Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Karel Čapek. Esej z roku 1936. Účinkuje Boris Rösner. Režie Olga Valentová.

Natočeno 1993 (11 min). Obnovená premiéra 10. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Miloš Knor. Glosa.

Natočeno 2021. Premiéra 8. 2. 2021 (ČRo 2 Praha, 13:17 h.).

Daniel Soukup. Myšlenky k myšlenkám G. K. Chestertona, J. R. R. Tolkiena a Zdeňka Neubauera. Režie Vlado Rusko.

Účinkují Jan Vlasák a Jan Novotný.

Natočeno 2021. Premiéra 8. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.; 15 min) v cyklu Dopolední četba.

Jindřich Šídlo. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 4. 2. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šídlo, Jindřich: Jindřich Šídlo: Co všechno musela kvůli nám ČSSD vytrpět. In web ČRo Plus, 4. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mezi zcela nepřehlédnutelné vlastnosti sociálních demokratů patří již řadu let schopnost předstírat, že v zásadě nemají vůbec nic společného se svou vlastní minulostí, i kdyby to znamenalo jen včerejšek.

A tak se před 20 lety Vladimír Špidla snažil vymazat éru Miloše Zemana, Stanislav Gross pak Vladimíra Špidlu, Jiří Paroubek všechny a všichni po Paroubkovi se zase dokázali tvářit, že neměli nikdy nic společného s ním.

Vrcholem éry Bohuslava Sobotky se stal během volební kampaně v roce 2017 pochod za vyšší mzdy, v jehož čele kráčeli politici ČSSD poté, co byla čtyři roky hlavní vládní stranou. (more…)

Jan Krajhanzl. Esej. Připravili Petr Šabata, Radek Kedroň, Anna Herza Tydlitátová, Edita Kudláčová. Dramaturgie Zuzana Rejchová. Zvuk Jaroslav Pokorný. Hudba Martin Bonus Hůla.

Lit.: Krajhanzl, Jan: Psycholog Jan Krajhanzl: Vize pro náš stát. Budeme potřebovat rozum v hrsti a solidaritu. In web ČRo Plus, 5. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jan Krajhanzl je sociální a environmentální psycholog. České domácnosti se podle něj propadají do stále větších dluhů, nutně potřebují ekonomickou podporu, i proto je zmatená vládní komunikace zásadnější problém, než se možná zdá. Jaké výzvy nás teď čekají? A co by nám podle Jana Krajhanzla mohlo pomoci je ustát? Poslechněte si jeho vizi.  (more…)

Kdy se dá život zkrátka žít? Bude nápad přestat pít stejně super jako ten přestat kouřit? Poslechněte si Prolomit vlny od Ženy filmového kritika.

Natočeno 2021. Premiéra 3. 2. 2021 (ČRo Rádio Wave, 5 min.).

Lit.: anonym: TATÍNEK SE DÍVÁ NA FILMY, MÁMA PYJE VÍNO. Suchý únor bude hračka, očekává Žena filmového kritika. In web ČRo Radio Wave, 3. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozhodla jsem se, že učiním poslední pokus zamezit odebrání našich dětí orgánem sociálně-právní ochrany dítěte. Protože jejich otec tráví život v kině nebo před televizí a matka v lihu, je načase vystoupit, jak se tak říká, z vlastní komfortní zóny. Upřímně, nenapadá mě v současné situaci covidu, online skautských schůzek a každovečerního sledování zpravodajství nic bláznivějšího než přestat pít.

Paní učitelka Janička, která vládne v první třídě mojí dcery, se tuhle pokusila bilancovat první půlrok docházky svých svěřenců. Vyšly najevo některé zajímavé věci. TATÍNEK SE DÍVÁ V KYNĚ NEBO DOMA NA FILMY MÁMA PYJE VÍNO, zodpověděla kritička obřími tiskacími písmeny otázku „Co dělají tví rodiče?“.

Za vyplněnou anketu nedostala kritička jedničku, ale véčko s vykřičníkem. Jakože to paní učitelka viděla. Dny, kdy nedostane jedničku, ale véčko, kritička opravdu nesnáší. Kritiček se večer nato zranil. Bez bližšího úvodu naběhl hlavou do dvířek pečící trouby. Ta vysklil, rozřízl si ucho a krvácel tiše v kuchyni. Pozorně jsme si ho s kritikem prohlédli a konstatovali jsme, že to zašijeme sami, protože stejně ani jeden z nás nemůže řídit. (…)

Lit.: Trlifajová, Lucie: Sociální antropoložka Lucie Trlifajová: Vize o chudobě. Mluvme o nízkých mzdách a prekérní práci. In web ČRo Plus, 3. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sociální antropoložka Lucie Trlifajová pracuje v Centru pro společenské otázky a v Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky. Dlouhodobě se zabývá různými formami chudoby, ekonomickými nejistotami a jejich dopadem na českou společnost. Poslechněte si její esej pro sérii Vize v krize.

Pandemie covidu-19 je první velkou krizí, která se ekonomicky v Česku projevuje silněji v městských centrech. Najednou nejsou ohrožení jen nízkopříjmové, často prostorově a tedy i imaginaci vzdálené skupiny, ale i střední vrstva ve městech.

Souvisí to samozřejmě s tím, že i u nás pandemie dopadla zatím nejviditelněji na sektor služeb – jako je pohostinství, kultura, volný čas, turismus -, který je více koncentrován ve městech. Stejně podstatné ale je, že v něm pracuje více lidí na flexibilních, nebo řekněme přesněji „prekérních“ pozicích. A ukazuje se, že to je problém. (…)

Jan Bělíček. Ranní úvaha.

Natočeno 2021. Premiéra 2. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 5 min.) v cyklu Ranní úvaha.

Lit.: Bělíček, Jan: Jan Bělíček: Boženě Němcové dlužíme svět, v němž chtěla žít. In web ČRo 3 Vltava, 2. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Božena Němcová představuje jeden z největších paradoxů české literatury. Malé děti se o ní učí v hodinách českého jazyka. Když má někdo zmínit libovolnou českou spisovatelku, bezmyšlenkovitě vyhrkne právě její jméno.

Božena Němcová je symbolem české literatury a dokonale kanonizovanou ikonou. Zároveň je ale klasičkou, kterou málokdo skutečně čte. Je ikonou neživotnou, k níž jsme tak trochu ztratili klíč a nerozumíme jí.

Právě na tento aspekt vnímání Boženy Němcové míří i nová dramatická minisérie Božena, kterou nedávno uvedla Česká televize. Přestože v ní podle odborníků a literárních historiků nenajdeme vlastně nic, co bychom o životě Boženy Němcové už nevěděli ze školních lavic, i tak evidentně spoustu lidí šokovala. A to především otevřenými milostnými vztahy, které Němcová udržovala se svými milenci. (…)

Miroslav Balaštík. Úvaha literárního kritika a publicisty. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravil ČRo Brno v roce 2021. Premiéra 30. 1. 2021 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).

Lit.: Balaštík, Miroslav: Miroslav Balaštík: Spisovatel je ten, kdo umí pracovat s mezerou. In web ČRo Brno, 1. únor 2021 (článek). – Cit.:  (…) Když bych měl říci, co mne po dvaceti letech redaktorské práce a stovkách, možná i tisících přečtených rukopisech, stále překvapuje a naplňuje lítostí, byl by to fakt, kolik lidí je schopno věnovat stovky či tisíce hodin svého života, aby napsali literárně mizernou knihu. Psaní románu vyžaduje zhruba stejnou přípravu, práci a soustředění jako slepit v prázdné lahvi ze sirek plachetnici. Jenže zatímco ten, kdo miluje Makarskou riviéru a má doma flašku od rakije, se do něčeho takového nepustí, ten kdo jednou prolistoval čítanku, usedá k psaní románu zcela samozřejmě. Jistě, je to dáno tím, že ve svém nitru cítí nutkavý přetlak, má pocit, že něco mimořádného zažil nebo chce ostatním něco zásadního sdělit. Jenže přesně to je důvod, proč po stovkách hodin usilovné, osamělé práce, zůstanou ve flašce nakonec jen polámané třísky a přinejlepším cosi, co připomene vor. Ani sebedramatičtější životní zkušenost totiž pro literaturu neznamená nic.

Pamatuji si na rukopis, který jsem kdysi s těžkým srdcem odmítal. Ne proto, že by byl něčím zvláštní, ale proto, že byl prvním z řady podobných. V průvodním dopise autorka psala, že byla řadu let týraná svým opilým manželem a poté, co konečně našla sílu se s ním rozejít, napsala román, aby ukázala ženám s podobným osudem, že cesta ven existuje. Přiložený text pak byl detailním vylíčením hrdinčina života s patologickým násilníkem. Byly zde popsány scény týrání, prostor koupelny, kde se vše odehrávalo, charaktery i výrazy tváře, a rovněž to, co při tom hrdinka prožívala. Strach, fyzickou i duševní bolest, sebezpytování a nalhávání si, že její bývalá velká láska taková v jádru není, a když bude ona hodná a trpělivá, tak se ten hajzl polepší.

Bylo mi autorky lidsky velmi líto, její vyprávění však bylo tak příšerně jednotvárné a literárně primitivní, jako by se za to všechno chtěla pomstít čtenáři. Až jsem se občas přistihoval, že místo soucitu s nebohou hrdinkou sympatizuji s jejím tyranem. (…)

Arnošt Lustig Z otevřeného dopisu Ladislavu Novomeskému ze dne 13. května 1968 pro rozhlas připravil Zdeněk Milt. Čte Michal Pavlata. Režie Josef Melč.

Natočeno 1999. Repríza 30. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 14 min) v cyklu Esej a Víkendová příloha.