Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Kamila Pešeková. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 9. 3. 2025 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pešeková, Kamila: Kamila Pešeková: Jak dvoukolejné Slovensko oslabuje Evropu. In web MujRozhlas, 9. 3. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na Slovensku stále pokračují demonstrace proti zahraničněpolitickému směřování země, jak ho prosazuje současná vláda premiéra Roberta Fica. Účastníci protestů volají po tom, aby nikdo – ani vláda – nezpochybňoval fakt, že země je pevnou součástí euroatlantických struktur. (…)

Tomáš Garrigue Masaryk. Projev k vlastním 80. narozeninám.

Natočeno březen 1930. Premiéra 7. 3. 1930.

Lit.: anonym: Výjimečný objev v Národním muzeu. Tisková zpráva k unikátnímu objevu záznamu projevu T. G. Masaryka ze dne 7. 3. 1930. In web Národní muzeum, 3. 3. 2020 (tisková zpráva). – Cit.: Ve sbírkách Národního muzea – Českého muzea hudby byl objeven zcela unikátní fonografický váleček s autentickým záznamem hlasu Tomáše Garrigua Masaryka. Jedná se o jeho nadčasový projev o potřebách národa a státu, který přednesl 7. března 1930 v den svých 80. narozenin na Pražském hradě. Fonografický váleček byl v roce 1966 darován Českým rozhlasem v rámci velkého souboru dalších nahrávek. V současnosti v rámci projektu „Nový fonograf“ a zařízení Endpoint, které Národní muzeum zakoupilo v loňském roce, probíhá rozsáhlá digitalizace těchto fonografických válečků a jiných historických nahrávek. Díky tomu je možné po 90 letech opět slyšet hlas prvního československého prezidenta. Symbolicky v době těsně před 170. výročím jeho narození.

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 7. 3. 2025 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: O Gaze bez Gazy. In web ČRo Plus, 7. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Svět dělí svou pozornost mezi budoucnost Ukrajiny a budoucnost Gazy. O tom, co s tímto územím bude, se v posledních dnech mluvilo nejdříve v Rijádu, a pak v Káhiře. Na této schůzce zástupci arabských zemí vyjádřili souhlas s egyptským plánem pro Gazu.

Stostránkový dokument předestřel krásnou budoucnost Gazy, včetně barevných obrázků vygenerovaných umělou inteligencí. Náklady na rekonstrukci odhadl na více než padesát miliard dolarů.

Nejdříve by nastalo šestiměsíční přípravné období, během kterého budou odklizeny trosky a vystavěny provizorní příbytky. A po něm by následovala pětiletá etapa, během níž by se z Gazy stal skoro ráj na zemi. Včetně přímořských promenád, stovky nových zdravotnických zařízení, návrh se zabývá ekologickými stavbami a prvky smart city. Plánuje i vlastní letiště. (…)

Hovoří Zdeněk Štěpánek.

Natočeno 1964. Premiéra 6. 10. 1964 (Praha, 21:5é – 22:00 h.) v rámci cyklu Rozhlasový den armády.

Lit.: anonym: Pozvánka na rozhlasový Den armády. In web Čs. rozhlas a televize 41/1964 (29. 9. 1964), s. 1 (článek).

Ivan Štern. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 12. 9. 2015 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Štern, Ivan: Ivan Štern: Český multikulturní projekt 16. století. In web ČRo Plus, 12. září 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pražská Dušní ulice dostala jméno podle kostela svatého Ducha. Táhne se od břehu Vltavy až po Staroměstské náměstí. S jedním kostelem věru neskončila.

Najdete tu bývalý klášter a špitál U milosrdných bratří. Naproti svatému Duchu nahlédnete do oken španělské synagoze. Postavili ji pražští reformní Židé. (…)

Ulice je to vůbec reformní. Neznalý chodec si jej sice sotva všimne. Vnímavý za to nepřehlédne ještě jeden reformovaný kostel. K ulici se točí zadkem. Chce být asi nenápadný. Kostel svatého Salvátora.

Reformované církve, počínaje husity, se zmocňovaly kostelů, založených a vystavěných původně k větší slávě církve katolické, neboli obecné. Kupříkladu takový Týnský chrám na Staroměstském náměstí. Svého času hlavní stánek Jana Rokycana. Ozdobili jeho průčelí kalichem. Nakonec jej vystřídala Panna Marie a vrátil se do lůna církve obecné. Maruška odsud na nás juká dosud. (…)

Petr Honzejk. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 2. 3. 2025 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Andrej Babiš v roli „mírového štváče“. In web ČRo Plus, 2. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Světová politika se nám mění před očima, realita překonává i to, co by před pár týdny nevymysleli ani autoři geopolitické fantastiky. Je stále zjevnější, že současnému vedení Spojených států je nejen Ukrajina, ale i bezpečnost Evropy vcelku lhostejná a že si budeme muset poradit sami. Jinak nám hrozí, že si s námi agresivní Rusko udělá, co bude chtít.

V této souvislosti je dobré podívat se, jak k tomu před volbami přistupují české politické síly a kde se tedy můžeme brzy ocitnout. 

Vládní koalice a opozice jsou v otázce obrany v příkrém rozporu. Zatímco premiér Petr Fiala, stejně jako šéf STAN Vít Rakušan, berou hrozbu vážně a říkají, že musíme urychleně začít zbrojit a co nejdříve se dostat ve zbrojních výdajích minimálně na tři procenta HDP, což prezentuje zvýšení výdajů o nějakých sto miliard korun ročně, od hnutí ANO nic takového neslyšíme. Andrej Babiš naopak nutnost důrazu na obranu odmítá.

Na pozoruhodném videu, které zveřejnil na facebooku tvrdí, že stávající dvě procenta HDP stačí, že válka na Ukrajině brzy skončí, několikrát opakuje, že on chce mír a vyzývá světové velmoci k odzbrojení. Nutnost zvyšování obranných výdajů označuje doslova za „propagandu“.  (…)

Jan Krejčí. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 1. 3. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 8 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Kdy přijde Alfred Löw-Beer? Zažijte Soirée ve vile a naplánujte si pouť do Žarošic. In web ČRo Brno, 1. 3. 2025 (anotace). – Cit.: Zelný rynk přinese fejeton Jana Krejčího věnovaný poutnímu místu Žarošice. V reportáži se pak vypravíme do vily Löw-Beer, která má programu Soirée ve vile. Četba Mářiny paměti pokračuje jedenáctou částí. Ze vzpomínek Janáčkovy hospodyně Marie Stejskalové čte herečka Aranka Lapešová.

Fejetonista Jan Krejčí píše o tom, jak se s otcem vypravil na 40 km dlouhou cestu z Brna přes Ždánický les do kostela svaté Anny v Žarošicích. Vypráví také o svých zážitcích z Domu léčby bolesti s hospicem svatého Josefa v Rajhradě.

Alena Blažejovská se vydala do brněnské vily Löw-Beer, aby zde prožila imerzivní, tedy obklopující a pohlcující, divadelní inscenaci. O Soirée ve vile – inscenovaném večírku z roku 1939, během nějž všichni čekají, kdy přijde Alfred Löw-Beer – hovoří historička a kurátorka vily Löw-Beer Jana Černá a historik a režisér divadelního studia „V“ Stanislav Bárta. Zazní i ukázky.

„Zážitek spojený s emocí, kterou vzbudí třeba divadelní hra, se nedá získat četbou historické publikace,“ říká Stanislav Bárta. Totéž platí o Zlaté sobotě – hlavním poutním dni v září, kdy se do římskokatolického chrámu v Žarošicích vydává průvod se svícemi a soškami. Zdeněk Rotrekl jej podle Jana Krejčího považoval za nejryzejší barokní fenomén současnosti. (…)

Karel Hvížďala. Ranní úvaha.

Natočeno 2025. Premiéra 28. 2. 2025 (ČRo 3 Vltava, 5 min.).

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: V + W. Výt, či nevýt. In web ČRo 3 Vltava, 28. únor 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: (…) Výt, či nevýt! Nebo srozumitelněji: Naříkat, nebo nenaříkat. To je citát z rozepsaného scénáře filmu podle Shakespeara o stárnutí sira John Falstaffa, který hodlal Jan Werich realizovat v druhé půlce 60. let minulého století.

Dva roky před srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy, se v ní chtěl Jan Werich vyjádřit k otázce morálky a ohýbání zad. Falstaff byl podle něj Švejk ve středověkém úboru: „Čest mě žene vpřed!“, dušuje se. „Jo, ale co když mě pak čest dožene do předních řad a tam mi prožene břicho mečem? Co potom? Může čest přidělat nohu?“

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2025. Premiéra 26. 2. 2025 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: „Bydlení je naše zbrojení“ aspiruje na jedno z nejhorších politických hesel. In web ČRo Plus, 26. únor 2025 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Po dlouhém, neúspěšném a v mnoha ohledech určitě ponižujícím vyjednávání se Sociální demokracie správně rozhodla, že spolčování se Stačilo! by už tak dost pošramocenou stranu mohlo definitivně dorazit. Vypadá to, že se SOCDEM rozhodla jít svou vlastní cestou. Je to nejspíš strategie bez větších šancí na úspěch, ale zcela objektivně má Jana Maláčová složitou situaci a špatné startovací podmínky.

Nejen proto překvapila nová kampaň SOCDEM s názvem Bydlení je naše zbrojení. Ta bohužel aspiruje na jedno z nejhorších politických hesel v naší nedávné historii – a že těch strašných už bylo až moc.

Krize bydlení je zásadní problém, se kterým žádná z posledních vlád nedokázala nebo nechtěla cokoliv udělat. Nejblíže tomu byl bývalý pirátský předseda Ivan Bartoš – ani on ale nedokázal na tak komplexní problém nahlédnout v šíři, který si zasloužil.

Z části zkrátka proto, že by to požadovalo mnohem tvrdší zásahy v oblasti daní, především proti lidem s investičními nebo spekulačními byty. A také změnu v přístupu k lidem v nájmu, pro které je dnes jedinou přístupnou politikou dávka na bydlení.

Většinou totiž dostávají nájemní smlouvy jen na jeden jediný rok, což majitelům umožňuje ceny za bydlení neustále zvedat a nájemníky ponechávat v nejistotě. (…)

Martin Stöhr. Fejeton o písničkáři Vlastimilu Třešňákovi. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 22. 2. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).

Pozn.: Básník a redaktor nakladatelství Host Martin Stöhr vypráví o svém vztahu k písničkáři Vlastimilu Třešňákovi a oceňuje jeho nové album Happy Hour. (anotace)