Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jindřich Šídlo. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 5. 3. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Šídlo, Jindřich: Jindřich Šídlo: Zeman už nic nezvládne. Stačí počkat. In web ČRo Plus, 5. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Některé věci se zdají prostě neuvěřitelné. Třeba v pondělí zavlaje nad Pražským hradem ukrajinská vlajka. Kupodivu ji tam v rámci happeningu nevyvěsí žádná anarchistická skupina, ale Kancelář prezidenta republiky. Ano, po událostech posledního týdne, a zejména projevu prezidenta Zemana ze čtvrtka, nám to může připadat jako úplná samozřejmost a teď snad už jen čekáme, kdy český jestřáb vyzve k útoku NATO na Moskvu.

V tuhle chvíli není důležité přijít na kloub názorovému obratu muže, který na konci své politické dráhy popřel celou svou promoskevskou politiku posledních devíti let. Už jeho televizní projev doprovázely na sociálních sítích komentáře typu „přece mu nebudete věřit“.

Ta skepse je na místě, důležitější ale bylo, že žádnou z vět prezidentova proslovu nemohla ruská strana využít pro svou propagandu. Znovu si můžete říct: „A není to málo?“ Ano, je to málo, ale je to taky realita, ve které žijeme a kterou si dvakrát vybrala většina českých voličů. Nároky na výkony hlavy státu se snížily až k samé zemi – a aspoň jedenkrát se je podařilo Miloši Zemanovi naplnit.

Pokud ale říkáme, že „v tuto chvíli“ není nutné Zemanovu otočku úplně pitvat, pak ale taky platí, že v mnoha dalších chvílích na to bude pravý čas. A bude to dokonce nezbytné. Celá prezidentská éra Miloše Zemana si zaslouží velmi detailní zkoumání – akademické, ale taky řekněme „bezpečnostní“. (….)

Pier Paolo Pasolini. Dlouhé vlasy jako politický znak i vyprázdněná móda nahlížené kritickým okem italského filmaře, spisovatele a levicového intelektuála. Překlad Tomáš Matras. Připravil Vlastimil Kaňka. Účinkuje Zdeněk Hruška. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2022. Premiéra 5. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 14 min) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Kateřina Perknerová. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 3. 3. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Perknerová, Kateřina: Kateřina Perknerová: Už víme, že politiky nevolíme pro mír. In web ČRo Plus, 3. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O válce na Ukrajině bylo vyřčeno mnoho slov, analýz, úvah a predikcí. Na prvním místě lidé pochopitelně sledují vývoj situace na bojišti, humanitární i armádní pomoc, zvládání přílivu uprchlíků. Veškeré dění ale kormidlují politici, na naší i ruské straně. A je správné se pod drobnohledem podívat, jak se své role zhostili.

O Vladimiru Putinovi se unisono mluví jako o válečném zločinci a diktátorovi, který přestal jednat racionálně. Zajímavý střípek do jeho charakteristiky přidal orální historik Miroslav Vaněk. „Jedním z motivů ruské agrese může být dvouletá izolace prezidenta Putina, jeho neschopnost vnímat okolní svět a reagovat na realitu,“ uvedl při představení projektu Výzkum doby covidové a postcovidové.

Jisté je, že jako vůdce Putin totálně selhal a zavlekl Rusko do šílené války.

Zcela opačně lze hodnotit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který naopak prokázal, že je statečným lídrem a sluhou národa v tom nejlepším slova smyslu. Lidé ho zvolili jako politika pro mírové časy, ale jeho kvality odhalila až válka.

Když se loni stal premiérem Petr Fiala (ODS), bylo zřejmé, že se ujímá vlády rozvážný intelektuál, jehož výroky nebudou mít senzační nádech. Spíš budou nudné. (…)

Jiří Pehe. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 3. 3. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Ruský útok na Ukrajinu mění českou politickou scénu. In web ČRo Plus, 3. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Během prvních dnů ruského vojenského útoku na Ukrajinu ustoupily do pozadí nejrůznější domácí politické rozmíšky a konflikty. Vláda i opozice ukázaly vzácnou jednotu v postojích vůči ruské agresi a země i její politika žily nejen děním na Ukrajině, ale i organizováním pomoci jak pro ukrajinskou armádu, tak pro rostoucí počet uprchlíků.

Zdá se ale, že dopady ukrajinské krize na domácí politiku budou dlouhodobějšího charakteru. Možná nejviditelnější změnou je, že politické síly, které v minulosti různým způsobem koketovaly s Ruskem, jsou v těžké politické defenzivě.

Týká se to zejména parlamentního hnutí Svoboda a přímá demokracie, jehož předseda Tomio Okamura, který ještě před pár týdny vyjadřoval proruské postoje, po ruské invazi na čas zmizel z veřejného prostoru a dění na Ukrajině začal komentovat za SPD bývalý velvyslanec v Moskvě i Kyjevě Jaroslav Bašta, který po počátečních rozpačitých výrocích ruskou agresi odsoudil.

Hnutí SPD se po několika dnech sice pokusilo nabídnout pohled, který má být alternativou k tomu vládnímu v podobě výroků, že palbu na Ukrajině by prý měli zastavit i Ukrajinci a že nesouhlasí s dodávkami zbraní na Ukrajinu, ale neodvážilo se zpochybnit svoje odsouzení ruské agrese. (…)

Matěj Schneider. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 3. 3. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Schneider, Matěj: Matěj Schneider: Bidenův proslov o stavu… Ukrajiny? In web ČRo Plus, 3. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Joe Biden přednesl 1. března před Kongresem tradiční projev o stavu unie, ve kterém američtí prezidenti rekapitulují uplynulý rok a vzletně slibují budoucí kroky. Je to zvláštní rituál plný ceremoniálního potřásání rukou, potlesku vládnoucí strany (a chvílemi i opozice) a v posledních letech i občas nějakých těch drobných performativních protestů. Letos byl na Kapitolu ale poměrně klid.

„Minulý rok nás covid-19 držel od sebe, letos jsme zase konečně spolu,“ zahájil Biden svoji řeč, ale hned bylo jasné, že u tématu nesetrvá a okamžitě přepnul k Ukrajině.

„Sice by nemělo být potřeba něčeho tak strašného, aby celý svět uviděl, o co jde, ale teď všichni vidí jasně,“ odsuzoval Biden ruskou agresi. A bylo znát, že v tomto tématu je si daleko jistější a má jednolitější podporu přítomných zastupitelů. (…)

Kamila Pešeková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 1. 3. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pešeková, Kamila: Kamila Pešeková: Nebývalá vlna solidarity zaplavila Slovensko. To mění názor na migranty. In web ČRo Plus, 1. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ubľa nebo Vyšné Nemecké, to jsou vesnice na slovensko-ukrajinské hranici, kde se desítky let nic zvláštního nedělo. Nezaměstnanost je v tomto regionu tradičně velmi vysoká, proto se odsud za prací jezdí do světa dlouhé desítky let. Pro samotné Slováky je tento region tak trochu „na konci světa“. Žijí tu Slováci, Rusíni, Ukrajinci, ale i Maďaři. Během víkendu se ale na těchto hranicích vystřídali nejvyšší političtí představitelé Slovenska včetně premiéra a prezidentky.

Právě těmito místy prochází v těchto dnech tisíce lidí hlavně z Ukrajiny. Na ukrajinské straně se tvoří několikahodinové fronty těch, kteří chtějí do bezpečí. Mnoho z nich na Slovensku nezůstane, ale pokračuje dál do Německa, do Česka. Slováci jim poskytují po překročení hranice pomoc, občerstvení, přepravu.

A co je překvapivé, v reakci na válečné události zaplavila Slovensko nebývalá vlna solidarity. A i když byl předtím strach z migrantů tématem, na kterém politici sbírali u voličů body, teď jim najednou občané pomáhají a zdá se, že ze začínající uprchlické vlny z Ukrajiny nemají strach.

Naopak, zjevně se začínají blížit stavu, kdy se nebojí dělit s ostatními, kteří naopak přišli úplně o všechno. (..)

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 2. 3. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Přiznejme si, i my neseme vinu za invazi na Ukrajině. In web ČRo Plus, 2. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Každý z nás má vinu, pokud zůstal nečinný. Pasivita ví, že je morálně vinna každým selháním, které zanedbává povinnost chopit se jakékoliv možné aktivity k ochraně ohrožených, k ulehčení bezpráví, k odpírání zlu.“ To jsou slova psychiatra a filozofa Karla Jasperse z knihy Otázka viny.

Sepsal ji těsně po válce, kterou jen tak tak přežil kvůli své židovské ženě, když se odmítl s ní rozvést. V tomto strachu žil až do 1. dubna 1945, kdy město obsadili Američané, a tím je zachránili před znovu nařízenou deportací. Po celou dobu řádění Adolfa Hitlera si psal Karl Jaspers deník a právě z těchto zaznamenaných úvah vznikla tato kniha, která u nás znovu vyšla v minulém roce.

Filozofové nám připomínají, že historie není jen to, co se stalo, ale i to, co jsme neměli připustit. Proto všichni lidé, kteří v takové zákeřné situaci žili, jsou různou měrou za to, co se stalo, nebo co se právě děje na Ukrajině, odpovědni: Nesou svůj podíl viny.

A to samozřejmě platí nejen o nás, o Češích, ale i o všech národech naší civilizace, které nebyly schopné či dokonce ochotné důkladně analyzovat projevy Vladimira Putina, stejně jako kdysi současníci Karla Jasperse nebyli schopní analyzovat Mein Kampf Adolfa Hitlera, který o svých úmyslech taky informoval předem. (..)

Iva Pekárková. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 1. 3. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Pekárková, Iva: Iva Pekárková: O limitech lidskosti. In web ČRo Plus, 1. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když válečnému historikovi a spisovateli Jamesi Hollandovi jednou položili otázku, proč se věnuje výlučně druhé světové válce, když má přece spoustu znalostí i o té první, odpověděl: „Protože je to lepší příběh.“

A vysvětlil to. Druhá světová válka, to byl boj dobra se zlem, jasný jako křišťál. Šílenec, který byl bohužel dobře zorganizovaný, rozpoutal expanzivní válku. Pokud na začátku války někomu nebylo jasné, o co tu jde, v průběhu let to pochopil. A dobro nakonec zvítězilo.

Příběh první světové války byl vlastně opačný: Ze začátku si lidé mysleli, že vědí, za co bojují. Ale jak šel čas, ztráceli víru. Nakonec se válka rozplizla do zmatku, nejistoty a pocitů studu.

Samozřejmě: Obě světové války můžete srovnávat podle jiných kritérií. Moje babička si například Hitlera moc pochvalovala: „Inu, Němec,“ říkala. „Měl všechno dobře zařízený. Nikdy nebyl hlad jako za první války!“ (..)

Petr Holec. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 1. 3. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Holec, Petr: Petr Holec: Válka na Ukrajině ukazuje i bizár české prezidentské volby. In web ČRo Plus, 1. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zatímco Rusko napadlo Ukrajinu, Česko zažívá „invazi“ prezidentských kandidátů. Volba prezidenta sice proběhne až za rok, už teď ale máme kolem třicítky kandidátů, kteří o sobě dávají vědět. A když najednou k vážné „prezidentské“ televizní debatě o Ukrajině usedne i komik Miloš Knor, excentrický miliardář Karel Janeček a prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, tak nechcete věřit, že se to děje doopravdy.

Ano, toto se skutečně stalo jen den před ruskou invazí na Ukrajinu v pořadu CNN Prima News Co Čech, to politik. A vůbec to není chyba zmíněné televize, naopak. Jde o velmi příznačnou ironii, když se oficiální kandidáti na nejvyšší ústavní funkci sejdou právě v takhle nazvaném pořadu. Po zavedení přímé volby prezidenta totiž platí, i že co Čech, to prezidentský kandidát.

Knor teď proto musí dokola vysvětlovat, že jeho kandidatura není vtip. Janeček, který se rád fotí s méně oblečenou manželkou na kapotě svého ferrari, nás zase zásobuje matematickými „analýzami“ o tom, jak ve finále volby určitě porazí expremiéra Andreje Babiše (ANO). No a Rohanovou nikdo nezná, stejně jako i některé další prezidentské kandidáty, kteří teď oblepili Česko svými billboardy. (…)

Lukáš Jelínek. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 1. 3. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Jelínek, Lukáš: Lukáš Jelínek: Zítřejší bitvy včerejšími zbraněmi nevyhrajeme. In web ČRo Plus, 1. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stojíme na prahu nové studené války. Už součástí té předešlé byl informační boj. Hlavní roli tenkrát hrály rozhlasové stanice vysílající z jednoho tábora do druhého. Doba však pokročila. Využíváme internet, komunikujeme přes sociální sítě, máme nejmodernější technologie. Političtí stratégové to musí brát v potaz. Zítřejší bitvy včerejšími zbraněmi vyhrát nelze.

Naše zkušenost s dezinformacemi je bohatá. Když se spustila migrační vlna z arabských zemí, začaly se šířit zvěsti o skutečné, ale i domnělé kriminalitě běženců. Byli jsme strašeni teroristickými útoky, ke kterým by u nás mohli muslimové přistupovat. Jeden vášnivec cítil natolik silnou potřebu na riziko upozornit, až sám skácel na koleje strom. Čin měl v úmyslu přišít islamistům, aby ve zbytku populace k nim vzbudil odpor. (…)