Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 8. 3. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Lesk a bída očkovacích pasů. In web ČRo Plus, 8. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Covidová éra zatížila zdravotním systémy a organizační schopnosti vlád. A teď přinesla další nečekaná etická a politická dilemata. Třeba rozdělování výhod ve společnosti mezi očkované a neočkované.

Ohniskem debaty se staly očkovací pasy. Nejaktuálnější je tato debata v Izraeli, kde už naočkovali asi tři čtvrtiny dospělých. Tohoto stavu dosáhne Evropská unie jako celek snad někdy na přelomu září a října.

Izraelská vláda už mohla schválit další vlnu otevírání společnosti, například zpřístupnění kaváren, už se konaly také první koncerty v uzavřeném sále a podobně. Jenže do těchto zařízení smějí jen ti, kdo mohou prokázat, že byli očkováni. (…)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 8. 3. 2021 (ČRo Plus 3 min) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Jak by vypadal svět, kdyby šly pečující do stávky? Zastavil by se. In web ČRo Plus, 8. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Už více než rok jsem neviděla vlastní maminku. Dětem jsem řekla, ať mě nenavštěvují. Musíme to nějak zvládnout.“ Zhruba tak popisují realitu posledních měsíců zdravotní sestry z covidových oddělení. Podobně jako pečovatelky z různých sociálních zařízení – domovů pro seniory, zařízení pro lidi s postižením nebo dětských domovů – musely zdravotní sestry a sanitářky svůj život úplně přizpůsobit boji s koronavirem.

Často na úkor absolutního omezení vlastních životů, na úkor vlastních blízkých – dětí nebo rodičů.

Když v roce 1908 vyrazily newyorské šičky do ulic, protestovaly proti špatným pracovním a mzdovým podmínkám a také tím volaly po všeobecném volebním právu.

Kdyby měly ženy na celém světě stávkovat dnes, bylo by to nejspíš za uznání péče jako klíčové práce pro chod celé planety – bez nadsázky. (…)

Petr Šabata. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 8. 3. 2021 (ČRo Plus, 3 min) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šabata, Petr: Petr Šabata: Hlavní problémy očkování v Česku – vláda, Sputnik, neochota. In web ČRo Plus, 8. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Až si Česko projde tímto slzavým údolím, které je teď nejhlubší v Evropě a tisíce lidí se konce cesty nedožijí, zachrání zemi očkování proti covidu-19. Zprávy z Izraele a Británie dávají důvod k opatrnému optimismu. Jenže ani dílčí úspěch v soupeření s nákazou nespadne vládě ani lidem do klína. A ohlédnutí za rokem s koronavirem zase dává důvod spíše k pesimismu. (more…)

Robert Schuster. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 7. 3. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Schuster, Robert: Robert Schuster: Co může být za Kurzovou vakcinační „politikou všech azimutů“. In web ČRo Plus, 7. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V posledních dnech na sebe několikrát velmi výrazně upozornil rakouský kancléř Sebastian Kurz. Například oznámením, že jeho země se přestane spoléhat na Evropskou unii při zajišťování koronavirových vakcín budoucí generace.

Důvodem jsou podle něj průtahy při schvalování očkovacích látek Evropskou lékovou agenturou (EMA) i problémy s jejich následnými dodávkami v dohodnutém množství. Namísto toho se chce Kurz spolu s Dánskem obrátit na Izrael a začít s ním těsně spolupracovat – na vývoji očkovací látky pro příští koronavirové mutace i na její pozdější distribuci.

Už předtím na sebe Kurz strhl značnou pozornost, když vyjádřil zájem vyrábět v Rakousku nejenom ruskou vakcínu Sputnik V – to už údajně telefonicky probíral i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem -, ale dokonce i některou z těch čínských. Kurz zkrátka předvedl cvičení z kategorie „politika všech azimutů“, jako kdyby šlo o nějakého postkomunistického politického vůdce.

Zajímavé je, že když kancléř v nedávné minulosti hovořil o možnosti vyrábět ruskou a čínskou očkovací látku, nezapomněl dodat, že je o tom možné uvažovat pouze za předpokladu, že budou schváleny Evropskou lékovou agenturou (EMA). Je proto otázkou, jestli by to platilo i nyní, když jí dává vinu za všechna možná selhání. (…)

Petr Honzejk. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 6. 3. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Když se hlavní hygienička vyjadřuje jako socialistická domovnice. In web ČRo Plus, 6. březen 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Nic neukazuje zoufalství současné administrativy lépe než to, že za rok krize máme třetího ministra zdravotnictví a budeme mít třetí hlavní hygieničku. Odbornou úroveň prokázala Pavla Svrčinová při letní koronavirové epizodě na Karvinsku, kdy ze dne na den bez výstrahy zavřela kdeco. Komunikačně selhala, tehdejší ministr zdravotnictví Vojtěch se za ni musel omlouvat. Nyní bude Svrčinová šéfovat hygienikům v Česku. Na tutéž ženu prasklo, že má blízko k rasistickému humoru. (…)

Jindřich Šídlo. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 1. 3. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šídlo, Jindřich: Jindřich Šídlo: Rok s covidem. Babiš už není neporazitelný. In web ČRo Plus, 1. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Člověk by neměl citovat sám sebe, pokud se nejmenuje Václav Klaus, ale když se jednou zadaří, není třeba váhat. „Síla Andreje Babiše je v tom, že ještě nikdy nebyl konfrontován s žádným opravdu vážným ekonomickým či politickým problémem,“ řekl jsem týdeníku Respekt 20. října 2017, v první den posledních sněmovních voleb. „Babiš je politik do dobrého počasí: říká nám, že se budeme mít lépe.“

Konec sebestředného okénka – měl jsem pravdu. A dnes si to ověřujeme za poměrně dramatických okolností.

Andrej Babiš suverénně vyhrál volby 2017 na vrcholu prosperity s jednoduchým vzkazem, že už navždy bude jen lépe, což může tvrdit jedině politik, jehož obzor nepřesahuje jedno volební období.

Andrej Babiš to nejspíš zjistil už loni v lednu, když rozpočet začal vykazovat nejhorší výsledky od roku 1993. Debata, kam míříme a jak se země po letech prosperity dokáže adaptovat na horší časy, ale ani pořádně nezačala. Přišel covid. (…)

Lída Rakušanová.

Natočeno 2021. Premiéra 1. 3. 2021 (ČRo Plus, 7:00 h.; 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Náš rok s covidem. In web ČRo Plus, 1. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zdá se to dávno, co internetem koloval kreslený vtip, kdy jeden chasník říká druhému, že „když si to shrneme, tak výsledkem ročního boje s covidem je, že místo jedný roušky máme nosit dvě“.

Přitom je to teprve týden, co tohle kuriózní nařízení, vzniklé nejspíš špatným překladem z angličtiny, vláda vydala – aby ho za pár dnů ve vší tichosti překryla příkazem nosit od 1. března na veřejnosti s velkou koncentrací lidí pouze respirátory nebo nanoroušky. To je jen jeden příklad za mnohé další vládní kotrmelce, které provázely českou veřejnost po celý uplynulý rok.

Až tragické ovšem je, že se k dalšímu a tentokrát mnohem zásadnějšímu přešlapu schyluje i teď, v neudržitelné situaci, která už dospěla tak daleko, že je i neprůstřelně bohorovný Andrej Babiš (ANO) ochoten veřejně přiznat chyby své vlády. Když teď, na prahu druhého roku pandemie, představoval dlouhý seznam nových restrikcí, apeloval na lidi, aby se chovali stejně zodpovědně jako loni na jaře, kdy Česko patřilo k nejméně zasaženým státům v Evropě. (…)

Jiří Březina. Rozhlasový sloupek.

Připravil ČRo České Budějovice v roce 2021. Premiéra 1. 3. 2021 (ČRo České Budějovice, 2 min.) v cyklu Rozhlasový sloupek.

Lit.: Březina, Jiří: Jiří Březina starší: Švejk. In web ČRo České Budějovice, 1. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Letos slaví stovku nejpřekládanější česká kniha, Haškův Švejk. Asi by se slušelo tohle výročí ozdobit nějakým chvalozpěvem, ale tak jednoznačný můj vztah ke Švejkovi není. Naštěstí jsem v literatuře nevzdělaný amatér a snad mi tedy budou odpuštěna následující poněkud svatokrádežná slova.

Švejka jsem četl mnohokrát. Do prvního přečtení mě vlastně vehnali rodiče, kteří mi ho jako jedinou knihu číst zakazovali, protože je to prý samá sprosťárna a mám na to dost času. Takže mi nezbylo nic jiného, než si ji tajně vypůjčit a zjistit, že ani v jednom bodě nelhali. Nemohlo mi tenkrát být víc než deset a chápal jsem toho v ní málo, kromě těch sprosťáren, samozřejmě.

Později jsem se k ní opakovaně vracel a přicházel jsem jí na chuť, ale málokdy jsem ji dočetl do konce, který vlastně nemá. Jak stránek přibývalo, přestával mi Haškův humor fungovat a zbyl jen nekonečný popis vojenského harcování prošpikovaný opileckými historkami, a těmi sprosťárnami, samozřejmě. O závěrečném dílu z pera Karla Vaňka ani nemluvím. (..)

Rudolf Matys. Jak mohla z banálně romantické fabule vzniknout jedna z nejvýznamnějších lyricko-epických básní v české literatuře 20. století? Fragmenty z nepublikovaného doslovu k Romanci pro křídlovku Františka Hrubína z roku 2000. Z rukopisu autora připravil Petr Gojda. Režie Vít Vencl.

Účinkuje Petr Stach.

Natočeno 2021. Premiéra 27. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Víkendová příloha a Esej.

Lit.: Gojda, Petr: Rudolf Matys: Po stopách vedoucích k Romanci. In web ČRo 3 Vltava, 27. únor 2021 (anotace). – Cit.: (…)  Před padesáti lety, 1. března 1971, zemřel František Hrubín, měkce melancholický básník, trvale pohotový k úžasu. „Tichý extatik, který vidí, co uniká jiným,“ řečeno slovy F. X. Šaldy. Ve svém rozsáhlém a nikdy nepublikovaném doslovu k Hrubínově Romanci pro křídlovku sleduje básník a esejista Rudolf Matys cestu, která vedla od milostných zážitků Františka Hrubína z 30. let a jejich prvotní reflexi v prvních sbírkách až k jeho nejslavnějšímu dílu. Fragmenty z esejistické práce uvádíme v podání herce Petra Stacha.

Připravil Jan Šustr. Režie Veronika Matějová.

Natočeno 1975. Repríza 23. dílu 18. 3. 1975 (Vltava, 15:10 – 15:20 h.) v cyklu Na pomoc stranickému vzdělávání.