Stanislav Langer. Přednáška.
Připravilo Brno v roce 1935. Premiéra 19. 2. 1935 (Brno, 17:30 – 17:40 h).
Stanislav Langer. Přednáška.
Připravilo Brno v roce 1935. Premiéra 19. 2. 1935 (Brno, 17:30 – 17:40 h).
Ing. František Nedvědický. Přednáška.
Připravilo Brno v roce 1935. Premiéra 19. 2. 1935 (Brno, 13:35 – 13:45 h).
Dr. J. Kalláb. Přednáška.
Připravilo Brno v roce 1935. Premiéra 18. 2. 1935 (Brno, 17:10 – 17: 20 h).
Jarmila Bátková. Přednáška.
Připravilo Brno v roce 1935. Premiéra 18. 2. 1935 (Brno, 18:40 – 18:50 h).
Ing. dr. Jaroslav Lemarie. Přednáška.
Natočeno 1935. Premiéra 18. 2. 1935 (Brno, 12:00 – 12:10 h.).
Pozn.: Ing. Jaroslav Lemarie, lesní inženýr, byl žákem prof. Ing. J. Konšela na lesnické fakultě v Brně. Pobyl rok v tropické Africe, už ve dvacátých letech dvacátého století a byl zřejmě prvním českým lesníkem se zkušenostmi z tropického lesnictví. Byl také prvním autorem, který popsal bohatou tropickou dendroflóru v české lesnické literatuře a to už v roce 1928 v Přírodě.
Ing. J. Lemarie pobýval ve francouzské rovníkové Africe, v dnešním Gabonu – a sice na řece Ogooue, která pramení v Kongu, severně od řeky Kongo. Řeka Ogooue teče kolem 200 km směrem po rovníku z východu na západ a ústí u Port Gentil na mysu Lopéz v Guinejském zálivu. Na řece leží proslulá lékařská stanice Lumbaréne prof. A. Schweitzera.
Dr. K. Jelínek. Přednáška.
Natočeno 1935. Premiéra 18. 2. 1935 (Praha – Moravská Ostrava, 17:10 – 17:35 h.).
Roland Posner. O významu gest jako svědectví snahy člověka dorozumět se s druhými. A úskalích okamžiku, kdy taková snaha selhává. Esej předního současného německého sémiotika. Z vlastního překladu připravila Veronika Opletalová. Režie Tomáš Soldán.
Účinkuje David Viktora.
Připravila Olomouc v roce 2018. Premiéra 19. – 21. 11. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h) v cyklu Esej.
Ondřej Konrád. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 19. 11. 2018 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Nepříjemné podobnosti a nic nového. In web ČRo Plus, 19. listopad 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Jakeše do koše“, anebo lépe se rýmující „Miloše do koše“ skandovali lidé před devětadvaceti lety.
Při první obrovské, spontánní manifestaci proti 40 let trvající komunistické monopolní a totalitní moci. A padalo i slovo demise, jíž by měla podat za předcházející masakr studentů federální vláda.
Letos se ve výroční den také konaly protesty a organizátoři nikoli malého na pražském Staroměstském náměstí rozdávali účastníkům cedule s nápisem demise, zatímco do koše na Národní třídě hodil kdosi zvlášť radikální květiny od premiéra, prezidenta i předsedy SPD.
A na Václavském náměstí se opět zvonilo klíči. Gesto s kytkami bylo sice trochu přemrštěné, tomu ostatnímu se ale Andrej Babiš, Miloš Zeman a Tomio Okamura divit nemohou. Jen si říkat, že demonstrace zatím nejsou rozsáhlejší a než se rozrostou, důvody k nim se podaří rozmělnit. A jak předvídá hlava státu, časem rozhořčení opadne. (more…)
Karel Hvížďala. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 19. 11. 2018 (ČRo 3 Vltava).
Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Snyderova Cesta do nesvobody. In web ČRo 3 Vltava, 19. listopad 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pojmy a postupy cestují z Východu na Západ. To se týká i slova fake, falešný, i slovního spojení Fake News, falešná zpráva.
Takový výraz zní jako americký vynález a Donald Trump si ho přivlastnil, ale ze začátku byl nejčastěji používán v Rusku a na Ukrajině, a to dávno před tím, než ovládl Ameriku. Tento výraz označuje fikci, kterou vydává za žurnalistický text, aby způsobil zmatek při hledání příčin nějaké události, a tím diskredituje žurnalistiku jako takovou.
Politici, kteří touží po věčnosti, nejprve sami rozšiřují falešné zprávy tak dlouho, až uvěří, že všechny ostatní zprávy jsou falešné, což vede k tomu, že za pravdivý považují jen vlastní spektákl. Ruské kampaně, které mezinárodní veřejný prostor zaplavily fikcemi, začaly v roce 2014 na Ukrajině a v roce 2015 se přesunuly do Spojených států, aby v roce 2016 přispěly ke zvolení současného prezidenta. Technika je stále stejná, jen s přibývajícím časem je rafinovanější.“
To jsou slova amerického historika Timothy Snydera z knihy The Road to Unfriedom, Russia, Europe, America, tedy Cesta do nesvobody, Rusko, Evropa, Amerika, kterou tento profesor Yellow University a zaměstnanec Institutu věd o člověku ve Vídni, kde momentálně žije, dedikoval novinářům, hrdinům dnešní doby. V češtině již vyšla jeho předešlá kniha Tyranie.
Tato nová Snyderova kniha má šest kapitol: Individualismus a totalitarismus, Následky a selhání, Integrace nebo impérium, Inovace nebo věčnost, Pravda nebo lež, Rovnost nebo oligarchie.
Esejistická Snyderova kniha velice zevrubně rozebírá nejrůznější ohrožení naší civilizace a řadu pastí, které popisuje, se bezprostředně týkají i nás. Ukazuje třeba na past současné žurnalistiky, která upřednostňuje pouze to, co se odehrává právě teď, což vede k tomu, že ztrácíme schopnost chápat, o co se ve skutečnosti jedná, protože pomíjíme kontext. To má za následek, že je možné s námi snadněji manipulovat. (more…)
Natočeno 2018. Premiéra 19. 11. 2018 (ČRo Plus) v cyklu Glosa Plus.
Lit.: Neff, Ondřej: Ondřej Neff: Podnět pro vládu. In web ČRo Plus, 19. listopad 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Slovo solidarita se v souvislosti s naší zemí skloňuje v sedmi pádech. Že prý jsme solidární málo nebo dokonce vůbec ne, a jiní zase, že dost a možná až moc.
Že máme být solidární doma anebo venku. Paní europoslankyně Michaela Šojdrová pátrá kdesi v uprchlickém prostoru po sirotcích a vede se debata, zdali přijmout nebo ne, pokud budou nalezeni.
Bude následovat solidarizační debata o míře jejich sirotství a bude se klást na misky vah, zdali sirotek bez rodičů s babičkou a dvěma bratranci je více sirotek než sirotek bez matky a žádným dalším příbuzným. Přitom je tu příležitost nejenom k solidaritě, ale k jednoznačně přímočaré pomoci.
Někde v Pákistánu žije na veřejně neznámém místě paní Asia Bibi. Asi jste o ní už slyšeli. Připomenu, že ji před osmi lety odsoudili k trestu smrti, protože se coby křesťanka napila vody někde, kde neměla.
To bylo ale i na Pákistán moc, takže ji osvobodili, nicméně lid si žádá její popravu. Už se snad jednalo o udělení asylu, ale kupříkladu z toho sešlo ve Velké Británii. (more…)
Powered by WordPress