Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

15. 11. 2019

Mravenci revoluce (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 14:37

Břetislav Rychlík. Fejeton k 30. výročí listopadových událostí. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte autor.

Připravilo Brno v roce 2019. Premiéra 16. 11. 2019 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 11 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Břetislav Rychlík: Mravenci revoluce. In web ČRo Brno, 15. listopad 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si vzpomínkový fejeton k 30. výročí listopadových událostí.

Tak tedy třicet let, třicet roků, když jsme s mými druhy…! Třicet… Vzpomínky starého zbrojnoše by mohly být trochu sentimentální, kdyby… Kdyby se tváří v tvář realitě této země občan neděsil, kam se to všechno řítí. S klasikem by se mohlo ocitovat, že svět se řítí do ďáblovy…, ale to by bedliví strážci morálky, politicky dosazení do kontrolních orgánů veřejnoprávního média, zcenzurovali jako pornografii a ještě o tom uspořádali konferenci. Takže, pěkně popořádku, milé děti. Byl jsem požádán o vzpomínku na to, co a jak se dělo v Brně před třiceti lety a čemu historie říká Něžná nebo Sametová revoluce.

Listopad 1989 byl zázrak, říká můj přítel, bývalý politický vězeň. A jedním dechem dodává, že zázrak bylo i to, že v čele státu stanul Václav Havel. Zázraky se moc neanalyzují, ty se s úžasem přijímají. Já nepřestanu do konce života žasnout nad těmi listopadovými dny. A jsem šťastný, že svojí skromnou rolí přispěla i dvě malá brněnská divadla – tedy HaDivadlo, kde jsem tehdy působil, a bratrské Divadlo na provázku. Ten rok 1989, který začal pokusem komunistické moci a jejich tajné policie kriminalizovat nás za scénický časopis Rozrazil (I/1988 o demokracii), skončil jako nejkrásnější rok mého života. Rozrazil měl premiéru v říjnu 1988, jeho podstatnou část napsal diverzně nepřítel režimu číslo jedna, Václav Havel. Ta nezměrná drzost, že pod jménem přítele Petra Oslzlého po dlouhých letech zazněly z pódia myšlenky a úvahy člověka zakázaného, umlčovaného, zavíraného, komunisty nenáviděného, dnes, milé děti, nejde v době svobody vysvětlit.

Havel napsal dokudrama s vlastními úvahami kolem noci z 27. na 28. října 1918. Hlavní postavou byl Alois Rašín, pozdější ministr financí a okolnosti, které předcházely vzniku samostatného Československa. Během několika týdnů se podařilo odehrát sérii představení, takže to navzdory rozzuřeným komunistům vidělo několik tisíc lidí. Po 22. beznadějně vyprodaných reprízách to zakázal (aniž to viděl) tehdejší, komunisty dosazený ředitel Státního divadla v Brně jakýsi doktor Majer. Současně se rozjela linie estébácko-prokurátorská, tedy pokus kriminalizovat tvůrce. Například z porušení Ústavy, či z toho, že verše klasika Viktora Dyka zaznívají z úst herečky Aleny Ambrové, klečící na československé vlajce. (…)

Dobrá zpráva pro Václava Havla (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 14:31

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 11. 2019 (ČRo Plus, 6:50 h.; 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Dobrá zpráva pro Václava Havla. In web ČRo Plus, 15. listopad 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do unikátního automobilu VW Golf z roku 1987, jehož tehdejší majitel Václav Havel se před 30 lety stal přes noc z disidenta prezidentem, si v sobotu a v neděli odpoledne budou moci na Letenské pláni v Praze lidé přisednout.

A taky poslat prvnímu prezidentovi České republiky přes video vzkaz. Vzkaz o tom, kam jsme to teď, tři desetiletí po pádu železné opony a osm let po jeho smrti, při péči o demokracii a svobodu dopracovali.

A nejspíš nebudu sama, kdo přizná, že jsme tu jedinečnou šanci vzít věci do vlastních rukou prostě líp využít nedovedli. Netřeba přitom ani dodávat obvyklou mantru, že je současná bilance přesto o dost lepší, než se tady běžně traduje.

Václav Havel to ví velmi dobře, protože to byl on, kdo se především zasloužil o to, že máme kolem našich hranic, ať už členstvím v NATO nebo v EU, poprvé v našich dějinách jen samé přátele. A to mnohdy spolehlivější, než jsme my sami vůči nim.

Podstatné není ani to, že se tady v posledních letech daří oligarchům nejrůznějšího ražení rozparcelovat si republiku. A že ten nejbohatší z nich si dokonce ochočil i současného prezidenta, takže ten se ve vztahu k Pekingu či Moskvě podobá spíš jeho obchodnímu cestujícímu než představiteli svobodného státu. (…)

Aby s námi byl navždy (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:10

Iva Pekárková. Glosa.

Natočeno 2019. Premiéra 12. 11. 2019 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Pekárková, Iva: Iva Pekárková: Aby s námi byl navždy. In web ČRo Plus, 12. listopad 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Udělala jsem chybu. Nahlédla jsem totiž do diskuse pod článkem, ve kterém se řeší, co pojmenovat po Karlu Gottovi.

Ukazuje se, že zesnulých osobností, které by si zasloužily, aby po nich byla pojmenována nějaká významná budova, ulice či instituce, přibývá rychleji než významných budov, ulic či institucí. Je to trošku problém.

Ale v diskusi se neřeší, kterému z velikánů sebrat nesmrtelnost zabudovanou do kamene či betonu. Jen jediný člověk si troufl připomenout poněkud omletý vtípek, že po Karlu Gottovi není třeba nic pojmenovávat – máme už dávno Karlův most.

Převážná většina příspěvků jsou nenávistná prohlášení na adresu – hádejte koho. Celoživotního disidenta, významného dramatika a bývalého prezidenta Václava Havla, který, mimo jiné, v 90. letech způsobil, že si Američané aspoň načas přestali plést Československo s Jugoslávií. (…)

14. 11. 2019

Osmdesátine Karla Brücknera (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 17:37

Připravil Zdeněk Prchlík. Režie Tomáš Soldán.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2019. Premiéra 10. 11. 2019 (ČRo Olomouc, 2 min.) v cyklu Plk na nedělo.

Lit.: Soldán, Tomáš – Prchlík, Zdeněk: Osmdesátine Karla Brücknera. In web ČRo Olomouc, 10. listopad 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) S přáním pevnyho zdravi k osmdesátinám fotbalové trenérské legendě přichází i Stréček Křópal z Břochovan. Jak to bude vypadat, když se bodrý hanácký světák dostane k mikrofonu? Svérázný hanácký pohled na svět a vytříbená nářeční mluva. Krátké postřeh v naší rodné hanáčtině, o tom, co nás páli, aj nepáli.

13. 11. 2019

Die Gedanken sind frei (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 21:27

Ingeborg Fialová. Zamyšlení v autorské interpretaci, inspirované 30. výročím Sametové revoluce v Československu a napsané pro Český rozhlas germanistkou a pedagožkou Univerzity Palackého. Připravil a režii má Michal Bureš.

Připravila Olomouc v roce 2019. Premiéra 12. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.) v cyklu Esej.

Lit.: Bureš, Michal: Zamyšlení, inspirovaná 30. výročím Sametové revoluce v Československu. In web ČRo 3 Vltava, 11. listopad 2019 (článek). – Cit.: Čtveřice původních textů, které přímo pro Český rozhlas napsaly osobnosti spjaté s Univerzitou Palackého v Olomouci a s Hanou:  Jan Stejskal, Josef Jařab, Lenka Horňáková-Civade a Ingeborg Fialová. Eseje (nejen) v autorské interpretaci poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Spojnicí všech statí je výročí 30 let svobody v naší zemi. Historik Jan Stejskal se zamýšlí nad tím, jak snadno se dá svoboda pozbýt, emeritní rektor Univerzity Palackého Josef Jařab promlouvá o akademických a jiných svobodách, Lenka Horňáková-Civade, rodačka z Hané trvale žijící v Provence, nabízí svůj francouzský pohled a germanistka Ingeborg Fialová-Fürst se s nadhledem sobě vlastním zaměřuje na svobodu myšlení a projevu. (…)

Zahradní trpaslík (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 10:26

Lenka Horňáková-Civade. Zamyšlení inspirované 30. výročím Sametové revoluce v Československu, napsané pro Český rozhlas rodačkou z Hané, trvale žijící v Provence. Připravil a režii má Michal Bureš.

Čte Dita Vojnarová.

Připravila Olomouc v roce 2019. Premiéra 13. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.) v cyklu Esej.

Lit.: Bureš, Michal: Zamyšlení, inspirovaná 30. výročím Sametové revoluce v Československu. In web ČRo 3 Vltava, 11. listopad 2019 (článek). – Cit.: Čtveřice původních textů, které přímo pro Český rozhlas napsaly osobnosti spjaté s Univerzitou Palackého v Olomouci a s Hanou:  Jan Stejskal, Josef Jařab, Lenka Horňáková-Civade a Ingeborg Fialová. Eseje (nejen) v autorské interpretaci poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Spojnicí všech statí je výročí 30 let svobody v naší zemi. Historik Jan Stejskal se zamýšlí nad tím, jak snadno se dá svoboda pozbýt, emeritní rektor Univerzity Palackého Josef Jařab promlouvá o akademických a jiných svobodách, Lenka Horňáková-Civade, rodačka z Hané trvale žijící v Provence, nabízí svůj francouzský pohled a germanistka Ingeborg Fialová-Fürst se s nadhledem sobě vlastním zaměřuje na svobodu myšlení a projevu. (…)

11. 11. 2019

Akademické a jiné svobody (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 16:38

Josef Jařab. Zamyšlení v autorské interpretaci, inspirované 30. výročím Sametové revoluce v Československu a napsané pro Český rozhlas emeritním rektorem Univerzity Palackého.  Připravil a režii má Michal Bureš.

Připravila Olomouc v roce 2019. Premiéra 12. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.) v cyklu Esej.

Lit.: Bureš, Michal: Zamyšlení, inspirovaná 30. výročím Sametové revoluce v Československu. In web ČRo 3 Vltava, 11. listopad 2019 (článek). – Cit.: Čtveřice původních textů, které přímo pro Český rozhlas napsaly osobnosti spjaté s Univerzitou Palackého v Olomouci a s Hanou:  Jan Stejskal, Josef Jařab, Lenka Horňáková-Civade a Ingeborg Fialová. Eseje (nejen) v autorské interpretaci poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Spojnicí všech statí je výročí 30 let svobody v naší zemi. Historik Jan Stejskal se zamýšlí nad tím, jak snadno se dá svoboda pozbýt, emeritní rektor Univerzity Palackého Josef Jařab promlouvá o akademických a jiných svobodách, Lenka Horňáková-Civade, rodačka z Hané trvale žijící v Provence, nabízí svůj francouzský pohled a germanistka Ingeborg Fialová-Fürst se s nadhledem sobě vlastním zaměřuje na svobodu myšlení a projevu. (…)

Přišel čas vlčích máků (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 16:16

Petr Voldán. Glosa.

Natočeno 2019. Premiéra 11. 11. 2019 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa dne.

Lit.: Voldán, Petr – Baják, Milan: Petr Voldán: Přišel čas vlčích máků. In web ČRo Plus, 11. listopad 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit: Datum 11.11. přináší hned několik důvodů, proč se u něj zastavit. Zdaleka to totiž není jen magie jedniček. Nápovědou už je titulek dnešní glosy Petra Voldána.

Máme 11. listopad, svátek mají Martinové a podle pranostik by měl stejnojmenný chlapík přicválat na bílém koni.

Datum 11.11. totiž pro sebe s pomocí masivní reklamy přitahuje i za podpory dalšího číselného trumfu – jedenácté hodiny – tradice otvírání lahví s mladým Svatomartinským vínem. Ostatně společně s pečenou husou ovládlo mladé víno i uplynulý víkend, jako předzvěst dnešních přípitků, údajně u nás historicky spadajících až do časů císaře Josefa II. (…)

Odmítnutý dopis a pověst České republiky (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 16:03

Tereza Engelová. Komentář.

Natočeno 2019. Premiéra 11. 11. 2019 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Engelová, Tereza: Tereza Engelová: Odmítnutý dopis a pověst České republiky. In web ČRo Plus, 11. listopad 2019 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Byl to dopis informačního charakteru a na ty se standardně neodpovídá. Tak vysvětlilo české ministerstvo vnitra, proč ponechalo bez odpovědi žádost Řecka, aby Česká republika pomohla s umístěním nejlépe 40 dětí bez doprovodu, které strádají v řeckých uprchlických táborech.

Jakkoliv má ministerstvo vnitra pravdu v tom, že na výzvy se v diplomatických kruzích obecně asi odpovídat nemusí a nebylo v mlčení z oslovených zemí jediné, přesto se nabízí otázka, zda v tomto případě nemělo místo diplomatických vytáček přijít na řadu prosté slušné chování – tedy odpověď. Jde totiž především o obsah dopisu a také kontext současné situace, ve které se Řecko nachází.

Řecký ministr pro ochranu občanů Michalis Chrysochoidis v dopise popisuje, že počty lidí přistávajících u břehů Řecka opět dosáhly úrovně z roku 2015. A že potřebuje urgentní pomoc od ostatních evropských zemí. Apeluje na jejich humánnost a žádá o umístění těch nejzranitelnějších – tedy 2500 dětí bez doprovodu. (…)

Setkání s liškou (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:55

Ondřej Neff. Glosa.

Natočeno 2019. Premiéra 11. 11. 2019 (ČRo Plus, 3 min) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Neff, Ondřej: Ondřej Neff: Setkání s liškou. In web ČRo Plus, 11. listopad 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tak už i britská královna odmítá přírodní kožešiny. Dalo se to čekat.

Nelibost vůči kožichům zhotovených z kůží sedraných z mrtvých zvířátek není žádná novinka. Pamatuju si z dětství, s jakou nechutí jsem se díval na perziánovou kožešinku mé maminky. To mi tenkrát prozradili, že se kožešina stahuje z mrtvých tělíček nenarozených jehňat.

Pravda to nebyla, ona se stahuje z jehňátek druhý den po narození, ale míra – abych tak řekl – eklhaftu je tu přibližně stejná. Už dlouho jsem nikde žádný perzián neviděl a opravdu se mi po něm nestýská.

Nelibost se tedy týká všech přirozených kožešin. V roce 2017 u nás schválili zákon o zákazu chovu zvířat pro kožešiny a od letošního února je s chovem utrum. To je dobře. Brzy vstoupíme do předvánočního období, a to byly v norčích a taky liščích a dalších farmách žně. Přišla lidská smrtka s pomyslnou kosou a začala kosit. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress