Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

12. 3. 2018

Zemanova druhá pětiletka na Hradě bude rozhodující (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 10:56

Lída Rakušanová. Komentář. Přesně v den 168. výročí svých narozenin dostal Tomáš Garrigue Masaryk dárek, nad kterým se musel v hrobě obracet…

Natočeno 2018. Premiéra 9. 3. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.). K poslechu zde.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Zemanova druhá pětiletka na Hradě bude rozhodující. In web ČRo Plus, 9. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přesně v den 168. výročí svých narozenin dostal Tomáš Garrigue Masaryk dárek, nad kterým se musel v hrobě obracet: před jeho zásadou, že „demokracie pravá spočívá v mravnosti“, dala většina poslanců českého parlamentu ve středu přednost otrlým mocenským kalkulacím.

Takže otázka, zda místopředsedou parlamentu může být populista, ochotný v honbě za hlasy voličů zpochybňovat i romský holocaust, se v českém parlamentu nakonec nedostala ani na program jednání.

Hnutí ANO si tak sice zajistilo i nadále podporu Tomia Okamury a jeho SPD pro svou menšinovou vládu, veřejnosti ale vyslalo další signál, že je dneska „normální“ říkat nahlas i to, na co by se ještě nedávno slušný člověk styděl pomyslet.

Důsledkem je plíživá otrava veřejného prostoru. A ta se vymstí, když se jí nikdo nepostaví. Novou šanci to udělat dostal teď, na prahu svého druhého volebního období, Miloš Zeman. Podle ústavy je tohle jeho poslední pětiletka na Hradě. Už tedy nemusí lovit voliče v kdejakém zákoutí populistického národovectví. Tenhle převlek může odložit.

Na to, že se nemusí jednat o jeho vlastní kůži, existuje totiž řada svědků. Německý sociální demokrat Günter Verheugen, v době vstupu ČR do EU evropský komisař pro rozšíření, byl v druhé polovině 90. let jedním z těch několika německých politiků, kteří se zasloužili o vyjednání česko-německé deklarace.   (more…)

9. 3. 2018

Neodvolatelný Okamura (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 10:08

Jindřich Šídlo. Komentář. Na křeslo ve vedení sněmovny neexistuje žádný nárok, jenže Okamura na svém křesle sedí a sedět bude…

Natočeno 2018. Premiéra 8. 3. 2018 v cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.; 3 min.). K poslechu zde.

Lit.: Šídlo, Jindřich: Jindřich Šídlo: Neodvolatelný Okamura. In web ČRo Plus, 8. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Kdybych to dnes chtěl vzít stručně a poněkud sebestředně, stačilo by ocitovat komentář, který jsem pro Český rozhlas napsal loni v listopadu. Ale stačí jen titulek: Okamura nepatří do vedení sněmovny.

Samozřejmě, že nepatří a tohle tvrzení nijak nezpochybňuje ani nediskriminuje 538 574 voličů, neboli 10,64 procent, kteří dali Okamurovi a jeho straně (v tomto pořadí) svůj hlas.

Na křeslo ve vedení sněmovny neexistuje žádný nárok, na rozdíl od práva mluvit ve sněmovně, interpelovat ministry, hlasovat, předkládat zákony, klidně obstruovat, pít levný alkohol ve sněmovním bufetu, zkrátka všechno, co k práci poslance patří. Jenže Okamura na svém křesle sedí a sedět bude.

Ve středu jej tam udržely spojené síly ANO a komunistů, které ani nepřipustily, aby se o Okamurovi hlasovalo, což ovšem – jak musíme prozradit třeba nepřítomnému ministru Pelikánovi, který se s tím zcela jistě stále nemůže vyrovnat – že se ve skutečnosti hlasovalo a výsledek je jednoznačný.

Je asi pravda, že se s tím někteří poslanci ANO smiřují obtížně, což také hlasitě zdůrazňovali na sociálních sítích. Samozřejmě, že s Okamurou nesouhlasí, samozřejmě, že ho na stupínku ve sněmovně nevidí rádi, ovšem nechtěli hrát roli ve scénáři sepsaném opozičními stranami. Tak nějak podobně se vyjadřoval například Ivo Vondrák či Martin Kolovratník.   (more…)

8. 3. 2018

George Soros by si za pomoc střední Evropě zasloužil vyznamenání (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:30

Luboš Palata. Komentář. Robert Fico je pod obrovským tlakem opozice a médií, vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky si bere osobně a možná skutečně skoro nespí, jak se svěřil médiím.  Za to, co udělal George Soros pro Česko, pro Slovensko, pro celou střední a východní Evropu, by si zasloužil ta nejvyšší česká a slovenská vyznamenání, a ne choré obviňování.

Natočeno 2018. Premiéra 7. 3. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h).

Lit.: Palata, Luboš: Luboš Palata: George Soros by si za pomoc střední Evropě zasloužil vyznamenání. In web ČRo Plus, 7. 3: 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Soros je člověk, který věnuje miliardy na řešení nejzávažnějších problémů našeho regionu, na podporu demokracie, na boj se zaostalostí a chudobou, na řešení romského problému.

Nejdřív jsem si myslel, že slovenský premiér Robert Fico se na chvíli prostě zbláznil. Nebylo by divu, už týden je pod obrovským tlakem opozice a médií, vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky si bere osobně a možná skutečně skoro nespí, jak se svěřil médiím.

Myslel jsem si, že se Robert Fico prostě na chvíli zbláznil, protože teorie o tom, že americký miliardář a filantrop George Soros organizuje na Slovensku převrat proti Ficově vládě, může být jen výplodem chorého mozku. Nebo naprosto zlovolnou spikleneckou teorií, která se dává do oběhu proto, že se hledá nepřítel.

Pokud se Robert Fico pokládá za demokratického politika, jehož cílem je dobře spravovat Slovensko, bojovat o moc ve svobodných volbách férovými prostředky, držet v zemi dělbu moci a právní stát, pak není a nikdy nebyl George Soros jeho protivníkem, ale vždy spojencem.

Soros je totiž člověk, který věnuje miliardy na řešení nejzávažnějších problémů našeho regionu, na podporu demokracie, na boj se zaostalostí a chudobou, na Slovensku především na zlepšení velmi špatného stavu tamní romské menšiny.

Je to George Soros, kdo financuje Středoevropskou univerzitu, podle všech žebříčků nejlepší školu, kterou střední Evropa má. Univerzitu, na níž vyrostla už celá jedna generace středoevropských elit.  (more…)

7. 3. 2018

Ranní úvaha Martina C. Putny – Revoluce emigrace pětice 1/5 (2017)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:44

Martin C. Putna. Vyprávíme příběhy ruských politiků, kteří se tak či onak potkali s bolševickou revolucí a skončili v emigraci.

Natočeno 2017. Premiéra 6. – 10. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava).

Obsah: 1.  2. Pavel Miljukov – 3. Alexandr Kerenskij – 4. Boris Savinkov – 5. Lev Bronštejn Trockij.

Lit.: Putna, Martin C.: Ranní úvaha Martina C. Putny. Revoluce emigrace pětice I: Krasnov. In web ČRo 3 Vltava,  6. listopad 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak nás dostihlo sté výročí bolševické revoluce, či, chceme-li, bolševického puče, snažíme se připomínat i vysvětlovat, a někdy i analogizovat s naší současností.

Někdy „horem“, cestou velkých syntéz, někdy „spodem“, cestou konkrétních příběhů, které souvisejí s revolucí. I já půjdu tentokrát spodem. V pěti úvahách připomenu příběhy pěti mužů. Všichni měli společné to, že byli muži politiky a že v nějaké fázi po revoluci skončili v emigraci.

A ještě měli společné to, že všichni zanechali po sobě nejen politickou, ale také literární stopu. V samotné politice ovšem stáli každý jinde, ba téměř každý proti téměř každému. V této emigrační pětici představují pět směrů politiky tehdejšího Ruska: konzervativní monarchista, liberál, demokratický socialista, anarchista a bolševik. Prohráli nakonec všichni.

Začneme napravo, příběhem generála Petra Krasnova. Ten byl jedním z hlavních vojevůdců Bílé armády. Do boje s rudými dokonce vstoupil ještě před osudným listopadem. Už v červenci 1917 byl totiž pověřen potlačením prvního pokusu bolševiků o puč v Petrohradu. Na jaře 1918 ho Svaz záchrany Donu zvolil vrchním atamanem Velikého vojska donského. Téměř po celý rok se Krasnovovi dařilo bránit kozácké území. Po porážce bílých armád odjel na jaře 1920 Krasnov do Německa.

V emigraci se však nehodlal smířit s rolí válečného veterána, kterému se klepe na rameno za staré zásluhy. Působil v berlínské Nejvyšší monarchistické radě – ale kromě toho se obrátil k literatuře. Inspirován, podle vlastních slov, Tolstého Vojnou a mírem, sepsal čtyřsvazkový román Od dvouhlavého orla k rudému praporu. Román ostatně vyšel i česky. (more…)

Ranní úvaha Martina C. Putny – Masaryk mizející (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:35

Martin C. Putna. Komentář.

Natočeno 2018. Premiéra 7. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Putna, Martin C.: Ranní úvaha Martina C. Putny: Masaryk mizející. In web ČRo 3 Vltava, 7. březen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:Máme dnes 7. března, a tedy výročí narození T. G. Masaryka. A to ještě v roce stého výročí vzniku republiky.

Co k tomu dodat? Toto: Ha ha ha. A toto: Cha cha cha. A možná ještě toto: Chi chi chi. A ještě libovolné množství druhů smíchu na všechny možné samohlásky.

Podmínkou pouze jest, aby bylo jasné, že to není smích veselý. Že je to smích hořký jako chřadnoucí okurka a jako přemáčený čaj, nebo vlastně spíš jako šalvěj a yzop. Na rozdíl od chřadnoucí okurky a přemáčeného čaje ten hořký smích, jako hořké byliny, léčí. Nebo aspoň zmírňují bolest.

A ta bolest je větší, než aby ji mohla jakákoliv slova popsat. Všechna slova již byla řečena. O významu TGM – i o tom, jak bolestné je zjištění, že v čase těchto výročí nám vládnou lháři a fízlové. Lháři a fízlové soudem uznaní. Lháři a fízlové nesčetněkrát usvědčení poctivými žurnalisty. Lháři a fízlové přesto, po všech těchto uznáních a usvědčeních, znovu svobodně a legálně zvolení dostatečně velkou částí národa.

Máme dnes 7. března, výročí narození T. G. Masaryka. Lháři a fízlové možná pojedou do Lán, nebo půjdou k pomníku na Hradčanech, aby tam položili věnce a pronesli pár frází. Což nemají aspoň trošku studu? Ne, nemají. Proč by měli? Jsou to přece lháři a fízlové. Jsou to svobodně a legálně zvolení lháři a fízlové. (more…)

Co se stalo na Slovensku? Začal politický boj na život a na smrt (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 0:01

Petr Šabata. Komentář. kladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové Potěmkinovu vesnici rozmetala na kusy. Kampaň ze strany Roberta Fica bude nechutná, podpásová a nezastaví se před žádnou špínou.

Natočeno 2018. Premiéra 6. 3. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.).

Lit.: Šabata, Petr: Petr Šabata: Co se stalo na Slovensku? Začal politický boj na život a na smrt. In web ČRo Plus, 6. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Do minulé neděle bylo Slovensko středoevropským demokratickým a proevropským premiantem s moudrým prezidentem, ukázněným premiérem a civilizovanými poměry. Úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové tuhle Potěmkinovu vesnici rozmetala na kusy.

Co je to vlastně za zemi, to Slovensko uplynulých deseti dní? Jak se mohla za pár hodin změnit z premianta v černou ovci? A byla to opravdu před vraždou taková idyla a dnes takový malér?

Všichni se na Slovensku shodnou, že je potřeba především najít pachatele i objednavatele vraždy a odhalit i propojení zločinu s politikou. Tady ale shoda končí. Premiér Robert Fico v neděli naznačil a v pondělí řekl naplno, že prezidenta Andreje Kisku, opozici a převrat na Slovensku řídí americký finančník maďarského původu George Soros. To je vyhlášení politické války.

První reakce novinářů v Bratislavě se shodovaly, že se premiér asi zbláznil, že ho oslabil špatný zdravotní stav a vyčerpání z uplynulých náročných dní. Pozor, premiéra Fica neradno podceňovat. Blíže pravdě bude, že přesně ví, co dělá a že jako první zahájil tvrdou předvolební kampaň – předčasné volby mohou být za pár měsíců, ačkoliv není úplně snadné k nim dospět ústavní cestou.

Použití konspiračních teorií a hra na nejnižší pudy publika v přímém televizním přenosu z úřadu vlády dokládá, že kampaň ze strany Roberta Fica bude nechutná, podpásová a nezastaví se před žádnou špínou. To bude i na slovenské poměry něco výjimečného.

(more…)

6. 3. 2018

Chudák Ondráček (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 23:28

Jan Fingerland. Komentář. Zdeněk Ondráček zcela určitě nepochopil, že určitý druh chyby se tak úplně smýt nedá. Kdyby v lednu 1989 někomu vyrazil zuby v hospodě, mohl by to dnes považovat za klukovinu. Účast na Palachově týdnu na té nesprávné straně je ale problém jiného druhu. V jednom ale pravdu má. S přibývajícím časem je ohavnost předlistopadové éry stále méně patrná a není ostuda jí vychvalovat. To je zase smůla nás ostatních.

Natočeno 2018. Premiéra 6. 3. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.).

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Chudák Ondráček. In web ČRo Plus, 6. 3. 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Ondráčkova životní volba byla špatná a když se už se pokoušel ji obhájit, evidentně nepochopil řadu věcí.

O co jde v případu komunistického poslance Ondráčka především? Do hlavy nikdo nikomu nevidí, ale tento muž možná hraje hru o výklad svého života. Jeho problém je, že ji hraje špatně.

Jen pamětník roku 1989 dnes může docenit, jak velký stud pociťovala velká část přívrženců právě skončených poměrů za to, co dělali nebo jen hájili. Mladší místo toho shlédnout pozoruhodný dokument Jiřího Krejčíka Maturita v listopadu.

Krejčík tehdy jel natáčet revoluční atmosféru na gymnáziu v České Třebové a hovořil tam s řadou účastníků, od studentů přes majora SNB až po ředitele školy. Režisér pak musel natočený materiál odložit a dokončil ho až po celých deseti letech v pozměněné podobě. Ředitel, který na kameru obhajoval represe proti studentům, spáchal totiž po natáčení sebevraždu.

Listopadové dny byly mimo jiné jakousi starořeckou katarzí, příležitostí uvidět se v pravém světle a očistit se – pokud to dotyčný snesl.  (more…)

Parlamentní počty a prezidentův tanec (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:49

Petr Žantovský. Komentář. Babiš už svých 101 má, jen asi ještě není rozhodnut, odkud. Eso v ruce má Andrej Babiš. Když se dohodne s Tomio Okamurou, mají socialisté smůlu.

Natočeno 2018. Premiéra 5. 3. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.). K poslechu zde.

Lit.: Žantovský, Petr: Petr Žantovský: Parlamentní počty a prezidentův tanec. In web ČRo Plus, 5. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Miloš Zeman si vytváří cestu, jak z problému vycouvat bez ztráty kytičky, ať už to dopadne jakkoli

Naše veřejná diskuse, jak se zdá, má neustálou tendenci probíhat jako trvalá série kampaní. Nejprve kampaň proti Andreji Babišovi – na jejím konci bylo Babišovo vítězství ve volbách do Poslanecké sněmovny.

Pak kampaň proti Miloši Zemanovi, jejím výsledkem bylo Zemanovo znovuzvolení prezidentem. Nyní jsme svědky kampaně kolem sestavování nové vlády. Ze všech stran se hrnou hlasité obavy: co když se Babiš spojí s Okamurou a komunisty? Nastane konec světa?

A do této kampaně přilévá prezident Zeman více či méně promyšleně různé vzkazy: jednou chce listinu se 101 podpisem pro jmenování premiéra, pak zase ji nechce, a tak pořád dokola. Kdo se v tom má vyznat?

Zkusím to klubko rozplétat za pomoci citovaných autorit. Přední médiolog Jan Jirák na serveru Aktuálně.cz velmi přesně popsal, jak se předvolební kampaně typu AntiZeman podepsaly na výsledku. Jak veškerá ta hromaděná zášť a kritika, která si všímá jen negativ, nikoli pozitiv, v důsledku pomáhá tomu, kdo je takto okopáván.

To jsou Jirákova slova. Měla by se tesat, vystihl to přesně. Antireklama, nemající jiného argumentu než nevole k tomu či onomu, nepřináší nic konstruktivního, jen právě opačnou reakci veřejnosti, která nutně začne onoho okopávaného považovat za oběť štvanice a intuitivně ho pak spíš v tom nerovném boji podpoří.  (more…)

3. 3. 2018

Prolomit vlny: Hatefree kavárenská levice – slaměný panák stvořený Hůlovou (2016)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 13:30

Michal Kašpárek. Glosa.

Natočeno 2016. Premiéra 9. 5. 2016 (ČRo Radio Wave).

Lit.: Kašpárek, Michal: Prolomit vlny: Hatefree kavárenská levice – slaměný panák stvořený Hůlovou. In web ČRo Radio Wave, 9. 5. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spisovatelka Petra Hůlová ve svých komentářích na Radiu Wave i jinde vyzývá k budování mostů mezi – zjednodušeně řečeno – zastánci a odpůrci uprchlíků. To je bohulibý cíl. Praktické pokusy o jeho naplnění ale ústí v pravý opak: autorčiny glosy přiživují předsudky a stěžují vzájemné porozumění.

Na posledním článku pro Echo24 zarazí už redakční titulek: „Nová česká levice: kluci a holky z fajnových rodin“. Editorům se tu do devíti slov podařilo nacpat hned dva fauly. Prvním je nemístná paušalizace, druhým nesmyslné upozorňování na třídní původ. I synové a dcery buržoazie snad můžou být progresivní, podobně jako potomci státních zaměstnanců můžou prosazovat privatizaci. Řešme prosím názory samotné, ne kdo jsou a co si o nich myslí taťkové a mamky jejich nositelů.

Teď už k tomu, co prokazatelně tvrdí sama Hůlová. Ne, že by na to bylo jednoduché přijít: v komentáři totiž volně zaměňuje novou levici, pražskou kavárnu a vládní iniciativu HateFree. To je jako polemizovat zároveň s Hůlovou a s Lenkou Kořínkovou, vždyť přece obě píšou knížky.

Svou úvahu Hůlová otevírá soudem: „Smůla nové české levice spočívá v tom, že rezignovala na práci s těmi, kteří ji životně potřebují.“ Konec citace. Pozoruhodné odhalení. Teplé jídlo bezdomovcům vaří na akcích Food Not Bombs zřejmě Mladí konzervativci. Romy při šluknovských demonstracích asi bránili lidé z iniciativy D.O.S.T. Sociální centrum Klinika nejspíš nepouští dovnitř nikoho bez kravaty. (more…)

2. 3. 2018

Ondráček je na svém místě (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 23:58

Jindřich Šídlo. Komentář. Premiér nenávidí parlament a opoziční poslance oslovuje při jednání arogantním pokřikem “hoši”. Babiš po své hlasovací koalici s komunisty a Okamurou sáhne, kdykoliv to bude potřebovat. A prosadí s ní cokoliv.

Natočeno 2018. Premiéra 2. 3. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.; 3 min.). K poslechu zde.

Lit.: Šídlo, Jindřich: Jindřich Šídlo: Ondráček je na svém místě. In web ČRo Plus, 2. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Pojďme si říct radši hned na začátek jednu takovou nepříjemnou věc. Fakt, že sněmovna v pátek zvolila na třetí pokus šéfem komise pro dohled nad GIBS komunistu Zdeňka Ondráčka, by už skutečně neměl nikoho překvapit.

Natož pak znechutit, to se snad může přihodit jen člověku, který nepostřehl, v jaké zemi od loňského podzimu žije. V zemi, kde vládne díky výsledku nepochybně svobodných a demokratických voleb jasná většina stran, jejichž vztah ke svobodě a demokracii je v lepším případě rezervovaný.

Premiér nenávidí parlament a opoziční poslance oslovuje při jednání arogantním pokřikem “hoši”, místopředseda sněmovny za SPD zpochybňuje holokaust a hodlá omezit svobodu vyznání – a komunisti jsou prostě komunisti.

Páteční volba završila všeobecně vydařený týden ve sněmovně, během nějž spojenectví strachu a pořádku zvládlo uchránit Tomia Okamuru v místopředsednickém křesle, prosadit do Rady ČTK státního novináře Petra Žantovského, o němž se bude jednou přednášet na žurnalistických katedrách a nakonec zvolit Ondráčka.

Sněmovna zvolila na třetí pokus šéfem komise pro dohled nad GIBS komunistu Zdeňka Ondráčka.

(more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress