozbíjel skočný rytmus bubnů a výkřiků. Jako člověka spíše zvědavého než moudrého mě gravitační síly nekompromisně přitahovaly k neprobádanému jádru hluku a shluku. Promptně jsem proto nahodil batožinu, do rukou vzal láhev vína a už jsem štrádoval brněnskou Champs-Elysées. Úspěšně jsem doklopýtal až k Moraváku. Defilovaly tam jarem rozjařené davy lidí a nastalou vřavu s apatickou bohorovností přezíral bronzový Jošt, jak ho vysochal Jaroslav Róna.“ (more…)
Powered by WordPress