B. Šretrová. Přednáška.
Natočeno 1946. Premiéra 17. 1. 1946 v rámci pořadu Beseda pro ženy (Praha II, 11:15 h.).
B. Šretrová. Přednáška.
Natočeno 1946. Premiéra 17. 1. 1946 v rámci pořadu Beseda pro ženy (Praha II, 11:15 h.).
Ivo Bystřičan. Komentář. Proč je volání po větších počtech učňů krátkozraké?
Natočeno 2019. Premiéra 14. 2. 2019 (ČRo Rádio Wave).
Lit.: Bystřičan, Ivo: Prolomit vlny: Učňáky potřebují reformu, nikoliv nahánění žáků násilím a za trest. In web ČRo Radio Wave, 14. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čeští politici a byznysmeni opět začínají debatovat o tom, že je údajně potřeba více absolventů učňovských oborů. Zdá se ale, že místo komplexní reformy učňovského školství chtějí hlavně rychle vytvořit levnou pracovní sílu do montoven. Proč je krátkozraké nahánět mladé lidi na učňáky silou a za trest?
Ještě nedávno se na náměstích protestně provolávalo, že vzdělání není zboží. Dneska by se v případě učňovského vzdělání dalo říct – kéž by bylo aspoň tím. Obchodníci s idejemi raného kapitalismu, ve kterých nemajetné masy mají sloužit průmyslníkům v zájmu pokroku, by je alespoň nemohli bez uzardění vydávat za trest – nutit žáky k učňovskému studiu symbolickým násilím.
To se skutečně děje. Bývalý předrevoluční prognostik a dnešní šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, mogulové typu Andreje Babiše, vybraní úslužní hejtmani a jejich modly v podobě regionálních průmyslníků postrádají manuální pracovní sílu a vinu hledají ve vzdělávacím systému. Lidské zdroje bez maturity mají napříště zaručit odborná učiliště, která dnes mají problém. Žákům se na ně moc nechce.
Průmysl naší pověstné montovny světa zažívá konjunkturu, u které euforicky předpokládá, že bude trvat věčně. Robotizace, aplikace umělé inteligence a potřeba lidí, kteří se umí učit, se podle představ byznysmenů nejspíš naší zemi vyhnou obloukem, stejně jako se jí vyhýbá kritické myšlení a schopnost dívat se kolem sebe. Na nás si nějaké novoty nepřijdou. Máme své metody na to, jak lidi do továren dostat. Dokud nelze snadno ve velkém importovat manuální sílu ze zemí, kde se platí ještě méně než u nás, odchováme si do fabrik naše děti. Přesněji řečeno, děti druhých. (more…)
Alena Zemančíková. Fejeton.
Natočeno 2019. Premiéra 13. 2. 2019 (ČRo Plus) v rámci cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Zemančíková, Alena: Alena Zemančíková: Aféra s masem. In web ČRo Plus, 13. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Básník Adam Borzič v editorialu k poslednímu číslu časopisu Tvar napsal: „Stále silněji se domnívám, že hlavní spor dneška probíhá skrytě mezi milovníky života a těmi, kdo život nenávidí.“
I já se domnívám, že to je skutečně hlavní filozofické téma naší globální současnosti. V malém, regionálním a prostorově představitelném rámci se projevuje také stavem lesů, vodních toků, polí a luk, ale také měst a krajiny.
Výmluvným příkladem je téma dálnice, které už několik týdnů zabírá český mediální prostor, ačkoliv když si položíme otázku, jestli jde o život, musíme odpovědět, že ne, a způsob dopravy z Prahy do Brna má i jiná řešení. Zatímco alarmující úbytek ptactva, který celkem nikoho nezajímá, žádné řešení nemá.
Když výrok o sporu mezi biofilním a nekrofilním přístupem vyložíme takto, řekne množství technokraticky orientovaných oponentů, že to je afektované odporování pokroku a pokud budou dost pohotoví, zeptají se okamžitě, zda se tedy například zřekneme na Vánoce pomerančů, když jsme proti provozu kamionů na evropských dálnicích. A mají nás v pasti.
Jsou ale přímočařejší příklady toho, jak jsme nakloněni smrti. Naposledy třeba případ hovězího masa z Polska. (more…)
Petr Hartman. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 12. 2. 2019 (ČRo Plus, 3 min.) v cykku Názory a argumenty.
Lit.: Hartman, Petr: Petr Hartman: Boj o profesory – Univerzita Karlova versus Miloš Zeman. In web ČRo Plus, 12. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdo porušil pravidla pro jmenování profesorů? Akademická obec, nebo prezident republiky? Spor vlekoucí se už od roku 2015 zatím nemá rozřešení. Byť padl pravomocný verdikt soudu, jmenování Ivana Ošťádala a Jiřího Fajta profesory podepsáno hlavou státu dosud nebylo.
Prezident republiky dál trvá na tom, že oba pánové nesplňují všechny podmínky, aby se mohli stát profesory. Podle platného rozsudku však nemá hlava státu přezkoumávat, zda je příslušný člověk dostatečně odborně či morálně způsobilý. Soudci si myslí, že prezident k tomu není dostatečně vybaven, proto je zmiňované přezkoumávání vyhrazeno příslušným akademickým orgánům.
Ty dospěly k závěru, že pánům Ošťádalovi a Fajtovi nic nebrání v tom, aby před své jméno mohli připojit titul profesor. Problém je v tom, že Miloš Zeman si to nemyslí. Nechce prý být automatem na podpisy. Své odmítavé stanovisko postupně zdůvodňuje nejrůznějšími argumenty. Jejich kvalita dává za pravdu výroku soudu. Jdou totiž poměrně lehce vyvrátit.
Znamená to, že prezident buďto není schopen objektivně zhodnotit způsobilost navržených kandidátů, nebo tím jenom maskuje skutečné důvody. Ty mohou vycházet z různých osobních pohnutek. Miloš Zeman si dobře pamatuje, kdo mu nějakým způsobem ublížil, nebo si to alespoň myslí. Při vhodné příležitosti to těmto lidem vrací. Dosavadní dění kolem nejmenování pánů Ošťádala a Fajta ukazuje, že problém nemusí být v proceduře. Byť tím hlava státu argumentuje. (more…)
Libor Dvořák. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 11. 2. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Předzvěsti rozkladu Putinovy moci a strašlivé budoucnosti. In web ČRo Plus, 11. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozdíly mezi výsledky jednotlivých sociologických pracovišť jsou velmi výrazné, ale vytrvale klesající tendence je zcela očividná všude.
Alespoň pár čísel úvodem: podle známé agentury VCIOM poklesly Putinovy preference od loňského června po letošní leden ze 42 na necelých 33 %, podle ještě známějšího Levada-Centra pak za stejné období pak ze 79 % na 64. I když obě tyto instituce evidentně používají každá jinou metodiku, propad obliby dlouhá léta trvale nejpopulárnějšího politika země je vskutku propastný.
Podívejme se na to, jak jednotliví glosátoři tohoto vývoje Putinův opravdu střemhlavý sešup vysvětlují.
Komentátor Deutsche Welle Konstantin von Eggert se odráží od zatím nejnovějšího skandálu senátora Raufa Arašukova, který byl před pár dny zatčen přímo v horní sněmovně ruského parlamentu, Radě federace. Podle Eggerta je vzestup a pád celého rodinného klanu Arašukovů předzvěstí rychlého rozkladu celé Putinovy vertikály moci. (more…)
Petr Holub. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 11. 2. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Holub, Petr: Petr Holub: Ztracená dálnice Dana Ťoka. In web ČRo Plus, 11. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je třeba vyměnit Ťoka. Hru s tímto názvem hraje veřejnost už nějakou dobu, teď však nabírá na obrátkách. Předseda komunistů Vojtěch už oznámil, že se na výměně ministra dopravy dohodl s premiérem Andrejem Babišem, ten ovšem dohodu zpochybnil.
Za Dana Ťoka se postavil prezident Miloš Zeman, i když k tomu přidal podmínku, že ministr by měl vyměnit některého ze svých podřízených, odpovědných za stavbu dálnic.
Není nic překvapivého na tom, že veřejnost žádá hlavu nejdéle sloužícího ministra dopravy v dějinách, na kterého je možné svést především stálé odklady při stavbě dálnic. Přesto existují minimálně stejně dobré důvody k tvrzení, že Ťok by měl přežít.
Nejde ani tak o to, že pro premiéra by byla výměna nepříjemnou záležitostí. Fakticky by tím přiznal, že neuspělo jeho tažení na zrychlení silniční výstavby a vůbec manažerské řízení státu, se kterým vstupoval začátkem roku 2014 do vlády. (more…)
Jindřich Šídlo. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 11. 2. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Šídlo, Jindřich: Jindřich Šídlo: Konečně jsou tu zase staří komunisté. In web ČRo Plus, 11. únor (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Předseda Komunistické strany Čech a Moravy navštivil prezidenta republiky, aby jej informoval o posledním vývoji česko-čínských vztahů se zvláštním zřetelem na dodavatelsko-odběratelské vztahy s podnikem výpočetní techniky Huawei.
A dále také o nespokojenosti ústředního výboru s působením ministra zahraničí, který neprojevil dostatečné pochopení pro ruskou okupaci cizího území, kterou předchůdci předsedy KSČM aktivně podporovali i v případě vlastní země.
Pokud by ministr zahraničí pokračoval v nezodpovědné politice dodržování spojeneckých závazků, proti nimž čeští komunisté vždy vystupovali, zváží KSČM další podporu vlády, jejíž existence na nich závisí. Prezident republiky, který má na vstupu do EU i NATO zásadní podíl, se s předsedou KSČM v kritice ministra zahraničí plně shodnul.
Pozice, do níž se 30 let po svém potupném útěku od moci dostali čeští komunisté, je unikátní. Způsob předání moci v roce 1989 zaručil komunistům účast v politické soutěži demokratické země a nikdo s tím už nic neudělá. Komunisté jsou legitimní politická síla, které sice ubývají voliči, ale paradoxně spolu s tím stoupá jejich moc.
Vitruvius. Fragmenty ze základního spisu antické literatury o architektuře. Překlad Alois Otoupalík. Připravil Petr Turek. Režie Lukáš Hlavica.
Účinkuje Jaroslav Someš.
Natočeno 2018. Premiéra 11. – 15. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.) v cyklu Esej a Rok moderního umění.
Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 7. 2. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Mlejnek jr., Josef: Josef Mlejnek jr.: Ústavní žaloba a černý premiant Paksas. In web ČRo Plus, 7. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Senátor Václav Láska avizoval, že se pokusí iniciovat ústavní žalobu na prezidenta republiky, která by ho mohla zbavit úřadu.
Konkrétní úpravy sesazování prezidentů se v různých zemích pochopitelně liší, avšak jedno mají společné: jde o dosti obtížně uskutečnitelný akt. Pokud by u nás dospěl k cíli, znamenalo by to událost svým způsobem velmi unikátní.
Česká republika by se totiž stala teprve druhou evropskou zemí, jež sesadila svého prezidenta procedurou impeachmentu, tedy, zhruba řečeno, ústavní žalobou vedoucí ke ztrátě funkce. Historický primát patří Litvě a tamní případ stojí jistě za připomenutí.
Rolandas Paksas, zvolený počátkem roku 2003 prezidentem, byl po několika měsících v úřadu obviněn, že protiústavně udělil litevské občanství ruskému podnikateli, obchodníku se zbraněmi a mafiánovi Juriji Borisovovi, jemuž též poskytl tajné informace, a že rovněž nelegálně napomáhal svým přátelům a známým při privatizaci. (more…)
Glosa.
Natočeno 2019. Premiéra 4. 2. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Glosa Plus.
Lit.: Neff, Ondřej: Ondřej Neff: Pomsta rozhlasu za srpen. In web ČRo Plus, 4. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mimopražský posluchač tu zprávu nejspíš přešel a nemyslím si, že zvedla ze židle mnoho Pražanů. Já k ní mám tak trochu osobní vztah a proto se o ní zmiňuju.
V pátek vešlo ve známost, že budova Transgasu na Vinohradské třídě může jít k zemi. Odstřelí ji, vznikne staveniště a na tom místě se postaví něco jiného.
Když jsem koncem 60. let byl zaměstnaný v rozhlase, v sousedství rozhlasové budovy byla prázdná parcela. Rozhlas tenkrát fungoval ve stísněných podmínkách, jedna jeho část byla v budově bývalé pošty. Zkrátka, počítalo se s rozšířením a všichni měli za to, že na té parcele vznikne další budova – tehdy – Československého rozhlasu.
Powered by WordPress