Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Radek Štěpánek. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 8. 2. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 7 min.).

Lit.: Štěpánek, Radek: Radek Štěpánek: Máme kuny aneb Přízraky na střeše. In web ČRo Brno, 5. únor 2025 (článek). – Cit.: (…) Chci mluvit o kunách, které jsem vždycky měl za roztomilá krvelačná zvířata s nádherným ladným pohybem a obrovskou inteligencí. To jsem je ale ještě vůbec neznal, nebo jen z uctivé vzdálenosti a z knížek. Jenže letos v zimě k nám na tu střechu konečně vylezly taky – a vracejí se skoro každou noc. Stal jsem se tak jedním z lidí, které bůhvíproč kuny čas od času poctí svou návštěvou – a to, jak nádherná, zvláštní a inteligentní zvířata to jsou, poznávám z blízkosti, která nemusí být každému milá.

Asi jste příběhy o kunách už mockrát slyšeli také. Vypráví je leckdo. Jak mu překousaly dráty v autě, jak mu chodí na slepice. Jaký randál dovedou nadělat a jak se jich člověk nemůže zbavit, když mu začnou chodit na půdu, i když zkouší všemožné triky a fígle. Jedna známá se tak s kunami potýkala skoro rok. Zkoušela všechno, od průmyslových, zaručeně účinných pachových plašičů přes elektronické vychytávky až po všemožné babské rady. Obalila střechu vlasy, prosila v zoo poníženě s kyblíkem o lví exkrementy, kterými pak pomazala fasádu domu. Nezabralo nic. Jeden krásný kuní frajer k nim chodil dokonce za bílého dne a promenádoval se na terase, když grilovali. Vše pak utnul až rodinný přítel-myslivec, který ho zastřelil. Byl to důvod k velké oslavě a všeobecnému veselí. To ale trvalo jen pár dní. Asi po týdnu od jeho zneškodnění se ozvaly na fasádě povědomé zvuky znovu – a známá má o kuny vystaráno zas. (…)

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 4. 2. 2025 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Celník Trump bojuje proti kapitalismu. In web ČRo Plus, 4. únor 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nový americký prezident začal své druhé období rázně. Mimo jiné zavedením cel na import ze zemí, jako je Kanada, Mexiko nebo Čína. Tento krok odráží možná hlubší posun Ameriky, než jen momentální rozpoložení Donalda Trumpa.
Julie Hrstková: EET rozpočet nezachrání. Doba nízkých deficitů je definitivně pryč

Americký prezident už v minulém volebním období proslul výrokem, že clo je krásné slovo. A už tehdy některá cla zavedl, a teď tento tlak ještě zesílil. Zatím není jisté, jestli Donald Trump skutečně myslí všechna navrhovaná cla vážně, a nebo je to jen nástroj nátlaku či politické komunikace.

Evidentně také vychází z přesvědčení, že cla platí cizí státy, a nikoli domácí spotřebitelé. Jenže je tu něco hlubšího a důležitějšího. Mnohá s ochranářských opatření, která Trump zavedl v prvním volebním období, nechal jeho nástupce Joe Biden beze změny. (…)

Petr Honzejk. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 2. 2. 2025 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu
Názory a argumenty.

Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Proč nemlčet k tomu, co se děje na Slovensku. In web ČRo Plus, 2. únor 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když politik přežije pokus vyšinutého jedince o atentát, nedá se mu vyčítat, že se stane trochu paranoidním. Je to přirozená reakce. Ovšem, něco jiného je, když do své paranoie začne stahovat celé okolí, nebo dokonce celou zemi. To už by měly začít blikat červené kontrolky.

To je bohužel případ slovenského premiéra Roberta Fica, u něhož už každému, kdo chce vidět, kontrolky blikají právě tak divoce, jako se někdy nad Tatrou blýská. A nemylme se, není to nic, co bychom mohli jen nezúčastněně sledovat, má to značný přesah i do Česka.
Němeček: Fico chtěl lidi vystrašit, aby nešli na náměstí. Nespokojenost v malých městech je varující

Působení slovenského premiéra je skutečně zarážející. Nedávno oznámil, že se na Slovensku chystá jakýsi “majdan” a státní převrat z čehož obvinil nevládní organizace a opozici. Zdůvodnění bylo opravdu “zábavné”.

Tvrzení o převratu podložil Fico zprávou slovenské informační služby, založené na jednom mailu, který si mezi sebou zcela otevřeně posílali organizátoři občanských protestů. V něm se psalo o demonstracích či symbolické blokádě některých úřadů, což jsou v demokracii zcela normální výraz nesouhlasu. (…)

Zdeněk Petr. Komentář. Režie Jiří Hraše.

Hovoří Zdeněk Švinger.

Natočeno 1964. Repríza 29. 7. 1964 (Československo I, 9:35 – 9:45 h.; 10 min.) v cyklu Průmyslové minuty).

Wolfgang Borchert. Mírová výzva západoněmeckého autora. Překlad Josef Čermák.

Natočeno 1960. Premiéra (?) 24. 7. 1960 (Praha III, 19:55 h.) v rámci přímého přenosu opery Richarda Wagnera Bludný Holanďan z Bayreuthu. Repríza 12. 9. 1964 (Československo II – VKV, 17:05 -17:25 h.).

Friedrich Nietzsche. Meze teoretické kultury v úryvku z proslulé knihy Zrození tragédie z ducha hudby od německého filosofa. Z vlastního překladu připravil Petr Kitzler. Účinkuje Petr Kitzler. Režie Petr Mančal.

Natočeno 2025 Premiéra 1. 2. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 12 min.) v cyklu Víkendová příloha a Esej.

Lit.: Kitzler, Petr: Friedrich Nietzsche: Optimismus, jenž se cítí bez hranic! In web ČRo 3 Vltava, 1. 2. 2025 (článek). – Cit.: Zrození tragédie z ducha hudby je jednou z nejproslulejších knih filozofa Friedricha Nietzscheho (1844–1900), je to přitom jeho vůbec první jeho kniha – vyšla v roce 1872, v době, kdy její autor působil jako profesor filologie v Basileji.(…)

V době vydání sklidil její autor značnou odbornou kritiku a svého díla si později nijak nepovažoval. Pro uvažování o divadle, ale také dobové společnosti je to přitom nedocenitelný pramen.

Nietzsche zde v mnohém vychází z inspirací od Arthura Schopenhauera a Richarda Wagnera, a především se věnuje titulní problematice – zrození antické tragédie, ve které se sváří a snoubí dvě základní umělecké síly – dionýská a apolinská.

Vedle toho si ale také všímá toho, jak vlivem sokratovského vědeckého optimismu tragický mýtus jako společenská síla mizí a zaniká. To je také obsahem úryvku, který předkládáme našim posluchačům v novém, přesném překladu Petra Kitzlera z Filosofického ústavu AV ČR, který vyšel v nakladatelství Oikuméné.

Petr Šotnar. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte Vladimír Hauser.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 1. 2. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 10 min.).

Lit.: Mundier, Milan: Petr Šotnar: Malá úvaha o polidšťování. In web ČRo Brno, 30. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Někteří lidé se chtějí za každou cenu odlišit od davu. Rádi by, aby si jich lidé všimli. Jednou z možností je pořídit si speciální registrační značku na auto. Takových „espézetek“ na přání jsem už viděl celou řadu, ale nedávno mě při popojíždění v koloně zaujala značka na autě přede mnou. Skvěl se na ní nápis KARL GOTT.

Vzpomínám si, že v 70. a 80. letech každá pořádná televizní estráda na závěr vyvrcholila vystoupením Karla Gotta. Kolem tohoto zpěváka se vytvořila zvláštní aureola, která hraničila s kultem osobnosti. V té době se vyprávěl vtip; co prý jednou bude ve slovníku pod heslem Lubomír Štrougal. Bude tam: méně významný politik z doby Karla Gotta.

V den Gottova pohřbu byl vyhlášen státní smutek a na Pražském hradě i v Lánech byly vlajky staženy na půl žerdi. Ve všech výlohách knihkupectví byla výstavka nejrůznějších knih oslavujících božského Káju. Potom ale hudební publicista Pavel Klusák napsal knihu Gott – Československý příběh, ve které uvedl mnohé legendy, fámy a bajky na pravou míru. Pro fanynky je tato četba naprosto nestravitelná, ale božský Kája byl jednou provždy polidštěn. (…)

Petr Honzejk. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 26. 1. 2025 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Nová strana GEN je dokonalá ukázka, jak to v politice nedělat. In web ČRo Plus, 26. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Nově vznikající politické projekty lze v zásadě roztřídit do tří skupin. Na ty, které mají dobrou šanci na úspěch, ty, u kterých je průlom nejistý a ty, které mají šanci limitně se blížící nule. Nový projekt odpadlíků od hnutí ANO s názvem GEN patří do třetí skupiny. A kdyby existovala čtvrtá, nazvaná nula nula nic, patřil by spíše tam.

Dá se na něm nicméně dobře ukázat, jak to, když zakládáte novou stranu, opravdu nedělat. (…)

Kamila Pešeková. Komentář.

Natočeno 2025: Premiéra 23. 1. 2025 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Kamila Pešeková: Slovenský premiér Fico hrozí předčasnými volbami z taktických důvodů. In web ČRo Plus, 23. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (..) Slovensko aktuálně zažívá jednu z mnoha dalších vypjatých situací na politické scéně. Jako by už jich nebylo za poslední dobu dost. K nejnovějšímu výbuchu emocí došlo v parlamentu, kde se sjednocená opozice pokusila vyslovit nedůvěru Ficově vládě.

Jeho koalice, která má jinak do jednoty daleko, tomu ale přesto dokázala zabránit, a to hodně diskutabilním způsobem. Schůzi, kde mělo dojít k hlasování, jednoduše přerušila na neurčito. Jestli bude někdy vůbec pokračovat, není jisté.

Tato událost stojí za zmínku proto, že se na Slovensku stále silněji spekuluje, zda nebudou předčasné volby. Hlavním důvodem je, že koalice premiéra Fica, která by měla většinu v parlamentu, už existuje pouze na papíře. (..)

Marek Hudema. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 19. 1. 2025 (ČRo PLus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hudema, Marek: Marek Hudema: Bidenovo varování na odchodnou. In web ČRo Plus, 19. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Odcházející americký prezident Joe Biden varoval ve svém projevu na rozloučenou před koncentrací technologie, moci a bohatství, a před technologicko-průmyslovým komplexem. Šlo o přiznanou inspiraci projevem na rozloučenou, který pronesl zhruba před 60 lety americký prezident Dwight Eisenhower a ve kterém varoval před rostoucí mocí vojensko-průmyslového komplexu a jejími katastrofálními dopady. Vypadá to, že staré časy se vracejí v novém hávu.

Biden, aniž by někoho jmenoval, zřetelně narážel na šéfy obřích technologických firem, kteří se teď objímají s nastupujícím prezidentem Donaldem Trumpem.

Nejde jen o Elona Muska, majitele automobilky Tesla a sociální sítě X, který pomáhal Trumpovi v jeho kampani, ale třeba i o majitele sociální sítě Facebook Marka Zuckerberga, zástupce Applu, Googlu či společnosti OpenAI vyvíjející umělou inteligenci. Ti všichni byli původně proti Trumpovi, ale nakonec mu přišli „políbit prsten“. Chtějí totiž být poblíž moci a chtějí daňové úlevy.

Podobně kdysi chodili za Bidenem a okázale se distancovali od Trumpových nejhorších příznivců, kteří zaútočili v roce 2021 na americký Kapitol. Biden tak důvěrně ví, o čem mluví a před čím varuje. (…)