Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Adam Borzič. Ranní úvaha.

Natočeno 2021. Premiéra 26. 10. 2021 (ČRo 3 Vltava, 5 min.).

Lit.: Borzič, Adam: Adam Borzič: Podzimní wu wei. In web ČRo 3 Vltava, 26. říjen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podzim je čas, kdy se příroda zavírá do sebe, ve vzduchu cítíme tlení listí, vzduch po ránu řeže jako křišťál a někdy omamně voní. Svět uzrál a vše se stahuje dovnitř. Přirozeně se přesouváme k niternosti. V naší západní civilizaci máme sklon kosmické rytmy přehlížet a toto opomíjení řádu skutečnosti si vybírá svoji ekologickou daň. Jedním z projevů této ignorace je skutečnost, že podzim většina z nás prožívá jako tu nejuspěchanější dobu.

Úkoly a uzávěrky se štosují a my se cítíme zoufale natlakovaní. Letos je to ještě o hodně náročnější, protože jsme všichni kolektivně vyčerpaní z pandemie. Na tento fakt, ale většinou nedbáme, ignorujeme potřeby našich duší i těl, a tak skáčeme v samsárickém kole jako cvičené opičky. (…)

Ondřej Soukup. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 31. 10. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Soukup, Ondřej: Ondřej Soukup: Rusko má stejně politických vězňů jako měl Sovětský svaz. In web ČRo Plus, 31. říjen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Známá ruská lidskoprávní organizace Memorial tento týden zveřejnila seznam osob, které považuje za politické vězně. Je na něm 420 jmen, pětkrát tolik než před pěti lety. Počty se blíží k pozdnímu Sovětskému svazu. A dynamika se nemění, spíše se zhoršuje. (…)

Miloš Šenkýř. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 30. 10. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šenkýř, Miloš: Miloš Šenkýř: Alibismus o posouvání času dostal dalších pět let. In web ČRo Plus, 30. říjen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pokud by chtěl někdo skutečně ovlivnit, jak se chovají lidé a kdy vstávají, v dnešní době pružných pracovních směn už posunem hodin nedokáže tolik jako v dobách, kdy idea letního času vznikla. Slunce bude dál vycházet po svém. Zkusme si ale v myšlenkách zahrát s nápadem, jaký by byl rozdíl, kdybychom neměnili čas – a o hodinu posunuli třeba obvyklý začátek školní výuky.

„Když den noci je nejmíň délkou práv. Když na celém patnáctá je orloji, ohon páva na pokladě stojí,“ tak nějak zní překlad části říkanky, která prý vede k tajemným pokladům poblíž hradu Veveří nad Brněnskou přehradou. Můžeme se pousmát nad ideály těch, kteří věřili v ukryté bohatství řádu templářů. Ale ta slova mají své kouzlo. Časové kouzlo. (…)

Magdaléna Pokorná. Úvaha historičky z Historického ústavu Akademie věd České republiky o posledních letech a druhém životě Karla Havlíčka Borovského. Účinkuje Apolena Veldová. Připravil Petr Gojda. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2021. Premiéra 30. 10. 2021 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Víkendová příloha a Esej k 200. výročí narození K. H. Borovského.

Alexandr Stich. Výběr ze stejnojmenné stati literárního historika a jazykovědce. Připravil Vratislav Färber. Účinkuje Miloslav König. Režie Izabela Schenková (13 min).

Natočeno 2021. Premiéra 29. 10. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba ke 200. výročí narození K. H. Borovského.

Lit.: Färber, Vratislav: Alexandr Stich: Havlíček básník. Výběr ze stejnojmenné stati literárního historika a jazykovědce. In web ČRo 3 Vltava, 29. říjen 2021 (anotace). – Cit.:  K dvoustému výročí narození básníka a novináře Karla Havlíčka Borovského vybíráme ze stati Havlíček básník Alexandra Sticha. Ta byla publikována v havlíčkovské antologii Stokrát plivni do moře roku 1990 v nakladatelství Československý spisovatel. (…)

Iva Pekárková. Glosa.

Natočeno 2021. Premiéra 26. 10. 2021 (ČRo Plus, 3 min) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Pekárková, Iva: Iva Pekárková: Proč nevěřím deštníkům. In web ČRo Plus, 26. říjen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nevěřím deštníkům. Vážně ne. A mám pro to moc dobré důvody. Poslouchejte: Deštník vás před deštěm neochrání. Ne spolehlivě. Vždyť i vynálezci sami říkají, že vás ochrání jen z devadesáti procent. Naprší vám na paty, a když je pořádný slejvák, deštník všechnu vodu nezadrží, mrholí na vás, i když se schováváte pod ním.

Za to mi to fakt nestojí. Já, než začnu nosit deštník, musím mít stoprocentní jistotu, že na mě nespadne jediná kapka. A kdo mi to zaručí? No kdo? (…)

Petr Holub. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 22. 10. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Holub, Petr: Petr Holub: Opravdu do vlády? Hamletovská otázka trápí Piráty. In web ČRo Plus, 22. říjen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vstup Pirátů do vlády je zdánlivě samozřejmým krokem, dalo by se říci, že zadostiučiněním za trpělivou čtyřletou práci v opozici. Přesto by se měli vážné zamyslet, než ten krok učiní. Politováníhodná historie Pirátů v těchto volbách je všeobecně známá. Před volbami se domluvili jako silnější partner na koalici se Starosty a do společného volebního zisku přes 800 tisíc hlasů přispěli jejich voliči bezpochyby větším podílem.

Jenže stačilo pár tisíc kroužků v každém kraji a 33 poslaneckých mandátů připadlo Starostům, zatímco na Piráty zbyla ve sněmovně jen čtyři místa.

Za této situace Starostové slibují, že ztrátu Pirátům vyrovnají v ministerských postech, také strany partnerské koalice Spolu ujišťují, že jim výpadek poslaneckých mandátů u Pirátů nevadí. Jistě dostanou dvě, a kdo ví, možná i tři ministerská křesla. To všechno v situaci, kdy nová vládní koalice nebude čtyři pirátské hlasy potřebovat. (…)

Jan Januš. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 26. 10. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Januš, Jan: Jan Januš: S nemocným Zemanem stojí i jmenování nových soudců. Na Ústavní soud se ale možná dostanou i jeho kritici. In web ČRo Plus, 26. říjen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Současná nejasná situace kolem prezidenta Miloše Zemana a možného přechodu jeho pravomocí na předsedu vlády a předsedu Poslanecké sněmovny nemá dopad jen na povolební vyjednávání o nové vládě České republiky, byť je toto samozřejmě téma nejdůležitější. Prezidenta totiž v příštích týdnech čekají rovněž důležité povinnosti směrem k justici a odkládání jejich plnění zcela zbytečně zpomalí fungování českých soudů.

Na jejich rychlost si ostatně Miloš Zeman, bez ohledu na konkrétní fakta a na to, jak dobře si stojí v evropském porovnávání, opakovaně stěžuje. (…)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 25. 10. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Komunisté si zvolili do čela Kateřinu Konečnou. Toxická značka KSČM je po prohraných volbách ještě zbytečnější. In web ČRo Plus, 25. říjen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vojtěch Filip ohlásil svůj záměr skončit ve funkci předsedy KSČM před více než rokem. Plánovaný sjezd se ale kvůli koronavirové pandemii odkládal, až se z něj vlastně stal sjezd povolební a v jistém ohledu i „zúčtující“. Pro uvažování i politickou práci Vojtěcha Filipa je příznačné, že jako svou nástupkyni doporučil Hanu Aulickou Jírovcovou, která si ve svých rétorických obratech i politice nezadá s krajně pravicovým Tomiem Okamurou.

Dalším kandidátem byl stalinista Josef Skála, který často nacházel své politické průsečíky s ochránci Orbána, odpůrci Evropské unie a kritiky migrace. Nakonec jasně zvítězila Kateřina Konečná (stejně je ale šokující, kolik lidí hlasovalo pro Skálu nebo Aulickou Jírovcovou).

Polistopadový vývoj českých komunistů byl v řadě věcí velmi odlišný od jiných postkomunistických zemí. Zatímco ostatní komunistické strany se většinou po pádu železné opony rozhodly transformovat a kriticky nahlédnout své předchozí působení, česká KSČM udělala (po krátkém experimentu, kdy v čele strany stál režisér Jiří Svoboda, na kterého byl dokonce spáchaný pokus o atentát) pravý opak: zakonzervovala se. (..)

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 25. 10. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Komu chybí levice. In web ČRo Plus, 25. říjen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ohrožuje politickou stabilitu naší republiky absence levice v parlamentu? To je otázka, která zaznívá po volbách často a má samozřejmě na první pohled opodstatnění: Hlasy něco přes 800 tisíc lidí nebyly vyslyšeny. Přesnější odpověď ale najdeme, změníme-li perspektivu pohledu.

Podíváme-li se na současnou situaci nejen u nás, ale i ve Velké Británii a Německu, kde rovněž nedávno proběhly volby, vidíme, že i v těchto zemích si voliči vyžádali zásadní změny. Může za to všude souhra tří krizí: migrační, covidové a hospodářské, které vyvolaly velkou dynamiku sociálních poměrů. (more…)