Milan Uhde. Esej spisovatele, politika a „pozdního čtenáře“. Pro rozhlas připravil Dalibor Dobiáš.
Natočeno 2020. Premiéra 7. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.) v cyklu Esej k 200. výročí narození B. Němcové.
Milan Uhde. Esej spisovatele, politika a „pozdního čtenáře“. Pro rozhlas připravil Dalibor Dobiáš.
Natočeno 2020. Premiéra 7. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.) v cyklu Esej k 200. výročí narození B. Němcové.
Josef Jedlička. Esej českého spisovatele, který žil od roku 1968 v emigraci. Kapitola z knihy České typy aneb Poptávka po našem hrdinovi. Pro rozhlas připravil Dalibor Dobiáš.
Čte Ivan Řezáč.
Natočeno 2020. Premiéra 6. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.) v cyklu Esej k 200. výročí narození B. Němcové.
Petr Voldán. Glosa.
Natočeno 2020. Premiéra 3. 2. 2020 (ČRo Plus, 2 min.) v cyklu Glosa dne.
Lit.: Voldán, Petr: Petr Voldán: Sám mám málo. In web ČRo Plus, 3. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Žádost z Číny, adresovaná nejen nám, ale i Evropské unii, abychom zvážili možnost pomoci zemi při obraně proti koronaviru, vyvolala rozporné reakce. Nicméně první oficiální vyjádření premiéra Babiše bylo odmítavé. Prý nemáme možnost nějakým způsobem pomoci, protože potřebujeme zásoby zdravotnických prostředků pro svoje lidi. Téma pro dnešní glosu Petra Voldána.
Nedám, sám mám málo. Výrok, který známe hlavně z pohádkových příběhů nebo z diskusí znesvářených sousedů. Ve stejném duchu zněla reakce premiéra na žádost Číny, která se potýká s růstem šíření koronaviru a snaží se se světem spolupracovat i na omezení jeho rozmachu za hranice země. Nevím, kdo předsedovi vlády poradil nebo jestli šlo o jeho vlastní závěr po nějaké informaci od specialistů na naše zdravotnické zásoby.
Každopádně to nebylo vyjádření ani státnické, ani rozumné, natož lidské a lidsky pochopitelné.
Můžeme sice být s Čínou na poli politickem ve stavu oněch vzpomínaných znesvářených sousedů i když sousedy nejsme. Může to i dobře lahodit sluchu lidem, kteří mají proti jakékoli spolupráci s Čínou výhrady – a ti také premiérově reakci tleskají. Rádoby vlastenecky si libují, že má předseda vlády na srdci naše občany, my jsme přece přednější. (…)
František Xaver Šalda. Esej literárního kritika a spisovatele ze 30. let. Pro rozhlas připravil Dalibor Dobiáš.
Natočeno 2020. Premiéra 4. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.) v cyklu Esej k 200. výročí narození B. Němcové.
Jan Vávra. Komentář.
Natočeno 2020. Premiéra 3. 2. 2020 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Co bude se zakázkou na dálniční známky? In web ČRo Plus, 3. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Aféra s předraženou zakázkou na elektronické dálniční známky a následná akce ajťáků, kteří zdarma a za jediný víkend naprogramovali e-shop na dálniční známky, vzbudily značný zájem médií i veřejnosti.
Premiér Babiš, jehož PR poradci vycítili potenciál víkendové akce, si zapsal kladné body u veřejnosti, když se nejprve rázně postavil proti zakázce a později se nechal natočit mezi ajťáky, kteří tak rychle a efektivně pracovali. Skoro to vypadalo, že to pan premiér všechno zařídil.
Andrej Babiš zároveň vypustil řadu silných prohlášení. Například o trestních oznámeních, která podá, či o odchodu prvního náměstka ministra dopravy Tomáše Čočka nebo ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyňka Hořelici. Oba označil odpovědné za původní zakázku za 400 milionů korun.
Prach zvířený víkendovou akcí se ale pomalu usadil. Nový ministr dopravy Karel Havlíček začal úřadovat a tempo změn, která dávala tušit premiérova razantní vyjádření, se výrazně zmírnilo. Oba úředníci zůstávají na svých místech. Podle Karla Havlíčka není možné řešit personální otázky z hodiny na hodinu.
Jak z podobných zkušeností víme, pokud nedojde k odvolání provinilých úředníků hned, tak k němu už (většinou) nedojde nikdy. Stejně tak není jasná budoucnost odvoleného ministra (Vladimíra) Kremlíka. Premiér sice dementoval zprávy, že zůstane na dopravě jako náměstek, nový ministr by s ním prý ale rád spolupracoval.
Ondřej Neff. Glosa.
Natočeno 2020. Premiéra 3. 2. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Glosa Plus.
Lit.: Neff, Ondřej: Ondřej Neff: Podklad pro Urválka. In web ČRo Plus, 3. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už v tom doslova lítám a nikdo mi to neodpáře. Od roku 1990, kdy se uvolnily hranice a mohlo se cestovat, rád cestuju. Onehdy jsem se zaregistroval na webové stránce Tripadvisor, to je něco jako rádce na cesty, a poctivě jsem vyplnil mapu světa, kde jsem všude byl. Spočítali mi, že jsem navštívil 21 procent světa. Neptejte se mě, jak to počítají, nějakou metodu na to mají. Původně jsem měl po té inventuře 20 procent. Pak jsem si vzpomněl na to, že jsem byl na Islandu a zapsal jsem to do té mapy. Skočilo mi to na aktuálních jednadvacet.
Není to nic k chlubení, spíš to vypadá, že je to na stydění, a jednou si to možná pořádně odskáču. Možná, že právem. Proč cestovat? Kvůli poznávání rozmanitých koutů planety. Co je to, poznávání koutů planety?
Dám příklad. Ze začátku roku jsem byl se svou Ljubou a kamarády fotit v Patagonii. Navštívili jsme mimo jiné jezero Argentino, ano, uhádli, je v Argentině. Jeho největší znamenitost je ohromný ledovec Perito Moreno. Je to jediný zdejší ledovec přístupný ze souše. Nafotil jsem tam spoustu fotek a fotky ukazoval kamarádům. (more…)
Nad odkazem největší české spisovatelky se zamýšlí Jaroslava Janáčková.
Natočeno 2002. Repríza 3. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.) v cyklu Esej ke 200. výročí narození spisovatelky Boženy Němcové.
Slova ze sna a do snů. Snová vize z deníku Johna Deeho, slavného anglického alchymisty a mága rudolfínské doby. Z překladu Marzie a Dereka Patonových připravil Rudolf Matys. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Svatopluk Schuller.
Natočeno 2020. Premiéra 2. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 0:00 h.) v cyklu Sny.
Lukáš Jelínek. Komentář.
Lit.: Jelínek, Lukáš: Lukáš Jelínek: Schwarzenberg naznačuje cestu. In web ČRo Plus, 31. 1. 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zdánlivě jde o banální zprávu bez geopolitického dopadu. Vždyť Spojené státy americké jsou velmoc, zatímco Česká republika malá, mezi horami schovaná evropská zemička.
Přesto by ostrá kritika americké zahraniční politiky z úst místopředsedy sněmovního zahraničního výboru a čestného předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga neměla jen tak vyšumět.
Schwarzenbergovi se nelíbí plán prezidenta Trumpa na osamostatnění Palestiny. Pokládá jej za nevýhodný pro Palestince, kteří k jednání o něm ani nebyli pozváni. Vadí mu, že palestinský stát, který by takto měl vzniknout, by bylo rozdrobené území s omezenou suverenitou bez možnosti se ozbrojit.
„Vlastně by to byl takový izraelský protektorát,“ prohlásil Schwarzenberg v České televizi. Zopakoval, jak vřelý vztah má k Izraeli, ovšem celý projekt je podle něj motivován snahou prezidenta Trumpa a premiéra Netanjahua o úspěch na domácích politických kolbištích.
Podobně jako Schwarzenberg zareagovali Piráti. Komunisté připomněli porušování rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Vstřícně se k americké inciativě postavili občanští demokraté a lidovci. Podobně se nedávno rozvrstvily názory českých politiků na americký útok na íránského generála Sulejmáního. Schwarzenberg jej označil za vraždu, komunisté operovali porušením mezinárodního práva, zatímco zahraničněpolitičtí experti ODS a KDU-ČSL hovořili o americké sebeobraně. (…)
Jan Fingerland. Komentář.
Natočeno 2020. Premiéra 29. 1. 2020 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Nenápadný půvab Trumpova plánu. In web ČRo Plus, 29. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Plánů na vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu už tu bylo nejméně tucet. Žádný nevypadal tak beznadějně, jako ten Trumpův.
Proti nadějím vkládaným do údajné „dohody století“ hovoří mnohé. Vznikala s jen malým přispěním Palestinců, a ti ani nebyli přítomni při jejím představení. Ve Washingtonu vedle Trumpa zářila jen kulatá tvář Netanjahuova. Okolí palestinského prezidenta mezitím šířilo historku o tom, že Abbás hrdě odmítal brát Trumpovi telefon.
Návrh v řadě ohledů vůbec nevyhovuje dlouhodobým palestinským požadavkům, včetně symbolicky významných položek, jako je uznání izraelské odpovědnosti za palestinské uprchlíky a jejich právo na návrat na izraelské území.
Dosavadní palestinské reprezentace si stanovily vysokou laťku požadavků, a tedy i očekávání vlastní veřejnosti, od kterých jen těžko bude ta současná ustupovat. V minulosti Jásir Arafat, a po něm i politicky mnohem slabší Mahmúd Abbás, nepřijali výhodnější návrhy. Jak by teď mohl Abbás akceptovat plán, v němž Palestinci získají přinejlepším 80 procent Západního břehu, a pro uprchlíky nanejvýš tak právo přesunout se do budoucí Palestiny? (…)
Powered by WordPress